Zemědělství

DLOUHODOBÁ ACIDIFIKACE A NUTRIČNÍ DEGRADACE LESNÍCH PŮD - LIMITUJÍCÍ FAKTOR SOUČASNÉHO LESNICTVÍ IV.

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 61) Jakub Hruška1, Emil Cienciala2, Pavel Moravčík2, Tomáš Navrátil1, Jan Hofmeister1 1Český geologický ústav, Klárov 3, 118 21 Praha 1, 2IFER, 254 01 Jílové u Prahy RAJONIZACE ČR PODLE NARUŠENÍ PŮD Na základě prováděcí vyhlášky č. 78/1996 Sb., k zákonu č. 289/1995 Sb. v platném znění se dnes lesy rozdělují do zón, podle tzv. "pásem ohrožení”.

GLOBÁLNÍ ZMĚNY KLIMATU A POTENCIÁLNÍ ZMĚNY LESNÍCH PŮD

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 58) Prof. Ing. Emil Klimo, DrSc., Ing. Jan Materna, CSc., Ing. Jiří Vokoun Půda jako důležitá součást lesních ekosystémů je považována za relativně stabilní složku. K jejím změnám dochází poměrně pomalu a v podmínkách očekávaných globálních změn klimatu musíme odlišit půdní vlastnosti ovlivňované pouze s obtížemi - zrnitost půdy, stav živin a zásob, propustnost půdy a ostatní fyzikální

PRAVDĚPODOBNÝ DOPAD KLIMATICKÉ ZMĚNY NA EVROPSKÉ LESY

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 55) Ing. D. Janouš, CSc. - Ústav ekologie krajiny AV ČR v Č.Budějovicích, pracoviště Brno Evropské lesy zasahují do tří bioklimatických zón - na jihu do mediteránní zóny (středozemský region), temperátní zóna je v západní a střední Evropě a boreální na severu. V gradientu jih - sever zaznamenáváme pokles teploty a vzrůst vlhkosti.

NOVÝ REKORD EXPORTU EVROPSKÉHO JEHLIČNATÉHO ŘEZIVA DO JAPONSKA

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Do začátku listopadu minulého roku dosáhl export jehličnatého řeziva z Evropy do Japonska 1,94 mil. m3. Považuje se tak za reálné, že do konce roku 2001 překročí dosavadní rekordní výši 2,2 mil. m3 z roku 2000. Největším dodavatelem jsou stále Finové: 726 tis. m3, následují Švédové: 586 tis. m3, Rakousko s 447 tis. m3 a Česko s 53 tis. m3. Holzkurier 51, 52/01, Proch Lesnická práce č.

KŮROVEC DÁVÁ ŠANCI?

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Již v červenci 2001 uspořádali zainteresovaní lesníci pochůzku národním parkem Bavorský les, který se rozkládá na ploše 24 250 ha. Jeho část sousedí s českým Národním parkem Šumava o rozloze 69 030 ha. Každoročně jej navštíví 2-3 mil. turistů, což přináší příjem asi 70 mil. DM. Náklady na údržbu parku jsou asi 20 mil. DM, ušlé výnosy z těžby dřeva se odhadují na 7 mil. DM.

SPOLUPRÁCE ISŠL VIMPERK S AMERICKOU REZIDENCÍ

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Integrovanou střední školu lesnickou ve Vimperku nejprve oslovili zástupci amerického velvyslanectví, zda by mohla dodat dvacet šumavských smrčků v květináči. Nakonec nezůstalo jenom u smrčků. Žáci oboru krajinář/krajinářka vyrobili také vánoční ozdoby z přírodních materiálů. Předání smrčků a ozdob paní ambasadorce se zúčastnili zástupci školy - ředitel Ing.

DVĚ VÝROČÍ V JEDEN DEN

1. 2. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Nestává se často, aby na jeden den připadly narozeniny dvou osob v mnohém si podobných. Tím dnem je 27. únor. Starší jubilant je Alois Mikula, který se narodil před 110 lety, 27. února 1892 v Březině (okr. Vyškov) jako syn hajného. To předurčilo jeho povolání: také on se stal lesníkem.

LESNÍK A REDAKTOR JAN DOLEŽAL

1. 2. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Dne 27. listopadu 2001 se ve Žďáře n. S. uskutečnil seminář věnovaný vzpomínce na Jana Doležala (1847-1901), prvního českého lesnického a mysliveckého spisovatele a zakladatele českého lesnického a mysliveckého periodického tisku.

PENÍZE PRO PŘÍRODU

1. 2. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

V budoucnu se má o mokřady v Německu pečovat pomocí prostředků EU. Tento záměr byl schválen v programu Life - Natur, pro který EU vyhradila 79,5 mil. eur na 94 projektů po celé Evropě. Projekty mají především sloužit ochraně druhové rozmanitosti stanovišť.

NEJVYŠŠÍ TRVALÝ VÝNOS ZVĚŘE

1. 2. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

Britští biologové si položili otázku, jak vysoký může být podíl podzimního odstřelu kachny divoké z celkového stavu, aniž by se ohrozil a podstatně snížil její stav v příštím roce. Dospěli k výsledku, že je možné ulovit nanejvýš 40 % stavu před odstřelem.

NEWSLETTER

Podporujeme