ZTAK: Obiloviny a olejniny 1/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Obiloviny a olejniny

Rok:2000

Číslo: 1

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka:1. 3.2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

Obsah

Seznam zkratek *

1. OBILOVINY *

1.1 Obiloviny ve světě *

1.1.1 Situace na světovém trhu obilovin *

1.1.2 EIU: Výhled cen obilovin a olejnin na světovém trhu v r. 2000 a 2001 *

1.2 Obiloviny v Evropské unii *

1.2.1 Prognóza EK na trhu obilovin v EU 15 do r. 2006 *

1.2.2 Návrh na zpřísnění kritérií pro nákup obilovin do intervence v EU *

1.3 Obiloviny v ostatních zemích *

1.3.1 Prognóza EK na trhu obilovin v zemích SVE do r. 2006 *

1.3.2 Rumunská vláda odmítá dovoz pšenice *

1.3.3 Napětí na běloruském obilním trhu trvá *

1.3.4 Nižší plochy americké pšenice pro sklizeň v r. 2000/01 *

2. OLEJNINY *

2.1 Olejniny ve světě *

2.1.1 Situace na mezinárodním trhu olejnin *

2.1.2 Růst světové poptávky po řepce postupně snižuje její přebytek *

Seznam zkratek

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve světě

1.1.1 Situace na světovém trhu obilovin

Odhady světové bilance obilovin pro r. 1999/00 zveřejněné USDA a IGC v únoru t. r. nezaznamenaly v porovnání s lednovým odhadem podstatnější změny. Odhad konečných zásob pšenice snížilo USDA zhruba o 2 mil. t na 127,2 mil. t a u krmných obilovin o necelý 1 mil. t na 148,2 mil. t v důsledku očekávané vyšší spotřeby.

Tab. 1: Světová bilance obilovin (mil. t)

Pramen: IGC Grain Market Report, únor 2000; USDA - Grain: World Markets and Trade, únor 2000

Sklizeň obilovin v Argentině nesplnila očekávání. Naopak australská produkce pšenice dosáhla rekordní úrovně, odhady se pohybují mezi 24 a 24,5 mil. t. Sněhové srážky v některých oblastech USA zmírnily nedostatek vláhy, v některých regionech nadále převažovalo sucho. Nejvíce byly postiženy plochy pšenice HRW, zatímco vyhlídky na sklizeň pšenice SRW v r. 2000 zůstaly vcelku příznivé. Také produkce pšenice v EU by se mohla v r. 2000 výrazněji zvýšit v důsledku rozšíření ploch ozimých odrůd. USA oznámily další potravinovou pomoc, ve výši 3 mil. t, většinou ve formě pšenice a pšeničné mouky. EU

vydala vývozní licence na významný objem ječmene a na menší množství pšenice.

Vývoj počasí byl také v únoru t. r. hlavním faktorem, který ovlivňoval ceny obilovin a olejnin na termínových burzách v USA. Příznivé srážky v některých oblastech Jižní Ameriky spolu s určitými spekulativními důvody vedly na přelomu ledna a února t. r. ke snížení cen termínových kontraktů obilovin a sóji na CBOT. Pokles cen obilovin byl mírnější než u sóji a z ní zpracovaných výrobků. V průběhu dalšího týdne ceny termínových kontraktů opět stoupaly a současně se zvyšovaly také ceny fyzických dodávek americké pšenice a kukuřice FOB Gulf. Růst cen byl podporován příznivým vývojem amerického exportu obilovin a sóji a zhoršováním vyhlídek nastávající americké sklizně pšenice v důsledku převážně nepříznivých povětrnostních podmínek. Vzhledem ke zvyšujícímu se cenovému rozdílu mezi pšenicí a kukuřicí se poptávka v sektoru krmného obilí přesunula ve prospěch kukuřice a časopis Oil World nevylučoval, že by američtí farmáři mohli rozšířit plochy jarní pšenice na úkor kukuřice.

V dalším průběhu února se příznivější povětrnostní podmínky v hlavních pěstitelských regionech USA promítly v nižších cenách obilovin. Březnový kontrakt pšenice se na CBOT prodával 29. 2. 2000 za 247,00 US centů/bu (3 328 Kč/t) a kukuřice za 215,00 US centů/bu (3 104 Kč/t). Průměrná cena pšenice SRW (US, No. 2, FOB Gulf) se v lednu 2000 zvýšila na 99 USD/t (3 510 Kč/t) z 92 USD/t v prosinci 1999 a kukuřice (US, No. 3, FOB Gulf) z 87 na 95 USD/t (3 368 Kč/t).

