Zrušení embarga na "šílené hovězí" z Británie vyvolalo rozporné

Právo 5.12.1998

Zrušení embarga na "šílené hovezí" z Británie vyvolalo rozporné reakce

Rozhodnutí deseti ministru zemedelství clenských zemí Evropské unie (EU) zrušit embargo, které od skandálu se "šílenými kravami" visí dva a pul roku nad vývozem britského hovezího, vyvolalo rozporné reakce.

Hlasování v Rade ministru zemedelství EU 23. listopadu o žádosti Británie zrušit embargo na vývoz britského hovezího nebylo jednoznacné, prestože Veterinární výbor doporucil žádosti vyhovet. Oponovat se sice odvážil jen predstavitel SRN, nejvetšího evropského výrobce hovezího, ale ministri francouzský, lucemburský, rakouský a španelský se zdrželi hlasování. Nepresvedcila je ani skutecnost, že Británie vybila 2,68 miliónu kusu, které byly v podezrení, že se mohly nakazit, ani omezená platnost povolení vývozu na dobytek ve veku mezi 6 a 30 mesíci a jen vykosteného masa.

Rada francouzských expertu jde dál a prohlásila v deníku Le Monde, že "rozhodnutí ministru je nelogické. Pro zrušení embarga nebyl podán žádný nový lékarský ci vedecký argument. Z prísne vedeckého hlediska se toto rozhodnutí evidentne poplatné hlasum diplomatu a ekonomu nedá nijak ospravedlnit.

Bourí se také spotrebitelé a jejich organizace. Ve Francii napríklad kritizují ministra, že se " jen" zdržel hlasování. "Nemáme žádné záruky, že Británie splnila všechny stanovené podmínky, protože inspektori z Evropské komise to teprve budou kontrolovat," konstatují chovatelé hovezího.

Pokud jde o kontinentální Evropany, budou zrejme dál dávat pozor, odkud je maso, které konzumují, a kupovat jen domácí, ke kterému mají ješte jakous takous duveru. Ackoliv jistotu zrejme nemuže mít nikdo. Ani 30 úmrtí na následek Creutzfeld-Jakobovy nemoci (z toho 29 v Británii), již mohou zpusobit práve "šílené krávy," neprimel evropské státy napríklad k harmonizaci norem pro kvalitu masových a kostních moucek, kterými se v EU dobytek všeobecne krmí a kterými se práve nemoc rozšírila.

Helena Landovská