Zemědělství

  • Zobrazit podle
  • Regionu
  • Komodity:

PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE A RENTABILNÍ PRODUKCE CUKROVKY NA NAŠÍ CESTĚ DO EU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Již po několik let se naši pěstitelé cukrovky musí zamýšlet nad dvěma základními problémy spojenými s jejím pěstováním: jak minimalizovat náklady a do jaké míry upra-vit výměru, aby přebytek cukru nesnížil cenu prodávaných bulev. V moha podnicích je patrna stagnace v pěstování a v zajištění její vysoké produkce. Cukrovka je pěstována na úkor budoucích let.

ŘEPKA - PODMÍNKY PROSPERITY - INTENZIFIKACE VÝROBY

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Primárním cílem každé produkce bývá zpravidla zisk. Za určitých situací mohou pře-vládnout i jiné pohledy. Například produkce "košer - eko či bio" potravin pro určitou sku-pinu spotřebitelů. Nebo využití řepky pro asanaci území černobylské jaderné havárie. Vý-roba řepkového metylesteru pro zajištění energetické potřeby státu v mimořádných situa-cích, či pro zlepšení image státu v rámci ekologické politiky.

MODELOVANIE VPLYVU PESTOVATEĽSKÝCH TECHNOLÓGIÍ NA RENTABILITU OZIMEJ REPKY

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V hodnotení hospodárskych výsledkov, pri ktorých sú porovnávané skutočné náklady vynaložené na pestovanie s dosiahnutým výnosom, sa zisťuje so spätnou platnosťou ren-tabilita pestovania. Výška vlastných nákladov na jednotku plochy (1 hektár), často ozna-čovaná ako intenzita pestovania, pritom nemusí byť vždy v kladnej a lineárnej závislosti s dosahovanou úrodou.

PERSPEKTIVY HRACHU V NÁVAZNOSTI NA RENTABILITU JEHO PĚSTOVÁNÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Vzhledem k snahám ČR o zařazení se do EU je nutné sledovat trendy v oblasti pěsto-vání luskovin v těchto zemích. Po ekonomické reformě CAP (1993) ztratily luskoviny svoji ekonomickou konkuren-ce schopnost vůči ostatním plodinám, což se projevilo mírným poklesem ploch. Situace se změnila v letošním roce, s předpokladem i pro budoucí období, kdy došlo k růstu cenové-ho rozdílu mezi krmným obilím a bílkovinnými komponenty (zvláště sójou)

CHEMICKÁ REGULÁCIA NÁLETOV KROV A STROMOV V TRÁVNOM PORASTE

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Ak sa trávny porast permanentne neudržiava kosením alebo pasením, dochádza na pa-sienkoch v blízkosti lesa k samozalesneniu (Maloch 1942, Krajčovič a kol. 1968; Klapp 1971). Zaburinenosť a samonálety krov a stromov sú priamym dôsledkom chýb pri ob-hospodarovaní a využívaní trávnych porastov, hlavne na pasienkoch pri tradičnom voľ-nom pasení (Lackovič, Glejdúrová 1989). V dôsledku náletov semien krov a stromov sa strácajú prirodzené hranice medzi lesom a pasienkom. Najefektívnejšia metóda regulácie zaburinenosti a náletov s prihliadnutím na ekotoxikologické aspekty sa ukázala chemická obnova (Lackovič, Glejdúrová 1989; Tišliar 1991).

ODRŮDOVÁ SKLADBA JARNÍHO JEČMENE

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Jarní ječmen a ozimá pšenice jsou nejdůležitějšími obilninami našeho zemědělství a rentabilita jejich produkce rozhodujícím způsobem ovlivňuje hospodářské výsledky prvo-výroby a navazujícího zpracovatelského průmyslu. Základem úspěšné pěstitelské techno-logie a následného uplatnění produkce na trhu je cíleně volená odrůdová skladba. Platí to v plné míře i o jarním ječmeni, kdy se v nových odrůdách odráží efektivní vývoj šlechtění orientovaný na účelovou kvalitu, odolnosti proti chorobám i dalším stresovým faktorům na př. suchu, resp. schopnosti ve velmi krátkém vegetačním období využít živin k jejich maximálně efektivnímu využití.

AKTUÁLNE OTÁZKY PESTOVANIA PŠENICE LETNEJ V SLOVENSKEJ REPUBLIKE.

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Obilniny tvoria kľúčovú skupinu plodín rastlinnej výroby Slovenska, ich postavenie je dominantné, pretože sa podieľajú takmer 40 %-timi na energetickej hodnote spotrebo-vaných potravín a 35 %-timi na energetickej hodnote vo výžive zvierat.

POZNÁMKY K PĚSTOVÁNÍ PŠENICE V ČR

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Pšenice je nejvýznamnější polní plodinou v našem státě. Ozimá pšenice se tradičně pěstuje na plochách 750 - 800 tis. ha a jarní pšenice na 30 - 60 tis. ha. Celková plocha pšenice tak každoročně představuje přibližně 800 tis. ha, tj. cca 25 % plochy orné půdy a cca 50 % plochy obilnin.

ÚVAHY O BIOTECHNOLOGIÍCH PRO ROZVOJ ROSTLINNÉ VÝROBY

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Společnost Hoechst Schering AgrEvo je jedna z několika mála světových společností, která se vedle „klasické chemie“ stále intenzívněji zabývá i biotechnologiemi. Dalo by se tedy očekávat, že budu tyto nové metody vynášet až do nebe, což nehodlám. Chci hovořit i o některých problémech, které jsou dnes s biotechnologiemi spojovány. Naprosto jedno-značně se projevuje odlišná mentalita obyvatel „Nového světa“, a obyvatel Evropy, tedy „Starého kontinentu“.

MINULOST, SOUČASNOST A BUDOUCNOST V PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN V RUMUNSKU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Na celém světě je obděláváno přibližně 1,5 miliard ha. Polní rostliny zaujímají 1,2 mili-ard ha a často je sklizeno méně než 1 miliarda ha z důvodu různých kalamitních situací. Obiloviny se pěstují na přibližně polovině obdělávané plochy světa a jsou nejdůležitější-mi zemědělskými plodinami s roční produkcí 2 miliardy tun semen. Zájmem světa je zvýšení produkce obilovin pro zajištění 500 - 750 kg semen na obyvatele ročně.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics

Úterý
Zataženo
0 °C
Středa
Oblačno
1 °C
Čtvrtek
Sníh s deštěm
3 °C

Počasí


Kalendář

poútstčtsone
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Podporujeme utipa.info