1.1.2 EIU: Výhled cen obilovin a olejnin na světovém trhu v r. 2000 a 2001

V r. 2000 očekává EIU na světovém trhu mírné zvýšení cen obilovin, zatímco ceny olejnin zůstanou nadále pod tlakem. Ceny obilí by se měly v r. 2000 meziročně zvýšit o 5,7 % a v r. 2001 o 10,5 %. Ceny olejnin na mezinárodním trhu se v r. 1999 snížily o 23,9 %. V r. 2000 předpokládá EIU jejich další pokles o 9 % a v následujícím roce již “jen” o 1,3 %. Vysoké zásoby sóji budou tlačit její ceny v r. 2000 dolů a podobně budou působit na ceny řepkového oleje vysoké zásoby řepky, zejména kanadské.

Tab. 2: EIU - Odhad cen obilovin, olejnin a výrobků na světovém trhu (USD/t)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1886

1.2 Obiloviny v Evropské unii

1.2.1 Prognóza EK na trhu obilovin v EU 15 do r. 2006

Podle prognózy vývoje agrárních komodit do r. 2006, kterou uveřejnila EK v prosinci 1999, by se měla produkce obilovin v EU v letech 1999 až 2006 zvýšit ze 198 mil. t na 216 mil. t. Průměrná plocha obilovin by se měla v letech 2002 až 2004 rozšířit na 37 mil. ha. V dalším období do r. 2006 dojde k jejímu mírnému omezení na 36,8 mil. ha. Průměrný hektarový výnos by se měl v prognózovaném období trvale zvyšovat ze 5,5 t na 5,9 t.

Zatímco produkce obecné pšenice by měla ve sledovaném období vzrůst o 18 % na 105,4 mil. t, u výroby ječmene EK předpokládá pokles ze 49,3 na 44,5 mil. t v důsledku trvalého snižování jeho osevní plochy z 11 mil. ha na 9,9 mil. ha. Celková produkce obilovin v EU 15 by se měla v letech 1999 až 2006 zvýšit o 8,9 % na 216,7 mil. t a zhruba stejný růst EK očekává u jejich spotřeby (o 8,3 % na 192,4 mil. t).

Vyhlídky u vývozu obilovin z EU jsou celkem dobré. V letech 2000 až 2002 by se měl export snížit o 7,5 % na 25,9 mil. t v důsledku omezení subvencovaného vývozu vyplývajícího z dohody UK GATT. Od r. 2003 by se měl zvyšovat, protože cena na světovém trhu bude podle EK vyšší než intervenční cena v EU. Zásoby obilí, zejména krmného, do r. 2006 stoupnou na 44,5 mil. t.

Tab. 3: Prognóza produkce obilovin v EU 15 do r. 2006 (mil. t)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1885

Tab. 4: Prognóza bilance obilovin v EU 15 do r. 2006 (mil. t)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1885

1.2.2 Návrh na zpřísnění kritérií pro nákup obilovin do intervence v EU

Na konci ledna t. r. předložila EK Řídícímu výboru pro obiloviny přepracovaný návrh na zpřísnění kritérií pro nákup obilovin do intervenčních skladů v EU. U žita předpokládá zvýšení objemové hmotnosti ze 68 na 70 kg/hl a čísla poklesu do r. 2001/02 ve dvou etapách na 130 sec. Minimální obsah bílkovin u pšenice by měl v r. 2000/01 činit 10 % a v r. 2001/02 10,5 %. Sedimentační test by se měl zvýšit z 20 na 25 ml a objemová hmotnost ze 72 na 75 kg/hl. Pšenice, ječmen a žito by se měly nakupovat do intervence až do vlhkosti 14,5 %. Za každé 0,1 % vlhkosti převyšující 14 % by se měla cena snižovat o 0,2 EUR/t.

EK očekává, že její návrhy ohledně zpřísnění kritérií pro intervenční nákup obilovin

budou v členských státech nakonec schváleny kvalifikovanou většinou, i když to nebude jednoduchý proces. Některé státy by z politických důvodů mohly být proti tomuto návrhu přestože ekonomické argumenty jej podporují. Zvlášť silný odpor lze očekávat ve Francii a v Německu, které nejvíce využívají intervenčních nákupů. Jižní a severní státy dodávají do intervenčních skladů obilí jen zřídka.

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Prognóza EK na trhu obilovin v zemích SVE do r. 2006

U prognózy v zemích SVE vychází EK z hypotézy status - quo, tzn. že ve sledovaném období abstrahuje od případného přijetí některých zemí za členy EU. S výjimkou Slovinska budou všechny země SVE čistými vývozci obilovin. Celkový přebytek obilovin v r. 2006 odhaduje EK v tomto regionu na 8,5 mil. t. Prognózu na trhu obilovin v zemích SVE do r. 2006 uvádíme v příloze 1.

1.3.2 Rumunská vláda odmítá dovoz pšenice

V r. 1999/00 odmítá rumunská vláda poskytnout licence na dovoz pšenice. Podle ministra zemědělství je pšenice dostatek a stačí pokrýt spotřebu do nové sklizně. Obchodníci a zpracovatelé ale současně upozorňují na hrozící “pšeničnou krizi”, která by se mohla promítnout v dalším růstu cen chleba o 5 až 6 %. Ceny chleba a pečiva se v Rumunsku zvýšily již v prosinci 1999 o 6,2 %. Příčinou byl nedostatek kvalitní chlebové pšenice. Pekárny již na konci r. 1999 požadovaly, aby vláda umožnila dovoz 500 000 t pšenice a dalších 200 000 t uvolnila na trh ze státních rezerv.

Vláda je názoru, že se jedná o uměle vyvolaný nedostatek, aby obchodníci vyhnali ceny obilí nahoru. Podle bukurešťského časopisu Adevarul nakoupili obchodníci od zemědělců na podzim 1999 pšenici za 900 000 ROL/t (zhruba 1 925 Kč/t) a nyní ji prodávají za 2,3 mil. ROL/t (4 537 Kč/t). I při zohlednění 55% míry inflace jim tak zůstává velmi vysoký zisk.

Podle oficiálního odhadu sklidili v r. 1999 rumunští zemědělci 4,65 mil. t pšenice (5,26 mil. t v r. 1998). Při předpokládané spotřebě 3,5 mil. t a při zohlednění zásob a spotřeby osiva zbývá pro vývoz zhruba 1 mil. t pšenice. Vzhledem k vyšším cenám pšenice na vnitřním trhu rumunští zemědělci pravděpodobně rozšíří její plochy pro sklizeň v r. 2000. Sklizeň rumunské pšenice v r. 2000 IGC předběžně odhaduje na 5,4 mil. t.

1.3.3 Napětí na běloruském obilním trhu trvá

Podle oficiálních údajů sklidilo v r. 1999 Bělorusko 3,6 mil. t obilí, tj. o čtvrtinu méně než v r. 1998 a v porovnání s “normální” produkcí v r. 1997 dokonce o 44 % méně. Dovoz zhruba 500 000 t obilí z České republiky by měl umožnit jak zásobování obyvatelstva, tak zajištění výkrmu hospodářských zvířat.

Běloruská vláda přednostně mobilizuje potřebné finanční prostředky, aby ministerstvo zemědělství a příslušné nákupní organizace mohly zintenzívnit nákup obilí od zemědělců. Také Běloruská národní banka byla požádána, aby projednala možnost priority poskytování úvěrů pro tento účel. Na základě dřívějšího rozhodnutí vlády mělo být od zemědělců nakoupeno 500 000 t chlebové pšenice a 1,5 mil. t krmného obilí. Do poloviny ledna 2000 činil tento objem pouhých 211 500 t potravinářské pšenice a 350 000 t krmného obilí. V důsledku toho má Bělorusko zásoby potravinářské pšenice jen na 72 dní, potravinářského žita na 55 dní a zásoby krmného obilí pro výrobce krmiv na 12 dní. Nedostatek jadrných krmiv již mnozí zemědělci pociťují, což se promítne také v horším zásobování obyvatel živočišnými produkty.

1.3.4 Nižší plochy americké pšenice pro sklizeň v r. 2000/01

Plochy americké pšenice pro sklizeň v r. 2000/01 by se měly podle odhadu Americké rady pro obiloviny meziročně snížit o 1,3 % na 25,1 mil. ha, zatímco výměra sóji by se měla rozšířit o 2,3 % na 30,6 mil. ha. To by mělo za následek zvýšení produkce sóji o necelých 9 % na 78,3 mil. t. U ploch kukuřice očekává Rada pokles o 1,6 % na 31,3 mil. ha, což by znamenalo snížení produkce o 3 % na 232,5 mil. t.

