Zemědělství

NÁKLADOVÉ POLOŽKY CENY DŘÍVÍ VE ŠVÉDSKU

1. 7. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Na ceně dříví ve Švédsku se podle sdělení lesnického výzkumného ústavu podílí 25 % příjmy vlastníků lesů, 10 % náklady na pěstební činnost a ochranu lesa, 30 % náklady na těžbu a soustřeďování dříví, 20 % náklady na transport dříví a 15 % činí náklady na správu, řízení a administrativu.

ŠVÉDSKÝ EXPORT V ČÍSLECH

1. 7. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Lesní hospodářství a průmysl zpracování dřeva se ve Švédsku podílí 17 % na celkovém objemu exportu. V národohospodářských úvahách se přitom zdůrazňuje, že tato vysoká exportní výkonnost je dosahována při minimální závislosti na importu (např. pohonných hmot). Dále je významné, že v exportu převažují komodity s vyšší mírou přidané hodnoty, papír a lepenky, jejichž podíl na exportu je 57 %, následované řezivem (22 %) a celulózou (15 %).

Z CHORVATSKÉHO VÝZKUMU

1. 7. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Poškozování předmýtních porostů zvěří a soustřeďování dříví při výchovných těžbách má za následek nejen snížení stability porostů, ale i nižší zpeněžení dříví v pozdějších obnovných těžbách. Ekologická újma je tak doprovázena újmou ekonomickou. Chorvatský lesnický výzkumný ústav zjistil při porovnávání poškozených a zcela zdravých porostů dubu (Quercus robur, L.), že poškození porostů v období jejich růstu má za následek pozdější snížení tržeb zejména u nejtlustších sortimentů z oddénkových částí stromů.

KONFERENCE MLADÝCH VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ LESNICKÉ FAKULTY

1. 7. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

24. dubna se v zasedací místnosti LF ČZU v Praze uskutečnil třetí ročník konference mladých vědeckých pracovníků (COnference of YOUng staff memberS - COYOUS 2002. V rámci prezentací odeznělo 10 příspěvků, které dokládají aktivní podíl mladých pracovníků na vědecké činnosti fakulty v nejrůznějších oborech výzkumu.

KDO ZAPLATÍ EKOLOGICKOU KATASTROFU NA HORÁCH?

1. 7. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Imisní poškození lesů v Orlických horách dosáhlo rozměrů ekologické katastrofy. Výzkum na zjištění neznámé příčiny a náhradu škod bude zřejmě financovat stát. V nadmořské výšce nad 700 metrů umírají jehličnany na tisících hektarů. Ve srovnání s rokem 2000 jsou nové škody dvojnásobné. Na plochách osázených smrkem pichlavým hrozí holiny, u smrku ztepilého odumřely horní partie korun, naopak nejodolnější je kleč.

K chovu zajíce polního

1. 7. 2002 | Zdroj: Myslivost |  Článek

Doc.MVDr. Karel BUKOVJAN, CSc., Ing. František HAVRÁNEK, CSc., Ing. František KRÁL Česká myslivost byla v minulosti ve světě proslavena druhovou pestrostí a vysokými stavy především drobné zvěře. Z velké zvěře zaujímala významné místo zvěř srnčí, ostatní druhy zvěře spárkaté, jako jelení, dančí a mufloní, zdaleka nedosahovaly současných početních stavů.

Zajíc, králík a myslivecky významní hlodavci

1. 7. 2002 | Zdroj: Myslivost |  Článek

V pěkném prostředí třebíčské Střelnice se konal první z letošních odborných seminářů, tentokrát věnovaný zajícům, králíkům a dalším myslivecky významným hlodavcům. Pořadatelem byla ČMMJ ve spolupráci s OMS ČMMJ Třebíč, Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí a Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů IFER.

Jelení shoz

1. 7. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

František Štroblík Jaro letošního roku přišlo o mnoho dříve, než bývá zvykem. V polovině dubna kvetou třešně, trnky, meruňky již stačily zmrznout. Les se zelená svěží jarní barvou. Tento stav nastupující vegetace odpovídá spíše polovině května. Sluníčko krásně svítí a láká k ozbrojené vycházce do honitby. Rozhoduji se rychle - beru troják, několik nábojů a dalekohled a vyjíždím.

MOŽNOST OBRANY PROTI KLASICKÉMU MORU PRASAT

1. 7. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

V letošním lednovém čísle časopisu Jäger se prof. dr. P. Müller zabýval obranou proti klasickému moru prasat. Prasata, lhostejno, zda domácí nebo divoká, která prodělala infekci, si vytvořila protilátky a jsou trvale odolná proti opětovné nákaze. Viry moru prasat tedy šíří především selata, popř. lončáci.

KDYŽ SE PŘEMNOŽÍ LIŠKY

1. 7. 2002 | Zdroj: Svět myslivosti |  Článek

V holandském časopise De Nederlandse Jager 12/2001 zveřejnil dr. S. Siebenga výsledky svého výzkumu o vztahu lišek k ptákům hnízdícím na zemi. Jedno z územích, které sledoval, mělo rozlohu 3000 ha a žije v něm 250 lišek, které jsou hájeny. Liščí pár, který ročně vrhne v průměru 3,8 liščat, zaujímá území 50 - 60 ha. Polovina liščat uhyne dříve než dospěje.

NEWSLETTER

Podporujeme