Zrno bude bankovní zástavou

* Zemědělci by mohli bankám za půjčené peníze ručit sklizeným obilím. Podmínkou je, že Parlament schválí návrh zákona o tzv. zemědělských skladních listech. Ve světě je tento druh cenných papírů běžný a je významným zdrojem financování zemědělství.

Českým zemědělcům se chronicky nedostává peněz. Banky ve vztahu k nim neoplývají ochotou, zemědělci jim totiž za půjčené peníze dohromady nemají co nabídnout do zástavy. Půdou ručit nemohou, protože jim většinou nepatří, devadesát procent zemědělské půdy je pronajato. Její cena je k tomu dosud velmi nízká, pohybuje se v průměru kolem 55 tisíc korun za hektar. A nemovitosti jako zdroj zástav jsou již vyčerpány, nehledě na to, že ve venkovských oblastech jsou tyto objekty neprodejné. Jediný zdroj bankovního ručení za zemědělské úvěry, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, už pomalu vysychá a navíc ho čeká důkladná reorganizace. Peníze však zemědělci potřebují, nemá-li se tuzemská produkce zastavit. K úvěrům by si však přece jen pomohli, kdyby mohli ručit za úvěry bankám, obdobně jako ve světě, uskladněným obilím, případně olejninami či luskovinami. Předpokladem k tomu je, že v České republice vznikne nový druh cenných papírů, tzv. zemědělské skladní listy. Ty by zemědělcům sloužily jako doklad, že zmíněné produkty s dlouhodobou uchovatelností skutečně vlastní, a banky by je mohly přijímat do zástavy za půjčené peníze.

Skladní listy už po žních

Návrh zákona vypracovala z vlastní iniciativy skupina poslanců v čele s Tomášem Teplíkem. "Bylo by dobré, kdyby Parlament zákon schválil ještě před začátkem žní a zemědělci by skladní listy dostávali už na podzim." Podle Teplíka by se tak mohli lépe vybavit na příští polní práce. Předpokládá se, že skladní listy budou využity pro pětinu zemědělských komodit. Měly by být vydávány zejména na obiloviny, olejniny a luštěniny, což je zboží, které se snadno skladuje, převáží, dlouhou dobu si uchovává svou užitnou hodnotu a nedá se ničím nahradit. Poptávka po něm je trvalá. Autoři poslaneckého návrhu předpokládají, že do zemědělství by se ročně dostalo 1,6 až 2,2 miliardy korun úvěrů. Vycházejí z průměrných ročních sklizní, aktuálních cen a uvažovaného úvěrového krytí ve výši 60 až 80 procent. V praxi by to vypadalo tak, že pokud zemědělec uloží plodinu do sila, dostane skladní list o dvou částech. Jedna mu potvrdí vlastnictví uskladněné sklizně a druhá, zástavní list, bude sloužit k získání úvěru. Tyto listiny budou vydávat jen certifikované sklady schválené Ministerstvem zemědělství. Autoři zákona navrhují, aby sklady, které budou oprávněné skladní listy vydávat, povinně uzavíraly pojištění na uložené zásoby. Ministr zemědělství Jan Fencl údajně s navrhovaným zákonem souhlasí a podpoří jej ve vládě. Samo ministerstvo podobný návrh již také začalo připravovat, ale má ho jen ve stadiu věcného záměru, takže poslanecká varianta může být přijata rychleji, uvedl Teplík.

Ve světě jsou běžné

Neexistenci skladních listů v ČR kritizovala už loni Světová banka, když poukázala na to, že tento způsob úvěrování zemědělců se u nás vůbec nerozvinul. Skladní listy slouží zemědělcům k získání úvěrů v okolních zemích, mj. už i na Slovensku a v Maďarsku. V ČR současná právní úprava zatím definuje pouze skladištní listy, které se využívají u cukru. Nemají však vlastnickou doložku, proto zástavního věřitele neopravňují propadlou zástavu zpeněžit. S převodem práva k cennému papíru totiž nevzniká převod k vlastnictví k uskladněnému zboží. U skladních listů by naproti tomu byla ochrana zájmů věřitele jednoznačná. Právo na vydání zboží z veřejného skladu by totiž majitel vlastnického listu získal až po uhrazení zástavy bance. Pokud dlužník nesplatil pohledávku v termínu, vyzve majitel zástavního listu provozovatele skladu, aby zboží prodal na burze či v dražbě, případně ho odkoupil sám. Z výnosu prodeje bude provozovatel oprávněn uhradit své náklady včetně úhrady daní. Pokud bude dosaženo vyššího výnosu, uspokojí provozovatel i majitele vlastnického listu. Nebude-li naopak výnos stačit, bude mít majitel zástavního listu vůči původnímu vlastníkovi právo postihu. Autoři navrhovaného zákona soudí, že ze skladních listů by se mohl stát důvěryhodný cenný papír, s nímž by vzájemně obchodovaly nejen banky, ale i specializované obchodní společnosti. Navrhované skladní listy umožní zemědělcům získat peníze od banky ihned po sklizni a přitom budou moci počkat s prodejem úrody až na pozdější dobu, kdy cena vzroste. Dlužno poznamenat, že stát vykupuje za garantované ceny jen malou část toho, co se na polích sklidí. Podle Milady Fritzové z Komerční banky by se skladní listy mohly stát zdrojem překlenovacích úvěrů v zemědělství. Z pohledu finančních institucí totiž zaručují existenci a stav zboží "bez vidění", tuto záruku lze navíc snadno realizovat a pro její bezpečnost je riziko uzavřeného obchodu pro banky minimální. Pro zemědělce mají výhodu v tom, že mohou zboží prodat, až když s blížící se sklizní klesá objem zásob a roste poptávka i cena skladované komodity. I při používání tohoto nástroje je však nutné předpokládaný růst ceny zboží posuzovat v kontextu s náklady vynaloženými na skladování, upozorňuje Fritzová.

Jan Fencl:

Navrhovaný zákon o skladních listech hodlá podpořit ve vládě

Tomáš Teplík:

Do našeho zemědělství by se ročně dostalo 2,2 mld. Kč úvěrů

Alice Olbrichová