Zemědělství

  • Zobrazit podle
  • Regionu
  • Komodity:

K NARUŠENÍ SYSTÉMŮ HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Pokud se týká struktury výroby, došlo v souvislosti s výrazným poklesem stavu skotu ke značnému snížení ploch pícnin na orné půdě, což se začíná postupně projevovat na regeneraci půdní úrodnosti, zvláště na méně úrodných půdách bramborářské výrobní oblasti. Rozšíření ploch ozimé řepky nemohlo vliv jetelovin nahradit. Z výsledků polních pokusů víme, že bez jetele lze sice hospodařit, ale na stejný výnos potřebujeme roční dávky průmyslového dusíku zvyšovat o 20 až 25 kg na 1 ha. Jen samotné zařazování jetele lučního 1 x za 6 let nám zvyšuje výrobnost osevního postupu o 7 až 9 obilních jednotek na 1 ha.

ZAMYŠLENÍ NAD ROSTLINNOU VÝROBOU

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Dne 12.12.1996 již pošesté navazujeme na tematicky shodné konference z 19.6.1991, 8.12.1992, 7.12.1993, 13.12.1994 a 14.12.1995. Jednání tohoto typu - odborně postihnout hlavní otázky rostlinné, případně zemědělské výroby - si získalo řadu příznivců. Nejde jen o agronomy. Na konferenci se účastní předsedové družstev, ředitelé územních odborů MZe. Těší nás účast kolegů ze středních zemědělských škol. „Zamyšlení“, i když ho organizuje ve spolupráci se Zemědělskou společností na ČZU katedra rostlinné výroby, tedy jen složka fakulty či školy má celouniverzitní charakter.

VET/451/96: o výskytu slintavky a kulhavky v JV Evropě

22. 7. 1996 | Zdroj: SVS ČR | Článek Článek

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/451/96 dr. Holejšovský/2768 22.7. 1996 SPEŠNÁ INFORMACE o výskytu slintavky a kulhavky v jihovýchodní Evrope Podle informací Mezinárodního úradu pro nákazy v Paríži byla dne 16.5. 1996 potvrzena slintavka a kulhavka v Albánii /typ A/, dne 27.5. 1996 v evropské cásti Turecka /typ O/, dne 29.

Vliv rozdílného přihnojení N na akumulaci energie u pšenice ozim

28. 5. 1996 | Zdroj: Kalorimetrický seminář | Článek Článek

Vliv rozdílného přihnojení dusíkem na akumulaci energie u rostlin pšenice ozimé ÚVOD Tvorba biomasy rostlin v zemědělské praxi je ovlivňována především dusíkatou výživou. Neuberg et al. (1989) a Bezděk (1962) aj. konstatovali, že pro dosažení vysokého výnosového potenciálu je nutné zajistit nejen dostatečné hnojeni dusíkem, ale přihlédnout i k nárokům kultivarů v jednotlivých fázích ontogeneze.

VET/197/96 : o výsktu b.s.e ve Velké Británii a Sev. Irsku

27. 3. 1996 | Zdroj: SVS ČR | Článek Článek

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/197/96 dr. Holejšovský/2768 27.3. 1996 INFORMACE o výskytu bovinní spongiformní encefalopatie /BSE/ ve Velké Británii a Severním Irsku S odvoláním na doporucení Stálého veterinárního výboru Evropské komise, Státní veterinární správa Ceské republiky až do odvolání n e p o v o l u j e dovoz

Agrotechnika pupalky dvouleté (Oenothera biennis L.)

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Pupalka dvouletá je dnes rozšířena po celé Evropě, jejím domovem je Severní Amerika. U nás roste v teplejších polohách, na suchých stráních a železničních náspech, tedy na chudých půdách. Semena pupalky dvouleté jsou důležitou surovinou ve farmaceutickém průmyslu. Obsahují 20% oleje, s velmi dobrým zastoupením esenciálních mastných kyselin, z nichž jednou z nejdůležitějších je gama linolenová (7-14%). Tato kyselina se též vyskytuje v semenech brutnáku. Komerčně se vyrábějí přípravky ve formě želatinových kapslí. Pupalkový olej se používá k léčení kardiovaskulárních onemocnění (snižuje hladinu cholesterolu v krvi), dále k léčení atopického ekzému, premenstruačního syndromu, těhotenské toxemie a roztroušené sklerozy. Také kosmetické firmy využívají pupalkový olej do krémů a emulzí.

Využití výnosového potenciálu cukrové řepy zdokonalenou technologií pěstování při snížení nákladů na jednotku produkce

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Cílem poloprovozních a provozních pokusů bylo jednak ověření výkonnosti většiny odrůd stávajícího sortimentu v provozních pokusech při zlepšené agrotechnice (tj. kvalitní podzimní a jarní přípravě půdy, při nižším nebo optimálním počtu zásahů a dobré ochraně porostů ). Dalším z cílů bylo ověření nákladů na pěstování cukrovky „bez ruční práce“ s prvky zlepšené technologie (systém podmítka - hluboká orba otočným pluhem, jarní příprava kombinátorem, vynechání plečkování s využitím herbicidů).

Cesty k využití biologicky aktivních látek při regulaci tvorby výnosu cukrovky

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Limitujícím faktorem intenzity produkce cukrovky a cukru na poli a tedy i efektivnosti intenzifikačních vkladů je půda a její úrodnost. Jedním z mnoha možných opatření regulace tvorby výnosu je využití biologicky aktivních látek aplikovaných v průběhu vegetace. V několika posledních letech se zkoumají možnosti jejich využití i u cukrovky. V ČR jsou do cukrovky nově registrovány biologicky aktivní látky zvyšující množství a jakost sklizené produkce (Rastim 30 DKV a Atonik).

Vliv provenience konzumních brambor na stolní hodnotu hlíz

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V ČR je dlouhodobě neuspokojivá kvalita konzumních brambor. Hlavní příčinou špatné kvality je mechanické poškození hlíz při sklizni na kamenitých půdách a jejich infekce skládkovými chorobami.Tento problém se v ČR datuje od sedmdesátých let, kdy se přešlo na mechanizovanou sklizeň a plochy konzumních brambor se vysoce koncentrovaly do vyšších poloh bramborářské výrobní oblasti, kde převládají kamenité půdy. Nadějným řešením problému mechanického poškození u konzumních brambor se jeví přesun části jejich ploch ztradičních bramborářských oblastí do teplejších a úrodnějších oblastí, k němuž od r.1990 spontánně dochází. V těchto níže položených oblastech je dostatek pozemků bez kamenů či skameny bez ostrých hran a vhodnější klimatické podmínky, což obojí je prevence před mechanickým poškozením hlíz při sklizni a posklizňové úpravě. Snižování ploch ve vyšších polohách umožňuje výběr nejlepších pozemků pro sadbu a zbylé konzumní brambory.

Vliv některých přírodních látek na aktivitu glutamátkinázy

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V posledních letech se ve světě i u nás opět věnuje pozornost preparátům s obsahem biologicky aktivních látek. Tyto přípravky se vyznačují regulační aktivitou v metabolismu rostlin. Z hlediska ekologické čistoty je důležitý i jejich přírodní původ. Předložená práce je pokračováním pokusů, v nichž jsme sledovaly vliv alginátového preparátu a rostlinné šťávy ze špenátu na aktivitu enzymu glutamátkinázy (GK) v listech jarní pšenice. Enzym glutamátkináza (E.C.2.7.2.11) je rozhodující pro biosyntézu bílkovinné aminokyseliny prolinu. Aktivita tohoto enzymu je regulována řadou látek a i četnými fyzikálními faktory.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info