ZTAK: Cukr 4/1999

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Cukr

Rok: 1999

Číslo: 4

Odpovědný pracovník: Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval: Ing. Petr Tuček, CSc.

Redakční uzávěrka:1. 2. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000316, FAX 627 30 20

Obsah

Seznam zkratek a vysvětlivky *

1. Komentáře k vývoji situace na mezinárodním cukerním trhu *

1.1 Reforma cukerního trhu sama nestačí *

1.2 Vzrůstající poptávka vytvoří nové příležitosti *

2. Cukr ve střední a východní Evropě *

2.1 Situace na trhu cukru v Rusku *

2.2 Rusko stanovilo bezcelní kvótu pro běloruský cukr *

2.3 Maďarská sklizeň cukrovky *

2.4 Rumunský cukrovarnický průmysl je v hluboké krizi *

2.5 Cukr a cukrovka na Slovensku *

3. Cukr v ostatních zemích *

3.1 Brazilský export cukru dynamicky vzrůstá *

3.2 Čínská produkce cukru klesá *

3.3 Indie zvýšila dovozní cla na cukr *

3.4 Indonésie uvalila cla na dovoz cukru *

3.5 Také v Thajsku podporuje vláda pěstitele *

4. Očekávaný vývoj konjunktury na světovém cukerním trhu *

4.1 Nové tisíciletí nevěstí pro cukr nic dobrého *

Přílohy *

Seznam zkratek a vysvětlivky

Vážení čtenáři

Ve zpracování ZTAK “Cukr” nastala ve druhém pololetí 1999 pauza, způsobena personálními problémy v útvaru 1230 VÚZE, který tyto informace zpracovává. Ve 3. čtvrtletí 1999 ZTAK “Cukr” nevyšel. Předkládané informace o konjunktuře na trhu s cukrem se týkají pouze aktuální situace, tzn. konce r. 1999 a ledna 2000, zprávy z přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí 1999 jsou zastaralé a do tohoto ZTAKu jsme je již nezařadili. Omlouváme se vám a ujišťujeme vás, že se vynasnažíme, aby již k podobným zpožděním nedocházelo.

1. Komentáře k vývoji situace na mezinárodním cukerním trhu

1.1 Reforma cukerního trhu sama nestačí

“Reforma, jakkoliv vítaná, nemůže sama o sobě vyřešit současné (a očekávané) problémy na mezinárodním cukerním trhu”, říká Tony Hannah, ředitel útvaru ekonomiky a statistiky v Mezinárodní organizaci pro cukr (ISO) v britském časopisu “The Public Ledger”. Dále říká:

“Když začínalo Uruguayské kolo GATT, objevila se celá plejáda modelů, většinou z “akademických” zdrojů, slibujících výrazné zvýšení cen cukru, pokud bude uskutečněna reforma mezinárodního cukerního trhu. Většina konstruktérů těchto modelů však neměla žádné zkušenosti ze světového trhu cukru. Dnes víme, že cukerní trh nebyl nikdy v dostatečné míře reformován a tyto modely a studie se proto staly nepoužitelnými.

V Seattlu neměli autoři podobných modelů mnoho prostoru, nicméně argumentovali opět tím, že mezinárodní cukerní trh, pokud se reforma uskuteční, může počítat s výrazným zvýšením cen. Protekcionismus je hlavním nebezpečím a nepřítelem a “úplná reforma” světového cukerního hospodářství povede k široké konsolidaci tohoto segmentu mezinárodního agrárního trhu.

Studiem historie a podmínek světového cukerního hospodářství lze nicméně dospět k poznání, že názory a závěry autorů výše zmíněných modelů jsou zcela nesprávné. Každý cenový vzestup na mezinárodním trhu cukru byl totiž vždycky doprovázen následnou nadprodukcí.

Nové “rovnovážné” ceny od 14 do 17 US centů/lb (308,7, resp. 374,9 USD/t, resp. 10 651,1 až 12 935,2 Kč/t), které byly v Seattlu “neomalně vnucovány” by zákonitě vedly k ohromnému vzrůstu produkce cukru ve světovém měřítku. Jak by asi reagovala na takové ceny Brazílie, která vykazuje náklady na produkci cukru od 4,5 US centů/lb do 5,5 US centů/lb (99,23 až 121,30 USD/t, resp. 3 423,7 až 4 185,2 Kč/t)? A co Austrálie a Thajsko, s produkčními náklady kolem 9 US c/lb (198,4 USD/t, resp. 6 845,4 Kč/t)? Ceny na mezinárodním trhu by mohly pod tíhou vzniklé nadprodukce zcela zkolabovat.

