ZTAK: Obiloviny a olejniny 3/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Obiloviny a olejniny

Rok:2000

Číslo: 3

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka:27. 4.2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

Obsah

Seznam zkratek *

1. OBILOVINY *

1.1 Obiloviny ve světě *

1.1.1 Situace na světovém trhu obilovin *

1.1.2 Výhled světové bilance pšenice v r. 2000/01 *

1.2 Obiloviny v Evropské unii *

1.2.1 Ceny pšenice v EU stouply *

1.2.2 Situace na trhu ječmene *

1.2.3 EU sníží od 1. 7. 2000 dovozní cla na obiloviny *

1.2.4 Francouzi staví nové sladovny *

1.3 Obiloviny v ostatních zemích *

1.3.1 Odhad ploch obilovin a sóji v r. 2000 v USA *

1.3.2 Situace na ruském trhu obilovin a výhled sklizně v r. 2000 *

1.3.3 Situace na polském trhu obilovin *

1.3.4 Bulharsko *

2. OLEJNINY *

2.1 Olejniny ve světě *

2.1.1 První odhad světové sklizně deseti hlavních olejnin v r. 2000/01 *

2.1.2 Ceny olejnin na světovém trhu *

2.2 Olejniny v ostatních zemích *

2.2.1 Polsko očekává v r. 2000 nižší sklizeň řepky *

2.2.2 Ruský a ukrajinský vývoz slunečnice klesá *

Seznam zkratek

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve světě

1.1.1 Situace na světovém trhu obilovin

Odhady významných institucí týkající se světové bilance obilovin v r. 1999/00 zaznamenávají ještě mírné úpravy, které však nepřinášejí výrazné změny v trendech vývoje trhu obilovin. Hlavním faktorem ovlivňujícím ceny obilovin na americkém termínovém trhu zůstávaly také v dubnu t. r. zprávy o vývoji počasí v hlavních pěstitelských regionech. Také sucha v Íránu, Číně a na Dálném východu ohrožují novou sklizeň pšenice v těchto zemích a přispějí k omezení světové nabídky.

Tab. 1: USDA - Světová bilance obilovin (mil. t)

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, duben 2000

Ceny pšenice na CBOT se od 3. do 26. 4. 2000 pohybovaly u květnového kontraktu mezi 250,75 a 258,50 US centy/bu (cca 3 566 - 3 676 Kč/t) a u červencového kontraktu mezi 261 a 271 US centy/bu (cca 3 740 - 3 854 Kč/t). Cenové rozpětí u květnového kontraktu kukuřice činilo 223,25 až 236,75 US centů/bu (3 401 - 3 607 Kč/t) a u červencového kontraktu 231,75 až 242,75 US centů/bu (3 531 - 3 698 Kč/t). Ceny pšenice vykazovaly mírnou tendenci k poklesu, ceny kukuřice naopak mírný růst.

Průměrná cena americké pšenice (No. 2, SRW, FOB Gulf) se v březnu 2000 proti předchozímu měsíci snížila o 1 USD/t na 101 USD/t (3 721 Kč/t). Průměrná cena americké

kukuřice (No. 3, žlutá, FOB Gulf) stoupla o 2 USD/t na 98 USD/t (3 611 Kč/t). Podle predikce časopisu Oil World (viz tab. 2) by se měla průměrná cena americké pšenice ve 2. čtvrtletí 2000 postupně zvyšovat až na 112 USD/t (zhruba 4 334 Kč/t při přepočtu kurzem 38,7 Kč/1 USD) v červnu a cena kukuřice na 108 USD/t (4 180 Kč/t).

Tab. 2: Predikce průměrných cen pšenice a kukuřice do června 2000 (USD/t)

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 14

1.1.2 Výhled světové bilance pšenice v r. 2000/01

Podle odhadu IGC by měla světová sklizeň pšenice v r. 2000/01 dosáhnout 589,9 mil. t, tj. o 1 % více než v předchozím roce. Produkce pšenice v EU by měla meziročně stoupnout o 7,3 mil. t na 104 mil. t, v USA o 1 mil. t na 61 mil. t, v Argentině a v Rusku také vždy o 1 mil. t na 14 mil. t resp. 33 mil. t a v Kanadě o 1,8 mil. t na 26,5 mil. t. Naproti tomu u australské a čínské sklizně očekává IGC pokles o 2,1 mil. t na 22 mil. t resp. o 2 mil. t na 110 mil. t.

