Zemědělství

VLIV APLIKACE SEMINATIVNÍCH LÁTEK NA TVORBU VÝNOSU OBILNIN

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V období posledních pěti let zemědělské přestavby vyniká do popředí zájem o přírodní preparáty. Důvodem je požadavek za- chování nenarušeného životního prostředí. Už sám termín "přírodní preparát" např. v pojetí Bartáka (1990) je však trochu zavádějící obsaženým filologickým rozporem. Je-li přírodní látka, kterou jsme schopni analyzovat po chemické stránce, metabolitem nějaké obecné vitální struktury, anebo produktem fyzikálně chemického procesu zvětrávání anorganického geologického substrátu, těžko ji označovat jako preparát (Natura non preparat - příroda nepřipravuje, život probíhá). Přesto zkušenost svědčí o biologické aktivitě řady látek, obsažených v živých organismech v různém množství.

ZHODNOCENÍ VLIVU CYTOKININU HYDROXYBENZYLADENOSINU NA TVORBU VÝNOSU OBILNIN A VÝŽIVA DUSÍKEM. VLIV NA JAKOST

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Praktické zkušenosti naznačují, že racionální antropogenní činnost na orné půdě, vycházející z neformálního používání ekologických zásad, podle nichž vitální cykly organismů v agroekofytocenózách jsou propojené a vzájemně do sebe zapadají, je nezastupitelná. Proto se hledají nové přípravky například na bázi alelopathie, které by mohly příznivě regulovat tvorbu výnosu aniž by negativně ovlivnily růst a vývin rostlin, resp. výnosových prvků. Perspektivní se zdá aplikace cytokininu topolinu (hydroxybenzyladenosinu). Látka je v přírodní podobě nalézána v topolu. Předběžné pokusy (Hradecká 1991) naznačují, že aplikace přípravku topolinu, chemicky odvozeného od topolového eluátu, stimulovala nárůst fotosyntetického potenciálu, pokryvnosti listoví, zejména horních listů obilovin, podporovala dobrý zdravotní stav (odolnost vůči fytopatogenům) a regulovala kumulaci sušiny.

VLIV VYBRANÝCH BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK NA AKTIVITU ENZYMU GLUTAMÁTKINÁZY V LISTECH JARNÍ PŠENICE

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Vnější ekologické podmínky patří mezi rozhodující faktory, které ovlivňují výši rostlinné produkce. Jedním z významných znaků při adaptaci rostlin na nepříznivé změny prostředí je hromadění prolinu. Prolin je součástí metabolismu kyseliny glutamové a glutaminu. Je výjimečný tím, že je jedinou aminokyselinou, která je zaváděna do bílkovin. Dobře se pohybuje ve vodných i v nevodných mediích, což mu umožňuje snadnou migraci přes biologické membrány buněk a organel. Žádná jiná aminokyselina takovéto vlastnosti nemá (Goring, Thien 1978).

POZNÁMKY K SOUČASNÉMU STAVU A BUDOUCÍMU ROZVOJI VÝROBY ZELENINY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Výroba zeleniny má některé specifické zvláštnosti ve srovnání s výrobou většiny rostlinných produktů. Především se jedná o výrobky snadno podléhající zkáze, o výrobky, které si udržují nutriční hodnotu a vzhled svěžesti krátkou dobu po sklizni, k produkci je zapotřebí značné množství pracovních sil, přičemž nejvyšší požadavky jsou soustředěny do krátkých časových úseků, sklizeň se u řady zelenin provádí probírkou a sklizený produkt má vysoké nároky na tržní úpravu, výroba v širším sortimentu se neobejde bez řízených závlah a dostatku nezávadné závlahové vody, na výrobu jsou kladeny stále vyšší požadavky z hlediska zdravotně nezávadné produkce a z hlediska tržní úpravy a vzhledu nabízené zeleniny.

OCHRANA PLODIN PROTI PLEVELŮM

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Polní plevele jsou relativně stálou součástí rostlinných společenstev polí, ale jejich škodlivý výskyt je měnlivý a je funkcí vložených regulačních faktorů. Při hlubších změnách v lidské společnosti (války, hospodářské krize, revoluce) se vždy objeví větší zaplevelení zemědělské půdy, protože na určitou dobu přestávají působit funkční vazby a tudíž bývá porušen účinný systém regulace zaplevelení, který je v samotném způsobu hospodaření. Jde zpravidla o změnu struktury pěstovaných plodin, změny ve vlastnických vztazích, tržních podmínkách apod., což se odrazí v péči o půdu a vynakládání prostředků na odplevelení.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, REKAPITULACE A VÝHLEDY

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V průběhu předešlých staletí byla naše kulturní krajina rozsáhle utvářena lesnickou a zemědělskou činností. Extenzivní způsob hospodaření nepůsobil výrazně negativně na krajinu. Současná industriální agrární politika jako výsledek ekonomického tlaku společnosti na zemědělství však již dostatečně ekologické zájmy nerespektuje. Konvenční zemědělství je spoluzodpovědné za snížení druhové a biotopové diverzity krajiny (vyklizení krajiny), snížení její samoregulační schopnosti a stability i poškozování přírodních zdrojů.

POSTAVENÍ A MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ CUKROVKY A CUKRU V ČR

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Základní myšlenkou komoditní rady Agrární komory pro cukrovku a cukr je co nejrychleji vytvořit v ČR podmínky pro efektivní výrobu 500 tis. tun cukru. Je to množství, které zabezpečí soběstačnost ČR (asi 420 tis. tun) a dále umožní pokrýt po- třeby Slovenska (60 tis. tun), jehož výroba nikdy pro uspokojení poptávky nestačila. Zároveň dovolí vytvořit přebytek v množství 20 tis. tun, který je možné vyvézt nebo jím pokrýt meziroční kolísání výroby. Tento malý přebytek na trhu vytváří též nastavení cenové hladiny příznivé pro spotřebitele, a zabezpečí i přes celní ochranu komodity vliv světové ceny cukru na vnitřním trhu.

SOUČASNÉ POSTAVENÍ BRAMBOR, JEJICH KONKURENČNÍ SCHOPNOST A EKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY PŘI JEJICH PĚSTOVÁNÍ V ČR

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Dva poslední ročníky jsou u této komodity zcela mimořádné a přinášejí jedinečnou možnost srovnání a zároveň potvrzení správnosti východisek, která jsou pěstitelům, odběratelům, zpracovatelům a spotřebitelům brambor opakovaně připomínána.

POHLED NA PRODUKCI ŘEPKY V ČR A JEJÍ KONKURENČNÍ SCHOPNOST

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pozitivní vývoj produkce a stability výnosů ozimé řepky v minulém období souvisel s realizací Systému výroby řepky (SVŘ) od r. 1983 (graf 1). V probíhající transformaci české ekonomiky se podmínkou přežití našich pěstitelů stala vedle dosažených výnosů a jejich kvality ekonomická efektivnost. Naším skromným cílem je dosáhnout minimálně 3 - 5 % míru rentability.

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ LUSKOVIN

1. 12. 1994 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Luskoviny jsou agronomicky cennými plodinami, významně ovlivňujícími půdní úrodnost. V osevních sledech představují kvalitního přerušovače s potřebnými fytosanitárními účinky. V symbióze s hlízkovými bakteriemi získávají vzdušný dusík nejen pro svoji potřebu, ale obohacují půdu o dusík i pro plodiny následné. Rozšiřují koloběh živin tím, že je čerpají i z méně přístupných forem, které jsou nedostupné ostatním plodinám. Svým mohutným kořenovým systémem, který proniká do hlubších vrstev ornice, zlepšují fyzikální stav půdy. Z těchto důvodů se většina luskovin počítá k nejlepším předplodinám v osevních postupech.

NEWSLETTER

Podporujeme