A je zde navíc ještě další element, který silně komplikuje situaci a představu reformátorů o možnosti existence “rovnovážných” a tedy vysokých cen. Jde o fruktózový sirup HFCS (high fructose corn syrup), který se koncem dvacátého století stal konkurentem do té doby bezkonkurenčního cukru. Průměrné náklady na výrobu HFCS se odhadují na 12 US c/lb (264,6 USD/t, resp. 9 129,5 Kč/t). Pokud by se tedy ceny cukru zvýšily na výše uvedenou navrhovanou úroveň, mohly by vyvolat novou vlnu růstu produkce a nabídky HFCS a následné trvalé snížení podílu cukru na mezinárodním trhu sladidel. To není žádná spekulativní úvaha, to se již jednou stalo, v r. 1980, po vzedmutí cenové hladiny cukru.

Cukr trpí několika vážnými strukturálními problémy, jejichž řešení ale vůbec nijak nesouvisí s reformou. Je ovšem fakt, že navrhovaná reforma silně rozvířila diskuze kolem zvýšení cen. Existují nejméně tři relevantní problémy, které reforma nevyřeší:

ó Nezvýší ani o cent nízké náklady produkce cukru v Brazílii, které jsou základním zdrojem brazilské cukerní expanze a které umožňují Brazílii - bez ohledu na nízké ceny na mezinárodním trhu a vzrůstající světovou nadprodukci - pokračovat v této expanzi

ó Nezvýší asijskou poptávku po cukru, která poklesla v minulých letech

ó Nezvýší ani o cent produkční náklady na fruktózový sirup, který je rostoucí měrou používán místo cukru při výrobě nealkoholických nápojů.

Bez ohledu na mé výhrady k reformě a k jejímu omezenému vlivu na budoucí vývoj mezinárodního trhu cukru podporuji reformní proces, s jistými výhradami v otázkách vlivu na postavení rozvojových zemí. Raději bych ale viděl razantní omezení celních tarifů a vývozních subvencí a úplné odstranění tarifních kvót.”

1.2 Vzrůstající poptávka vytvoří nové příležitosti

To je názor Dr. Helmuta Ahlfelda, výkonného ředitele společnosti FO Licht, zveřejněný v prvém lednovém čísle časopisu The Public Ledger. Dr. Ahlfeld dále říká: “Vzrůstající poptávka vytvoří příležitosti, které bude třeba v novém tisíciletí dobře využít. Cukrovarnictví musí nalézt cestu ke kontrole produkce a koncentrace a k omezení cenové fluktuace. Mnohé již bylo řečeno o stabilitě cen cukru na světovém trhu a o problémech, vyplývajících ze strukturálních změn, které začaly v polovině osmdesátých let. Deregulace ovlivnila vzrůst počtu producentů a spotřebitelé se ocitli v situaci, kdy se ceny na mezinárodním trhu začaly doopravdy pohybovat. Mnohým státům nezbylo nic jiného, než prodávat cukr se značnými ztrátami. Bylo často nutné vyrobený cukr uskladnit, protože ceny na mezinárodním trhu zcela ztratily vztah k nákladům na produkci.

Na straně dovozu dnes hrají rozhodující roli rozvojové země s vyššími důchody a vyšší cenovou elasticitou.

Denní cena Mezinárodní cukerní organizace ISO “spadla” ze 13,28 US centů/lb (292,8 USD/t, resp. 7 772 Kč/t)* v r. 1995 na 8,92 US centů/lb v r. 1998 (196,7 USD/t, resp. 6 348,3 Kč/t) a dále dokonce na 5,42 US centů/lb (119,5 USD/t, resp. 4 238 Kč/t ) v dubnu 1999. To jepokles o 59 % v nominální hodnotě, resp. o 62 % v cenách r. 1995. Zde se nedá hovořit o stabilitě trhu, přesto, že se ceny později opět částečně zotavily.

Kde jsou tedy faktory, které způsobily tak prudký pokles světových tržních cen cukru ?

Prvou příčinou je nesporně krizový vývoj v Asii, Latinské Americe a Rusku. Kolaps thajského bahtu v červenci 1997 byl prvním projevem počátku krize v jihovýchodní Asii. Brzy poté se thajské problémy rozšířily do celé oblasti. Indonésie, čtvrtá nejlidnatější země světa a Jižní Korea, jedenáctá nejsilnější ekonomika na světě zabředly také do krize. Asijské hospodářství se začalo otřásat, což se nevyhnulo ani asijskému číslu jedna - Japonsku. V Latinské Americe se problémy odvíjely od ledna 1999, kdy Brazílie devalvovala. Také tato skutečnost poznamenala okolní jihoamerické státy a promítla se do cukerního trhu.

Podívejme se ale kupředu! Všechny odhady budoucího vývoje počítají s dalším růstem populace. Zde je příležitost, protože stále více cukru bude rozhodně potřeba. Paralelní příležitostí je liberalizace mezinárodního obchodu. Povinností světového cukrovarnictví v 21. století pak je podpora strategie vedoucí k udržitelnému rozvoji, prostřednictvím potlačení tendencí k extrémní koncentraci produkce a k nadměrné cenové fluktuaci.”

* Přepočteno kurzem odpovídajícím době platnosti ceny

2. Cukr ve střední a východní Evropě

2.1 Situace na trhu cukru v Rusku

V Ruské federaci bude, podle posledního odhadu “Svazu ruských cukrovarů” (Sojuzsachar), ze sklizně cukrovky v r. 1999 vyrobeno zhruba 1,45 mil. t bílého cukru. Znamená to, že sklizeň cukrovky byla v r. 1999 zřetelně lepší než v r. 1998, kdy byla produkce ruských rafinerií z domácí suroviny pouze 1,27 mil. t. Podle citovaného zdroje bylo do 14. 12. 1999 dodáno do ruských cukrovarů 13,941 mil. t cukrovky, což je o 42 % více než ke stejnému datu v r. 1998. Z dodané domácí cukrovky bylo vyrobeno do uvedeného dne 1,439 mil. t cukru. Dodávky řepy do ruských cukrovarů ke 14. 12. 1999 reprezentují 86 % z celkového sklizeného objemu, z čehož vyplývá, že v r. 1999 se v Rusku urodilo celkem 16,2 mil. t cukrovky. Obsah cukru v bulvách byl v r. 1999 nižší než v roce předchozím, kdy činil 16,15 %, ovšem rozdíl byl více než kompenzován vyšším objemem sklizně.

Celý cukrovarnický sektor v Rusku zůstává v krizi. Z celkového počtu 83 rafinerií jich bylo v provozu v polovině prosince 1999 jenom 21, situace se proti r. 1998 tedy zásadně nezměnila.

Rusko dováží každoročně značná kvanta surového třtinového cukru a obvykle produkuje kolem 5 mil. t bílého cukru z dovezené suroviny. Vzhledem k tomu, že roční spotřeba v zemi je zhruba 4,5 až 5 mil. t, představuje řepný cukr domácí provenience vlastně vývozuschopný přebytek. Ministerstvo zemědělství Ruské federace odhaduje, že v r. 1999/2000 může být vyvezeno více než 1 mil. t rafinovaného cukru. Ten by byl exportován především do střední Asie a na Ukrajinu. Na Ukrajině se, podle dosavadních odhadů, propadla produkce cukru v r. 1999 na pouhých 1,6 mil. t.

Ruští producenti cukru (Sojuzsachar) naléhají na vládu, aby stanovila dovozní množstevní omezení a systém tarifních kvót a aby od r. 2000 regulovala dovoz cukru. Požadují, aby dovoz surového cukru nepřekročil 3,5 mil. t a aby dovoz bílého cukru dosáhl maximálně 300 tis. t

Zavedení speciálního sezonního dovozního cla bylo zcela neefektivní, hlavně vzhledem k nízkým cenám cukru na mezinárodním trhu v r. 1999. Velkoobchodní cena cukru v Rusku poklesla z 10 tis. RUR/t (13,10 Kč/kg) v prosinci 1998 na 6,2 až 7,2 tis. RUR/t (8,12 až 9,43 Kč/kg) v závěru roku 1999. Zvláštní dovozní clo na surový cukr ve výši 45 % bylo k 1. 12. 1999 zrušeno a nahrazeno normálním clem 5 %.

Podle zprávy zveřejněné v F.O Licht´s International Sugar and Sweetener Report 4. ledna 2000, která vychází z odhadu “Svazu ruských cukrovarů”, může ruský dovoz surového třtinového cukru v r. 1999 dosáhnout až 6 mil. t, tedy podstatně více, než byla skutečnost r. 1998, kdy objem korespondujícího dovozu byl pouze 3,673 mil. t. Rusko importovalo do 1. srpna 1999, kdy zavedlo sezonní ochranné clo, asi 5,1 mil. t surového cukru. Po 1. prosinci, když byl tarif opět snížen na 5 %, čekalo na vylodění v ruských přístavech 380 tis. t surového cukru a dalších 240 tis. t bylo na cestě do Ruska. Podle stejného zdroje je k 1. 1. 2000 v ruských skladech 3,1 mil. t bílého cukru, tedy zhruba dvojnásobné množství proti stavu k 1. 1. 1999. Pokud nebudou zavedena nějaká ochranná dovozní opatření, mohl by dovoz bílého cukru začít po 1. 2. 2000, kdy bude sezonní 45% dovozní tarif na bílý cukr nahrazen základním clem 30 %.

2.2 Rusko stanovilo bezcelní kvótu pro běloruský cukr

Rusko zřídilo pro r. 2000 bezcelní dovozní kvótu na 175 tis. t bílého cukru z Běloruska. Tento vstřícný krok je plně v intencích integrace obou zemí, v rámci budované politické unie. Podle ministerstva zemědělství Běloruska dosáhne produkce cukru ze sklizně cukrovky r. 1999 asi 150 tis. t a pro další zpracování bude dovezeno navíc asi 425 tis. t suroviny.

2.3 Maďarská sklizeň cukrovky

Podle prosincového vydání časopisu “AgroFood East Europe” dosáhne maďarská sklizeň cukrovky v r. 1999 nakonec 3 mil. t , když ještě v září byly odhady jen 2,97 mil. t. Sklizeň v r. 1999 bude však přesto nižší než v r. 1998. Osevní plochy cukrovky v r. 1999 byly v porovnání s předchozím rokem menší o cca 20 %. Přes uvedené skutečnosti se ale žádné napětí na domácím cukerním trhu v Maďarsku neočekává.

Produkce cukru v Maďarsku by měla v r. 1999 dosáhnout 380 tis. t, resp. asi o 20 tis. t více, než naznačovaly dřívější odhady. Domácí spotřeby činí zhruba 370 tis. t, z toho je 240 tis. t přímá spotřeba obyvatelstva a 130 tis. t spotřeba průmyslová. Vzhledem k tomu, že počáteční zásoby na začátku roku 1999 byly asi 100 tis. t, lze počítat s vývozem cca 60 tis. t. V důsledku nepříznivé konjunkturální situace a nízkých cen na mezinárodním trhu je prodej cukru na domácím trhu pro maďarské producenty mnohem atraktivnější než vývoz. Pěstitelé cukrovky v Maďarsku nedostali v r.1999 žádnou státní podporu, zatímco v r. 1998 jim stát poskytl na každý hektar cukrovky 20 tis. HUF (2 820 Kč).

2.4 Rumunský cukrovarnický průmysl je v hluboké krizi

Podle Asociace zaměstnanců cukrovarnického průmyslu v Rumunsku se domácí cukrovarnický sektor blíží ke kolapsu. Asociace požádala vládu o zvýšení ochrany domácího trhu před vzrůstajícími dovozy, zejména z Moldovy. V Rumunsku je celkem 17 cukrovarů, z nichž je 13 v soukromém vlastnictví. V ostatních cukrovarech je stát rozhodujícím vlastníkem.

Pěstitelská plocha cukrovky se v r. 1999 drasticky snížila. Zatímco na počátku osmdesátých let se cukrovka v Rumunsku pěstovala asi na 255 tis. ha, v r. 1999 byla osevní plocha cukrovky pouze 53 tis. ha. Výsledkem je, že domácí produkce kryje pouze 25 % spotřeby. Roční dovoz se pohybuje mezi 200 až 300 tis. t .

Rakouská společnost Agrana Zucker GmbH, která vlastní 3 rumunské cukrovary, očekává za r. 1999 ztrátu vyšší než 5 mil. USD, přičemž obrat by měl dosáhnout cca 45 mil. USD. Odpovídající ztráta v r. 1998 byla 7,5 mil. USD. A v současné době (leden 2000) je pouze jediný z těchto tří cukrovarů v činnosti.

2.5 Cukr a cukrovka na Slovensku

V r. 1999 dávala cukrovka na Slovensku výnos 40,42 t/ha, tedy zhruba o 3 t/ha více, než v r. 1998. Státní fond tržní regulace odsouhlasil pro cukr “tržní řád”, ale na některých náležitostech se, podle prosincového vydání časopisu AgraFood East Europe, stále ještě pracuje. Objem kvóty A a B a cenové parametry dosud nebyly definitivně oznámeny, ačkoliv byly zemědělcům slíbeny již před koncem r. 1999.

