Zemědělství

SZIF zkrátí mléčné kvóty jednotlivě za nečerpání, pak asi plošně

4. 3. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Státní zemědělský intervenční fond bude pro rok 2004/2005 krátit mléčné kvóty jednotlivým producentům, kteří je nevyčerpali, a poté možná plošně kvůli splnění limitu, jež byl vyjednán s Evropskou unií. Dnes to řekla mluvčí fondu Jitka Sluková s tím, že současné rozdělené množství 2,77 miliardy litrů výrazně převyšuje národní limit zhruba 2,6 miliardy litrů, který EU Česku přiřkla. SZIF podle Slukové v současné době zaznamenává lavinovité podávání žádostí o nesnížení produkční kvóty mléka. Zemědělci se odvolávají na to, že byli postiženi loňským suchem a nemohli zajistit dostatek krmiva.

EK se dohodla na strukturálních fondech pro ČR na období 2004-2006

4. 3. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Koncem loňského roku, 18. prosince 2003, se úspěšně uzavřela jednání o podobu strukturálních fondů (SF) pro Českou republiku na období let 2004 až 2006. Tomuto rozhodnutí předcházela dlouhá vyjednávání o strategii pro implementaci SF v české republice, jež vyústila v dohodu o prioritách strategie hospodářského a sociálního vývoje v ČR, které budou v letech 2004 až 2006 podpořeny prostředky ze strukturálních fondů. Česká republika v tomto období získá ze spolufinancování Evropských společenství částku ve výši 1,525 miliard EUR (v přepočtu víc než 47 miliard korun), jež bude možno použít na spolufinancování projektů regionálního rozvoje za předpokladu, že budou plně v souladu s legislativou Evropské unie.

Růst příjmů omezí zájem po pšenici

4. 3. 2004 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Podle zprávy vydané australskou vládou může trh s pšenicí v následujících šesti letech oslabovat. Hlavním důvodem by se měl stát ekonomický růst ve světě, jenž zvýší příjmy v zemích jako jsou Indie nebo Čína. Tím následně dojde k omezení spotřeby pšenice a naopak podpory tamní spotřeby masa a dalších potravin bohatých na proteiny. Austrálie, druhý největší světový producent pšenice, očekává, že do konce aktuálního marketingového roku se cena pšenice sníží o 3,1 procenta a pokračovat v poklesu bude až do sezony 2008/09. V tu dobu by již světová produkce pšenice měla významně převyšovat poptávku.

VLIV RŮZNÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ PŮDY A HOSPODAŘENÍ S POSKLIZŇOVÝMI ZBYTKY NA VÝNOS A KVALITU ZRNA JARNÍHO JEČMENE

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V maloparcelkových polních pokusech v kukuřičné (lokalita Žabčice) a řepařské výrobní oblasti byl sledován vliv různého zpracování půdy a hospodaření s posklizňovými zbytky na výnos a kvalitu zrna jarního ječmene. Předplodinami byly cukrovka, ozimá pšenice a kukuřice na zrno. Výsledky pokusů ukazují na možnosti používání minimalizačních technologií zpracování půdy k jarnímu ječmeni v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti po cukrovce a po obilninách, jejich používání po kukuřici se jeví jako rizikové.

JERSEY, MALZ A TOLAR – SLADOVNICKÉ ODRŮDY POŽADOVANÉ SLADOVNAMI A PIVOVARY

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V příspěvku jsou popsány nejdůležitější vlastnosti sladovnických odrůd ječmene jarního Jersey, Malz a Tolar na základě výsledků ověřování odrůd ÚKZÚZ 1999 2002. Jedná se především o významné hospodářské vlastnosti a technologické hodnoty zrna a sladu.

REAKCIA ODRÔD JAČMEŇA JARNÉHO NA HNOJENIE POČAS VEGETÁCIE

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V roku 2002 a 2003 bol založený pokus s odrodami jačmeňa jarného Kompakt, Ludan a Annabell, v ktorom sa sledovala reakcia odrôd na hnojenie dusíkom z hľadiska úrody a kvality zrna. Vo variantoch hnojenia bol použitý LAV a DAM 390 vo vegetačnom období do konca odnožovania rastlín. Reakcia odrôd na hnojenie nebola jednoznačná. Rozdiely medzi variantami hnojenia boli nepreukazné. Ukazovatele kvality boli ovplyvnené odrodou, hnojením a pestovateľskými podmienkami.

SROVNÁNÍ TECHNOLOGICKÉ KVALITY VYBRANÝCH ODRŮD JEČMENE OZIMÉHO

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V pěstitelských ročnících 1999/2000 2000/2001 jsme na experimentální báze SPU v Nitře, Fakulty agrobiologie a potravinových zdrojů na pozemcích v Dolní Malantě sledovali vliv stupňovaných dávek N (0, 40, 80 a 120 kg.ha-1) na mechanické a chemické znaky kvality tří odrůd ječmene ozimého Luxor, Babylone a Tiffany. Předplodinou byla ozimá řepka. Nejlepších hodnot co se týče tak mechanických jako i chemických vlastností dosáhla dvouřadá odrůda Tiffany. Víceřadá odrůda Luxor překonala dvouřadé jenom při obsahu škrobu. Jako nejvhodnější se osvědčila dávka N v rozmezí 40 kg.ha-1.

ADAPTÁCIA NOVÝCH ODRÔD JAČMEŇA JARNÉHO NA VYBRANEJ LOKALITE V SR

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V roku 2003 boli v repárskej výrobnej oblasti v SR pestované 4 odrody jačmeňa jarného: Ebson, Malz, Pedant a Saloon. Najúrodnejšia bola odroda Ebson, za ňou nasledovala odroda Malz, Pedant a Saloon. Najpriaznivejší obsah bielkovín v zrne jačmeňa bol pri odrode Ebson (10,31%) a najnižší pri odrode Malz (9,41%). K optimálnemu obsahu extraktu sa najviac priblížila odroda Pedant (82,70%). Najvyšší podiel zrna z vytvorenej biomasy bol zaznamenaný pri odrode Malz (0,61%).Všetky skúmané odrody sú vhodné na pestovanie v danej lokalite.

REAKCE ODRŮD JARNÍHO JEČMENE NA RŮZNOU INTENZITU PĚSTOVÁNÍ

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Zájem pěstitelů i šlechtitelů o reakce odrůd na různou intenzitu pěstování je stále aktuální. Intenzifikační vstupy v podobě hnojiv a pesticidů jsou drahé, energeticky náročné a mají dopady do životního prostředí. Jde tedy o jejich co největší využití ve prospěch výnosu i ochrany porostů. Současné trendy rostlinné produkce v Evropě také sledují postupné snižování nadměrné chemizace, a tak se prosazuje v pěstování většiny plodin způsob s nízkými vstupy, tzv. Low Input systém. Také se rychle rozšiřují ekologické způsoby pěstování, kde se syntetických hnojiv a pesticidů vůbec nepoužívá.

DISEASE DEVELOPMENT AND FERTILISER EFFICACY

3. 3. 2004 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Byly provedeny polní pokusy s jarním ječmenem na hlinité půdě Litevského zemědělského institutu v okrese Kedainiai v letech 1996-1999 s odrůdou Alsa a v letech 2000-2003 s odrůdou Scarlett. Výnos jarního ječmene byl při použití fungicidů průkazně zvýšen, když se začaly šířit listové choroby na začátku nalévání zrna. V případě opoždění, nebo při velmi silném napadení chorobami na konci nalévání zrna mělo použití fungicidů ale také za následek průkazně vyšší výnos. Během suché vegetace nebyl výnos jarního ječmene při použití fungicidů průkazně ovlivněn. V suchých letech úroveň výnosů zrna byla mnohem nižší a obsah bílkovin byl mnohem vyšší, než v letech s příznivějším vlhkostním režimem.

NEWSLETTER

Podporujeme