Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Maturanti většinou chtějí zůstat věrní ekologii

10. 5. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Celý tento týden skládají odborné i ústní maturitní zkoušky studenti oboru ekologie a ochrana krajiny na zemědělské škole. Odborná zkouška se skládá z chemie, biologie a ekologie - ochrany přírody. V pondělí si z prvních pěti žáků čtyři vytáhli chemii, a tak se zkoušky odbývaly v laboratořích. "Máme dvacet pět otázek z odborné přípravy, mimo chemie se týkají také meteorologie, hydrolologie nebo ekologie, kdy pak chodíme do terénu. Například když si student vybere zeleň města Písku, jdeme do parku a tam nám řekne svoje řešení zakládání zeleně. Ústní maturitní zkouška se skládá z dalších čtyř předmětů," sdělila ředitelka zemědělské školy Zdeňka Hůrská.

Místo postřiku ničí bekyni přirození nepřátelé

10. 5. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Znojemsko Ačkoliv před časem došlo nedaleko Litobratřic k přemnožení stromového škůdce bekyně velkohlavé, odborní pracovníci proti ní nezakročí. " Rozhodnutí již padlo. Rozsah biopreparátů byl omezen pouze na velká území, kde k napadení došlo. Rozloha postiženého území na Hodonínsku, Židlochovicku i Bučovicku je daleko větší než u nás, a proto bude biopreparát použit jenom tam. Ministerstvo zemědělství nemá tolik finančních prostředků na to, aby se proti bekyni bojovalo všude, tedy i na území znojemského okresu, a navíc naše plochy zasažených lesů jsou od hlavních ohnisek daleko vzdáleny," potvrdil Milan Švestka, pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pracoviště Znojmo.

V přírodě Blanského lesa

10. 5. 2005 | Zdroj: Českokrumlovské listy | Článek

V přírodě Blanského lesa jsou zastoupeny jak ohrožené druhy zvířeny, jako například holub doupňák nebo lejsek černohlavý, tak i druhy rozšířené, mezi nimi rejsek obecný, kuna lesní a skalní, jelen evropský nebo ptáci pěnkava obecná, sýkora babka či kos černý. Ve fauně Novohradských hor jsou významné především živočišné druhy, které potvrzují výrazně studené mikroklima této oblasti. Významná je rovněž fauna rašelinišť. Oblast Novohradských hor na sebe poutá pozornost ornitologů, a to pro mimořádný výskyt různých druhů ptáků, mezi nimi například datla černého, sýce rousného nebo lejska malého, který zde vytváří jedinou stálou hnízdící populaci v Čechách.

Přes pivo k ekologii

10. 5. 2005 | Zdroj: Ekonom | Článek

Hanušovický pivovar Holba byl vyhlášen nejlepší firmou Olomouckého kraje. Mimo jiné proto, že dbá na ochranu životního prostředí. Půl milionu hektolitrů zlatého moku ročně řadí pivovar Holba k desítce největších domácích pivovarů. V uplynulých třech letech investoval do moderní technologie přes 100 milionů korun. Zvyšuje tím nejen produkci piva, ale přispívá také k ochraně životního prostředí. "Provozujeme biologickou čistírnu, která slouží k čištění odpadních vod v celém městě Hanušovice," říká předseda představenstva a ředitel pivovaru Zdeněk Konečný a připomíná i ochranu ovzduší.

Češi jednoznačně chtějí zdravé životní prostředí

9. 5. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Zřejmě nejrozsáhlejší průzkum veřejného mínění, který zjišťoval postoje obyvatel k životnímu prostředí, se uskutečnil v listopadu 2004 pro Generální ředitelství EK pro životní prostředí (DG Environment) ve všech zemích evropské pětadvacítky. Výsledky zveřejnila Evropská komise na sklonku dubna letošního roku.

Ochrana přírody byla prodloužena

9. 5. 2005 | Zdroj: Noviny Vysočiny | Článek

Až do roku 2011 budou platit stávající pravidla péče o krajinu v CHKO Žďárské vrchy. Ministerstvo životního prostředí prodloužilo platnost plánu ochrany kvůli jeho složité novelizaci. Některá území v regionu totiž stále čekají na zařazení do seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura. "Na Žďársku jich je zatím třináct, na celé Vysočině pětapadesát,"uvádí mluvčí Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Jaromír Čejka.

Včelí mor postrachem včelařů

9. 5. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Deset procent chovů zlikviduje ročně i varoáza. Včelí mor se zatím Pardubickému kraji až na malé výjimky vyhýbá, přesto je pro všechny včelaře doslova noční můrou. „Stačí si uvědomit, že mor včelího plodu má padesátiletou inkubační dobu a při jeho výskytu se musí zlikvidovat všechny chovy v okruhu do pěti kilometrů od centra výskytu,“ řekl Právu předseda Základní organizace svazu včelařů Pardubice Evžen Báchor. Mor zlikvidoval 84 včelstev. „Jeho spory jsou zničitelné pouze ohněm. Zničit se proto musí vše, co přišlo do styku s nakaženými včelami. Spálit se tak musí nejen samotné včelstvo, ale i kompletní včelíny včetně vozů, na kterých se převážejí, stejně tak i oblečení, med, vosk a další vybavení včelařů,“ připomenul Báchor.

Jsou rádi, že se jim ptáci vrátili

9. 5. 2005 | Zdroj: Krkonošské noviny | Článek

Třikrát se během sobotního dopoledne vydaly skupinky zájemců do mokřin u rybníka nedaleko vrchlabského letiště pozorovat opeřence. Vítání ptačího zpěvu zaznamenalo i v druhém víkendu dostatek zájemců. Skupinky rodin s dětmi se v sobotu dopoledne účastnily několika poznávacích vycházek kolem rybníka nedaleko letiště. Průvodcem za zvyky a hlasy ptáků se jim stal spolu s dalšími odborníky na ornitologii Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku.

Degradace venkova pokračuje velmi rychlým tempem

9. 5. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Na konci dubna vydali pořadatelé třetího ročníku konference Tvář naší země – krajina domova souhrnnou zprávu o jejím průběhu. Snaží se v ní popsat současné trendy ve vývoji nejen českého venkova, ale i měst. Poukazují hlavně na přetrvávající či ještě se prohlubující problémy. Které? Jen namátkou: snižování kvality půdy, vylidňování venkova, nedostatečná ochrana před velkými vodami apod. Na třídenní konferenci zazněly desítky příspěvků týkajících se různých oblastí, proto se i závěrečná zpráva vyjadřuje k širokému okruhu pojednávaných témat. Nelze ale přehlédnout, že se mnoho přednášejících pozastavovalo nad všeobecným umenšováním významu venkova (zvyšování nezaměstnanosti, opouštění půdy atd.), přičemž podle zprávy „rychlost a měřítko postupu těchto změn překonává všechna očekávání.“

V Moravském krasu bylo po letech obnoveno pastevectví

9. 5. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Do Moravského krasu se v těchto dnech vrátilo pastevectví. Stádo 30 ovcí začalo spásat louky v okolí jeskyně Balcarka nedaleko Ostrova u Macochy. Časem by se mělo rozrůst na asi 150 kusů. Ovce budou do dvou let spásat přibližně 50 hektarů luk, a tak je udržovat v dobrém stavu, tedy bez náletových dřevin. Projekt přijde na 17 milionů korun. Většinu z těchto financí poskytne Evropská unie. Cílem projektu je obnova oblastí, na kterých žijí teplomilné rostliny. Mnohé z těchto luk byly ještě donedávna zarostlé křovím, řekl dnes ČTK Václav Izák z ekologické organizace Pozemkový spolek Hády, v níž projekt vznikl.