Národní kvóta bude sestávat z kvóty A pro cukr a isoglukózu určené pro domácí spotřebu a z kvóty B, představující cukr pro vývoz. Kvóta B by měla maximálně činit 5 % z kvóty A. Veškerý cukr a isoglukóza, zahrnutý do kvót, musí být domácí provenience, tzn. z řepy a kukuřice vyprodukované domácími pěstiteli.

3. Cukr v ostatních zemích

3.1 Brazilský export cukru dynamicky vzrůstá

Podle předběžných údajů se zvýšil export cukru z Brazílie za prvých 11 měsíců r. 1999 na 10,53 mil. t, tel quel, je tedy o 40 % vyšší než v období leden - listopad 1998, kdy činil 7,49 mil.t. Celkový příjem z vývozu cukru naopak poklesl o 4,8 % na 1,67 mld. USD v prvých jedenácti měsících r. 1999, když v korespondujícím období r. 1998 činil příjem z vývozu brazilského cukru 1,76 mld. USD. V průměru získávali vývozci v uvedených 11-ti měsících r. 1999 za l t cukru 159 USD (5 485,9 Kč) oproti 232 USD/t (6 904,8 Kč) v období leden - listopad 1998.

3.2 Čínská produkce cukru klesá

V prvém čtvrtletí r. 1999/2000 (září - listopad) bylo v Číně vyrobeno pouze 556,9 tis. t cukru (v hodnotě suroviny), zatímco ve stejném období před rokem to bylo 741,5 tis. t. Celková čínská produkce v sezoně 1998/99 byla 9,708 mil. t, tedy vyšší než v r. 1997/98, kdy činila 8,745 mil. t, resp. v r. 1996/97, kdy bylo v Číně vyrobeno 7,339 mil. t cukru (v hodnotě suroviny). Podle jiné zprávy (The Public Ledger, 2000, č. 149 s. 3) čínská “Státní komise pro hospodářství a obchod” přislíbila, že uzavře podstatný podíl z celkových domácích zpracovatelských kapacit cukrové třtiny v rámci programu likvidace neefektivních a ztrátových provozů. Uvedená komise sleduje cíl dosáhnout roční produkce cukru v Číně v objemu 10,5 mil. t.

3.3 Indie zvýšila dovozní cla na cukr

Indie uvítala začátek nového tisíciletí razantním zvýšením cla na cukr poté, co byla doslova zaplavena levným cukrem z dovozu. Vláda zvýšila dovozní clo na cukr z 27,5 % na 40 % ve snaze, bojovat proti dva roky trvajícímu masivně subvencovanému dovozu ze sousedního Pákistánu. Reakce na nový dovozní tarif ze strany cukrovarnického průmyslu byla všeobecně pozitivní, mnozí činitelé nicméně kritizují vládu za to, že clo bylo zvýšeno nedostatečně a příliš pozdě. Cukrovary předpokládaly, že clo bude zvýšeno nejméně na 50 %.

3.4 Indonésie uvalila cla na dovoz cukru

Ministr obchodu a průmyslu Indonésie řekl, že indonésská vláda rozhodla o uvalení dovozního cla na bílý cukr ve výši 25 % a na surový cukr ve výši 20 %, od 1. ledna 2000. Cílem je chránit domácí cukerní průmysl. Ministr dále řekl, že tato cla budou platná 3 roky, výše tarifu bude každých 6 měsíců revidována, event. upravována, ve vazbě na hodnotu domácí měny, domácí ceny cukru a ceny cukru na mezinárodním trhu.

3.5 Také v Thajsku podporuje vláda pěstitele

Thajská vláda odsouhlasila poskytnutí překlenovací půjčky ve výši 100 bahtů/t (thajská měnová jednotka, 1 USD =37,718 bahtů, 100 bahtů odpovídá tedy asi 91,5 Kč) pěstitelům cukrové třtiny, k vyrovnání rozdílu mezi jednotkovými náklady a předběžnou (zálohovou) cenou, kterou dostanou pěstitelé od zpracovatelů třtiny v r. 1999/2000 (listopad/prosinec). Cukrovary nakupují během kampaně od pěstitelů třtinu za zálohové ceny a doplatek, podle výše odbytové ceny cukru, zaplatí pěstitelům až začátkem následující kampaně. Podle thajského “Výboru pro třtinu a cukr” činí produkční náklady na tunu třtiny v Thajsku přibližně 580 bahtů (521 Kč), zatímco zálohová cena této třtiny v sezoně 1999/2000 je pouze 450 bahtů/t (411,8 Kč).

Podle náměstka thajského ministra obchodu P. Kaewthonga nemůže vláda poskytnout zemědělcům více rozpočtových prostředků než právě uvedených 100 bahtů/t navzdory skutečnosti, že rozdíl mezi vynaloženými náklady a zálohovou cenou je 130 bahtů/t.

V minulém roce poskytla thajská vláda pěstitelům cukrové třtiny také 100 bahtů/t jako kompenzaci nízkých cen v r. 1998/99. Zálohová cena v sezoně 1998/99 byla přitom 500 bahtů/t (457 Kč), zatímco jednotkové produkční náklady činily zhruba 630 bahtů/t (576 Kč).

V citované zprávě F.O. Licht bohužel není uvedeno, zda pěstitelé v případě vyšších finálních odbytových cen cukru rozpočtové prostředky vládě vrací, nebo si je mohou ponechat, nicméně vzhledem k neutěšenému cenovému vývoji v r. 1998/99 je pravděpodobné, že šlo o půjčku, která se nevracela a asi vracet nebude.

4. Očekávaný vývoj konjunktury na světovém cukerním trhu

4.1 Nové tisíciletí nevěstí pro cukr nic dobrého

Podle predikcí tržních analytiků, citovaných ve “Futures Review” v časopisu The Public Ledger (časopis zaměřený na informace o agrárních komoditách), nebude vývoj na mezinárodním trhu cukru ani na počátku třetího tisíciletí pozitivní. Obchodníci se domnívají, že přebytek produkce cukru bude v r. 2000 přetrvávat a vzrůstající převis nabídky nad poptávkou na mezinárodním trhu cukru povede k těžkým ztrátám.

Ceny se sice budou snažit překonat pro výrobce zcela neúnosnou zónu 6 US centů/lb, skutečná poptávka ale zůstane poměrně slabá. Mnozí doufají ve vzedmutí cenové hladiny v důsledku nákupů Ruska, tato změna nicméně nemusí mít dlouhodobější charakter. Ruské dovozy nesporně také ovlivní nová úprava dovozního cla, což může být klíčovým faktorem pro velikost korespondující poptávky.

Predikce cen předprodejů na vzdálenější termíny zůstává zásadně pesimistická, ceny cukru na bližší termíny by mohly, podle výhledu v prvé lednové dekádě r. 2000, zůstat stabilní. Na mezinárodním trhu se stále čeká na to, až Rusko vysloví své množstevní představy o dovozu cukru. Prvé odhady hovoří o možnosti, že Rusko nakoupí asi 4 mil. t cukru v prvé polovině r. 2000.

“Široká nabídka a velmi slabá exportní poptávka pokračují a tlačí trh do defenzivy”, říká burzovní expert slečna Pendergastová ve “Futures Review”.

Přílohy

Přiloha 1 A: Ceny cukru na světovém trhu (měsíční průměry)

New York č. 11, surový cukr (US centů/lb)

Paříž, bílý cukr (USD/t)

Pramen: F. O. Lichtś International Sugar and Sweetener Report, World Sugar Balances, 1990/91 - 1999/2000

Zpracoval: Ing. P. Tuček, CSc.

Příloha 1 B: Ceny cukru na světovém trhu (měsíční průměry)

Londýn č. 7, surový cukr (USD/t, Cif Spojené království, volně ložený)

Londýn č. 5, bílý cukr (USD/t, FOB evropské přístavy)

Pramen: F. O. Lichtś International Sugar and Sweetener Report, World Sugar Balances, 1990/91 - 1999/2000

Zpracoval: Ing. P. Tuček, CSc.

Příloha 2: Světová bilance cukru, září/srpen (tis. t, v hodnotě suroviny)

Pramen: F. O. Lichtś International Sugar and Sweetener Report, World Sugar Balances, 1990/91 - 1999/2000

Zpracoval: Ing. P. Tuček, CSc.

Příloha 3 A: Teritoriální struktura dovozu cukru do ČR v období leden až prosinec 1999

(vybrané země, zaokrouhleno)

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Příloha 3 B: Teritoriální struktura vývozu cukru z ČR v období leden až prosinec 1999

(vybrané země, zaokrouhleno)

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: Jitka Ševčíková

ZTAK Cukr 4 zpracoval Ing. Petr Tuček, CSc.