ZTAK: Mléko a mlékárenské výrobky 2/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Rok:2000

Číslo:2

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka: 13. 3. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

OBSAH

Seznam zkratek *

1. MLÉKO *

1.1 Mléko v Evropské unii *

1.1.1 Školní mléko v EU *

1.1.2 Ceny mléka v Německu v r. 1999 klesly *

1.1.3 Mléčné kvóty brzdou konkurenceschopnosti německého mlékařství *

1.2 Mléko v ostatních zemích *

1.2.1 Situace na trhu mléka a mlékárenských výrobků v Polsku *

1.2.2 Rumunské mlékárenství je šancí pro investory *

1.2.3 Odhad vývoje ruské produkce mléka je obtížný *

1.2.4 Podpora exportu mlékárenských výrobků v Estonsku *

1.2.5 Minimální ceny mléka v Litvě *

1.2.6 Slovenská produkce mléka v r. 1999 klesla *

1.2.7 Nový Zéland zvýšil odhad produkce mléka *

1.2.8 Situace na trhu mléka v USA *

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY *

2.1 Mlékárenské výrobky v EU *

Seznam zkratek

1. MLÉKO

1.1 Mléko v Evropské unii

1.1.1 Školní mléko v EU

Na počátku prosince 1999 předložila EK Radě ministrů návrh na změnu programu školního mléka v EU. Základní idea, subvencovaný prodej čtvrtlitrového balení mléka na žáka a den, zůstává zachována. Z rozpočtu EU by však v budoucnu mělo být placeno jen 50 % směrné ceny mléka (místo dosavadních 95 %) a stejným dílem by se na úhradě měly podílet rozpočty členských zemí. Tím by se snížily roční výdaje EU na tuto rozpočtovou položku z 91,2 mil. EUR na 48 mil. EUR. Členské země by mohly získat potřebné prostředky od producentů mléka, zpracovatelů nebo obchodních firem. Celkem by tak bylo podle návrhu od r. 2001 k dispozici pro financování programu školního mléka 96 mil. EUR, tj. o 5 % více než dosud.

Tab. 1: Subvencovaný objem mlékárenských výrobků v rámci programu školního mléka v EU (školní rok 1997/98, t)

Pramen: Agra Europe, 1999, č. 50

Proti plánovaným změnám v programu školního mléka se vyslovila na svém zasedání na konci února t. r. Spolková rada v Německu. S ohledem na pozitivní účinky programu na výživu a zdraví žáků by podle ní bylo nejlepší ponechat program bez změn, případně jen zjednodušit administraci programu a rozšířit nabízený sortiment výrobků. Bude-li návrh EK přijat Radou ministrů EU, měla by podle představitelů jednotlivých spolkových zemí plně převzít podíl připadající na Německo jeho spolková vláda. Spolkové země se na financování podílet nechtějí. Spolková rada poukázala na to, že země se již účastní na zvýšení působnosti podpory školního mléka, když financují opatření na osvětu a propagační kampaně.

Návrh EK kritizovala také Evropská mlékárenská asociace. Podle ní by závislost financování na příspěvcích z členských států mohla mít za následek úplné zrušení systému školního mléka v některých zemích a v delším časovém úseku by mohla vystavit systém pokusu o jeho úplné zrušení, což byl vlastně původní záměr EK, když v červnu 1999 předkládala návrhy rozpočtu. Podle asociace by se řešení mělo hledat ve zvýšené účasti školní mládeže, čemuž by napomohlo např. přizpůsobení nabídky subvencovaného sortimentu současným spotřebitelským trendům, tj. zavedení ochucených jogurtů, nízkotučných mléčných výrobků a vedle plnotučného také nízkotučného mléka.

