Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Krásné nové plodiny se nedaří uhlídat

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Nové poznatky o plodinách geneticky upravených v laboratoři potvrzují, že nabízejí stále větší prospěch. Ale také to, že udržet je pod kontrolou je prakticky nemožné. Geneticky modifikované, neboli transgenní zemědělské plodiny si od roku 1996, kdy se poprvé dostaly na pole ve Spojených státech, získaly přízeň mnoha zemědělců. Ulehčují jim totiž práci a také šetří jejich peníze, protože farmáři nemusí tolik jezdit na pole s chemickými postřiky. Kritikové ovšem připomínají, že konečnému spotřebiteli vlastně žádnou výhodu nepřinášejí. To by se mohlo brzy změnit.

Ekologové ze Zlínska dnes dali volnost lesu, který koupili

25. 4. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Dalšího zhruba 2,5 hektaru lesa, které se podařilo zachránit před těžbou, dnes ekologové z Českého svazu ochránců přírody Kosenka z Valašských Klobouk symbolicky vrátili přírodě. Za peníze získané sbírkou se jim podařilo vykoupit již zhruba 6,5 hektaru bělokarpatského lesa v oblasti Ščúrnice, kde v budoucnu vznikne rezervace. Výlet do přírody Bílých Karpat, který byl zároveň přivítáním jara, dostal název Volnosť hoře. "Přesně to vystihuje důvody, proč zdejší lesy vykupujeme," uvedl Miroslav Janík z Kosenky. Stromy v lesích, které ekologové vykupují za peníze z celostátní sbírky, totiž dosáhly mýtního věku a hrozilo jejich vytěžení.

Lesníci postupovali správne

25. 4. 2005 | Zdroj: Agroportal.sk | Článek

Spracovaním kalamity v národných prírodných rezerváciách Studené doliny, Biela voda a Mokriny na území Tatranského národného parku (TANAP) neporušili Štátne lesy TANAP-u ustanovenia zákona o ochrane prírody a krajiny. Taký je výsledok vyšetrovania, ktoré vykonala Slovenská inšpekcia životného prostredia na podnet Lesoochranárskeho združenia Vlk. Podlá Mariana Šturcela zo Štátnych lesov TANAP-u vyšetrovanie potvrdilo, že lesníci pristupovali správne k uvoľňovacím a záchranným prácam aj vo veľmi ťažkých podmienkach po vlaňajšej vetrovej kalamite.

Česko má pravidla pro pěstování geneticky modifikované kukuřice

25. 4. 2005 | Zdroj: Euractiv.cz | Článek

Podmínky, které musí zemědělec splňovat, chce–li pěstovat geneticky modifikované plodiny, jsou známy pod termínem pravidla koexistence. Jejich zavedení doporučila Evropská komise. Pravidla koexistence pro letošní rok jsou součástí nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005 a jsou určena pěstitelům geneticky modifikované Bt kukuřice.

Na setkání s lesníky lidé podpořili Tatry

25. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Základ budoucí tradice v sobotu zřejmě položili lesníci z Trutnovska, kteří v lesoparku u památníku generála Gablenze uspořádali první setkání s veřejností nazvané Den lesa. Desítky lidí se tam mohly seznámit s prací lesníků, zajímavostmi ze života v přírodě a také přihlížet slavnostnímu zasazení borovice, které bylo vyjádřením podpory Vysokým Tatrám postiženým kalamitou. Lesníci připravili pro návštěvníky Dne lesa několik stanovišť, kde představovali zvěř žijící v lesích Trutnovska, zařízení, se kterými se tam mohou setkat nebo nástroje a nářadí, které se při práci v lese používá. Lidé se učili poznávat stromy a určovat jejich stáří nebo si podle lesnické mapy mohli udělat podrobnou představu o rozložení a stáří trutnovských městských lesů.

Kouzlo bylin (3.díl) aneb sluncem zalité rostliny

25. 4. 2005 | Zdroj: Priroda.cz | Odkaz Odkaz

Stejně jako i člověk, potřebují rostliny slunce k životu. Některé bylinky nesou dokonce jméno tohoto patrona přírody, nebo spíš jednoho patrona z mnohých.

Čtvrtinu energie z Temelína nahradí obilí

25. 4. 2005 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Současné přebytky obilí, které stát draze vykupuje do Státního zemědělského intervenčního fondu, by mohly jako topivo posloužit pro tisíce domácností; hlavně na venkově. Jen současné přebytky obilí ve výši dvou milionů tun by vydaly za pět milionů megawatthodin energie, což je přibližně čtvrtina energie ročně vyrobené Temelínem. Spalovat obilí ve svých uhelných elektrárnách už zkouší elektrárenská společnost ČEZ. Topení biomasou podle odborníků dokáže ušetřit konečnému spotřebiteli až polovinu nákladů na vytápění oproti jiným ušlechtilým palivům.

Myslivec přírodu znal, i tak ochrnul

25. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Počet lidí, kteří onemocněli smrtelnou enecefalitidou či boreliózou po kousnutí klíšťetem, v kraji přibývá. Zatímco v roce 2003 jich bylo 38, loni o tři více, jeden člověk dokonce zemřel. Nejvíce nakažených bylo na Ústecku a Děčínsku. Hygienici upozorňují: Nechte se očkovat, už na to máte nejvyšší čas! Klíšťata přenášejí různá onemocnění, nejzávažnější je lymská borelióza a klíšťová encefalitida, která se zpočátku projevuje jako chřipka, jenže může mít vážné a trvalé následky.

Zloději kradou v lese sazenice stromků

22. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Sazenice smrků, jedlí a borovic končí v poslední době stále častěji v rukou zlodějů. Ačkoliv pro majitele lesů nepředstavují tyto krádeže vysoké finanční ztráty, sehnat nové je složité. Hlavně sazenice smrků jsou totiž nedostatkové. Letos je sazenic nedostatek. „Zřejmě jsou požadavky trhu jiné, než je nabídka pěstitelů,“ míní ředitel společnosti Lesy Hluboká Václav Novák. O tom, jak se dnes také dají opatřit sazenice stromků, se přesvědčili lesníci v Rychnově u Nových Hradů. Společnosti Jihočeské lesy vzal zloděj ze školky téměř dva tisíce sazenic smrku, jedle, dubu a borovice. „Stává se nám to i několikrát do roka,“ uvedl výrobní ředitel společnosti Vladimír Žahour. Zloději sazenic trápí i lesníky na Boubíně, na Jindřichohradecku a na Českobudějovicku. Nejvíc v místech, kam je snadný přístup autem a kde majitelé lesů nechávají sazenice ve školkách před jejich zasázením i několik dnů. Zloději jsou podle nich nejspíš soukromí majitelé menších lesů.

Elektřinu z vody měla Šumava už téměř před stoletím

22. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Jedno z nejkrásnějších a nejdivočejších údolí u nás vytváří na svém dolním toku pod Antýglem nedaleko Srní šumavská horská říčka Vydra. Nad oběma břehy se zvedají strmé, místy skalnaté stráně s balvanovými proudy a divokými lesními porosty, voda se prudce žene úzkým korytem plným balvanů a kamenných prahů až k samotě Čeňkova Pila. Tady poměrně krátký život Vydry končí; spojuje se zde s říčkou Křemelnou a oba toky pak pokračují dál již pod jiným jménem - Otava.