ZTAK: Obiloviny a olejniny 2/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Obiloviny a olejniny

Rok:2000

Číslo: 2

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka:28. 3.2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

Obsah

Seznam zkratek *

1. OBILOVINY *

1.1 Obiloviny ve světě *

1.1.1 Ceny obilovin na světovém trhu v březnu stouply *

1.1.2 Světový obchod se sladem stagnuje na vysoké úrovni *

1.1.3 Výzkum geneticky modifikované pšenice pokračuje *

1.2 Obiloviny v Evropské unii *

1.2.1 Zemědělci v EU rozšiřují plochy obilovin pro sklizeň v r. 2000 na úkor olejnin *

1.2.2 Intervenční kritéria pro nákup obilovin v EU schválena *

2. OLEJNINY *

2.1 Situace na světovém trhu sóji *

2.2 První odhad světové sklizně řepky v r. 2000/01 *

2.3 První odhad světové sklizně slunečnice *

2.4 Olejniny na Slovensku *

Seznam zkratek

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve světě

1.1.1 Ceny obilovin na světovém trhu v březnu stouply

Podle březnového odhadu USDA (viz tab. 1) dosáhne v r. 1999/00 světová sklizeň pšenice 588,77 mil. t a bude o 0,5 % nižší než v předchozím roce. Odhad konečných zásob tato instituce snížila na 126,86 mil. t. Světovou produkci krmných obilovin odhaduje na 872,66 mil. t, tj. o 2,2 % nižší než v r. 1998/99, a světové zásoby na 147,76 mil. t.

Nízké srážky v zimním období, srážky v první polovině března t. r., které nesplnily očekávání, a obavy ze sucha v některých významných pěstitelských regionech USA v dalším průběhu března a v dubnu t. r. vyvolaly zotavení cen obilovin, sóji a výrobků z ní na CBOT v USA. Ve většině oblastí amerického Středozápadu se sucho v 1. polovině března t. r. stupňovalo, což zvýšilo citlivost trhů na vývoj počasí. Nejvíce stouply ceny kukuřice. Cena květnového kontraktu na CBOT dosáhla nejvyšší úrovně v posledních 6 měsících a k 17. 3. činila 240,75 US centů/bu (3 479 Kč/t). Květnový kontrakt pšenice se ke stejnému datu prodával za 272,25 US centů/bu (3 671 Kč/t). Do 27. 3. 2000 ceny kukuřice a pšenice klesly na 232,50 US centů/bu (3 363 Kč/t) resp. 254,50 US centů/bu (3 436 Kč/t). Cena kukuřice však zůstala vyšší než na počátku března. Další vývoj cen bude záviset na technických faktorech (tj. cenách a charakter jejich změn, počtu obchodních transakcí a počtu otevřených burzovních termínových kontraktů) a zejména na počasí. Konečné zásoby americké sóji, pšenice i kukuřice jsou v r. 1999/00 považovány za adekvátní, avšak bilance v r. 2000/01 by se v případě nepříznivého počasí a podprůměrných výnosů mohla zhoršit.

Podle některých analytiků ale nejsou v současné době fundamentální faktory příznivé pro dlouhodobější růst cen obilovin založený na předpovědi počasí v USA. Na jedné straně existuje vysoká nabídka kukuřice, sóji a pšenice v USA samotných, včetně neprodaných zásob ve skladech farmářů. Také Austrálie, Kanada a EU disponují v r. 1999/00 stále vysokou exportní nabídkou, přičemž EU rozšířila plochy pšenice pro příští sklizeň a nelze zde dokonce vyloučit ani rekordní úrodu. Světová dovozní poptávka je na druhé straně

Tab. 1: Světová bilance obilovin (mil. t)

* odhad, ** výhled

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1892

celkem rutinní, bez velkých objednávek ze strany tradičních velkých dovozců jako Čína a Rusko. Importní poptávka zemí Blízkého východu a Severní Afriky, která v r. 1999/00 v důsledku sucha významně stoupla, bude v r. 2000/01 pravděpodobně nižší.

Podle obchodníků je třeba v případě pokračujícího sucha v USA zaměřit pozornost na vývoj trhu kukuřice, protože americká kukuřice tvoří nejen velký podíl na světovém obchodu touto plodinou, ale její sklizeň vykazuje v závislosti na počasí největší výkyvy.

1.1.2 Světový obchod se sladem stagnuje na vysoké úrovni

Světový obchod s ječným sladem by se měl v r. 1999/00 podle IGC meziročně zvýšit o 0,8 % na 4,8 mil. t a tím dosáhnout rekordního objemu z r. 1997/98. EU, která se na celkovém exportu sladu podílí zhruba 58 %, udělila do poloviny února t. r. licence na export 2,8 mil. t sladu (v přepočtu na zrno), tj. o 200 000 t méně než v celém r. 1998/99. Tehdy však nebyly vydané licence v plném rozsahu využity. Od 3. 3. 2000 zvýšila EU subvence na vývoz nepraženého sladu na 34 EUR/t (cca 1 224 Kč/t) a praženého sladu na 40 EUR/t (cca 1 440 Kč/t).

Také údaje o vývozu argentinského, australského a kanadského sladu ze 2. poloviny r. 1999 svědčí o tom, že tyto země vyvezou více sladu než v r. 1998/99. Vyšší bude také export českého sladu.

Největší růst dovozu předpokládají experti IGC v r. 1999/00 v zemích jihovýchodní Asie a Afriky. Nejvýznamnějším importérem zůstane Japonsko. Dovoz do této země by se měl poprvé po dvou letech opět zvýšit (na 900 000 t), nedosáhne však vysokého objemu z předchozích let. Podíl na světovém dovozu zvyšují také Filipíny, Thajsko a Vietnam. Rovněž v případě Ruska počítá IGC, vzhledem k trvale stoupajícímu výstavu piva, s nadprůměrným přírůstkem dovozu. S objemem 380 000 t zůstává Rusko za Japonskem, Brazílií a EU čtvrtým nejvýznamnějším dovozcem sladu. Brazilský import sladu se v r. 1999/00 sníží o 3,2 % na 600 000 t v důsledku rozvoje domácího sladovnického průmyslu v posledních letech. Proti r. 1996/97 se jedná o 23 % pokles.

Tab. 2: Světový obchod s ječným sladem (tis. t v přepočtu na zrno)

* odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 11

1.1.3 Výzkum geneticky modifikované pšenice pokračuje

Monsanto, největší světová firma zabývající se výzkumem, výrobou a obchodem s pesticidy, pokračuje ve svých plánech vyrábět více geneticky modifikovaných (GM) plodin a v r. 2003 hodlá uvést na trh GM odrůdu pšenice odolnou proti totálnímu herbicidu Roundup

Ready. Výzkum GM pšenice v USA již započal a experti v současné době pracují na technických záležitostech jako je právní zázemí, zachování identity odrůdy, mezinárodní přijatelnost a souhlas spotřebitelů. Protože pšenice je mnohem složitější plodina než sója nebo kukuřice, zavedení její GM odrůdy trvá déle.

Podle mluvčího firmy Monsanto bude pšenice geneticky modifikovaná herbicidem Roundup Ready pravděpodobně první, která přijde na trh. V r. 2003 se objeví jako kanadská a americká jarní pšenice a následovat bude ozimá pšenice.

V poslední době stoupaly protesty proti GM plodinám, což bylo nevýhodou pro lobby hájící GM plodiny v Brazílii, Německu, Spojeném království a Japonsku. Například německé ministerstvo zdravotnictví zastavilo prodej všech GM plodin, v Japonsku obchodníci varovali USA, že přejdou k jinému dodavateli, pokud USA nezavedou segregaci GM a nemodifikované produkce a největší britská zemědělská pojišťovna NFU odmítá nahrazovat škody způsobené GM plodinami. Druhý největší producent drůbeže v Brazílii Perdigao zrušil nákup 30 000 t krmné kukuřice z USA, protože by podle Greenpeace nemohla být certifikována jako geneticky nemodifikovaná.

Brazilské odmítnutí je pro americké exportéry velmi nepříjemné. Vzhledem k tomu, že Brazílie bude nucena v r. 2000 dovézt větší objem kukuřice, otevřela washingtonská vláda pro tento účel v listopadu 1999 úvěr ve výši 155 mil. USD. Odhady dovozu se pohybují od opatrných 2 mil. t brazilského ministerstva zemědělství po 4 mil. t krmivářského průmyslu.

Generální ředitel tokijského obchodního domu Zen-Noh varoval členy Americké rady pro obiloviny, že riskují ztrátu japonského trhu, pokud nebudou označovat GM plodiny. Japonsko je největším dovozcem americké zemědělské produkce. V r. 1999/00 činí odhad tohoto dovozu 9 mld. USD. V případě, že USA nebudou dodávat nemodifikovanou kukuřici, bude Japonsko nuceno ji nakupovat v Číně nebo v Argentině. Exportéři těchto zemí již aktivně propagují svou plodinu jako geneticky nemodifikovanou.

1.2 Obiloviny v Evropské unii

1.2.1 Zemědělci v EU rozšiřují plochy obilovin pro sklizeň v r. 2000 na úkor olejnin

Plochy obilovin v EU zaznamenají v r. 2000/01 v porovnání s předchozím rokem významný nárůst, zejména na úkor ploch řepky. Podle prvního odhadu COCERAL by se měly zvýšit o 3,9 % (1,37 mil. ha) na 36,73 mil. ha. Rozhodující měrou se bude na přírůstku podílet obecná pšenice, jejíž celková plocha se zvýší o 9,9 % (1,3 mil. ha) na 14,37 mil. ha. Výměra řepky (vč. ploch pro nepotravinářské využití) by se měla snížit o 10,9 % (388 000 ha) na 3,18 mil. ha. Vedle nízkých cen řepky je tento pokles způsoben snížením přímých plateb vyplývajícím z Agendy 2000. Zatímco platby u obilovin se proti r. 1999/00 zvýší o 8 %, u olejnin dojde k jejich 12,5% poklesu. Na základě těchto skutečností a výrazného rozšíření ploch ozimých obilovin usuzuje COCERAL také na pokles ploch slunečnice a sóji.

Plochy tvrdé pšenice (triticum durum) by se měly zvýšit o 6,6 % na 3,21 mil. ha, žita o 8 % na 1,25 mil. ha, ovsa o 3,3 % na 2,11 mil. ha a tritikale o 13,7 % na 912 000 ha. Výměra ječmene by se měla snížit o 3,6 % na 10,71 mil. ha, zatímco plocha kukuřice zůstane zhruba na úrovni předchozího roku. Plochy obilí se v jednotlivých členských státech EU nerozšíří stejnoměrně. Například ve Francii, která je největším producentem, zaznamenají jen 1,5% přírůstek na 8,99 mil. ha. V Německu se zvýší o 4,3 % na 6,93 mil. ha

Výměra řepky ve Francii se v r. 2000/01 sníží o 7 % na 1,27 mil. ha. I tak ale bude o 125 000 ha vyšší než v r. 1998/99. Německo omezí rozlohu této olejniny o 5 % na 1,14 mil. ha. Obě uvedené země se na celkové produkci řepky v EU podílejí zhruba dvěma třetinami. Také všechny další státy pěstující řepku její plochy sníží.

Tab. 3: COCERAL - Odhad ploch obilovin a řepky v EU v r. 2000/01 (tis. ha)

* odhad, ** vč. maloobjemových ozimých obilovin, *** vč. maloobjemových jarních obilovin

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 10

1.2.2 Intervenční kritéria pro nákup obilovin v EU schválena

Od 1. 7. 2000 budou platit pro intervenční nákup obilovin v EU přísnější kvalitativní kritéria. Číslo poklesu u žita se zvyšuje na 120 s a objemová hmotnost ze 68 na 70 kg/hl. Intervenční pšenice musí obsahovat minimálně 10 % bílkovin v r. 2000/01, 10,3 % v r. 2001/02 a 10,5 % v r. 2002/03. Požadovaná hodnota sedimentačního testu byla zvýšena z 20 na 22 ml a objemová hmotnost ze 72 na 73 kg/hl.

Vlhkost všeho obilí nakupovaného do intervence nesmí překročit 14,5 %. Za každé 0,1 % vlhkosti přesahující 14 % bude cena nakupovaného obilí snížena o 0,2 EUR/t (cca 7,20 Kč/t). Naopak za každé 0,1 % vlhkosti pod 13,5 % se cena zvýší o 0,1 EUR/t (cca 3,60 Kč/t).

2. OLEJNINY

2.1 Situace na světovém trhu sóji

Vyhlídky na vysokou jihoamerickou sklizeň sóji budou i nadále tlačit ceny této olejniny na světovém trhu dolů. Sklizeň sóji v Argentině a Brazílii již třetím rokem přesáhne 50 mil. t. Světovou produkci sóji v r. 1999/00 USDA odhaduje na 153,5 mil. t, tj. o 3,4 % nižší než v předchozím roce. USA sklidily sice o 3,4 % méně sóji než v r. 1998/99, ale o 21,3 resp. 28,6 mil. t více než v r. 1995/96 a 1996/97.

Tab. 4: Světová bilance sóji (mil. t)

* předběžný údaj, ** odhad

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 12

Vzhledem k vysoké nabídce se podle USDA budou CZV americké sóji do konce srpna t. r. pohybovat mezi 450 a 490 US centy/bu (cca 5 994 Kč/t). V r. 1996/97 činila průměrná CZV 735 US centů/bu, v r. 1997/98 647 US centů/bu a v r. 1998/99 493 US centů/bu.

Na mezinárodním obchodu s olejninami se sója podílí více než 70 %. V r. 1999/00 se světový vývoz sóji podle USDA zvýší o 9,4 % na 42,1 mil. t. Současně však v r. 1999/00 klesne vývoz sójové moučky a oleje. Export sóji z USA meziročně stoupne o 13,6 % na 24,8 mil. t, což je nejvyšší objem od r. 1981/82. Potíže s odbytem sójového oleje výrazně snižují marže amerických zpracovatelů a některé podniky byly uzavřeny.

Zdržení brazilské sklizně sóji v důsledku nepříznivého počasí a obavy z hrozícího sucha v USA se postaraly o růst cen této plodiny na CBOT. K 13. 3. 2000 se prodával květnový kontrakt sóji za 523 US centů/bu (7 064 Kč/t) a 14. 3. za 530 US centů/bu (7 135 Kč/t). K 27. 3. 2000 se tento kontrakt prodával za 531,50 US centů/bu (7 175 Kč/t). Průměrná cena sóji (US, CIF Rotterdam) se zvýšila z 208 USD/t (7 374 Kč/t) v lednu na 214 USD/t (7 758 Kč/t) v únoru t.r.

Analytikové z časopisu Oil World se domnívají, že současné ceny olejnin jsou podhodnocené také z hlediska dalších fundamentálních faktorů. Případné příznivé srážky, které by zlepšily půdní podmínky pro výsev a klíčení, by sice přispěly k dočasnému snížení cen, avšak ceny by se podle nich nevrátily zpět na předchozí minima v důsledku následujících faktorů:

- Pěstitelé olejnin kvůli neatraktivním cenám snížili resp. sníží plochy olejnin v r. 2000/01 a/nebo omezí použití vstupů, aby snížili náklady (s následkem nižších výnosů). Oil World odhaduje pokles světové plochy olejnin (bez USA) zhruba o 2 mil. ha. Současně očekává, že světová produkce řepky, slunečnice a bavlníkového semene bude v r. 2000/01 o 3,5 mil. t nižší. I když počáteční zásoby řepky a slunečnice budou vyšší, předpokládaný pokles jejich produkce bude faktorem podporujícím ceny olejnin a zvýší závislost světového trhu na sóje vypěstované v USA nebo v Jižní Americe.

- Při zohlednění vysoké poptávky a výhledu na zpomalující se růst nabídky palmového oleje by měla světová produkce sóji v r. 2000/01 stoupnout asi o 7 až 8 mil. t. V současné době je nabídka palmového oleje v Malajsii vysoká. Ve 2. čtvrtletí 2000 by se ale měla výrazně snížit. Přírůstek světové produkce palmového oleje v r. 2000 pravděpodobně klesne na 1 mil. t v porovnání s rekordním přírůstkem 3,6 mil. t v r. 1999.

- Poptávka zejména po olejích a tucích, ale také po živočišných výrobcích, bílkovinných krmivech a obilovinách, výrobcích oleochemického průmyslu, bionaftě apod. zůstane vysoká.

2.2 První odhad světové sklizně řepky v r. 2000/01

Podle prvního odhadu analytiků z časopisu Oil World by se měla světová sklizeň řepky v r. 2000/01 snížit zhruba o 5 % (2,1 mil. t) na 40,08 mil. t. Zemědělci v důsledku nízkých cen a výhledu vysokých zásob na konci r. 1999/00 omezí v mnoha částech světa plochy této olejniny. Celková plocha by se měla snížit o 1,4 % na 26,46 mil. ha. V EU byla řepka vyseta na 3,26 mil. ha v porovnání s 3,59 mil. ha v předchozím roce a její sklizeň odhaduje Oil World na 10,15 mil. t.

Tab. 5: Světová produkce a sklizňové plochy řepky

* odhad

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 9

Také ve východní Evropě dochází k poklesu osevní plochy řepky. Produkci v tomto regionu Oil World odhaduje na 2,3 mil. t, tj. o 400 000 t nižší než v r. 1999/00. V Polsku budou plochy téměř o 30 % nižší (545 000 ha v r. 1999/00). Také Maďarsko a ČR omezily výsev. V první polovině r. 1999/00 dosáhl vývoz řepky z východní Evropy 900 000 t v porovnání s 360 000 t ve stejném pololetí 1998/99.

Odhad kanadské plochy řepky v r. 2000/01 ve výši 4,8 mil. ha je nejistý. Analytici v této zemi očekávají 10 - 15% pokles ploch, protože kanadští farmáři pravděpodobně vysejí více pšenice, ječmene a hrachu. Také australští pěstitelé zřejmě omezí výsev řepky. Naopak v Číně se očekává nárůst ploch o 10 - 15 %, což by se mohlo odrazit v rekordní produkci.

V případě, že by se předběžný odhad světové produkce řepky stal skutečností, promítla by se nižší produkce v mírném omezení vysoké nabídky řepky na světovém trhu, což by mělo podpůrný vliv na ceny této olejniny.

Průměrná cena řepky (evropská, “00”, CIF Hamburk) zůstala v únoru 2000 stejná jako v předchozím měsíci a činila 185 USD/t (6 707 Kč/t). Na WCE se řepka na květen t. r. prodávala 27. 3. 2000 za 262,9 CAD/t (6 576 Kč/t) a na červenec za 269,1 CAD/t (6 731 Kč/t).

2.3 První odhad světové sklizně slunečnice

Ceny slunečnice se dostaly pod značný tlak a v některých částech světa byly nižší než ceny sóji, což je neobvyklé, protože výrobní náklady na tunu slunečnice jsou vyšší než u sóji. Pokles poptávky po slunečnici v Evropě a některých dalších regionech v 1. pololetí 1999/00 se v některých významných produkčních oblastech promítl do vysokých zásob na počátku března 2000. Například v Rusku a na Ukrajině jsou podle časopisu Oil World tyto zásoby o 1,3 mil. t vyšší než před rokem. Navíc není jisté, zda Ukrajina zruší 23% vývozní clo na slunečnici, protože tamní parlament pravděpodobně upřednostňuje jeho zachování a ochranu domácích zpracovatelů.

Průměrná cena slunečnice (EU, CIF dolní Rýn) klesla v únoru na 208 USD/t (7 541 Kč/t) v porovnání s 216 USD/t (7 657 Kč/t) v předchozím měsíci.

Tab. 6: Světová produkce a sklizňové plochy slunečnice

* odhad

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 11

Pěstitelé v hlavních produkčních oblastech omezí plochy slunečnice v r. 2000/01 ve prospěch lukrativnějších plodin, zejména obilovin a luštěnin. Časopis Oil World ve svém prvním odhadu předpokládá snížení světové plochy o 6,8 % na 21,22 mil. ha. Největší pokles se očekává v Rusku a na Ukrajině v důsledku nízkých cen na domácím trhu a předpokládaných vysokých konečných zásob této olejniny v r. 1999/00. Plocha v býv. SSSR by se měla snížit o 18 % (1,5 mil. ha) na 6,9 mil. ha. Na Ukrajině se očekává meziroční pokles ploch o 20 - 25 % a v Rusku o 15 - 20 %.

Celková plocha slunečnice v EU by se měla mírně snížit na 2,04 mil. ha, což je zhruba 0,5 mil. ha pod pětiletým průměrem. Také plochy v Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku by měly být v souhrnu o 100 až 150 tis. ha nižší.

Výměru slunečnice v Argentině odhaduje Oil World v březnu t. r. na 3,5 mil. ha. Vzhledem k vyšším nákladům na její pěstování není tato plodina pro argentinské farmáře při současných cenách příliš ekonomicky výhodná. Na druhé straně mají dobré zkušenosti s pěstováním geneticky modifikované sóji, kterou jsou mnozí z nich schopni vypěstovat při nákladech v rozmezí 110 až 130 USD/t (cca 3 989 až 4 713 Kč/t). Tyto náklady jsou nejnižší na světě a lze proto v příštích letech v této zemi předpokládat rozšíření pěstování sóji. Vzhledem k tomu, že Oil World očekává zotavení cen slunečnice na světovém trhu do srpna 2000, tj. předtím než se budou argentinští farmáři rozhodovat o rozsahu výsevu, je třeba brát současný odhad s rezervou.

Světovou produkci slunečnice analytikové z časopisu Oil World odhadují v r. 2000/01 na 26 mil. t, tj. o 2,3 % nižší než v předchozím roce.

2.4 Olejniny na Slovensku

Celková sklizeň olejnin na Slovensku se v r. 1999/00 meziročně zvýšila o 77 % na 417 000 t. Zemědělci rozšířili plochu olejnin o 61 % na 229 613 ha, z toho polovinu zaujímala řepka a 42 % slunečnice. Podíl plochy olejnin na celkové zemědělské půdě stoupl z 9,7 % v předchozím roce na 15,6 %. I přes nízké ceny zůstává zájem o pěstování olejnin mezi slovenskými zemědělci vysoký. Podle časopisu AgraFood East Europe vyseli na podzim 1999 pro sklizeň v r. 2000 řepku na 115 000 ha.

Tab. 6: Plochy, výnosy a produkce olejnin na Slovensku

Pramen: AgraFood East Europe, 2000, č. 209

Příloha 1: Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodění, ceny volně loženého zboží, bez dovozního cla

2) ceny do konce r. 1998: pšenice US, No. 2, 14 %, CIF Rotterdam; ceny od počátku r. 1999: pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf

3) roční průměry 1994 až 1998 pro No. 3, žlutá, CIF Rotterdam

Pramen: Oil World

Příloha 2: Ceny termínových kontraktů na CBOT na nejbližší termín

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: CBOT

Příloha 3: Průměrné CZV* obilovin a řepky v Německu (EUR/t)

* bez DPH, fco sklad odběratele, vč. nákladů na úpravu zboží, ** samostatně zpracovatelná pekárenská pšenice, *** pekárenská pšenice zpracovatelná ve směsi

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: ZMP Getreide, Őlsaaten, Futtermittel

Příloha 4: Ceny termínových kontraktů na burze MATIF

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: MATIF

Příloha 5: Ceny termínových kontraktů na Budapešťské komoditní burze

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: BCE

Příloha 6: Ceny obilovin, olejnin a výrobků na mezinárodním trhu (grafy)

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 6

Pokračování přílohy 7

Příloha 7: Vývoz obilovin z ČR

Tab. 1: Vývoz obilovin z ČR v lednu až únoru 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z ČR v lednu až únoru 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 7

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z ČR v lednu až únoru 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 8: Dovoz obilovin do ČR

Tab. 1: Dovoz obilovin do ČR v lednu až únoru 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do ČR v lednu až únoru 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 8

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do ČR v lednu až únoru 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 10: Vývoz olejnin z ČR

Tab. 1: Vývoz olejnin z ČR v lednu až únoru 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz vybraných olejnin do ČR v lednu až únoru 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 11: Dovoz olejnin do ČR v lednu až únoru 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová