ZTAK: Jatečná zvířata a maso 1/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Image1.jpg

ZTAK

Zahraniční trhy agrárních komodit

Řada: Jatečná zvířata a maso

Image2.jpg

Rok:2000

Číslo:1

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval:Zdeněk Hrabánek

Redakční uzávěrka:11. 2. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000317, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1.Maso všeobecně *

1.1 Chránit regionální známky původu podle evropského práva *

1.2 Klesají příjmy polských zemědělců *

1.3 Klesá podíl příjmů německých zemědělců ze spotřebitelských cen *

2. Jatečný skot, hovězí maso *

2.1 Situace na světovém trhu skotu *

2.2 Cenová situace v EU *

2.3 Centrální registrace skotu v SRN může být různě využívána *

3.Jatečná prasata, vepřové maso *

3.1 Situace na světovém trhu jatečných prasat *

3.2 V USA se snižují stavy prasat a koncentruje se jejich produkce *

3.3 V EU klesá nabídka prasat *

3.4 Cenová situace v EU *

3.5 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách *

4.Jatečná drůbež, drůbeží maso *

4.1 Situace na světovém trhu drůbeže a drůbežího masa *

Přílohy………………………………………………………………………………………...16

Seznam zkratek

BSE

Bovine Spongiforme Enzephalopatie, tzv. ”nemoc šílených krav”

CMA

Centrale Marketing Gesellschaft der deutschen Agrarwirtschaft m.b.H, Bonn

-Bad Godesberg = Centrální marketingová společnost německého zemědělství a potravinářského průmyslu, jejím posláním je podpora odbytu německých zemědělských a potravinářských výrobků

CZV

Ceny zemědělských výrobců

DBV

Deutscher Bauernverband = Svaz německých rolníků

DEM

Německá marka

ECU

European Currency Unit = Evropská měnová jednotka

EK

Evropská komise, nejvyšší výkonný orgán EU

EU

Evropská unie

EUR

Evropská měnová jednotka EURO

FRF

Francouzský frank

HDP

Hrubý domácí produkt

HVP

Hrubá vlastní produkce, např. skotu a telat = porážky domácího a dovezeného skotu a telat, zvýšené o vývoz a snížené o dovoz živého skotu a telat

j. hm.

Jatečná hmotnost

NLG

Nizozemský gulden

OC

Orientační cena za vzrostlý skot (nad 300 kg) je očekávaná průměrná cena na

jednotlivých trzích EU v daném tržním roce pro všechny klasifikační třídy. Má to být cena, kterou má dosáhnout výrobce za normálních tržních podmínek. Tato cena bere v úvahu různé očekávané aspekty trhu, budoucí trendy produkce a spotřeby, ale i situaci na trhu mléka a výrobků.

RC

Referenční cena zabitých prasat. Jedná se o vážený průměr referenčních cen jednotlivých členských států EU, přičemž se vychází z hmotnostních koeficientů, založených na počtu prasat v každé zemi, každoročně upravovaných. Členský stát si může zvolit kategorii prasat, kterou použije pro výpočet (buď 60 120 kg, nebo 120 180 kg). RC v jednotlivém členském státu vychází z reprezentativních trhů nebo jatek, je týdně nahlašována EK a slouží k zjišťování vývoje cen prasat na trzích EU.

TC

Tržní cena za skot představuje vážený průměr cen skotu, tak jak byly tyto ceny zaznamenány na přesně definovaných reprezentativních trzích a jatkách EU. Ceny se sledují na národní úrovni u všech kategorií skotu a následně jsou váženy tak, aby se zkalkulovaly referenční ceny jednotlivých zemí podle jejich relativního podílu na celkové produkci hovězího masa. Národní ceny se pak zkalkulují do jedné referenční ceny EU za pomoci váhových koeficientů, které vyjadřují jejich relativní podíl na celkovém počtu skotu (podle censu prováděného vždy v prosinci). Tržní cena EU se kalkuluje týdně a používá se pro ověřování situace na trhu EU.

UK GATT

Uruguayské kolo GATT

USD

Americký dolar

WTO

World Trade Organisation = Světová obchodní organizace

ZMP

Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro

zemědělské, lesnické a potravinářské výrobky, s.r.o., Bonn

ZSVE

Země střední a východní Evropy

ž. hm.

Živá hmotnost

1.

2. Maso všeobecně

1. Chránit regionální známky původu podle evropského práva

Podle parlamentárního mluvčího CSU (bavorská politická strana) pro agrární politiku je nutno co nejrychleji chránit regionální ochranné značky a značky o původu podle evropského práva. Uvedl to na tiskové konferenci, na níž zároveň přivítal, že na nejbližším zasedání Spolkové rady SRN hodlá bavorská vláda předložit příslušný návrh usnesení. Prohlásil, že by se touto problematikou měla konečně zabývat i Spolková vláda, neboť zastupuje Německo v Ministerské radě EU. Zdůraznil, že ochranné známky a značky o původu zemědělských výrobků se staly cenným pomocníkem v nákupní orientaci spotřebitelů a současně přispívají k zajištění existence rolníků v jejich regionu.

2. Klesají příjmy polských zemědělců

Přes mírné oživení cen zemědělských produktů ve 4. čtvrtletí roku 1999 se celková příjmová situace polských zemědělců v uvedeném roce dále zhoršila. Podle odhadů polského ministerstva zemědělství budou v roce 1999 příjmy zemědělského sektoru o cca 25 % nižší než v roce 1995.

Podle ministerských údajů byly ceny nejdůležitějších zemědělských produktů v prvních deseti měsících 1999 v průměru o 10 % nižší než v porovnatelném období 1998. Přitom inflace dosáhla 6,8 % a ceny vstupů do zemědělství se zvýšily o 8,3 %. Příjmová situace zemědělců se počátkem čtvrtého čtvrtletí 1999 poněkud zlepšila a polští zemědělci zvýšili, v porovnání se stejným obdobím roku 1998, příjmy za své produkty o 3,5 %. Ministerstvo zemědělství to připisuje řadě státních opatření ke stabilizaci trhů zemědělských výrobků, které byly v průběhu roku, po dohodě se svazy zemědělců, přijaty.

K poklesu hrubé zemědělské produkce v Polsku vedlo především snížení rostlinné produkce, která celkově poklesla o 9 %. Příčiny vidí ministerstvo zemědělství, vedle povětrnostních podmínek, také v redukci hnojení minerálními hnojivy v průměru o 2,5 % a vápnem o cca 20 %. Podle uváděných údajů se živočišná výroba Polska, v porovnání s rokem 1998, snížila v roce 1999 o cca 2 %.

Stavy užitkových zvířat v Polsku byly v polovině roku 1999 značně nižší než ve stejném období roku 1998. Chovatelé skotu snížili svá stáda v průběhu 12 měsíců do konce června 1999 o 5,8 % na 6,6 mil. ks. Stavy krav se snížily pouze o 3,5 % na 3,4 mil. ks. Stavy ovcí byly sníženy o 7,23 % na 392 000 ks. Koncem července 1999 bylo v Polsku chováno 18,5 mil. ks prasat, což bylo o 3,3 % meziročně méně. Od ledna do října 1999 se zvýšil prodej jatečných zvířat v porovnání se stejným obdobím roku 1998 o 7,4 %, přičemž se produkce jatečných prasat zvýšila o 11,9 % a drůbeže o 10,6 %. Nákup jatečného skotu naproti tomu klesl o 13,9 %.

Tab. 1: Stavy hospodářských zvířat v polském zemědělství (koncem června; v tis. ks)

-

1998

1999

1999 : 1998, v %

Skot

6 955

6 555

- 5,8

z toho: krávy

3 542

3 417

- 3,5

Prasata 1)

19 168

18 538

- 3,3

z toho: chovné prasnice

1 164

1 097

- 5,8

Ovce

422

392

- 7,2

1) Stavy koncem července

Pramen:Agra - Europe, 41, 2000, č. 1, s. LB 2

Vedle reformy intervenčního systému na chlebové obilí podle vzoru EU zintenzivnila polská vláda v roce 1999, pod tlakem krize v zemědělství, státní zásahy na trzích vepřového masa, mléka a bramborového škrobu. Mimoto podporovala nákup chlebového obilí a řepky cestou zlevnění úvěrů, které byly k tomuto účelu poskytnuty. Další přínos vyplynul z prodloužení splatnosti úroků a ze zvýšení horní hranice k poskytnutí úrokově zvýhodněných půjček pro zemědělství. K tomu byla zvýšena celní ochrana důležitých zemědělských produktů. V tomto rámci se zvýšila dovozní cla na maso, pšenici, řepku, slad, cukr a jogurty, a dříve poskytnutá obchodní zvýhodnění byla zrušena. Postiženy byly především partnerské země CEFTA, tj. Maďarsko, ČR, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a od počátku roku 1999 i Bulharsko.

Zejména v měsících leden až srpen 1999 došlo v agrárním zahraničním obchodě Polska k růstu pasivního salda. Rozhodujícím bylo silnější snížení hodnoty exportu než importu. Polské zemědělství a potravinářský průmysl v uvedeném období vyvezly své výrobky v celkové hodnotě kolem 1,69 mld. USD, což v meziročním porovnání představovalo snížení o 22,1 %. Polské dovozy tohoto zboží se na druhé straně snížily jen o 17,5 % na 2,13 mld. USD. Výsledkem je zvýšení deficitu agrárního zahraničního obchodu Polska o 6,5 % na 442 mil. USD.

Polskému zemědělství a potravinářství se sice podařilo existující deficit v obchodu s EU, se zeměmi EFTA a CEFTA, ale také s USA, částečně redukovat. Podle údajů polského ministerstva se však drasticky snížily tradiční přebytky v agrárním obchodě s republikami dřívějšího SSSR, což mělo za následek celkové zhoršení polské bilance agrárního zahraničního obchodu. Polský vývoz do bývalých republik SSSR se snížil o 55,5 %, z toho vývozy do Ruska dokonce o 70 %. S ohledem na tradiční proudy zboží byly poklesem polského vývozu postiženy především průmysl masný, mlékárenský a cukrovinkářský.

3. Klesá podíl příjmů německých zemědělců ze spotřebitelských cen

Z nejnovější situační zprávy Německého svazu rolníků (DBV) vyplývá, že podíl zemědělských příjmů na ceně konečného výrobku po léta klesá. V hospodářském roce 1998/99 činil tento podíl na výdajích spotřebitelů za potraviny domácího původu v průměru pouze 26,2 %. Počátkem 80. let činil tento podíl ještě 44,0 %. Jak DBV zjistil, vede snižování CZV ke stále zmenšujícímu se podílu zemědělských příjmů na výdajích spotřebitelů na potraviny. Poměrně vysoký podíl mají zemědělci na konečných cenách mlékárenských výrobků, který činil v roce 1998/99 ještě 48,2 %. U masa a masných výrobků postupně poklesl na 24,1 %, u cukru činil 38,7 % a u chlebového obilí a výrobků z něj pouze 4,1 %.

Tab. 2: Podíl příjmů zemědělců SRN na spotřebitelských výdajích1)(1950/51 až 1998/99, v %)

Výrobky

1950/51

1954/55

1960/61

1964/65

1970/71

1974/75

1980/81

1984/85

1991/92

1995/96

1997/98

1998/99

Vybrané rostlinné výrobky

-------

- chlebové obilí a výrobky z něj

44,6

31,0

17,9

13,8

5,6

4,4

4,1

-cukrovka a cukr

44,2

42,6

42,0

40,3

37,8

39,2

38,7

Vybrané živočišné výrobky

-------

- jatečná zvířata/ maso

66,8

57,0

49,5

43,6

29,2

28,6

24,1

- mléko a mléčné výrobky

64,2

62,2

56,9

57,8

47,5

47,2

48,2

Potravinářské výrobky celkem

62,6

54,8

49,6

44,0

29,7

28,4

26,2

1) Metody výpočtu byly opakovaně měněny, výsledky proto nejsou plně srovnatelné

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 1, s. MM 16

Tab. 3: Použití disponibilních měsíčních příjmů v SRN 1) (1950 až 1998)

-

Staré spolkové země

Nové spolkové země

-

1950

1970

1990

1997

1998

1997

1998

Disponibilní příjem v DEM

305

1 256

4 586

5 725

5 862

4 819

4 954

Z toho: výdaje v % za:

-------

potraviny

43,4

26,0

14,8

12,8

12,4

14,5

14,0

poživatiny

5,4

4,6

3,3

3,0

2,9

2,8

2,7

nájemné, topení, proud atd.

19,2

25,2

25,6

27,4

27,6

24,5

24,7

ošacení, obuv

12,7

9,4

6,1

4,7

4,7

4,5

4,4

automobil, doprava

.

7,4

10,1

11,5

11,4

12,7

12,5

vzdělání, zábava, volný čas

6,8

6,3

8,0

9,0

8,6

8,3

8,2

ostatní

12,5

21,1

32,1

31,6

32,4

32,7

33,5

1) Čtyřčlenná dělnická domácnost se středním příjmem; hrubý příjem domácnosti bez daně z příjmu a majetku, a rovněž povinného příspěvku na sociální pojištění, včetně ostatních příjmů

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 1, s. MM 17

2. Jatečný skot, hovězí maso

1. Situace na světovém trhu skotu 1999

Po překonání důsledků El Nino, který vedl k problémům zejména v oblasti krmivové základny, je pokles porážek skotu a telat v Oceánii, západní a východní Evropě a také v Kanadě více než bohatě kompenzován rostoucími porážkami v USA, Jižní Americe a v části Asie. Světový obchod trpěl zpočátku ještě moratoriem Ruska, později se opět oživil po realizaci dodávek v rámci potravinové pomoci z intervenčních skladů EU a ze Severní Ameriky, a také po překonání hospodářské deprese v Jihovýchodní Asii. Došlo k oživení cen v Oceánii a v Severní Americe, nebylo však dosaženo cenové úrovně z počátku 90. let. Objem mezinárodního obchodu je odhadován na 8,5 mil. t j.hm.,což odpovídá cca 15 % celkové produkce ve výši 57,5 mil. t, která se v porovnání s rokem 1998 o cca 1 % zvýšila. V důsledku opětného snížení světových stavů skotu a buvolů o 0,5 % na cca 1,48 mld. ks na počátku roku 2000 se pro tento rok předpokládá snížení produkce o 1 %.

V EU jsou postupně odbourávány sklady masa v důsledku potravinové pomoci Rusku. Přesto nebyla v roce 1999 opět vyčerpána kvóta WTO na subvencované vývozy z EU. Tato kvóta byla v roce 1998 zvýšena a spolu s nevyčerpaným množství z minulých let umožňovala v roce 1999 vývoz 1,026 mil. t. V posledním roce platnosti (2000/01) dohod UK GATT poklesne kvóta o 63 000 t na 0,822 mil. t, nevyužitá množství z roku 1999/00 však již nebudou moci být převedena a využita. Ceny mladých býků tř. R 3 se v roce 1999 pohybovaly na hranici limitů k otevření intervence a intervenční nákupy se omezily pouze na cca 10 000 t. V diskusích o masu vyrobeném za pomoci hormonů zatím nebylo dosaženo dohody. V SRN dále klesla produkce. Při nezměněné množstevní poptávce byly exporty převážně kryty z intervenčníchskladů. Přesto se ceny nemohly udržet na úrovni roku 1998.

Výše a struktura redukovaných stavů skotu v EU, které se snížily v roce 1999 o 1,3 % na 83,95 mil. ks naznačují, že v první polovině roku 2000 dojde k poklesu HVP dospělého skotu, ve druhé polovině uvedeného roku ovšem k jejímu lehkému přírůstku, takže se v roce 2000 v porovnání s rokem 1999 neočekávají podstatné změny. Produkce telecího masa se lehce zvýší. Celková produkce hovězího a telecího masa by se měla, přes vyšší porážkové hmotnosti, zvýšit jen nepatrně na cca 7,675 mil. t. Mimoto se očekává celkové odbourání intervenčních zásob a celkový pokles množství tohoto masa pro krytí exportu o 30 % na cca 825 000 t. Tím dojde i ke snížení nabídky disponibilního masa pro zajištění domácího zásobování a z toho rezultujícího zesílení importní poptávky na cca 400 000 t. Přesto by se neměla změnit celková spotřeba. Podobný vývoj je očekáván i v SRN. Pro zvýšení CZV nezůstane potřebný prostor, především proto, že podpůrná úroveň pro intervenční nákupy v rámci Agendy 2000 klesá a exportní subvence již 18. prosince 1999 byly sníženy o 5 %.

Nabídka skotu v EU, v protikladu k vývoji na trhu jatečných prasat, klesla v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 o 390 000 ks (- 1,4 %) na 28,11 mil. ks. V roce 2000 by měla zůstat téměř nezměněna. Pro první polovinu roku 2000 předpokládají experti HVP skotu v EU ve výši 13,725 mil. ks, což představuje lehké snížení o 0,3 %. Ve druhém pololetí roku 2000 by se měla produkce držet na úrovni 14,35 mil. ks, tedy na úrovni roku 1999. V jednotlivých členských státech bude vývoj probíhat pravděpodobně nerovnoměrně. Zatímco se má v Irsku snížit nabídka o 6,6 %, předpokládá se ve V. Británii nárůst o 14,5 %. Ke zvýšení produkce by mělo dojít ve Španělsku (+ 1,3 %), v Portugalsku (+ 0,4 %) a v Belgii (+ 1,8 %). V největší producentské zemi EU - ve Francii - se očekává snížení produkce o 0,4 % a v SRN o 3,2 %. Také v ostatních členských zemích EU má dojít v porovnání s rokem 1999 ke snížení v intervalu 0,6 % až 3,9 %.

V nejdůležitější světové producentské zemi hovězího masa - USA - by měla v roce 2000 klesnout nabídka tohoto masa o 5,5 % v porovnání s rokem 1999. Podle údajů ZMP by se měly v USA snížit živnostenské porážky skotu (bez vývozu) na 36,30 mil. ks. Snížení se očekávalo již v roce 1999, ve skutečnosti ovšem došlo ke zvýšení o 1,3 %. V Austrálii, kde farmáři omezovali produkci již v roce 1999, bude snižování pokračovat pravděpodobně i v roce 2000, kdy se očekává porážka 8,55 mil. ks skotu, což představuje v porovnání s rokem 1999 snížení o 2,3 %. Naproti tomu by se měla stabilizovat produkce na Novém Zélandě, kde se předpokládá porážka 3,65 mil. ks. Novozélandští farmáři omezili nabídku skotu v roce 1999 o 3,2 %.

2. Cenová situace v EU

Tab. 4: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 28. 1. do 3. 2. 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

-

Skot

Telata 2)

-

29. 1. -4. 2. 1999

21. 1. - 27. 1. 2000

28. 1. - 3. 2. 2000

27. 11. -3. 12. 1999

21. 1. - 27. 1. 2000

28. 1. - 3. 2. 2000

Belgie 3)

194,562

182,844

179,455

501,910

470,502

452,902

Dánsko

108,672

106,489

106,864

.

.

.

Německo

98,893

107,968

109,405

228,089

238,766

235,803

Řecko

215,550

213,016

212,680

.

.

.

Španělsko

159,067

158,175

157,467

260,437

280,472

284,980

Finsko

.

.

.

.

.

.

Francie

145,715

147,641

146,717

233,140

232,195

236,266

Irsko

96,258

104,437

105,308

173,161

197,203

200,301

Itálie

75,685

81,578

81,713

279,696

297,247

296,317

Lucembursko

.

.

.

.

.

.

Nizozemsko

95,408

103,887

104,918

189,907

194,105

193,537

Rakousko

.

.

.

.

.

.

Portugalsko

172,540

164,750

164,750

.

.

.

Švédsko

.

.

.

.

.

.

V. Británie

127,781

147,408

146,693

159,810

187,781

189,311

Tržní cena EU

123,023

129,173

129,601

220,880

232,838

233,596

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000,č. 6, s. KM 3

3. Centrální registrace skotu v SRN může být různě využívána

Centrální registrace skotu v Mnichově může být nyní využívána k několika účelům: v boji proti nemocím skotu, k odvíjení a ke kontrole prémií na skot a pro účely etiketování hovězího masa. Podle spolkového ministerstva zemědělství byly prostřednictvím prováděcího zákona k příslušnému nařízení EU vytvořeny předpoklady, aby příslušné úřady a chovatelé skotu získali přístup k informacím, které se v této databance nacházejí. Tato databanka, která byla v Bavorsku zřízena pro všechny spolkové země, zabezpečuje sledování životní dráhy každého zvířete. Od 1. října 1999 jsou v této databázi uloženy pro každé zvíře a jeho matku čísla ušních známek, datum narození, pohlaví a plemeno, registrační číslo podniku, kde se zvíře narodilo a dále registrační čísla všech podniků, kde bylo toto zvíře chováno, datum smrti či porážky. Chovatelé skotu jsou evidováni podle jména, adresy a podle registračního čísla podniku.

3. Jatečná prasata, vepřové maso

1. Situace na světovém trhu jatečných prasat

Přírůstky produkce prasat v Severní Americe, Latinské Americe a západní Evropě v roce 1999 poklesly. Rovněž v některých asijských regionech dochází k poklesu porážek. Ceny se po extrémně nízké úrovni roku 1998 poněkud zotavily, byly však výrazně nižší než v polovině 90. let. Objem mezinárodního obchodu živými prasaty a vepřovým masem, včetně intra-obchodu v rámci EU, by se měl v roce 1999 zvýšit o cca 6 %, a v množství 8,85 mil. t masného ekvivalentu by měl představovat 10% podíl ze světové výroby, která se zvýšila v roce 1999 o 2 %. Světové stavy prasat vzrostly na počátku r. 1999 o 2,3 % na cca 857 mil. ks. To naznačuje na cyklický pokles produkce o cca 1 % na 85,7 mil. t v roce 2000.

Vyhodnocení porážek prasat v EU za období leden až září 1999 ukazuje na přírůstek produkce v SRN, Španělsku, Irsku a Nizozemí a na pokles ve Spojeném království, Belgii a v jednotlivých zemích z oblasti Středozemního moře. Celková produkce prasat EU by se mohla v roce 1999 zvýšit o cca 2 % na 209 mil. ks, neboli na cca 18 mil. t. Referenční ceny dosáhly v listopadu 1998 svého historického minima, v následujících měsících se zvýšily a na podzim 1999 opět sezonně klesly. Akce ve formě podpor na privátní skladování původně 75 000 t s exportní povinností, která měla přispět ke snížení cenového tlaku, byla zavedena 25. listopadu 1998, a v průběhu roku 1999, mj. v důsledku dioxinové aféry, několikrát prodloužena. Ukončena byla prakticky 13. září 1999. V rámci této akce bylo z trhu na 4 až 6 měsíců vyjmuto cca 420 000 t masa (z toho 155 000 t v Dánsku, po 65 000 t v SRN a Nizozemí). Potravinová pomoc pro Rusko mohla být uskutečněna pouze z poloviny; zároveň však silně konkurovala normálním subvencovaným komerčním exportům. Značně zvýšená kvóta GATT/WTO o nevyčerpaná množství z minulých let, dosáhla v roce 1999 výše 860 000 t a bude pravděpodobně vyčerpána. V posledním roce platnosti dohod UK GATT bude její výše již pouze 443 500 t.

Podle odhadů EUROSTAT (Statistický úřad EU) byly stavy prasat v EU v srpnu 1999 v meziročním porovnání vyšší o cca 1,5 % a činily okolo 127,425 mil. ks. HVP v prvním čtvrtletí roku 2000 je odhadována o 3 % nižší, ve druhém čtvrtletí je očekáván nárůst o 1 %, v porovnání se stejným obdobím roku 1998. V následujících čtvrtletích by se mohly porážky snížit o 3 - 4 %, přičemž by roční počet poražených prasat ve výši cca 205 mil. ks byl o 2 % nižší. Při tom je očekáváno zvýšení porážek pouze v Nizozemí a Dánsku, ve většině ostatních zemí EU (především ve Spojeném království a ve Francii) je očekáván jejich pokles. Produkce vepřového masa by mohla být omezena v podobném řádu na cca 17,6 mil. t. Při sníženém objemu soukromého skladování a poněkud redukovaných exportech do třetích zemí se, po ukončení pomoci do Ruska, očekává celkové snížení exportního objemu na cca 1,2 mil. t. Je možné menší snížení spotřeby o 1,5 % na cca 16,5 mil. t, neboli na cca 44 kg na obyvatele. Podobný vývoj produkce se očekává i v SRN, přesto zde není vyloučeno zvýšení dovozů ze sousedních zemí, vývozy do třetích zemí ovšem v důsledku nižších exportních subvencí poklesnou.

Klesající produkce stimuluje ceny, přesto rámcové podmínky vedou spíše ke zdrženlivosti ve zvyšování produkce. Za stávajících restrikcí v rámci WTO lze spíše počítat se snižováním exportníchsubvencí a akce na podporu dalšího privátního skladování jsou nepravděpodobné. Převod případně nevyužitého exportního množství subvencovaného vývozu do posledního roku (2000/01) platnosti dohody UK GATT, již není možný. K tomu přistupuje ulehčení přístupu třetích zemí na trh EU v důsledku krácení importních cel. Krátkodobé termínové kontrakty naznačují z počátku ještě slabé ceny, které by se později mohly pohybovat na sezonně poněkud vyšší úrovni.

2. V USA se snižují stavy prasat a koncentruje se jejich produkce

Američtí farmáři omezili ke konci roku 1999 opět stavy prasat. Podle amerického ministerstva zemědělství klesly k 1. prosinci 1999 na 59,4 mil. ks, což bylo v meziročním porovnání o 2 % méně. Stavy prasat určených na chov se snížily ve stejném období o 7 % na 6,24 mil. ks. Podle těchto údajů bylo v USA vyprodukováno v období září až listopad 1999 cca 25,2 mil. selat, což v uvedeném porovnání představuje snížení o 3 %. Přitom se snížil počet vrhů o 4 % na 2,87 mil.; zároveň stoupl počet selat na vrh na 8,78 ks. Američtí odborníci vycházejí z toho, že v období prosinec 1999 až únor 2000 vrhne celkem 2,81 mil. prasnic selata, což představuje v meziročním porovnání snížení o 3 %. Proto v dalším průběhu roku 2000 počítají se stálým poklesem produkce jatečných prasat.

Ministerstvo zemědělství USA dále poukazuje na to, že se v roce 1999 snížil počet zemědělských podniků chovajících prasata o 14 % na 98 460 jednotek. Asi 7 % těchto podniků chovalo 2000 a více prasat, a jejich podíl na celkových stavech činil 69 %. Z toho bylo 2 005 podniků chovajících více než 5 000 ks prasat a na celkových stavech prasat v USA se podílely 46,5 %. Počet prasat, která byla vykrmována ve velkochovech v rámci vertikální integrace smluvních partnerů, tvořil podle propočtů ministerstva 32 % celkových stavů prasatv USA. V roce 1998 činil tento podíl pouze 23 %.

3. V EU klesá nabídka prasat

Podle nejnovějších údajů ZMP klesne v roce 2000 nabídka prasat v EU pravděpodobně o 4,16 mil. ks (- 2 %) na 205,935 mil. ks. Přes sníženou nabídku však v důsledku agrárně-politických rámcových podmínek nelze, podle německých expertů, očekávat trvalejší zotavení cen, spíše jen jeich lehký nárůst. Nejpozději od léta 2000 by měly klesnout vývozyvepřového masa do třetích zemí, neboť na základě ujednání v rámci dohody GATT již není možný převod nevyužitých subvencovaných kvót do GATT roku 2000/01. Z toho vyplývá, že v roce 2000 z EU do třetích zemí bude moci býti dodáno pouze cca 400 000 t subvencovaného masa.

Podle uvedeného zdroje se v EU v roce 1999 znovu zvýšila produkce jatečných prasat o téměř 5,12 mil. ks (+ 2,5 %) na 210,095 mil. ks. V porovnání s rokem 1997 to přestavuje zvýšení o 20,25 mil. jatečných prasat. V měsících červenec až září 1999 se poprvé od října 1997 opět snížila produkce pod srovnatelné období předchozího roku a snižování pokračovalo i v měsících říjen až prosince 1999. V prvním čtvrtletí roku 2000 se očekává další snížení o 2,5 %. V období duben až červen 2000 by měla produkce překročit úroveň z roku 1999 o 0,3 %. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2000 je opět předpokládán pokles produkce prasat v EU v porovnáním s rokem 1999 o 2,3 % a 3,2 %.

V průběhu roku 2000 by mělo k největšímu poklesu produkce jatečných prasat dojít ve V. Británii (- 8,7 %), Rakousku (- 8,5 %) a Švédsku (- 6,1 %). Snížení od 3 % do 4 % je očekáváno ve Francii, Řecku, Irsku a Portugalsku. O 0,8 % se má snížit produkce ve Španělsku, které je druhým největším producentem v EU. V Itálii se má produkce snížit o 1 %, ve Finsku o 1,1 %. V SRN je odhadováno snížení HVP prasat v roce 2000 o 750 000 ks (- 1,8 %) na 41,00 mil. ks. Pouze v Belgii a v Nizozemí by měla zůstat produkce na úrovni předchozího roku. Předpokládaný belgický přírůstek, zahrnující zvýšení produkce v Lucembursku o 2,7 % , souvisí s dočasně velkým snížením porážek v roce 1999 v důsledku dioxinové aféry. V Nizozemí zvýšili chovatelé stavy prasat i přes špatné ceny, zřejmě na základě avizovaných státních zásahů do stavů prasat. Nizozemská produkce těchto zvířat by měla v roce 2000 stoupnout o 1,9 %.

Pokud jde o Německo, ZMP odhaduje, v souladu se závěry poradního výboru spolkového ministerstva zemědělství, nabídku prasat v roce 2000 na 41,0 mil. ks, což by bylo o 750 000 ks méně než v roce 1999. Odhad vychází ze sčítání zvířat v listopadu 1999, kdy stavy prasat dosáhly 25,79 mil. ks, tedy byly v porovnání se stejným obdobím roku 1998 o 1,9 % nižší.

Rovněž ve Spojených státech došlo na trhu jatečných prasat k obratu, který bude zřejmě pokračovat i v roce 2000. Stejně jako v EU, pohybovala se produkce prasat ve třetím čtvrtletí 1999 i v USA, poprvé po delším čase, opět pod srovnatelnými čísly předchozího roku. Vztaženo na celý rok 1999 vzrostla přesto nabídka prasat - bez vývozu - v porovnání se stejným obdobím roku 1998, ovšem pouze o 1,1 % na 102,122 mil. ks. V roce 1998 se mezoročně zvýšil počet živnostenských porážek prasat v USA o 9,03 mil. ks, tedy o 9,8 %. Pro rok 2000 je odhadována produkce jatečných prasat v této zemi na 98,24 mil. ks, což by bylo o 3,8 % méně než v roce 1998. Přitom by se redukce produkce měla postupně zvyšovat z 2,4 % v prvním čtvrtletí, přes 2,8 % ve druhém a 3,1 % ve třetím čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí uvedeného roku by snížení produkce mělo dosahovat 6,6 %.

3.4 Cenová situace v EU

Tab. 5: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 23. 1. do 30. 1. 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

-

24. 1. - 31. 1. 99

16. 1. - 22. 1. 00

23. 1. - 30. 1. 00

Belgie

85,375

102,182

107,065

Dánsko

88,217

109,745

105,994

Německo

87,467

105,776

111,170

Řecko

116,600

156,500

155,710

Španělsko

78,574

106,123

106,742

Francie

94,762

112,355

110,173

Irsko

89,247

109,480

109,947

Itálie

117,654

149,817

143,095

Lucembursko

104,115

136,342

131,384

Nizozemsko

67,286

91,609

98,507

Rakousko

80,772

105,449

106,539

Portugalsko

90,407

120,210

120,210

Finsko

112,518

123,786

125,132

Švédsko

112,781

121,471

122,130

V. Británie

94,350

123,146

123,439

Ć EU celkem

88,611

110,491

111,760

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 6, s. KM 16

3.5 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách

Tab. 6: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg ž. hm., údaje zaokrouhleny)

-

Únor 00

Březen 00

Duben 00

Květen 00 1)

Červen 00 1)

24. 01. 2000

0,87

0,91

0,94

-

1,01

28. 01. 2000

0,89

0,93

0,95

-

1,02

31. 01. 2000

0,89

0,93

0,95

-

1,01

04. 02. 2000

0,91

0,93

0,96

1,27

1,31

07. 02. 2000

0,92

0,94

0,96

1,28

1,31

1) Nový kontrakt, 54 % svaloviny, 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab.7: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

-

Únor 00

Březen 00

Duben 00

Květen 00

Červen 00

24. 01. 2000

1,16

1,20

1,22

1,24

1,28

28. 01. 2000

1,17

1,20

1,22

1,25

1,29

31. 01. 2000

1,17

1,20

1,22

1,26

1,29

04. 02. 2000

1,20

1,21

1,23

1,27

1,30

07. 02. 2000

1,22

1,24

1,26

1,28

1,32

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso

4.1 Situace na světovém trhu drůbeže a drůbežího masa

Světová produkce drůbežího masa (1998 cca 60,7 mil. t) stoupala od roku 1990 do roku 1997 v průměru o téměř 6 % ročně. Roční přírůstky v letech 1998 (+ 1,9 %) a 1999 (+ 3,2 %) byly podstatně nižší než na počátku 90. let. Tento vývoj podstatně ovlivnila Čína, která představuje 18 % světové produkce. USA, které naznačují ostatním západním průmyslovým zemím možné trendy, představují 26 % světové produkce drůbežího masa. Udivující je vykazovaný kontinuální přírůstek spotřeby drůbeže na obyvatele při tak již vysoké úrovni (1999 cca 49,5 kg). Rozdílně např. od SRN se v USA vyvíjí spotřeba krůtího masa na obyvatele (1998 8,2 kg, 1999 cca 8,1 kg), která je téměř konstantní, zatímco spotřeba kuřecího masa silně vzrůstá (1998 38,3 kg, 1999 cca 41,1 kg).

Spojené státy jsou s odstupem nejdůležitější exportní zemí. Ovšem již v poslední třetině roku 1998 (devalvace rublu v srpnu 1998) a v roce 1999 se musely smířit s velkými výpadky při dodávkách drůbežího masa do Ruska, kam se v roce 1997 z USA dodávalo 950 000 t. Do Ruska se snížily i dodávky EU. Jako relativně stabilní se ukázaly exporty EUna Blízký Východ. Vývozy Brazílie v roce 1999 stouply mj. proto, že před krizí nebyla dodavatelem do Ruska. Tím, v protikladu k exportům konkurenčních zemí USA a EU do této oblasti, nebyly její vývozy ruskou odbytovou krizí přímo postiženy.

Produkce drůbežího masa v EU, která představuje cca 13 % světové produkce, vzrůstala v letech 1997 a 1998 vždy o 2 %. Spotřeba na obyvatele v roce 1997 stagnovala a při poklesu cen se opět zvýšila. Příjmy výkrmců, snížené o náklady na krmiva a rozpětí u porážek, v roce 1999 značně poklesly.

V Nizozemí je produkce drůbežího masa v rostoucí míře negativně konfrontována s rostoucími náklady na životní prostředí. To zvýhodňuje další koncentraci produkce v prostoru sousedícím s oblastí Weser - Ems, která zde však vede k podstatným konfliktům ve využívání prostoru, rostou problémy s využíváním a likvidací zvířecích exkrementů, zvyšuje se riziko moru, což přispívá ke ztížení podmínek pro další nezemědělský hospodářský rozvoj v této oblasti.

V roce 1998 se v EU vyrobilo cca 8,73 mil. t drůbežího masa a spotřeba pro lidský konzum činila 7,88 mil. t, což odpovídá 21 kg na obyvatele. V roce 1999 činila produkce cca 8,75 mil. t a spotřeba pro lidský konzum 8,0 mil. t, což představuje spotřebu 21,3 kg na obyvatele. Pro rok 2000 se předpokládá produkce 8,85 mil. t, spotřeba ve výši 8,1 mil. t a spotřeba na obyvatele 21,5 kg. V SRN činila produkce drůbežího masa v roce 1998 cca 767 000 t a spotřeba 1,23 mil. t, což odpovídá 15 kg na obyvatele. V roce 1999 se odhaduje produkce na 800 000 t a spotřeba na 1,27 mil. t, což odpovídá 15,5 kg na obyvatele. Pro rok 2000 se produkce SRN odhaduje na 825 000 t a spotřeba na 1,3 mil. t, což odpovídá spotřebě 15,8 kg na obyvatele.

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (prosinec 1999, listopad 1999, prosinec 1998, v DEM a národních měnách)

-

Měna

Období

SRN

Francie

Itálie

Nizozemí

Belgie

V.B.

Irsko

Dánsko

Rakousko

Býci/ voli

DEM

XII. 99

-

340,06

347,43

282,65

273,67

285,04

223,21

222,13

384,08

-

NM

XII. 99

-

1 140,51

343 951

318,47

5 650,00

91,30

89,88

845,00

1 999,00

-

NM

XI. 99

-

1 140,57

351 538

327,41

5 320,00

86,79

90,51

845,00

2 032,00

-

NM

XII. 98

-

1 158,18

388 333

357,58

5 800,00

84,15

86,50

875,00

2 056,00

Jatečné

DEM

XII. 99

165,74

193,88

147,37

144,22

130,78

-

67,32

164,95

231,91

krávy

NM

XII. 99

165,74

650,24

145 895

162,50

2 700,00

-

27,11

627,50

1 207,00

-

NM

XI. 99

168,20

647,42

148 333

162,73

2 740,00

-

21,53

622,88

1 192,00

-

NM

XII. 98

159,70

643,20

134 852

143,18

2 775,00

-

24,59

667,50

1 145,00

Prasata

DEM

XII. 99

229,36

227,44

313,11

188,14

219,82

239,51

214,69

220,29

320,66

-

NM

XII. 99

229,36

762,80

309 979

211,99

4 538,20

76,72

86,45

838,00

1 668,91

-

NM

XI. 99

225,18

727,39

301 031

207,38

4 276,61

77,44

86,85

838,01

1 634,90

-

NM

XII. 98

202,37

673,88

256 907

186,54

4 097,90

69,40

73,93

673,00

1 417,74

Kuřata

DEM

XII. 99

1,30

1,46

1,33

1,10

0,96

1,51

-

1,07

2,06

-

NM

XII. 99

1,30

4,91

1 318

1,24

19,90

0,49

-

4,07

10,72

-

NM

XI. 99

1,29

4,91

1 555

1,25

19,50

0,49

-

4,07

10,72

-

NM

XII. 98

1,35

5,09

1 499

1,35

24,25

0,50

-

4,27

11,35

Vejce

DEM

XII. 99

9,50

10,36

13,96

6,90

7,99

6,90

-

15,07

14,20

100 ks

NM

XII. 99

9,50

34,75

13 825

7,77

165,00

2,21

-

57,31

73,90

-

NM

XI. 99

8,55

30,00

12 275

7,58

146,00

1,98

-

57,31

68,10

-

NM

XII. 98

9,45

34,00

12 935

8,72

156,00

2,56

-

57,42

68,43

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kuřat za 1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 8, s. 4

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až prosinec 1999 (vybrané země)

-

CN

Celkem t

mil. Kč

Stát

t

mil. Kč

Živý skot

0102

5 992

153,4

EU

725

27,0

--

(13 228 ks)

-

- Rakousko

659

20,3

----

Polsko

4 689

99,4

----

Slovensko

579

27,1

Živá prasata

0103

281

9,6

EU

281

9,6

--

(2 588 ks)

-

- Německo

241

5,5

Hovězí maso čerstvé

0201

2 842

102,2

EU

2 075

68,1

nebo chlazené

---

- Německo

934

31,4

----

- Dánsko

1 073

34,9

Hovězí maso

0202

484

25,8

EU

423

16,2

zmrazené

---

- Německo

174

6,9

----

- Rakousko

144

4,5

----

- Itálie

62

2,8

Vepřové maso

0203

16 518

574,8

EU

15 494

548,6

čerstvé, chlazené

---

- Francie

819

23,5

nebo zmrazené

---

- Německo

7 090

215,2

----

- Rakousko

1 838

58,6

----

- Dánsko

2 754

144,3

----

Belgie

1 190

41,3

Drůbež, maso a jedlé

0207

14 097

744,5

EU

2 692

76,6

droby drůbeží, čerstvé

---

- Francie

1 320

42,8

chlazené nebo zmrazené

---

- Itálie

1 157

24,9

----

- Dánsko

9

2,5

----

- Nizozemí

8

0,2

----

- Belgie

34

0,9

----

Brazílie

5 064

377,5

----

Slovensko

1 990

99,5

----

Maďarsko

4 103

172,6

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Image3.jpg

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až prosinec 1999 (vybrané země)

-

CN

Celkem t

mil. Kč

Stát

t

mil. Kč

Živý skot

0102

12 168

633,5

EU

8 448

435,4

--

(53 922 ks)

-

- Německo

4 624

231,1

----

- Řecko

1 384

76,6

----

- Itálie

981

49,1

----

- Nizozemí

1 089

58,8

----

Španělsko

307

16,1

----

Slovinsko

616

35,3

----

Chorvatsko

2 123

119,5

Živá prasata

0103

5 086

149,6

Maďarsko

109

1,9

--

(56 473 ks)

-

Bosna - H.

485

8,5

----

Slovinsko

35

0,6

----

Slovensko

4 344

131,9

Hovězí maso čerstvé

0201

976

71,3

EU

969

71,0

nebo chlazené

---

- Rakousko

767

56,7

Hovězí maso zmrazené

0202

1 273

69,6

EU

198

8,8

----

- Nizozemí

121

2,4

----

Slovensko

1 075

60,8

Vepřové maso čerstvé,

0203

5 791

239,5

EU

156

12,3

chlazené, nebo zmrazené

---

- Rakousko

102

8,1

----

Bulharsko

111

2,8

----

Polsko

955

21,8

----

Slovensko

3 974

182,4

----

Rumunsko

450

16,6

Drůbež, maso a jedlé

0207

4 473

323,9

EU

3 276

249,3

droby drůbeží, čerstvé

---

- Německo

3 127

240,9

chlazené nebo zmrazené

---

Slovensko

1 038

67,4

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Image4.jpg

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 4: Hrubá vlastní produkce skotu v EU a vybraných zámořských zemích

(Ć 1993 - 1998 a 1996 - 2000, v tis. ks)

-

Ć 1993 - 1998

1996

1997

1998

19993)

20004)

2000:1999 v %

Belgie/Lucembursko

1 199

1 320

1 265

1 145

1 145

1 150

+ 0,4

Dánsko

814

785

790

735

710

700

- 1,4

Německo

5 660

5 534

5 602

5 320

5 070

4 910

- 3,2

Španělsko

2 017

2 175

2 320

2 450

2 460

2 505

- 1,8

Francie

7 613

7 635

7 605

7 315

7 100

7 070

- 0,4

Řecko

288

301

285

260

280

275

- 1,8

Itálie

3 257

3 165

3 210

2 945

2 960

2 950

- 0,3

Irsko

1 861

1 840

1 805

2 075

2 335

2 180

- 6,6

Nizozemsko

2 013

2 010

2 125

1 830

1 785

1 765

- 1,1

Portugalsko

435

390

435

385

385

390

+ 1,3

Velká Británie

3 198

2 375

2 255

2 320

2 235

2 560

+ 14,5

EU (12)

28 354

27 530

27 697

26 780

26 465

26 455

- 0,0

Finsko1)

428

393

415

390

380

365

- 3,9

Švédsko1)

528

515

575

535

495

490

- 1,0

Rakousko

860

880

850

795

770

765

- 0,6

EU (15)

30 180

29 318

29 537

28 500

28 110

28 075

- 0,1

- z toho: leden - červen

14 781

13 735

14 522

13 930

13 765

13 725

- 0,3

červenec - prosinec

15 391

15 560

15 015

14 570

14 345

14 350

+ 0,0

Porážky2)

-------

USA

36 194

38 339

37 925

37 899

38 400

36 300

- 5,5

Austrálie

8 406

7 970

9 140

9 319

8 750

8 550

- 2,3

Nový Zéland1)

3 361

3 870

3 729

3 769

3 650

3 650

± 0,0

3 zámořské země celkem

47 960

50 179

50 794

50 987

50 800

48 500

- 4,5

1) pouze kontrolovaná nabídka, 2) bez vývozu, 3) předběžně, 4) ,odhad

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, č. 3, s. MM 4

Příloha 5: Hrubá vlastní produkce prasat v EU a USA

(Ć 1993 - 1998 a 1996 - 2000, v tis. ks)

-

Ć 1993 - 1998

1996

1997

1998

19992)

20003)

2000:1999 v %

Belgie/Lucembursko

10 765

11 068

11 095

11 360

10 730

11 015

+ 2,7

Dánsko

20 869

20 425

21 060

22 740

23 615

23 150

- 2,0

Německo

38 352

36 504

37 540

39 380

41 750

41 000

- 1,8

Španělsko

28 182

27 945

29 660

32 635

34 665

34 380

- 0,8

Francie

24 970

24 830

25 805

26 885

27 100

26 220

- 3,2

Řecko

2 264

2 261

2 220

2 245

2 185

2 120

- 3,0

Irsko

3 169

3 190

3 425

3 520

3 650

3 510

- 3,8

Itálie

11 117

10 940

11 605

11 465

11 560

11 450

- 1,0

Nizozemsko

22 329

24 000

16 005

22 010

23 555

24 000

+ 1,9

Portugalsko

4 482

4 580

4 810

5 140

5 160

4 955

- 4,0

Velká Británie

15 133

14 130

15 505

16 260

14 685

13 410

- 8,7

EU (12)

181 631

179 873

178 730

193 640

198 655

195 210

- 1,7

Finsko

2 151

2 089

2 180

2 195

2 275

2 250

- 1,1

Švédsko

3 797

3 850

3 915

3 875

3 770

3 540

- 6,1

Rakousko

4 950

5 035

5 025

5 270

5 395

4 935

- 8,5

EU (15)

192 528

190 847

189 850

204 980

210 095

205 935

- 2,0

- z toho: leden - březen

48 213

48 450

48 065

49 640

54 090

52 735

- 2,5

duben - červen

46 083

45 780

45 460

48 060

50 335

50 480

+ 0,3

červenec - září

46 932

46 785

45 705

50 565

50 535

49 355

- 2,3

říjen - prosinec

51 439

49 830

50 620

56 715

55 135

53 365

- 3,2

USA1)

95 095

92 397

91 997

101 027

102 122

98 240

- 3,8

1) Živnostenské porážky domácích i zahraničních prasat, bez vývozu, 2) předběžně, 3) odhad

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, č. 3, s. MM 2

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info