1.1.2 Ceny mléka v Německu v r. 1999 klesly

Průměrná CZV mléka (3,7 % tuku, 3,4 % bílkovin) se v r. 1999 v Německu meziročně snížila o 4,2 % na 55,69 feniků/kg (10,50 Kč/kg). K výraznějšímu omezení cen došlo v severních spolkových zemích (Šlesvicko-Holštýnsko, Meklenbursko-Západní Pomořansko a Dolní Sasko), kde pokles zcela odstranil přírůstek z r. 1998. Průměrná cena ve starých spolkových zemích byla o 1,24 feniků vyšší než v nových zemích. V důsledku vyššího poklesu ceny ve starých zemích se však cenový rozdíl snížil.

Průměrná CZV mléka před přepočtem na standardní obsah tuku a bílkovin (3,7 % resp. 3,4 %) klesla v r. 1999 v Německu o 4,2 % na 58,82 feniků/kg (11,10 Kč/kg). Nižší obsah tuku dodaného mléka byl příčinou vyššího absolutního poklesu této ceny v porovnání s CZV po přepočtu na standardní mléko. Průměrný obsah tuku klesl ze 4,25 % v r. 1998 na 4,22 % v r. 1999.

1.1.3 Mléčné kvóty brzdou konkurenceschopnosti německého mlékařství

Největší brzdou zvýšení konkurenceschopnosti německé produkce mléka je agrární politika. Zejména mléčné kvóty a manipulace s nimi nejen výrazně zdražily soukromé investice producentů, ale existence rizika změny agrární politiky je ještě ztížila. K tomuto závěru dospěl ve své zprávě o konkurenceschopnosti německého mlékařského sektoru Vědecký poradní sbor při spolkovém ministerstvu zemědělství. Okamžitá, co největší flexibilita a následný rychlý odklon od mléčných kvót jsou základními předpoklady pro uvolnění soukromé iniciativy producentů v oblasti strukturálních změn. Německému mlékárenskému průmyslu radí sbor zaměřit své aktivity na odbyt specialit. Vysoká kupní síla a poptávka po kvalitních výrobcích ze strany německých spotřebitelů zvýhodňuje domácí zpracovatelský průmysl před zahraniční konkurencí. V obchodu se sýry a čerstvými mléčnými výrobky má německé mlékárenství naději získat podíl také na mezinárodním trhu. Celkově jsou ale tyto možnosti při pokračující liberalizaci světového obchodu omezené.

Podle citované zprávy se na obchodu s mlékárenskými výrobky nejvíce podílejí velkoobjemové výrobky, u nichž hrají hlavní roli surovinové náklady. V porovnání s významnými konkurenty se náklady na nákup suroviny a její zpracování pohybují v Německu, v důsledku nepříznivé struktury podniků a vysokých mzdových a investičních nákladů, v horním pásmu. Možnost zlepšení konkurenceschopnosti nabízí využití stávajícího potenciálu ke snížení nákladů při nákupu a zpracování mléka. Vysoké ceny mléka a strukturální deficity na úrovni prvovýrobců vyplývající z agrárněpolitického rozhodnutí však tyto možnosti omezují. Zlepšení odbytu a zpracování by měly podle sboru vyžadovat zejména mlékárenské podniky. Přímá státní podpora koncentrace mlékárenského sektoru však není žádoucí.

V oblasti nákupu suroviny, jejího zpracování a marketingu je pro zlepšení konkurenceschopnosti německého mlékárenství v prvé řadě nutné přizpůsobení na podnikové úrovni. Začátkem by např. měla být optimalizace struktury zpracovatelských provozů a podniků uskutečněná vnitřní a vnější koncentrací. Zvlášť důležité je ve větší míře koncipovat a realizovat adekvátní tržní diferencované strategie pro různé mléčné výrobky. Mlékárny by měly usilovat o nejvyšší kvalitu v každém segmentu svého sortimentu. V sortimentu mezinárodně obchodovaných standardních výrobků hrají při pokračující liberalizaci mezinárodního trhu stále významnější úlohu náklady na produkci mléka a německé mlékařství tuto nevýhodu v dohledné době s největší pravděpodobností neodstraní.