Tab. 5: Odhad vybraných ukazatelů bilance pšenice, kukuřice a sóji v USA v r. 2000/01 (mil. t, není-li uvedeno jinak)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 1888

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve světě

2.1.1 Situace na mezinárodním trhu olejnin

V první polovině února t. r. koupila Čína na světovém trhu nejméně 650 000 t sóji. Podle některých odhadů se čínský nákup pohybuje dokonce mezi 700 až 850 tis. t. Z toho pocházelo zhruba 450 000 t z USA a 200 až 300 tis. t z nové jihoamerické sklizně. Výše dovozu ukazuje na stoupající poptávku po olejninách na čínském trhu. Celkový čínský dovoz by tak měl v r. 1999/00 dosáhnout nejméně 8,5 mil. t olejnin, z toho 4,7 mil. t sóji a 3,7 mil. t řepky. Přestože spolehlivé informace o zpracovatelské kapacitě čínského olejnářského průmyslu nejsou k dispozici, nedávný nákup potvrzuje, že ještě existuje prostor pro další růst zpracování olejnin.

Čína zvýšila zpracování olejnin v r. 1998/99 o 4 mil. t a v r. 1999/00 se očekává další růst o 2,5 mil. t na 38 mil. t. To je o 14 mil. t (59 %) více než činil průměr v první polovině 90. let. I když domácí surovina pokrývá většinu zpracovatelských požadavků, podíl dovozu se v r. 1999/00 zvýší na 22 %.

Americký export sóji v lednu a únoru t. r. v porovnání se stejnými měsíci r. 1999 významně stoupl. Kromě Číny směřovaly dodávky převážně do dalších asijských států a do Mexika. Světová poptávka po sóji v r. 1999/00 převyšuje produkci, což se podle USDA promítne v meziročním poklesu konečných zásob zhruba o 3 mil. t na 20,93 mil. t. Určitá nejistota panuje v důsledku nedostatečných srážek také u jihoamerické nabídky sóji.

Ceny sóji a sójové moučky se po poklesu na přelomu ledna a února t. r. opět zotavily v důsledku vysoké poptávky a snižujících se zásob. Také ceny řepky v Evropě se stabilizovaly, protože objem spotřeby překročil očekávání a zásoby by nemusely být až tak vysoké, jak se původně předpokládalo. Zpracování řepky v EU (viz tab. 6) se v prosinci 1999 a v lednu 2000 zvýšilo v porovnání se stejným obdobím před rokem o 18 % a také v dalších dvou měsících by mělo být vyšší. Příčinou jsou zejména příznivější ceny řepkového oleje a stoupající poptávka oleochemického průmyslu. Také bionafta se stala v důsledku růstu cen minerálních olejů konkurenceschopnější. Vzhledem k výstavbě nových provozů se celková roční kapacita na zpracování řepkového oleje na bionaftu v Německu zvýšila na 350 000 t.

Poptávka po nepotravinářské řepce by proto mohla v r. 1999/00 stoupnout o 200 až 300 tis. t.

Tab. 6: Zpracování 3 hlavních olejnin v EU (tis. t)

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 7

Potvrzení vyšší australské sklizně řepky v nadcházejících měsících se však promítne ve vyšší exportní nabídce a bude tlačit ceny řepky dolů.

Březnový kontrakt sóji se na CBOT prodával 29. 2. 2000 za 501,25 US centů/bu (6 754 Kč/t) a březnový kontrakt řepky 28. 2. 2000 na WCE za 248,70 CAD/t (6 285 Kč/t). Průměrná cena sóji (US, CIF Rotterdam) se v lednu zvýšila v porovnání s předchozím měsícem o 9 USD/t na 208 USD/t (7 374 Kč/t) a průměrná cena řepky (evropská, “00”, CIF Hamburk) o 4 USD/t na 185 USD/t (6 558 Kč/t).

2.1.2 Růst světové poptávky po řepce postupně snižuje její přebytek

Na počátku roku 1999/00 (červenec/červen) byla nabídka řepky na světovém trhu o 6,8 mil. t vyšší než na počátku r. 1998/99. I když se v červenci až prosinci 1999 promítla vysoká dovozní poptávka v růstu světového vývozu řepky o 1,5 mil. t, byly zásoby řepky na konci roku 1999 o 2,9 mil. t vyšší než před rokem. Přestože světová spotřeba řepky by se měla v r. 1999/00 podle časopisu Oil World meziročně zvýšit o 4,7 mil. t na 45 mil. t, konečné světové zásoby zaznamenají růst ze 2,9 na 5 mil. t.

Tab. 7: Světová bilance řepky (červenec/červen, mil. t)

1) odhad, 2) Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bělorusko, Rusko, Ukrajina, Estonsko, Lotyšsko a Litva, 3) podíl zásob na spotřebě v předchozích 12 měsících

Pramen: Oil World, 43, 2000 ,č. 5

Podrobnější analýza vývoje exportu řepky potvrzuje prudký růst světového obchodu. V prosinci 1999 vyvezly hlavní exportující státy, které se na světovém vývozu podílejí 99 %, 1,14 mil. t řepky, tj. o 50 % více než ve stejném měsíci 1998. V první polovině r. 1999/00, tj. v červenci až prosinci 1999, zvýšily tyto země export řepky meziročně o 37 % na 5,43 mil. t. Na většině přírůstku dovozní poptávky měla zásluhu Čína. Více řepky dovezla také EU (zejména východoevropské), Bangladéš, Pákistán, Japonsko a některé další asijské země. V červenci a srpnu 1999 byla EU největším exportérem a vyvezla 950 000 t. Vývoz z EU se začal v září zpomalovat, avšak až do prosince zůstal vyšší než ve stejném období před rokem.

Rovněž Polsko, ČR, Maďarsko a další východoevropské státy začaly od poloviny července 1999 zvyšovat export řepky. Jeho objem v srpnu a září 1999 se meziročně zvýšil zhruba 4-krát na 420 000 t. Vývoz řepky z tohoto regionu zůstal na vyšší úrovni pravděpodobně ještě v lednu 2000. Vývoj kanadského a australského exportu řepky ilustruje tab. 8.

Vzhledem k výraznému rozšíření vývozu řepky v první polovině r. 1999/00 očekávají analytikové z časopisu Oil World v dalším průběhu uvedeného roku zpomalení růstu jejího exportu. Odhad světového vývozu řepky v lednu až červnu 2000 činí 3,2 mil. t, tj. o 400 000 t více než ve stejném období před rokem.

Tab. 8: Vývoz řepky z hlavních exportujících států (tis. t)

* odhad

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 5

Nabídka řepky v hlavních exportujících státech zůstává nadále vysoká. Její zásoby v Kanadě, EU a v Austrálii činily na konci r. 1999 12,6 mil. t a byly o 2,9 mil. t vyšší než před rokem. Ceny řepky jsou na světovém trhu od května 1999 nižší než ceny sóji. Na konci února t. r. činil tento rozdíl cca 25 USD/t a podle časopisu Oil World by se neměl dále zvyšovat.

Tab. 9: Bilance řepky v EU (červenec/červen, tis. t)

* odhad

Pramen: Oil World, 43, 2000, č. 5

Příloha 1: EK - Prognóza na trhu obilovin v zemích SVE do r. 2006

Pokračování přílohy 1: EK - Prognóza na trhu obilovin v zemích SVE do r. 2006

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 5

Příloha 2: Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodění, ceny volně loženého zboží, bez dovozního cla

2) ceny do konce r. 1998: pšenice US, No. 2, 14 %, CIF Rotterdam; ceny od počátku r. 1999: pšenice US, No. 2, SRW, FOB Gulf

3) roční průměry 1994 až 1998 pro No. 3, žlutá, CIF Rotterdam

Pramen: Oil World

Příloha 3: Ceny termínových kontraktů na CBOT na nejbližší termín

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: CBOT

Příloha 4: Průměrné CZV* obilovin a řepky v Německu (EUR/t)

* bez DPH, fco sklad odběratele, vč. nákladů na úpravu zboží, ** samostatně zpracovatelná pekárenská pšenice, *** pekárenská pšenice zpracovatelná ve směsi

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: ZMP Getreide, Őlsaaten, Futtermittel

Příloha 5: Ceny termínových kontraktů na burze MATIF

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: MATIF

Příloha 6: Ceny termínových kontraktů na Budapešťské komoditní burze

Pozn.: Přepočet na Kč proveden kurzem platným k uvedenému datu.

Pramen: BCE

Příloha 7: Ceny obilovin, olejnin a výrobků na mezinárodním trhu (grafy)

Pokračování přílohy 7

Pokračování přílohy 7

Pokračování přílohy 7

Pokračování přílohy 7

Pokračování přílohy 7

Pokračování přílohy 7

Pokračování přílohy 7

Pokračování přílohy 7

Příloha 8: Vývoz obilovin z ČR

Tab. 1: Vývoz obilovin z ČR v lednu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z ČR v lednu 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 8

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z ČR v lednu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 9: Dovoz obilovin do ČR

Tab. 1: Dovoz obilovin do ČR v lednu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do ČR v lednu 2000 (kapitola 10 CN)

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Pokračování přílohy 9

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do ČR v lednu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 10: Vývoz olejnin z ČR

Tab. 1: Vývoz olejnin z ČR v lednu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Tab. 2: Vývoz vybraných obilovin do ČR v lednu 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Příloha 11: Dovoz olejnin do ČR v lednu 1999 a 2000

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová