Ekologie

Národním parkům hrozí odliv návštěvníků

4. 4. 2006 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí |  Článek

Turisté z bohatých zemí chtějí vidět nefalšovanou divočinu. V českých národních parcích často musejí poslouchat zvuk motorových pil a uskakovat před kamiony se dřevem. Na členství v prestižním klubu národních parků nemají česká území nárok. České národní parky churavějí. Alespoň jejich podstatná část. Přestože by tato území měla především chránit nejcennější části české přírody, jejich hlavní poslání mnohdy musí jít stranou, pokud se dostane do konfliktu se zájmy dřevařů, myslivců či provozovatelů lyžařských areálů.

Zemědělci z Hané: Škody způsobené povodní půjdou do milionů korun

4. 4. 2006 | Zdroj: ČTK |  Článek

Škody, které způsobily zemědělcům z regionu střední Moravy současné záplavy, půjdou do milionů korun. Vyplývá to z odhadů vedení olomoucké agrární komory (AK). O další miliony korun připravily rozvodněné toky Moravy a Bečvy podnikatele z Litovle, Olomouce či Kojetína. "Povodně způsobily zemědělcům dva problémy. Za prvé jim voda z řek poškodila ozimy, které na mnoha místech vymyla ze země. Druhý problém je, že v zatopených územích nebude možné zahájit nejméně dva týdny jarní práce," řekl dnes ČTK předseda olomoucké AK Drahomír Tobiáš.

Ptáci: Ptačí chřipka není problém. Problém jsou lidé, kteří se jí bojí

3. 4. 2006 | Zdroj: ČZU |  Soubor

Český svaz ochránců přírody v důsledku masového šíření nejrůznějších “zaručeně pravdivých” informací o ptačí chřipce stále častěji musí odpovídat na dotazy veřejnosti typu – máme odstranit ptačí krmítko z našeho okna? Máme dál chodit krmit labutě k Vltavě? Máme ze zahrady odstranit ptačí budky? Můžeme pouštět ven naší kočku? Jak zabránit, aby se jiřičky vrátily do hnízda na našem domě? Na naší škole je čapí hnízdo – nemělo by se odstranit? Všem odpovídáme: Chovejte se tak, jak byste se chovali, kdybyste o ptačí chřipce nikdy neslyšeli. Těšte se s přítomnosti ptáků ve vašem okolí a pomáhejte jim. Budete-li se chovat normálně, nehrozí vám žádné nebezpečí.

Myslivci na Olomoucku se obávají úhynu zvěře kvůli záplavám

3. 4. 2006 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Velkých úhynů zvěře se kvůli záplavám obávají myslivci na Olomoucku. Po extrémně těžké zimě podle nich znamená velká voda pro oslabená zvířata další ránu. "Je to jedna rána za druhou. Ztráty jsme zaznamenali již kvůli kruté zimě, přestože jsme vydatně přikrmovali. Nyní voda zaplavila velkou část našich honiteb. Jaké to bude mít následky, ještě přesně nevíme. Vše je pod vodou," řekl starosta honebního společenstva Slavonín - Nový Dvůr Josef Karger. Voda podle něj zaplavila 60 procent honiteb. Velké ztráty lze očekávat zejména u zajíců. Jejich přirozená obnova přitom trvá velmi dlouho, až 15 let.

Morava a Labe jsou stále na vzestupu

3. 4. 2006 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Stoupající hladiny Labe a Moravy stále ohrožují města, která leží na jejich tocích. V Ústí nad Labem musel být v noci uzavřen Mariánský most a pobřežní komunikace. Hydrologové předpokládají, že řeka bude kulminovat na 880 centimetrech. Evakuují se také Novosedly na Moravě.

Voda z vodovodu ptačí chřipku nepřenáší, vodárny udělaly prevenci

3. 4. 2006 | Zdroj: ČTK |  Článek

Voda z vodovodu ptačí chřipku nepřenáší, ujistila mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Marcela Dvořáková. Pitná voda je dezinfikována chlorem, v některých úpravnách se před chlorací také ozonizuje, vysvětlila. Podle mluvčí provedly pražské vodárny důkladnou kontrolu jímacích objektů povrchové vody a zabezpečily je tak, aby se do nich nemohla dostat těla mrtvých ptáků.

Svaz: Záplavám nahrává vysoký podíl orné půdy v podhůří

3. 4. 2006 | Zdroj: Agris |  Článek

Záplavám v Česku nahrává vysoký podíl orné půdy v podhorských oblastech, kde voda po ornici rychle stéká do nižších poloh a navíc ji odnáší pryč, řekl to předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Podle jeho názoru by proto bylo žádoucí v podhůří rozšiřovat plochy trvalých travních porostů, tedy luk a pastvin. Ty jsou schopné zadržovat vodu a zajišťovat protierozní funkci krajiny. "Tráva je na svazích přirozenou a účinnou ochranou proti rychlému a náhlému odtoku vody do nižších poloh," uvedl Boleslav.

Po povodních hygienici prošetří postiženým zdarma vodu ze studní

3. 4. 2006 | Zdroj: ČTK |  Článek

V případě, že vinou povodní budou plošně zaplaveny studně, hygienici lidem bezplatně přezkouší kvalitu vody v nich. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví, které zároveň varovalo před možným znečištěním studní. Vodu ze zaplavených studní bude možné používat až po prověření její kvality, upozornil Václav Šebor z tiskového odboru ministerstva.

Novotný: Zemní plyn by mohl mít nižší sazbu DPH

31. 3. 2006 | Zdroj: ČTK |  Článek

Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný (ČSSD) se domnívá, že by měla začít diskuse o případném snížení 19procentní daně z přidané hodnoty na zemní plyn. Jeho využití pro vytápění českých domácnosti totiž kvůli růstu cen klesá a mnoho lidí se vrací k tuhým palivům, což v mnoha městech a obcích zhoršuje stav ovzduší.Kromě přesunu ekologicky méně náročných energetických surovin do nižší sazby DPH by se podle Novotného mělo v následujících letech s pomocí peněz z evropských fondů podporovat zateplování domů, napojení domácností na centrální zdroje vytápění či výstavba spaloven biomasy.

Island chce být "Kuvajtem severu"

31. 3. 2006 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Když před dvaceti lety islandští geologové spustili do hlubinného vrtu teploměr, čekalo je překvapení."Roztavil se nám. Měl vydržet až do 380 stupňů Celsia, ale prostě se roztekl. Tam dole mohlo být 400 až 500 stupňů," vzpomíná Gudmundur Omar Friedleifsson. Tehdy začal přemýšlet - kolik energie by se dalo vytáhnout z vulkanických hornin Islandu? V té hloubce má voda hodně přes 100 stupňů, ale nedostává se do varu, protože vysoký tlak ji udržuje v kapalném stavu. Kdybyste si chtěli uvařit vajíčko dva a půl kilometru pod zemí, potřebovali byste k tomu nějakých 350 stupňů," poznamenává islandský vědec. an Friedleifsson vede konsorcium energetických společností, jež se pustily do nevídaného podniku, s investicí 20 miliónů dolarů. Chystají se provrtat do samého středu horkého vulkánu a produkovat desetinásobek geotermální energie, než dokázal jakýkoli dosavadní projekt.

NEWSLETTER

Podporujeme