ZSČR - vyjádření: novela zákona na ochranu přírody a krajiny

V posledních dvou letech zemědělci čelili problému přemnožení hraboše polního, který za toto období zapříčinil škody na polních plodinách v řádu miliard korun. Do značné míry se dá tato situace přičítat i neschopnosti resortů zemědělství a životního prostředí efektivně a rychle rozhodovat o možnostech řešení kalamity hrabošů. Nejen, že byl účinný zákrok proti kalamitě doprovázen zmatky a dlouhými diskusemi, ale i po aplikaci tzv. mimořádných rostlinolékařských opatření se zemědělci dostávali do kleští dvou rovnocenných zákonů – rostlinolékařského zákona a zákona na ochranu přírody a krajiny. Pro zemědělce jsou závazné oba zákony a rozhodnutí příslušných orgánů: ÚKZÚZ a orgánů ochrany přírody. Aktuální problémy s hrabošem jsou jen příkladem, který zvýraznil tento problém. Nejen zemědělci se potýkají s nárůstem invazivních organismů, při jejichž eliminaci se dostávají do kleští zmíněných zákonů a rozhodnutí, a je předpoklad, že tlak těchto organismů poroste.

Tuto schizofrenní situaci se ZS ČR pokusil řešit tím, že nabídl zákonodárcům drobnou novelu zákona o ochranně přírody a krajiny, která prošla výborem pro zemědělství dolní komory PČR a nyní má být projednána na plénu. Meritem této úpravy je v zásadě umožnit projednání nastavení mimořádných rostlinolékařských opatření na úrovni příslušných orgánů, a následně taková konsensuální opatření zemědělcům přikázat, aniž by hospodáři museli opětovně žádat orgán ochrany přírody o stanovisko. Ve vazbě na zkušenosti s kalamitou hrabošů, navrhl svaz tento zjednodušený proces (schvalovací proces) i pro silně ohrožené druhy (u kalamity hraboše se jednalo o křečka), kde bylo detekováno nejvíce rozporuplných názorů orgánů ochrany přírody ve srovnání s povinnostmi vyplývajícími z nařízení ÚKZÚZ v rámci mimořádných rostlinolékařských opatření.

ZS ČR v žádném případě neusiluje o zrušení ochrany jakýchkoliv živočišných nebo rostlinných druhů, avšak jeho snaha směřuje k úpravě procesních postupů při závažných situacích, které vyžadují mimořádná opatření. Orgány ochrany přírody by měly  a musí být součástí rozhodování o uplatňování takových opatření, avšak žádné orgány státu či samosprávy si nesmí brát při výkonu své agendy za rukojmí ty, na které jejich stanoviska a rozhodnutí padají. Apelujeme na poslaneckou sněmovnu, aby zvážila rozpolcenou situaci zemědělců, kteří jsou mezi mlýnskými kameny dvou zákonů a při svých případných návrzích na úpravy našeho návrhu dali na misku vah jak ochranu přírody, tak i právo části občanů na jasné vymezení zákonných mantinelů pro jejich počínání. Samozřejmě se nebráníme jakékoli jiné úpravě zákona, která povede k zpřehlednění a ke zrychlení postupů při zásahům proti škodlivým organismům a k ochraně přírody i majetku.

Ing. Vladimír Pícha

Komunikace a vnější vztahy ZSČR

tel.: +420 603 532 136

www.zscr.cz

www.zemedelstvizije.cz