Tab. 3: IGC - Světová bilance pšenice (mil. t)

* odhad, ** prognóza, *** vč. mouky a výrobků

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 16

Světovou spotřebu pšenice odhaduje IGC v r. 2000/01 na rekordních 600 mil. t. Objem světového obchodu s pšenicí (vč. mouky) by měl dosáhnout 102 mil. t v porovnání se 104,4 mil. t v r. 1999/00. Významným faktorem zůstane podle IGC kupní síla obyvatel v rozvojových zemích, které se na světovém dovozu podílejí 80 %. Zotavení hospodářství v jihovýchodní Asii a růst cen ropy zlepšily finanční situaci v některých dovozních státech.

Konečné světové zásoby by se měly v r. 2000/01 podle IGC snížit o 10 mil. t

na 111 mil. t a měly by tak dosáhnout úrovně z let 1995/96 a 1996/97. Tehdy však byly zcela jinak rozděleny. Zásoby pěti největších exportérů, Argentiny, Austrálie, EU, Kanady a USA činily na konci r. 1995/96 jen 29 mil. t a na konci r. 1996/97 37 mil. t. V r. 1999/00 a také v nadcházejícím roce 2000/01 je IGC odhaduje na 51 mil. t. Zásoby pšenice v EU by se měly v r. 1999/00 snížit o 4 mil. t na 14 mil. t a v r. 2000/01 opět zvýšit na 16 mil. t. V USA by mělo v r. 2000/01 dojít k omezení zásob pšenice o 2 mil. t na 25 mil. t.

1.2 Obiloviny v Evropské unii

1.2.1 Ceny pšenice v EU stouply

V r. 1999/00 sklidili zemědělci v EU 89,1 mil. t pšenice, tj. o 5,7 % méně než v r. 1998/99. Méně bylo sklizeno zejména pšenice střední kvality. Vyšší nabídka kvalitnější pšenice ponechala cenám pro růst jen omezený prostor, v Německu proto byly ceny této pšenice nižší než před rokem. Počáteční naděje obchodníků na prodej pšenice do Španělska, Itálie a Řecka se naplnily jen částečně. Protože dovozní cla v důsledku plnění dohody UK GATT nepůsobí již tak restriktivně jako dříve, stoupla v některých regionech konkurenceschopnost dovážené pšenice ze třetích zemí. Do počátku dubna 2000 udělila EK licence na dovoz zhruba 2 mil. t pšenice, přičemž výrazný růst zaznamenaly v porovnání s r. 1998/99 Španělsko, Spojené království a Nizozemsko.

Živá poptávka na vnitřním trhu EU se promítla v růstu cen pšenice. Podle ZMP činila průměrná burzovní cena obecné pšenice v Německu v dubnu t. r. 138 EUR/t (5 009 Kč/t) a převyšovala tak intervenční cenu (125,20 EUR/t = 4 545 Kč/t) o 10 %. Také ve Francii, která je tradičním vývozcem pšenice, se ceny pohybovaly nad intervenční cenou. Ke zpevnění cen pšenice (např. v Německu se zvýšily od října 1999 do března t. r. celkem o 9 %) přispěl plynulý odbyt v rámci EU a vyšší vývoz pšenice a pšeničné mouky do třetích zemí.

EK vydala od července 1999 do března 2000 licence na vývoz 8,74 mil. t obecné pšenice do třetích zemí, tj. o 11,2 % více než ve stejném období předchozího roku. Na export pšeničné mouky byly v přepočtu na zrno vydány licence ve výši 3,67 mil. t. Spolu s dodávkami v rámci potravinové pomoci činí objem vydaných licencí 12,97 mil. t v porovnání s 12,09 mil. t ve stejném období před rokem. Celkový vývoz pšenice vč. zpracovaných výrobků odhaduje ZMP v r. 1999/00 na 15,8 mil. t, tj. o 13,7 % vyšší než v r. 1998/99. Příznivě ovlivňovalo vývoz také slabé EUR.

Tab. 4: Bilance pšenice v EU (červenec/červen, mil. t)

*odhad, ** vč. zpracovaných výrobků

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 16

Spíše skeptický je pohled ZMP na nadcházející sezónu. Vzhledem k významnému rozšíření ploch ozimé pšenice v hlavních produkčních oblastech a dosavadnímu příznivému průběhu počasí je nutné počítat v r. 2000/01 s vyšší sklizní pšenice. Také proto přikládá Brusel velký význam odbourání intervenčních zásob pšenice. Podle ZMP by mělo dojít v r. 1999/00 k jejich omezení o 2,2 mil. t na 3,6 mil. t. Přesto nebude toto snížení pravděpodobně dostatečné. Dohoda UK GATT limituje subvencovaný vývoz pšenice a mouky na 14,416 mil. t (v přepočtu na zrno).

Tab. 5: Ceny obecné pšenice ve vybraných státech EU1) (EUR/100 kg)

1) také v r. 1998/99 proveden přepočet národních cen kurzy: 1 EUR = 1,95583 DEM, 6,55957 FFR a 1 936,27 ITL, 2) průměr z burzovních kotací, 3) průměr z regionálních údajů, 4) ceny z milánské burzy, 5) odhad ZMP

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 16

Na vývoz pšenice z volného trhu do třetích zemí poskytovala EU v polovině dubna t. r. subvence ve výši 30,75 EUR/t (cca 1 116 Kč/t). Je zřejmé, že také v dalším období bude pšenice z EU prodejná na mezinárodním trhu pouze se subvencemi. Ani snížení intervenční ceny od 1. 7. 2000 ze 119,19 EUR/t na 110,25 EUR/t (cca 4 002 Kč/t), vyplývající z Agendy 2000, neumožní její vývoz bez subvencí. K tomu by byl potřebný další růst ceny pšenice na světovém trhu.

Tab. 6: Intervenční zásoby obecné pšenice v EU (vždy ke konci uvedeného roku, tis. t)

* odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 16

1.2.2 Situace na trhu ječmene

Vývoz ječmene z EU by měl v r. 1999/00 dosáhnout podle francouzské analytické firmy Stratégie Grains 10,3 mil. t v porovnání se 7,8 mil. t v předchozím roce. Odhad domácí spotřeby této obiloviny zvýšila firma na 30,61 mil. t, což se projeví v poklesu konečných zásob na 9,43 mil. t. Situace na trhu s ječmenem v EU by měla zůstat napjatá do konce r. 1999/00, zejména ve Francii, kde již není k dispozici ječmen z volného trhu. Přebytečná nabídka existuje ještě ve Spojeném království a v Německu. Obilí však není v blízkosti přístavů a vývoz je proto obtížný, což se promítne v celkové situaci na trhu a bude působit na růst cen ječmene na vnitřním trhu EU.

Na vývoz ječmene z volného trhu do třetích zemí poskytovala EU v polovině dubna t. r. subvence ve výši 24,99 EUR/t (907 Kč/t). Exportní subvence na pražený a nepražený slad stanovila na nulu.

Plochy jarního ječmene určené ke sklizni v r. 2000 budou v porovnání s r. 1999 téměř ve všech členských státech EU nižší. Obchodní a makléřská firma zabývající se sladovnickým ječmenem a sladem, Jochen Mautner GmbH v Düsseldorfu odhaduje pokles ploch v EU o 6 až 7 %. Největší pokles zaznamenají plochy v Německu, o 20 až 25 %, mírně se sníží také ve Spojeném království, Finsku Švédsku, Španělsku a Rakousku. Naopak Dánsko a Francie výměru jarního ječmene mírně rozšíří.

1.2.3 EU sníží od 1. 7. 2000 dovozní cla na obiloviny

V důsledku snížení intervenční ceny, vyplývajícího z Agendy 2000, klesnou dovozní cla na kvalitní potravinářskou a tvrdou (triticum durum) pšenici od 1. 7. 2000 pravděpodobně na nulu a u ostatních obilovin dojde k jejich výraznějšímu poklesu. To pravděpodobně povzbudí severoamerické exportéry a bude tlačit prémii za kvalitní potravinářskou pšenici dolů. Snížení dovozních cel vyplývá ze speciální dohody mezi EU a USA v rámci UK GATT, podle níž by cena obilí dováženého do EU vč. cla neměla být vyšší než 155 % intervenční ceny. To znamená, že v případě poklesu intervenční ceny automaticky následuje snížení dovozního cla.

Intervenční cena obilovin se podle Agendy 2000 sníží od 1. 7. 2000 o 7,5 % ze 119,19 EUR/t na 110,25 EUR/t a od 1. 7. 2001 o dalších 7,5 % na 101,31 EUR/t. Referenční cena EU pro dovoz obilí, tj. 155 % intervenční ceny, klesne v r. 2000/01 na 170,89 EUR/t a celní sazba se sníží o téměř 25 EUR/t.

Tab. 7: Porovnání současných dovozních cel u obilí a jejich odhad od 1. 7. 2000 (EUR/t)

1) současná intervenční cena 119,19 EUR/t plus měsíční příplatky na skladování (6 krát 1 EUR/t) násobená 1,55, 2) nová intervenční cena 110,25 EUR/t (bez příplatků) násobená 1,55, 3) triticum durum

Pozn.: Předpoklad konstantních reprezentativních světových cen.

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1895

Za předpokladu, že se současné ceny obilovin na světovém trhu nezmění, nová referenční cena tvrdé pšenice (triticum durum) klesne pod reprezentativní světovou cenu (US HAD No. 2) a clo se přestane uplatňovat. Cena vysoce kvalitní pšenice (US HRW No. 2, 14 %) bude jen o málo přesahovat nový práh. Ve skutečnosti je hodně potravinářské pšenice dovážené do EU vyšší kvality než je specifikovaná referenční kvalita a tento dovoz je oprávněn ke snížení cla o 14 EUR/t, což mu zaručí bezcelní přístup na trh EU.

Celní sazby u ostatních čtyř druhů obilovin, které EU používá ke stanovení reprezentativních světových cen, budou také podléhat výraznému snížení.

1.2.4 Francouzi staví nové sladovny

Francouzská skupina Soufflet obchodující s obilím zprovozní v krátké době v Rouenu novou sladovnu s roční kapacitou 105 000 t. V ruském Petrohradu plánuje výstavbu stejně velkého provozu. S oběma novými sladovnami se francouzská obchodní skupina stane třetím největším producentem sladu ve světě s celkovou roční kapacitou 910 000 t. Slad ze sladovny v Rouenu bude určen na vývoz do zemí na Dálném východu, v Africe a Latinské Americe. Ve východní Evropě vlastní Soufflet po jedné sladovně v Polsku, Slovensku a Maďarsku a dvě sladovny v Rumunsku.

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Odhad ploch obilovin a sóji v r. 2000 v USA

USDA zveřejnilo předběžný odhad ploch obilovin a olejnin určených ke sklizni v r. 2000. Více ploch oseli američtí farmáři kukuřicí, sójou a ječmenem, plochy pšenice a dalších obilovin se snížily (viz tab. 8). Výměra sóji dokonce překročila rekordní plochu v r. 1999. Podle některých obchodníků by konečná plocha sóji mohla do zveřejnění červnové zprávy USDA ještě vzrůst o dalších 630 000 ha. Obchodníky překvapilo rozšíření ploch kukuřice, neboť očekávali spíše jejich mírný pokles. Mnoho farmářů však přešlo ke kukuřici a sóje v důsledku nízkých cen pšenice.

Skeptičtější než před rokem jsou američtí farmáři u pěstování GM odrůd. Z průzkumu mezi farmáři v hlavních produkčních státech v kukuřičném pásu vyplývá, že zhruba 25 % ploch kukuřice bylo oseto těmito odrůdami v porovnání s 33 % v r. 1999 a 30 % v r. 1998. Výsev GM sóji se meziročně snížil o 5 % na 52 %.

Tab. 8: Odhad osevních ploch obilovin a sóji v USA v r. 2000 (k 31. 3. 2000, mil. ha)

* odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1895

1.3.2 Situace na ruském trhu obilovin a výhled sklizně v r. 2000

V Rusku stoupají obavy, že rychlý růst cen krmného obilí povede k užití potravinářského obilí v krmivářském sektoru. Vzhledem k tomu, že ceny krmného obilí rostou rychleji než ceny potravinářského obilí, cenový rozdíl mezi oběma komoditami se snižuje a komplikuje již tak složitou situaci na ruském obilním trhu.

Ceny krmného obilí se podle ruského Institutu pro výzkum trendů na zemědělském trhu v 1. čtvrtletí 2000 zvýšily o 14 % a jeho nedostatek ve výši zhruba 7 mil. t se v dalších měsících promítne v dalším 20 % růstu cen. Zákaz prodeje mimo některé produkční regiony omezuje pohyb obilí v Rusku a situaci ztěžuje. Také v dalších regionech prakticky znemožňují prodej obilí do jiných oblastí nesmyslné administrativní formality.

Podle ruského ministerstva zemědělství se plocha ozimých obilovin pro sklizeň v r. 2000 meziročně rozšířila o 900 000 ha na 14 mil. ha. Celková plocha obilovin by měla dosáhnout 50,9 mil. ha v porovnání se 47 mil. ha v r. 1999. Jejich sklizeň ministerstvo odhaduje na 75 až 80 mil. t.

V červenci 1999 až lednu 2000 dovezlo Rusko 3,35 mil. t pšenice, z toho 1,64 mil. t z Kazachstánu. V r. 1998/99 činil dovoz pšenice 1,77 mil. t, z toho 603 500 t z Kazachstánu. Dovoz kazašského obilí zůstane vysoký také v dalším průběhu r. 1999/00. Měsíčně by se měl pohybovat kolem 500 000 t. V únoru t. r. Rusko znovu zavedlo preferenční železniční tarify

pro dodávky obilí ze SNS, které jsou o 30 % nižší než u dodávek z ostatních zemí.

1.3.3 Situace na polském trhu obilovin

Polské zásoby obilovin byly na počátku r. 1999/00 o 8,3 % nižší než v r. 1998/99 a činily 3,3 mil. t. Produkce obilí zaznamenala v r. 1999/00 meziroční pokles o 1,4 mil. t na 25,8 mil. t a celková nabídka (zásoby plus produkce) o 1,7 mil. t. V červenci 1999 až únoru 2000 dovezlo Polsko 880 000 t obilí (vč. zpracovaných výrobků). To je o 30,8 % více než ve stejném období před rokem. Zhruba 59 % z celkového dovozu se uskutečnilo v prosinci 1999 až únoru 2000. Nejvíce se na dovozu podílelo žito (37 %). Domácí spotřeba obilovin se odhaduje na 27,2 mil. t. V důsledku poklesu spotřeby krmného obilí bude cca o 1 mil. t meziročně nižší. Spotřeba potravinářského obilí zůstane na úrovni r. 1998/99.

CZV obilovin vykazovaly v Polsku stoupající tendenci. V prvních sedmi měsících r. 1999/00 (srpen/červenec) stoupla CZV pšenice o 24 % a žita o 28 %. Nejvyšší růst zaznamenaly ceny na přelomu roku 1999/2000. V lednu t. r. byly uvedené ceny u pšenice a žita vyšší v porovnání s předchozím měsícem o 9,1 % resp. 8,0 %. Průměrná CZV pšenice činila v únoru 520,90 PLN/t (4 551 Kč/t), tj. o 2,2 % více než v lednu. Za krmnou pšenici dostali zemědělci 516,7 PLN/t (4 514 Kč/t). Průměrná CZV žita stoupla ve stejném měsíci o 1,1 % na 382,50 PLN/t (3 342 Kč/t). Cena krmného žita činila 366,9 PLN/t (3 206 Kč/t). V porovnání se situací před rokem byla průměrná CZV pšenice o 27,8 % vyšší a cena žita o 35,1 % vyšší.

Tab. 9: ARR - Výhled CZV pšenice a žita v Polsku (PLN/t)

* burzovní ceny

Pramen: Agencja rynku rolnego, Warszawa - Prognoza cen rynkowych podstawowych produktów rolniczych

S cílem zmírnit deficit na domácím trhu a zabránit nadměrnému růstu cen začala ARR v listopadu 1999 uvolňovat žito z intervenčních zásob. Od počátku ledna t. r. také zahájila aukční prodej potravinářské pšenice ze svých zásob. V týdnu do 8. 4. t. r. uvolnila z intervenčních zásob 15 600 t potravinářské pšenice a 10 300 t potravinářského žita za průměrnou cenu 531,6 PLN/t (4 767 Kč/t) resp. 359,5 PLN/t (3 224 Kč/t).

V důsledku vyšší poptávky ze strany domácích producentů alkoholických nápojů a nízkých cen v sousedním Německu by mělo v r. 1999/00 Polsko dovézt podle Výzkumného ústavu ekonomiky zemědělství a výživy cca 250 000 t žita. Polsko je druhým největším producentem žita na světě (20 %), ale loňská sklizeň byla o 8,5 % nižší než v r. 1998 a činila 5,1 mil. t. V r. 1999 byla navíc také o 20 % nižší sklizeň brambor, které jsou alternativní surovinou pro tradiční polskou produkci alkoholu, což se odrazilo ve vyšší poptávce po žitu. Příznivé ceny v Německu urychlily v listopadu 1999 až lednu 2000 dovoz většího množství žita. Od července 1999 Polsko dovezlo 150 000 t v porovnání s 10 000 t před rokem. Na počátku března t. r. se německé žito obchodovalo za 360 - 370 PLN/t (3 241 - 3 331 Kč/t) fco polská hranice (vč. cla a nákladů na překládku) v porovnání se 380 PLN/t (3 422 Kč/t) na domácím trhu.

Polský dovoz pšenice by podle Výzkumného ústavu neměl přesáhnout 260 000 t v porovnání s 391 000 t v r. 1998/99. Podle předběžných údajů bylo v 1. polovině r. 1999/00 dovezeno 75 000 t pšenice. Celkový dovoz obilí se odhaduje na 800 až 900 tis. t a je zřetelný posun od dodavatelů ze západní Evropy, Kanady a USA ve prospěch členských zemí CEFTA a zemí býv. SSSR, které nabízejí nižší ceny.

Polská vláda hodlá v r. 2000/01 nakoupit v rámci intervence 4 mil. t potravinářského obilí. Minimální ceny pro pšenici a žito zatím nebyly stanoveny. Zemědělci žádají, aby ceny zohledňovaly inflaci, zatímco zpracovatelé požadují zachování cen z r. 1999 (450 PLN/t u pšenice a 320 PLN/t u žita). Vyšší výrobní náklady by podle nich měla zemědělcům kompenzovat podporou ARR.

Na nákup certifikovaného osiva dostávají zemědělci podporu 160 PLN/t u pšenice a ječmene, 140 PLN/t u tritikale a 130 PLN/t u ovsa. U ostatních plodin kromě brambor činí podpora 100 PLN/t.

1.3.4 Bulharsko

Bulharská produkce pšenice by se měla v r. 2000 zvýšit v porovnání s předchozím rokem o 13 % na 3,4 mil. t. Domácí spotřeba této plodiny se odhaduje na 2,6 mil. t. V důsledku příznivého počasí v zimním období je stav více než 80 % ploch kvalifikován jako výborný a průměrný výnos by měl dosáhnout 3,1 t/ha. V r. 1999 činil u ozimé pšenice 2,8 t/ha. Pro sklizeň v r. 2000 byla pšenice vyseta na 1,1 mil. ha (1,113 mil. ha v r. 1999).

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve světě

2.1.1 První odhad světové sklizně deseti hlavních olejnin v r. 2000/01

V případě deseti hlavních olejnin byly hospodářské roky 1997/98 a 1998/99 charakterizovány vysokou světovou produkcí, která významně překročila poptávku a promítla se ve výrazném zvýšení zásob. To platí zejména pro první z uvedených let, kdy se zásoby meziročně zvýšily o 46 %. V r. 1999/00 stoupla světová produkce pouze o 2,8 mil. t na 296,5 mil. t, tedy ne dostatečně, aby mohla plně pokrýt předpokládanou spotřebu 299 mil. t, a zásoby začaly klesat. Vyhlídky na sklizeň v r. 2000/01 nabývají na významu, pokud jde o jejich vliv na ceny olejnin. V r. 2000/01 očekává Oil World výraznější omezení ploch řepky a slunečnice. Světový trh se stane více závislý na sóje, také v pokrytí spotřeby olejů. Ceny olejnin a olejů v březnu t. r. významněji stouply a faktory podporující růst cenby měly v dalším období převažovat nad faktory působícími na jejich pokles.

Podle současného výhledu bude také v r. 2000/01 světová produkce olejnin ve vztahu k poptávce opět deficitní, dokonce ve větší míře než v r. 1999/00. Světovou sklizeň deseti hlavních olejnin v r. 2000/01 Oil World odhaduje na 303,8 mil. t, tj. zhruba o 7 mil. t vyšší než v předchozím roce. Pokles produkce řepky, slunečnice, bavlníku a lněného semene více než nahradí vyšší sklizeň sóji, podzemnice a ostatních olejnin.

Světová plocha deseti olejnin se poprvé od r. 1996/97 sníží, a to o 0,3 % na 202,7 mil. ha. Plocha olejnin se v posledních dvou letech rozšiřovala v průměru o 4,2 mil. ha a v posledních 10 letech o 3,5 mil. ha ročně. Plochy na severní polokouli se v r. 2000/01 sníží o 1 % na 159,4 mil. ha, k jejich omezení dojde zejména v Evropě, v zemích býv. SSSR a v Kanadě. Tento pokles částečně nahradí vyšší výměra olejnin v Číně, Indii a USA. Na jižní polokouli by se mohly plochy olejnin zvýšit o 2,4 % na 43,3 mil. ha, pokud ceny olejnin budou do září t. r., kdy začíná výsev, výhodnější než ceny obilovin. Odhad sklizně v r. 2000/01 je založen na předpokladu průměrného hektarového výnosu 1,5 t, tj. o 2,7 % vyšším než v r. 1999/00 a o 5,6 % vyšším než je pětiletý průměr do r. 1998/99.

Podíl sóji na trhu olejnin by měl v r. 2000/01 stoupnout, protože světová produkce ostatních olejnin by se měla meziročně snížit o 2,1 mil. t na 139,6 mil. t. I když jsou zásoby

řepky a slunečnice relativně vysoké, růst spotřeby ostatních osmi olejnin se bude pohybovat mezi 1 až 2 mil. t v porovnání s 6,8 mil. t v r. 1999/00. Nižší nabídka řepky a slunečnice, olejnin s vysokým obsahem oleje, a pomalejší růst nabídky palmového oleje povede k výraznému zvýšení světového zpracování sóji.

Tab. 10: Světová bilance deseti hlavních olejnin (mil. t)

* odhad, ** výhled

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 14

Vzhledem k nižším počátečním zásobám olejnin v r. 2000/01 bude světová nabídka olejnin v porovnání s předchozím rokem vyšší jen o 5 mil. t. Za předpokladu růstu světové spotřeby olejnin o 10 až 11 mil. t dojde k dalšímu omezení zásob o 5 až 6 mil. t. To by se mohlo projevit v napjaté bilanci olejnin a následně ve výraznějším růstu jejich cen. Světová poptávka po sóji převýší v r. 1999/00 produkci zhruba o 5 mil. t. V důsledku toho se zásoby sníží na 28,27 mil. t, což je nejnižší úroveň v posledních 3 letech a představuje 17,7 % ze spotřeby. Zásoby klesnou v USA, ale také v Argentině, Brazílii a některých dalších zemích.

Světové zpracování olejnin v r. 1999/00 zřejmě dosáhne rekordních 251,9 mil. t,o 10,1 mil. t více než v předchozím roce. Významně stoupá v Číně, ale také v Brazílii, Rusku, Ukrajině, ve vých. Evropě a v dalších zemích.

Ukrajinské vývozní clo u slunečnice sice tlačí domácí ceny dolů, pro ceny slunečnice na světovém trhu má ale podpůrný význam. Existence cla pravděpodobně povede k zotavení evropského nákupu této olejniny v Argentině.

Tab. 11: Světová bilance sóji (mil. t)

1) odhad, 2) Argentina, Brazílie, Paraguay a Bolívie, 3) podíl zásob na spotřebě předchozích 12 měsíců

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 14

Tlak na ceny olejnin na světovém trhu vyvíjí vyšší než očekávaná produkce jihoamerické sóji, částečně ještě doznívající vysoká nabídka řepky ze sklizně 1999/00, vyšší produkce kopry a bohaté zásoby lněného semene.

Tab. 12: Bilance sóji v Brazílii a Argentině (mil. t)

* odhad

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 14

2.1.2 Ceny olejnin na světovém trhu

Ceny sóji na CBOT vykazovaly v dubnu t. r. vysoký stupeň kolísavosti oběma směry v důsledku rozporuplných předpovědí počasí a obav, že v květnu a červnu t. r. bude příliš

sucho a teplo. Podle výhledu na 30 a 90 dní uveřejněného Národní meteorologickou službou by mělo být v hlavních oblastech amerického Středozápadu a na Pláních více sucho a tepleji, než je obvyklé. Květnový kontrakt sóji se na CBOT prodával 26. 4. 2000 za 540,25 US centů/bu (7 685 Kč/t) a červencový kontrakt za 553,25 US centů/bu (7 870 Kč/t).

Průměrná cena americké sóji (CIF Rotterdam) stoupla v březnu 2000 na 221 USD/t (8 143 Kč/t), řepky (evropská, “00”, CIF Hamburk) na 193 USD/t (7 111 Kč/t) a slunečnice (EU, CIF dolní Rýn) na 209 USD/t (7 700 Kč/t). Také v dubnu ceny dále stoupaly (viz příloha 1). Podle predikce časopisu Oil World by se měly ceny olejnin a výrobků z nich do konce 2. čtvrtletí t. r. dále zvyšovat (viz tab. 13).

Tab. 13: Predikce průměrných cen olejnin a výrobků do června 2000 (USD/t)

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 14

2.2 Olejniny v ostatních zemích

2.2.1 Polsko očekává v r. 2000 nižší sklizeň řepky

Podle předběžných údajů vyseli polští zemědělci řepku pro sklizeň v r. 2000 na 450 000 ha. Z toho připadá 353 000 ha na ozimé odrůdy. Celková výměra řepky je tak o 17,5 % nižší než v předchozím roce. Zatímco počasí bylo doposud příznivé, nemají polští

zemědělci dostatek prostředků na aplikaci dostatečného množství hnojiva, což se promítne v nižších výnosech. Sklizeň řepky odhaduje polský Ústav ekonomiky zemědělství a výživy na 900 000 t. Zatímco v r. 1999 Polsko vyvezlo 335 000 t, v r. 2000 pravděpodobně domácí produkce nepokryje spotřebu.

2.2.2 Ruský a ukrajinský vývoz slunečnice klesá

Také v lednu t. r. pokračoval ruský vývoz slunečnice v poklesu. Činil 51 600 t v porovnání s 88 500 t v prosinci a 98 900 t v listopadu 1999. V říjnu 1999 až lednu 2000 vyvezlo Rusko celkem 257 000 t (841 500 t ve stejném období před rokem). Příčinou byly nízké dosahované ceny. Očekávání, že pokračující znehodnocování RUR by mohlo vývoz stimulovat, se nerealizovalo. Ruská měna od února naopak posílila.

Ukrajinský vývoz slunečnice se v lednu a únoru t. r. snížil na 95 000 t v porovnání s 233 000 t před rokem. Příčinou poklesu je 23% vývozní clo zavedené v minulém roce, které má zajistit dostatek suroviny pro domácí zpracovatelský průmysl. V r. 1999 Ukrajina vyvezla 908 000 t slunečnice. Na počátku dubna t. r. ukrajinský parlament odmítl clo zrušit.

Příloha 1: Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodění, ceny volně loženého zboží, bez dovozního cla

2) ceny do konce r. 1998: pšenice US, No. 2, 14 %, CIF Rotterdam; ceny od počátku r. 1999: pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf

3) roční průměry 1994 až 1998 pro No. 3, žlutá, CIF Rotterdam

Pramen: Oil World

Příloha 2: Ceny termínových kontraktů na CBOT na nejbližší termín

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: CBOT

Příloha 3: Průměrné CZV* obilovin a řepky v Německu (EUR/t)

* bez DPH, fco sklad odběratele, vč. nákladů na úpravu zboží, ** samostatně zpracovatelná pekárenská pšenice, *** pekárenská pšenice zpracovatelná ve směsi

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: ZMP Getreide, Őlsaaten, Futtermittel

Příloha 4: Ceny termínových kontraktů na burze MATIF

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: MATIF

Příloha 5: Ceny termínových kontraktů na Budapešťské komoditní burze

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: BCE

Příloha 6: Ceny obilovin, olejnin a výrobků na mezinárodním trhu (grafy)

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 7

Příloha 7: Vývoz obilovin z ČR

Tab. 1: Vývoz obilovin z ČR v lednu až březnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z ČR v lednu až březnu 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 7

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z ČR v lednu až březnu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 8: Dovoz obilovin do ČR

Tab. 1: Dovoz obilovin do ČR v lednu až březnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do ČR v lednu až březnu 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 8

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do ČR v lednu až březnu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 10: Vývoz olejnin z ČR

Tab. 1: Vývoz olejnin z ČR v lednu až březnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz vybraných olejnin do ČR v lednu až březnu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 11: Dovoz olejnin do ČR v lednu až březnu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová