Zemědělství

  • Zobrazit podle
  • Regionu
  • Komodity:

PŘÍJEM PÍCE SKOTEM PERSPEKTIVNÍCH DRUHŮ TRAV KONZERVOVANÉ ZAMRAŽENÍM

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V České republice se v současné době jeví užitečným nahradit část osevní plochy kukuřice kvalitními vytrva-lými travami. Jako perspektivní se vedle mezirodových hybridů ukazují Festuca arundinacea, (FA), Bromus uniloides, (BU), a Dactylis polygama, (DP), mající řadu předností, jako vyšší vytrvalost, větší koncentraci energie a lepší flexibilitu v systému obhospodařování. Z testovaných druhů byl nejvyšší VI stanoven u BU a DP, mírně nižší u FA a nejnižší u trvalého travního porostu. Východiskem pro sériové hodnocení příjmu, jakožto základní charakteristiky kvality píce, se stává technika NIRS, dovolující změření vzorků během 2 minut, přičemž postačí vzorek o hmotnosti ca 5 g (za předpokladu, že je dostatečně reprezentativní a homogenní). Rostlinný materiál se při měření nespotřebovává.

MNOŽENÍ ZAHRANIČNÍCH ODRŮD TRAV A JETELOVIN

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Spotřeba osiv trav a jetelovin v České republice stále nedosahuje úrovně osmdesátých let, a to i přes proklamace, že hory a podhory je nutno zatravnit. Je to dáno především značným úbyt-kem polygastrů a nerealizací jejich přesunu z nížinných oblastí do vyšších poloh. Při tom seme-nářství trav mělo u nás nejen svou tradici, ale i materiálně-technické a personální zázemí. Této skutečnosti jsou si vědomy významné semenářské firmy v západní Evropě a snaží se u nás tyto své odrůdy množi

POUŽITÍ PSINEČKU VÝBĚŽKATÉHO (Agrostis stolonifera ssp.stolonifera) NA PLOŠE JAMKOVIŠŤ S NÁSLEDNOU ÚDRŽBOU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Z kultivarů psinečku výběžkatého se pro plochy jamkovišť na golfových hřištích nejčastěji používají: Penncross Bentgrass, Penneagle a Pennlinks. Vhodné jsou i kultivary Carmen, Cobra, Emerald, Regent a směsky psinečků výběžkatých PennTrio Blend a Pennway Blend. Nejstarším kultivarem je Penncross Bentgrass, který je na plochy jamkovišť používán od konce padesátých let. Ostatní kultivary jsou používány od konce osmdesátých let tohoto století. První tři kultivary jsou původem ze Severní Ameriky a mají atest standartu travnatých povrchů mistrovských golfových hřišť

CITLIVOST VYBRANÝCH DRUHŮ TRAV KE GRAMINICIDŮM

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V současné době zůstávají plevele stále nejškodlivějším činitelem, který každoročně snižuje a znehodnocuje produkci pěstovaných rostlin. Problémy však nepůsobí jen typické plevelné rostli-ny, ale i rostliny kulturní, které zaplevelují následné porosty. Tyto zaplevelující rostliny většinou působí jako činitel ztěžující sklizeň pěstované rostliny a zároveň znehodnocující hlavní pro-dukt. K těmto problémům dochází i v porostech kulturních trav pěstovaných na semeno, kde se mimo planých druhů trav stávají i nežádoucími všechny ostatní druhy trav kulturních. Z tohoto důvodu jsem se zaměřoval na sledování citlivosti vybraných druhů trav ke graminicidům, protože na základě její znalosti by bylo možné využít těchto přípravků v semenářských porostech trav.

POUŽITÍ ALGINÁTOVÝCH PREPARÁTŮ K OVLIVNĚNÍ VZCHÁZIVOSTI TRAV

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Při zakládání trvalých travních porostů, ať už pro pícní nebo technické účely, složených z různých druhů trav, je problémem různá konkurenční schopnost jednotlivých druhů ve fázi vzcházení, která spočívá především v jeho různé rychlosti. Pomalu vzcházející a zpočátku pomalu se vyvíjející druhy, jako například lipnice a psinečky jsou ostatními potlačovány, takže jsou poz-ději v porostu zastoupeny mnohem méně než by odpovídalo jejich výsevku.

