Venkov

Jakou cestou se bude ubírat prevence BSE?

9. 5. 2007 | Zdroj: Holstein.cz |  Článek

Když se u skotu vyskytne nemoc šílených krav, tak jako je tomu právě teď v Kanadě, už se o tom ani nepíše. Pro media to je vyšumělá záležitost. Prionové choroby totiž nejsou jen u skotu, jsou rozšířené i u dalších druhů zvířat a případů je po světě hodně. Otřepanou záležitostí je toto téma i proto, že všechny články musí končit naprosto stejně: Proč se stále objevují nové případy BSE? Nevíme! Umíme poznat nemoc už v jejím raném stádiu? Neumíme! Víme jak ji léčit? Ne! Jakoby to nestačilo, tak se nedávno ukázalo, že priony u skotu mají více kmenů. Zda všechny jsou pro nás rizikem, jak jinak, taky nevíme. Jde tedy o typicky „negativní“ zprávu, na jaké by komerční vydavatel brzo „dojel“.

Rostliny metan neprodukují

9. 5. 2007 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Nizozemští vědci vyvrátili jeden z nejpřekvapivějších objevů poslední doby. Před rokem vzrušila svět zpráva německých odborníků, kteří naměřili, že zelené rostliny uvolňují do ovzduší velké množství metanu. Tato studie vědce šokovala, protože metan patří k velmi silným skleníkovým plynům. Ohřívá zemskou atmosféru až 70krát účinněji než oxid uhličitý. Za hlavní zdroj metanu považovali vědci bakterie žijící ve volné přírodě, např. v bažinách. Významnou měrou však k produkci tohoto plynu přispívá i člověk. Velká množství metanu se dostávají do ovzduší ze skládek odpadu nebo z rýžovišť zatopených vodou. Do ovzduší jej uvolňují i hospodářská zvířata. V některých zemích, např. na Novém Zélandu, připadá na vrub domácích zvířat plná polovina produkce tohoto skleníkového plynu.

BBC: Jižní Pacifik se vzdá vlečných sítí

8. 5. 2007 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Čtvrtina světových oceánů bude chráněna před rybolovem prováděným pomocí vlečných sítí, odsouhlasily si to státy v jižním Tichém oceáně. Tento způsob rybolovu podle odborníků ničí korálové útesy a víří usazené sedimenty na dně moří, což likviduje lokální mořské živočichy i rostliny, píše internetové zpravodajství BBC. Oblast jižního Tichého oceánu skrývá poslední oblast nezasaženého mořského ekosystému. Chráněnné oblasti se rozkládají na obrovské ploše, od rovníku až k Antarktidě a od Austráli po západní pobřeží Jižní Ameriky. Aby se rybářské lodi nedostaly blíže než na vzdálenost pěti námořních mil od chráněného pásma má zajistit monitorovací a výstražný systém.

V Českém Švýcarsku počítají s radikální změnou podoby lesa

7. 5. 2007 | Zdroj: ČTK |  Článek

Les v Národním parku České Švýcarsko by měl v budoucnu vypadat zcela jinak než v současné době. Správa parku chce totiž jeho složení radikálně změnit. Zmizet má především smrk, který dnes tvoří téměř dvě třetiny všech porostů. ČTK to řekl mluvčí parku Antonín Votápek. V budoucnu by se les měl co nejvíce podobat původnímu porostu. Změna zalesnění nebude nijak rychlá. Podle Votápka bude probíhat tam, kde jsou stromy staré a bude je třeba vykácet. Na volnou plochu pak bude vysazen porost nový, který bude tvořit základ lesa. Součástí plánu je ponechat les, aby se vyvíjel přirozenou cestou bez zásahu člověka. Na některých místech parku se tak již děje. Návrat do stavu, jaký si přejí ochranáři, může však trvat až 200 let.

Mechanizační prostředky pro odstraňování porostů a zbytků veřejné zeleně

7. 5. 2007 | Zdroj: Zahradaweb.cz |  Článek

Dřeviny představují nedílnou součást veřejné zeleně. Zahrnují široký sortiment jehličnatých, listnatých a stálezelených druhů a rozhodujícím způsobem se podílí na zlepšování životního prostředí a udržování jeho biologické rovnováhy. Tyto předpoklady mohou zpravidla zdárně plnit jen zdravé dřeviny, jejichž výběr byl proveden podle ekologických podmínek v souladu s kompozičními zásadami uplatněnými v projektech zahradních a krajinných úprav. V každodenním životě však nastávají situace, kdy je nutné provést úplné odstranění dřevin. Odstraňují se především dřeviny zestárlé, nemocné a nevratným způsobem poškozené.

Galapágy- Ostrovy želv

7. 5. 2007 | Zdroj: Priroda.cz |  Článek

Pojďme si představit jeden z klenotů naší planety - souostroví Galapágy. Galapágy leží na rovníku, asi tisíc kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky, přesněji od Ekvádoru. Po 450 let lidské historie na Galapágách byly ostrovy užívány jako vězeňské kolonie, válečné přístavy,ale i výzkumné stanice. Jejich rozloha je 7994 km, což je skoro jako největší řecký ostrov Kréta. Průměrné teploty se zde po celý rok pohybují mezi 20 - 26 stupni celsia. Souostroví Galapágy je samosprávnou provincií Ekvádoru, která má i své hlavní město (Puberto Baquerizo Moreno), na jednom z ostrovů, na ostrově San Cristóbal. Za obyvatelstvo se považuje veškerá fauna,ale i dvacet tisíc lidí, kteří se zde živí především rybolovem.

Jiří Osamělý už nebude sám

5. 5. 2007 | Zdroj: Osel.cz |  Článek

Galapágy hostí řadu jedinečných živočichů. K místní fauně neodmyslitelně patří i obrovské suchozemské želvy. Ty daly souostroví i jeho jméno. Název Los islas Galapágos znamená v češtině Želví ostrovy. Když u galapážských břehů zakotvily v roce 1535 první evropské lodi, žily tu obří želvy želvy sloní v přinejmenším patnácti druzích.

Opatření kvůli ptačí chřipce stála drůbežáře miliardu korun

4. 5. 2007 | Zdroj: vetweb.cz |  Článek

Opatření přijatá loni kvůli riziku zavlečení ptačí chřipky do ČR způsobila českým drůbežářům miliardovou ztrátu. Drůbežáři předpovídají, že ceny kuřat v příštích týdnech vzrostou. Ztrátu chovatelům způsobila nejen přísná veterinární opatření, ale především zvýšený dovoz drůbeže za nízké ceny z jihoevropských zemí, kde kvůli chřipce propukla panika a lidé odmítali kuřata konzumovat.

Civilizační onemocnění koní

2. 5. 2007 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Americký expert vyzývá chovatele koní, aby je uchránili před nárůstem hmotnosti a nedostatkem fyzické zátěže. Mnoho koní je v poslední době lenivých, nejsou dostatečně trénovaní, ale naopak jsou překrmení a ztučnělí – trpí proto stejně jako lidé typickými civilizačními chorobami. Podle názoru profesora Philipa Johnsona z Univerzity v Missouri v americkém státě Columbia však mnoho chovatelů koní toto nebezpečí ignoruje. Veterinární lékaři upozorňují na fatální paralelu k razantně stoupajícímu počtu lidí s nadváhou.

Pes, který se dívá, přemýšlí

1. 5. 2007 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Pes, který se má naučit novému kousku, o svém úkolu přemýšlí. Dokazuje to zajímavý experiment vědců vedených Friederikou Rangeovou z univerzity ve Vídni. Jednu z hlavních rolí sehrála při pokusech border kolie jménem Guinness. Rangeová naučila svou fenu, že si může otevřít zásobník s psími dobrotami, když zatlačí přední tlapou na ovládací páku. Pak uspořádala „představení“ pro 54 psů různých plemen, kteří neměli se zásobníkem a ovládací pákou žádné zkušenosti. Učili se pozorováním Guinness. Některým psům fenka předvedla naučený kousek s míčkem v tlamě. Jiným to ukázala s volnou tlamou.

NEWSLETTER

Podporujeme