V porovnání se zpracovatelskými podniky vidí Poradní sbor daleko větší slabiny z hlediska konkurenceschopnosti na úrovni producentů mléka. Zvlášť ve starých spolkových zemích se nízké průměrné stavy a nedostatečná arondace pozemků odrážejí ve výrobních nákladech. Ty jsou v porovnání s náklady významných konkurentů v EU a ve světě velmi vysoké. Čím rychleji by byl trh mléka liberalizován, tím zřetelněji by vyšly najevo strukturálně podmíněné nedostatky na této podnikatelské úrovni. V případě, že nedojde k potřebnému přizpůsobení struktur v prvovýrobě mléka, je třeba v důsledku vysokého podílu surovinových nákladů na celkových výrobních nákladech očekávat závažné negativní účinky na konkurenceschopnost německé produkce mléka.

1.2 Mléko v ostatních zemích

1.2.1 Situace na trhu mléka a mlékárenských výrobků v Polsku

Produkce mléka v Polsku v r. 1999 klesla proti r. 1998 o 2 % na 12,357 mil. t. Dodávky mléka ke zpracování zaznamenaly 8% pokles na 6,642 mil. t. Nejvíce se snížily v letních měsících (o 15 %) v důsledku vysokých teplot a sucha. V nižších dodávkách se odrazily také vyšší požadavky mlékáren na kvalitu suroviny, klesající ziskovost produkce mléka a nízké CZV.

Nižší objem dodaného mléka se v r. 1999 promítl v poklesu produkce mlékárenských výrobků. Ta se u másla snížila o 2 % na 143 000 t. Protože významný podíl polského SOM je určen na vývoz, byl tento segment domácího trhu nepříznivě ovlivňován nízkými cenami tohoto výrobku na mezinárodním trhu a omezenými exportními možnostmi, a to i přes zavedení exportních subvencí. Výroba SOM se proto snížila o 4,5 % na 125 000 t.

V r. 2000 by se měla polská produkce mléka mírně zvýšit na 12,1 až 12,2 mld. l. Předpokládaný 2% pokles stavů dojnic by měl být více než vykompenzován stoupající užitkovostí. V prvovýrobě by měla pokračovat koncentrace a CZV by se měly zvýšit. Dodávky suroviny do mlékáren by se měly zvýšit o 5 % na 6,75 mld. l.

U produkce másla se očekává mírný vzestup na 144 až 145 tis. t. Vzhledem ke změnám ve spotřebitelské poptávce a méně příznivým exportním možnostem dosáhnou přebytečné zásoby másla v r. 1999/00 5 až 8 tis. t.

Předpokládaný růst cen SOM na mezinárodním trhu, spolu s vývozními subvencemi poskytovanými Agenturou pro regulaci zemědělského trhu, by se měl promítnout ve vyšší produkci tohoto výrobku. Ta by se měla v r. 2000 zvýšit o 2 až 4 % na 128 až 130 tis. t.

Podle závazků v dohodě UK GATT může Polsko v oblasti mlékárenské produkce poskytovat subvence pouze na vývoz SOM. Jejich horní limit byl stanoven u objemu na 37 000 t a u maximální celkové hodnoty subvencí na 5,6 mil. USD.

1.2.2 Rumunské mlékárenství je šancí pro investory

Rumunsko s 23 mil. obyvatel je po Polsku druhým největším trhem v zemích SVE. V r. 1997 se snížil rumunský HDP o 6,6 %, v r. 1998 o 7,3 % a v 1. pololetí 1999 o 3,9 % a domácí mlékárenský průmysl se musí vyrovnat s poklesem kupní síly obyvatel a s konkurencí zahraničních výrobků. Na druhé straně má potravinářský průmysl v této zemi výhodu před ostatními odvětvími vyplývající z rychleji provedené privatizace. Zhruba 80 % bývalých státních mlékáren bylo privatizováno.