KLÍČIVOST OBILEK A KONCENTRACE N-NO3- U NĚKTERÝCH PÍCNINÁŘSKY VÝZNAMNÝCH DRUHŮ TRAV

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Trávy jsou rozhodujícími komponenty lučních i pastevních směsí i směsí technických a par-kových. Významnou úlohu mají také polní krátkodobé monokulturní travní porosty i trávy jako složky jetelovinotravních směsí. Lze je dále využít i jako meziplodin či podsevů. Mezi hlavní problémy semenářství trav patří určení správné doby sklizně a tím rozhodujícím způsobem ovlivnit ztráty a kvalitu osiva. Starší používané metody určení zralosti semenářských porostů jsou subjektivní a vyžadují zkušenost. Proto se dnes v zemědělské praxi přechází na ob-jektivnější metody, které snižují riziko špatného posouzení zralosti porostů. Pozdní sklizeň může u některých druhů trav způsobit velké ztráty vypadáváním semen, předčasná sklizeň výrazně sníží biologickou hodnotu osiva.

VLIV ABSENCE N - HNOJENÍ NA VÝNOSY, BOTANICKÉ SLOŽENÍ TRVALÝCH LUČNÍCH POROSTŮ A KONCENTRACI NITRÁTOVÉHO DUSÍKU V LYSIMETRICKÝCH VODÁCH

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Na ekologických podmínkách závisí floristické složení travních fytocenóz a jejich pro-dukční schopnost. Ekologické podmínky stanovišť travních porostů jsou mnohem pestřejší než u orných půd a proto také výnosová variabilita je velmi široká (1-15 t.ha-1 suché hmoty). Dlouhodobá aplikace převážně průmyslových N-hnojiv vyvolala podstatné omezení pestrosti botanického složení směrem k vytvoření porostů s výraznou převahou travní složky.

VLIV ÚHRNU DEŠŤOVÝCH SRAŽEK NA DYNAMIKU NÁ-RŮSTU BIOMASY TRAVNÍHO POROSTU NA ORNÉ PŮDĚ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Dešťové srážky jsou rozhodujícím klimatickým faktorem, který ovlivňuje dynamiku nárůstu biomasy a výnosnost porostu (KLESNIL et al.,1982; REGAL, VESELÁ, FOGL, 1984; VELICH et al., 1994 aj.). REGAL, VESELÁ, FOGL (1984) uvádějí, že dynamika nárůstu píce je ovlivněna nejen úhrnem srážek, ale také jejich rozdělením během vegetace. Podle KRAJČOVIČE, REGA-LA (1976) vyprodukuje přírodní travní porost na každý 1 mm srážek 1,5 až 2,0 g.m-2 sušiny. KO-PECKÝ (1928) vymezil podle potřeby vláhy přirozené oblasti pro travní porosty izohietou 650 mm, z čehož 350 mm má připadnout na vegetační období.

KONKURENČNÍ SCHOPNOST JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ V JETELOVINOTRAVNÍ SMĚSI

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Druhové složení jetelovinotravních směsí závisí na přírodních podmínkách stanoviště, délce a způsobu využívání a také na intenzitě hnojení. BERGMANN (1962) doložil, že jetel a trávy mají komplementární biologické a morfologické vlastnosti i nároky na stanoviště. Ke stejným závěrům dospěli i KRAJČOVIČ et al. (1968) a LICHNER et al. (1983). VOLOŠIN (1986) doporučuje pro kvalitní jetelovinotravní směsi kombinaci srhy říznačky, kostřavy luční, jílku vytrvalého i mno-hokvětého vysévané společně s jetelem lučním, jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým.

ZAKLÁDÁNÍ, ÚDRŽBA A VYUŽITÍ DRUHOVĚ BOHATÝCH LUK A PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH LUK

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Úvodem našeho referátu bychom rádi upřesnili termín louka. Je to porost složený z mnoha desítek až stovek druhů rostlin s návazností na další bohatý živočišný a mikrobiální život. Je to rostlinné společenství, které na určitém místě roste a vyvíjí se po mnoho desítek až stovek let v závislosti na pravidelném lidském obhospodařování. Druhové složení louky je pak výsledkem stanovištních podmínek a způsobu obhospodaření. Louky, jako rovnovážné porosty, jsou na úze-mí České republiky většinou výsledkem lidské činnosti.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info