Zemědělství
Využití výnosového potenciálu cukrové řepy zdokonalenou technologií pěstování při snížení nákladů na jednotku produkce
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
Cílem poloprovozních a provozních pokusů bylo jednak ověření výkonnosti většiny odrůd stávajícího sortimentu v provozních pokusech při zlepšené agrotechnice (tj. kvalitní podzimní a jarní přípravě půdy, při nižším nebo optimálním počtu zásahů a dobré ochraně porostů ). Dalším z cílů bylo ověření nákladů na pěstování cukrovky „bez ruční práce“ s prvky zlepšené technologie (systém podmítka - hluboká orba otočným pluhem, jarní příprava kombinátorem, vynechání plečkování s využitím herbicidů).
Cesty k využití biologicky aktivních látek při regulaci tvorby výnosu cukrovky
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
Limitujícím faktorem intenzity produkce cukrovky a cukru na poli a tedy i efektivnosti intenzifikačních vkladů je půda a její úrodnost. Jedním z mnoha možných opatření regulace tvorby výnosu je využití biologicky aktivních látek aplikovaných v průběhu vegetace. V několika posledních letech se zkoumají možnosti jejich využití i u cukrovky. V ČR jsou do cukrovky nově registrovány biologicky aktivní látky zvyšující množství a jakost sklizené produkce (Rastim 30 DKV a Atonik).
Vliv provenience konzumních brambor na stolní hodnotu hlíz
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
V ČR je dlouhodobě neuspokojivá kvalita konzumních brambor. Hlavní příčinou špatné kvality je mechanické poškození hlíz při sklizni na kamenitých půdách a jejich infekce skládkovými chorobami.Tento problém se v ČR datuje od sedmdesátých let, kdy se přešlo na mechanizovanou sklizeň a plochy konzumních brambor se vysoce koncentrovaly do vyšších poloh bramborářské výrobní oblasti, kde převládají kamenité půdy. Nadějným řešením problému mechanického poškození u konzumních brambor se jeví přesun části jejich ploch ztradičních bramborářských oblastí do teplejších a úrodnějších oblastí, k němuž od r.1990 spontánně dochází. V těchto níže položených oblastech je dostatek pozemků bez kamenů či skameny bez ostrých hran a vhodnější klimatické podmínky, což obojí je prevence před mechanickým poškozením hlíz při sklizni a posklizňové úpravě. Snižování ploch ve vyšších polohách umožňuje výběr nejlepších pozemků pro sadbu a zbylé konzumní brambory.
Vliv některých přírodních látek na aktivitu glutamátkinázy
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
V posledních letech se ve světě i u nás opět věnuje pozornost preparátům s obsahem biologicky aktivních látek. Tyto přípravky se vyznačují regulační aktivitou v metabolismu rostlin. Z hlediska ekologické čistoty je důležitý i jejich přírodní původ. Předložená práce je pokračováním pokusů, v nichž jsme sledovaly vliv alginátového preparátu a rostlinné šťávy ze špenátu na aktivitu enzymu glutamátkinázy (GK) v listech jarní pšenice. Enzym glutamátkináza (E.C.2.7.2.11) je rozhodující pro biosyntézu bílkovinné aminokyseliny prolinu. Aktivita tohoto enzymu je regulována řadou látek a i četnými fyzikálními faktory.
Aplikace cytokininu a výživa dusíkem, výnos obilnin
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
Potřeba zkoumat vliv různých dávek dusíku v kvalitativním přihnojení spolu s aplikací cytokininu N6-m-hydroxybenzyladenosinu vyplynula z odlišných výsledků, dosažených v pokusech s obilninami, zejména pšenicí, v bramborářském (Tomanová 1993) a řepařském výrobním typu (Hradecká 1991) a v přesných nádobových pokusech (Trčková 1990). V roce 1991 v řepařské výrobní oblasti již dávka 40 kg N na ha v maloparcelkovém pokuse po obilnině spolu s aplikovaným cytokininem snižovala výnos, zatímco v bramborářské výrobní oblasti se jevila jako vhodná, a stimulovala účinek aplikovaného cytokininu. Pokusy v řepařské výrobní oblasti v letech 1993 až 1995 vedené na České zemědělské univerzitě v Praze si proto vytkly jako cíl porovnání dvou úrovní kvalitativního přihnojení, tj. 40 a 70 kg N na ha, s cytokininem a bez něho.
Výnos pšenice jarní a jeho regulace aplikací seminativních látek
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
Problematikou možného využití výluhů v regulaci tvorby výnosu obilnin byl sledován vliv výluhů z přírodních materiálů, sušiny vyšších rostlin (špenátu) a řas v letech 1993-1995 převážně u pšenice jarní Sandra, s cílem posouzení aktivity eluátů v regulaci výnosotvorného procesu. Byly srovnávány výluh ze špenátu a výluh z hnědé mořské makrosifonální řasy Ascophytum nodosum, jevící se jako perspektivní náhrada syntetických regulátorů růstu. Výluhem je totiž rostlinám dodávána nejen vyvážená minerální výživa, ale i vyloužené endogenní fytohormony, přítomné v extraktu.
Harmonické hnojení řepky ozimé
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
Vyrovnanou a harmonickou výživu považujeme v pěstebních technologiích za významný faktor dnešního zemědělství při absenci státní podpory, dotací a garantovaných cen. Řepka ozimá patří mezi náročné plodiny na živiny. Systém výroby řepky (dále SVŘ) od počátku své existence působí na pěstitele řepky, aby používali racionální hnojařské postupy směřující k efektivnímu využívání živin z půdní zásoby a hnojiv. SVŘ si je vědom, že řepka se pěstuje především na půdách s nižším potenciálem přirozené půdní úrodnosti, tzn. v podmínkách citlivých na extrémní hnojařské praktiky. Usiluje o šetrné hospodaření s živinami z pohledu ekologie, životního prostředí, v jeho základní složce - půdě.
Lokální aplikace dusíkatých hnojiv
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
Z hlediska ochrany životního prostředí a také i celkové ekonomiky při používání průmyslových dusíkatých hnojiv má prvořadý význam zvýšení přímého využití dusíku z hnojiv rostlinami. Určitá perspektiva se zde ukazuje při použití lokální aplikace N hnojiv. První pokusy s lokální aplikací hnojiv byly uskutečněny v 8O.letech minulého století (Wollny 1885 in Jung 1957). Na začátku 2O.století a především pak po skončení 2.světové války probíhala další sledování. Hlavním důvodem byl nedostatek minerálních hnojiv a také výhodná společná kombinace setí a aplikace hnojiv. V literárních pramenech nacházíme informace z tohoto období u fosforečných hnojiv a u plodin s větší roztečí řádků jako kukuřice, brambory, cukrovka, tabák.
Krycí plodiny k zakládání porostů jetelovin
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
Naše nejvýznamnější jeteloviny, vojtěška setá a jetel luční, mají po zasetí pomalý vývin. Při jarním výsevu bez krycí plodiny dávají jeteloviny v roce založení pouze 51 - 55 % výnosu sušiny oproti druhému roku vegetace. Pro vyrovnání výnosového deficitu jsou proto jeteloviny většinou zakládány do pícní krycí plodiny. Sledováním zastínění a vlivu krycí plodiny bylo již dříve prokázáno, že vlastní zastínění jeteloviny krycí plodinou se na celkové produkci sušiny podílí v případě vztahu ovsa a vojtěšky 46 %, u ovsa a jetele 38 %.
Současné poznatky o vlivu alginátů na vývin vojtěšky
14. 12. 1995 | Zdroj:
Odborné konference |
Soubor
V posledních 5 letech došlo k snížení stavu skotu o více než 40%. Chov skotu se bude v nových ekonomických podmínkách soustřeďovat do vysoce intenzivních provozů na jedné straně a na straně druhé do z dnešního hlediska extenzivních horských oblastí. V nížinných oblastech, kde je dodnes umístěna převážná většina zvířat bude nadále nezbytné zajistit dostatečnou krmivovou základnu, v níž jedna z klíčových plodin je vojtěška setá, která jakožto víceletá jetelovina má zásadní význam i v intenzivní rostlinné výrobě vzhledem ke své předplodinové hodnotě.
Odkazy
Přidat odkaz-
EVYNA - Internetové kurzy pro ženy na mateřské dovolené
EFEKTIVNÍ NÁVRAT EKONOMICKY VZDĚLANÝCH ŽEN NA TRH PRÁCE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ 2015 -Internetové kurzy pro ženy na mateřské dovolené -
INTERNETOVÝ MAGAZÍN O VÍNĚ
Internetový encyklopedický magazín o víně a vinařích . -
BusinessInfo
Integrovaný systém informací pro podnikání a export -
Světvína.cz
Všechno ze světa vína, vinařství a vinohradnictví -
Generální ředitelství cel
-
Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky
-
VINEX.CZ
Server o víně, vinné révě a vinohradnictví -
Biohovězí.cz
Výroba a prodej ekologického hovězího masa