Zemědělství

Vliv teploty na obsah somatických buněk v mléce

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Renáta Toušová, Luděk Stádník, František Louda Katedra chovu skotu a mlékařství, ČZU Praha Počet somatických buněk v mléce je ukazatelem zdravotního stavu dojnic . Mléko zdravých dojnic obsahuje 50 - 200 000 somatických buněk na 1 ml mléka. Zvýšení počtu somatických buněk nad 250 tis/1 ml mléka signalizuje vznik onemocnění mléčné žlázy - mastitidy.

Možnosti snížení obsahu somatických buněk v mléce dojnic homeopatiky

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Luděk Stádník, Renáta Toušová, František Viedemann, František Louda Katedra chovu skotu a mlékařství, ČZU Praha Kvalita vyprodukovaného mléka je určována velkým počtem řadou ukazatelů. Kromě podrobného hodnocení mikrobiologické kvality mléka a stanovení obsahu pevných složek je jedním z těchto ukazatelů také počet stanovení somatických buněk.

Vliv výživy dojnic na obsah bílkovin v mléce

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Luděk Stádník, František Louda, Renáta Toušová, Karla Scheinherrová Katedra chovu skotu a mlékařství, ČZU Praha Změnou krmné dávky lze u dojených krav ovlivnit poměr bílkovin a tuků v mléce. Předmětem zájmu výzkumu i chovatelů je používání různých zdrojů přidávaných tuků do krmné dávky tak, aby docházelo k redukci mléčného tuku.

Faktory ovlivňující obsah nenasycených mastných kyselin v mléce

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

František Louda, Luděk Stádník , Alena Hejtmánková, Renáta Toušová Katedra chovu skotu a mlékařství, ČZU Praha Úvod Mléčný tuk je komplex všech běžných tuků. Je to složka mléka s nejvyšší variabilitou. Běžně je mléčný tuk složen z 95 - 98 % triglyceridů. Většina mastných kyselin v mléčném tuku je nasycená (66%) a asi 30% je s jednou dvojnou vazbou a 4% jsou polynenasycené .

Rezidua mykotoxinů v mléce

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Karel Zadražil Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU, Praha Jakost poživatin je v posledních deseti letech předmětem zájmu spotřebitelů, kteří vyžadují zpřístupnění veškerých informací o reziduích cizorodých látek v poživatinách, ať již povolených (aditivních) nebo kontaminujících, při deklarování jakosti vstupních potravinářských surovin.

Bakteriální kontaminace ve vztahu k některým složkám syrového a pasterovaného mléka

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Marcela Vyletělová Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Vztah celkového počtu mikroorganismů (CPM) a psychrotrofních mikroorganismů (CPP) Psychrotrofní mikroorganismy představují doprovodný hygienický ukazatel mikrobiologické kvality mléka (ČSN připouští CPP<50 000 CFU/ml).

Analýza možných příčin trendových změn v proměnlivosti dusíkaté frakce kravského mléka

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Ota Hanuš, Marek Bjelka Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Současně je diskutován názor, že ačkoliv vzrůstá obsah hrubých bílkovin v mléce dodávaném ke zpracování (z 3,26 na 3,36 až 3,38 %), dosahovaná výtěžnost v sýrařských technologiích stagnuje nebo místy dokonce klesá. To je významná námitka vzhledem ke kontinuálně rostoucímu podílu mléka zpracovávaného na sýry.

Výsledky hodnocení kvality syrového mléka v ČR v roce 1999

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Petr Roubal MILCOM, a.s. - Výzkumný ústav mlékárenský V letošním roce předkládá již potřetí Sdružení centrálních laboratoří k hodnocení jakosti nakupovaného mléka (SCL) zpracované výsledky hodnocení jakosti syrového kravského mléka za rok 1999 a celou ČR.

Mléko a výživa obyvatel ČR

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Jan Drbohlav Výzkumný ústav mlékárenský O významu mléka ve výživě obyvatel ČR není, přes některé zpochybňující hlasy, pochyb. Mléko a mléčné výrobky zaujímají přední místo ve spotřebním koši našich obyvatel i přes určitý pokles spotřeby ( o cca 25 % ) v posledních letech, který začal po zreálnění cen v roce 1991.

Efekty vícekrátdenního dojení u našich stád

18. 5. 2000 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Oldřich Doležal, J. Gregoriadesová Výzkumný ústav živočišné výroby Praha Uhříněves Vícečetné dojení se stává středem zájmu předních chovatelův ČR. Příklady z některých chovatelsky vyspělých států (USA, Izrael) nasvědčují a výhodnosti této pracovní rutiny. Podmínky u nás jsou však rozdílné. Je toto třikrát denní dojení ve stádech s průměrnou užitkovostí 5,5 až 7,5 tis. kg efektivní?

NEWSLETTER

Podporujeme