Roční spotřeba mléka a mlékárenských výrobků v přepočtu na mléko stoupla v letech 1989 až 1998 ze 120 na 189 l/osobu. Přesto je přibližně o polovinu nižší než průměrná spotřeba v západoevropských zemích. Spotřeba sýrů u městského obyvatelstva v r. 1998 činila 7,6 kg/osobu.

Z celkové produkce mléka 5,36 mil. t bylo v r. 1998 pouhých 20 % dodáno mlékárnám k dalšímu zpracování, které vyrobily 134 000 t čerstvého mléka, 53 500 t sýrů, 9 935 t sušeného mléka a 9 069 t másla. V 1. čtvrtletí 1999 zaznamenala produkce mléka v této zemi meziroční pokles o 1,7 %. Stavy dojnic se snížily v porovnání s počátkem r. 1998 o 14,4 % ve státním a o 2 % v soukromém sektoru. Mlékárny v uvedeném čtvrtletí omezily výrobu čerstvého mléka meziročně o 21,1 %, sušeného mléka o 8,3 % a sýrů o 18,9 %.

Ministerstvo zemědělství vydalo 580 mlékárnám zhruba 1 400 produkčních licencí. Asi 70 % výroby zajišťují malí a střední zpracovatelé (s méně než 50 zaměstnanci). Podle studie rumunského ministerstva zemědělství je cca 36 % vyrobeného mléka v Rumunsku spotřebováno přímo na farmách, 30 % je určeno k přímému prodeji z farmy spotřebitelům a 14 % k výkrmu telat. Do mlékáren směřuje zbylých 20 % suroviny. Z toho je 43 % zpracováno na sýry. Velké firmy jako Parmalat, Danone a Brenac podnikají na rumunském trhu a také německý koncern Hochland zde zřizuje podnik, kde se budou vyrábět zejména tavené sýry.

V posledních letech se situace rumunských mlékáren dále zhoršila. Zvyšující se výrobní náklady a nedostatečná kvalita výrobků oslabují pozici rumunských mlékáren na trhu vůči stoupající zahraniční konkurenci. Zpracovatelské podniky pocházející z doby před rokem 1989 jsou strukturovány na úrovni správních krajů. Existuje 48 regionálních jednotek s celkovou roční zpracovatelskou kapacitou 2,5 mil. t mléka. Krajská centra prošla z velké části restrukturalizací a z více než 80 % byla plně nebo částečně privatizována. Zhroutil se však dříve dobře fungující systém nákupu mléka od státních nebo soukromých producentů mléka. Navíc odpadly státní subvence na mléko. To je důvod, proč velká část mléka je prodávána přímo z farem spotřebitelům.

Velmi vysoký podíl na ceně konečného výrobku představují v Rumunsku náklady na výrobu, balení, dopravu, odbyt a na úroky z úvěrů. Zisk se pohybuje od 10 do 30 % obratu. Často je však zisku dosaženo jen tím, že mlékárenský podnik provozuje ještě obchod a nevyužité kapacity (skladovací haly, obchody) pronajímá. Dokud nebudou rumunské mlékárny efektivně vyrábět kvalitní výrobky, bude se podle bukurešťského Ústavu zemědělské ekonomiky dovoz mléka a mlékárenských výrobků zvyšovat. V 1. čtvrtletí 1999 dovezlo Rumunsko 5 952 t mléčných výrobků v celkové hodnotě 10 mil. USD. Více než 50 % se na dovozu podílely jogurty (80 % pocházelo z Maďarska), 23 % mléko a smetana a 13 % sýry (zejména tavené z Německa a Francie).

Do r. 1989 byly jogurty v Rumunsku považovány za potravu pro chudé. Jejich ceny však v dalším období výrazně stouply. Podle výzkumu kupuje v Rumunsku bílý jogurt jen 65 % městského obyvatelstva v porovnání s 95 % v západní Evropě. Ovocné jogurty rumunští spotřebitelé do r. 1989 neznali. V současné době je domácí producenti vyrábí, na trhu však dominují dovezené výrobky (asi 1 000 t ročně).

Roční spotřeba másla činí 1,25 kg/osobu. V posledních letech jeho spotřeba klesla ve prospěch margarínů. Výroba másla se snížila v letech 1993 až 1998 ze 17 000 t na 9 935 t. Současně došlo k omezení dovozu tohoto tuku ze 2 400 t na 400 t.

1.2.3 Odhad vývoje ruské produkce mléka je obtížný

O dalším vývoji domácí produkce mléka panuje přinejmenším v ruských vědeckých kruzích velká nejistota. Odhad budoucího objemu je velmi obtížný. Podle studie “Rusko v roce 2015”, která byla uveřejněna v Moskvě, se produkce mléka v r. 1999 snížila v porovnání s předchozím rokem o 3,5 % na 32,1 mil t a v r. 2000 zůstane v nejlepším případě stabilní. V případě nepříznivých podmínek ale nelze nevyloučit ani její pokles až na 28 mil. t.

Také u dlouhodobého vývoje ruské produkce nemohou dát vědci jednoznačnou odpověď. Podle “optimistické varinty” by mohla výroba mléka v r. 2008 dosáhnout 45 mil. t, což představuje zhruba 4% roční přírůstek. V případě “pesimistické varianty” by ale mohla produkce stejnou měrou klesat až na 22,5 mil. t v r. 2008.

1.2.4 Podpora exportu mlékárenských výrobků v Estonsku

Estonské ministerstvo zemědělství uvažuje o založení státem řízené společnosti pro podporu vývozu mléka a mlékárenských výrobků, která bude poskytovat exportérům subvence. Estonské mlékárny vyvážející své výrobky budou moci uplatnit nárok na podporu u nové společnosti resp. agentury pro distribuci státních vývozních subvencí. Ta by měla vyrovnat rozdíl mezi náklady a dosaženou cenou tak, aby výrobky přinesly mlékárnám zisk.

Prostřednictvím této společnosti by mělo být podle odhadu prodáno zhruba 140 000 t mléka a stát by měl na subvence poskytnout celkem 102 mil. EEK. Mlékárnám by mělo toto opatření přinést zisk ve výši 250 mil. EEK. Systém by měl začít platit od května t. r. a měl by se zaměřit na prodej kvalitních mlékárenských výrobků do EU.

1.2.5 Minimální ceny mléka v Litvě

Litevská vláda stanovila minimální cenu mléka pro období od ledna do dubna t. r. na 650 LTL/t (5 875 Kč/t) pro výběrovou jakost a 506 LTL/t (4 573 Kč/t) pro 1. jakost.

1.2.6 Slovenská produkce mléka v r. 1999 klesla

V r. 1999 dosáhla produkce mléka na Slovensku podle předběžných statistických údajů 1,078 mld. l, tj. o 3,4 % méně než v r. 1998. Stavy dojnic klesly o 9 % na 262 000 kusů, užitkovost zaznamenala meziroční přírůstek o 3,6 % na 4 113 l. V r. 2000 by se měly stavy dojnic dále snížit na 250 000 kusů. U užitkovosti se předpokládá zvýšení na 4 390 l a produkce mléka by měla mírně stoupnout na 1,098 mld. l.

K dalšímu zpracování bylo v r. 1999 dodáno 895 mil. l suroviny, o 20 mil. l méně než v r. 1998. Přírodních sýrů bylo vyrobeno 33 000 t, tavených sýrů 11 600 t, másla 16 300 t, bílých měkkých sýrů 13 000 t, smetany 23 mil. l, kysaných mléčných výrobků 36 mil. l a sušeného mléka 17 000 t.

1.2.7 Nový Zéland zvýšil odhad produkce mléka

Novozélandská rada pro mléko zvýšila odhad domácí produkce mléka pro r. 1999/00 (červen/květen) na 980 000 t mléčné sušiny. Tento objem by měl být o 100 000 t vyšší než rekordní produkce v r. 1997/98. Na počátku r. 1999/00 činil odhad 922 000 t a byl průběžně zvyšován vzhledem k ideálním povětrnostním podmínkám.

Díky výbornému výkonu hlavních novozélandských obchodních firem, zlepšujícím se cenám mlékárenských výrobků a příznivému vývoji kurzu NZD zvýšila Rada odhad CZV na konci r. 1999/00 na 3,25 - 3,30 NZD/kg sušiny (57,90 - 58,80 Kč/kg). Omezení exportních subvencí v EU se podle Rady pozitivně projevilo na cenách mlékárenských výrobků na mezinárodním trhu, zejména u sušeného mléka a výrobků s vyšším obsahem bílkovin.

V únoru t. r. uveřejnilo novozélandské ministerstvo zemědělství v Situační a výhledové zprávě výhled na novozélandském trhu mléka a mlékárenských výrobků do r. 2002/03, který uvádíme v tab. 2. Podle této zprávy bude klást novozélandský mlékárenský průmysl stále větší důraz na výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou, určených pro vývoz do vyspělých států.

Výhled pro příštích několik let je ovlivňován nejistotami plynoucími z formování tzv. “mega coop” (megadružstva) jako součásti restrukturalizace zpracovatelského průmyslu. Stavy dojnic a objem produkce mléka by se měly ve střednědobém horizontu zvyšovat. Průměrná míra růstu produkce mléka by se měla stabilizovat na nižší úrovni.

Tab. 2: Výhled na novozélandském trhu mléka do r. 2002/03 (červen/květen)

* novozélandských centů/kg mléčné sušiny, ** včetně sušeného podmáslí

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2000, č. 530

1.2.8 Situace na trhu mléka v USA

Produkce mléka v USA dosáhla v r. 1999 podle ZMP rekordní úrovně 73,7 mil. t a byla tak o 3,3 % vyšší než v r. 1998. Průměrná užitkovost se meziročně zvýšila o 264 kg na 8 061 kg. V porovnání s r. 1990 zaznamenala 20% přírůstek. Průměrné stavy dojnic se proti r. 1998 mírně snížily na 9,16 mil. kusů.

Vyšší produkce mléka se promítla také v rozšíření produkce většiny mlékárenských výrobků (viz tab. 3). Pouze výroba SPM a sušené syrovátky zaznamenala pokles.

Růst produkce mléka v r. 1999 byl nejvyšší v posledním desetiletí a byl podle USDA stimulován mimo jiné také vysokými CZV v posledních 4 letech. V r. 1999/00 (říjen/září) by se měla CZV v průměru pohybovat kolem 12,75 USD/100 lb (cca 9,80 Kč/kg), tj. zhruba na úrovni z počátku 90. let. V r. 1998/99 činila 15,37 USD/100 lb. V r. 2001/02 by se měla opět zvýšit na 13,50 USD/100 lb a v r. 2002/03 na 14 USD/100 lb. Ceny by se mohly zotavit i dříve než za dva roky, bude-li i nadále trvat dosavadní vysoká poptávka, a naopak.

Tab. 3: Produkce mléka a mlékárenských výrobků v USA (tis. t)

Pramen: Agra Europe, 2000, č. 10

Kolísání CZV mléka v USA bude pravděpodobně pokračovat také v dalším období, částečně v důsledku zvyšující se koncentrace na straně nabídky i poptávky na všech úrovních. Dlouhodobě by měla poptávka stoupat ve stejné nebo mírně vyšší míře než přírůstek obyvatelstva. To se týká zejména sýrů, zatímco prodej tekutého mléka a dalších čerstvých výrobků by se měl mírně snížit. Přestože CZV budou nižší než v r. 1998/99, zůstane podle USDA produkce mléka i nadále vysoká, protože větší, efektivnější producenti využili období vysokých cen k rozšíření svých podniků a menším, méně efektivním výrobcům toto období umožnilo oddálit ukončení podnikání. V krátkodobém horizontu nižší ceny mléka pravděpodobně opět zvýší tlak na jejich odchod.

Za současných pravidel WTO a americké politiky v sektoru mléka neočekávají tamní analytikové větší vliv mezinárodního trhu na domácí trh mléka. Ceny mlékárenských výrobků na mezinárodním trhu by se měly pomalu zvyšovat současně se zotavováním poptávky klíčových dovozců. V rámci DEIP je pro r. 2000/01 (červenec/červen) navrhován vývoz 68 000 t SOM v porovnání se 100 000 t v r. 1999/00. Subvencovaný americký vývoz do poloviny r. 2000 bude nízký. Do konce června 2000 zbývá vyvézt 16 000 t SOM.

Americká rada pro vývoz mlékárenských výrobků se sídlem v Arlingtonu ve státě Virginia jmenovala svou reprezentaci v EU. Kontaktním místem pro potenciální dovozce mlékárenských výrobků z USA bude “Mistral Group” v britském Oxfordu. Zatímco Mexiko, Japonsko a jihovýchodní Asie jsou hlavními odběrateli amerických mlékárenských výrobků, odborníci z amerických mlékáren se domnívají, že změny v mezinárodním obchodu vyplývající z dohody UK GATT možná otevřou trh EU pro více amerických mlékárenských výrobků. V r. 1999 dovezla EU z USA téměř 7 000 t mražených krémů a sýrů.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 Mlékárenské výrobky v EU

V lednu t. r. došlo k výraznějšímu poklesu průměrné ceny másla v EU, a to ze 310,81 EUR/100 kg (11 199 Kč/100 kg) na počátku měsíce na 303,91 EUR/100 kg (92,6 % intervenční ceny, 10 644 Kč/100 kg) k 25. 1. Ceny másla zaznamenaly v uvedeném období pokles zejména ve Spojeném království, snížily se ale také v Německu a v Nizozemsku. Naopak ceny SOM zůstaly stabilní.

Vzhledem k poklesu cen másla bude od poloviny března t. r. opět možné dodávat máslo do intervenčních skladů také v Německu, Belgii, Francii, Lucembursku a ve Spojeném království. To znamená, že sklady v EU zůstanou zavřené pouze v Řecku, Švédsku, Rakousku a v Dánsku. V posledním únorovém týdnu schválil Řídící výbor intervenční nákup 2 848 t másla. Privátní zásoby másla se v období od 27. 1. do 24. 2. 2000 snížily ze 49 279 t na 29 432 t, zatímco intervenční zásoby ve stejném období stouply z 52 252 t na 57 384 t.

Exportní ceny másla (82 %, FOB západní Evropa) z EU se v polovině února t. r. pohybovaly podle předběžných údajů mezi 1 200 a 1 250 USD/t (42 851 - 44 636 Kč/t) v porovnání s 1 520 - 1 600 USD/t (54 758 - 57 640 Kč/t) v předchozím měsíci. Exportní ceny SPM (26 %, FOB západní Evropa) zůstaly stabilní na úrovni 1 550 - 1 650 USD/t (55 349 - 58 920 Kč/t). Exportní ceny SOM (FOB západní Evropa) se zvýšily ve stejném období z 1 450 - 1 500 USD/t (52 236 - 54 038 Kč/t) na 1 500 - 1 600 USD/t (53 564 - 57 134 Kč/t).

Příloha 1: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech v r. 2000

Pokračování přílohy 1

Pramen: Dairy Markets Weekly, ATIS - Mlieko, mliečne výrobky, KRIR - Rynek mleka

Příloha 2: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 2

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Příloha 3: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 3

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová