Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1997 - 3. část

4. Agrární trh

4.1 Bilance agrárních komodit

Nabídka a poptávka se na agrárním trhu postupne vyrovnává. Previs nabídky, charakteristický v minulých letech u vetšiny komodit, byl postupne eliminován a pretrvává pouze u mléka a cukru. Zemedelští výrobci se po pocátecních težkostech již více orientují v tržním rozhodování a snaží se obchodovat na základe dlouhodobých smluvních vztahu. Výkyvy na trhu agrárních komodit zacínají být prevážne sezonní záležitostí, což se odráží i ve zmenách regulace trhu prostrednictvím SFTR (viz kap. B.3.1.1).

Objem a cástecne i struktura zemedelské rostlinné produkce byly v hospodárském roce 1997/98 poznamenány záplavami, zejména v produkcní oblasti Moravy a východních Cech.

4.1.1 Bilance základních rostlinných komodit

Obiloviny

Bezcelní dovoz kvótovaného množství základních obilovin a pozastavení udelování vývozních licencí v hospodárském roce 1996/97 vedlo v bilanci roku 1997/98 ke zvýšení pomeru pocátecních zásob k jejich celkové domácí spotrebe na 19,1 %. Celková produkce obilovin ze sklizne roku 1997, i když byla ovlivnena povodnemi, se zvýšila o 5,1 % proti predchozímu roku. Výši produkce ovlivnila též sklizen kukurice na zrno prevedením ploch puvodne urcených ke sklizni na zeleno. Nepríznivé povetrnostní podmínky snížily kvalitu obilí, zvlášte potravinárské pšenice a sladovnického jecmene.

Bilance výroby a spotreby obilovin1) (tis. t)

Ukazatel 1996/97 1997/98 Mezirocní index

(%)

Pocátecní zásoba 652,0 1307,1 200,5

Výroba 6644,1 6982,8 105,1

Dovoz 864,6 130,5 15,1

Celková nabídka 8160,7 8420,4 103,2

Domácí spotreba2) 6841,5 6796,1 99,3

v tom - potraviny3) 2059,0 2138,0 103,8

- osiva 384,0 386,1 100,5

- krmiva 4398,5 4272,0 97,1

Vývoz 12,1 323,0 2669,4

Celková poptávka 6853,6 7119,1 103,9

Konecná zásoba 1307,1 1301,3 99,6

1) Hospodárský rok u obilovin zacíná 1. 7. bežného roku a koncí 30. 6. následujícího roku.

2) Materiály VÚZE a MZe CR.

3) Domácí spotreba obilovin pro potravinárské užití vcetne vývozu výrobku z nich.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), E. Šiman (MZe CR)

Pšenice

Skliznové plochy pšenice v roce 1997/98 vzrostly proti roku 1996/97 o 26,9 tis. ha, tj. o 3,4 %. Presto došlo ke snížení celkové produkce o 86,9 tis. t, tj. o 2,3 %. Cervencové srážky a povodne negativne ovlivnily potravinárskou kvalitu pšenice zvlášte v produkcních oblastech Moravy. Domácí potreba potravinárské pšenice však byla pokryta z ostatního území Ceské republiky.

Bilance výroby a spotreby pšenice1) (tis. t)

Ukazatel 1996/97 1997/98 Mezirocní index

(%)

Pocátecní zásoba 444,3 689,2 155,1

Výroba 3727,2 3640,3 97,7

Dovoz 195,8 40,0 20,4

Celková nabídka 4367,3 4369,5 100,1

Domácí spotreba2) 3675,0 3524,0 95,9

v tom - potraviny3) 1250,0 1300,0 104,0

- osiva 183,0 194,0 106,0

- krmiva 2242,0 2030,0 90,5

Vývoz 3,1 150,0 4838,7

Celková poptávka 3678,1 3674,0 99,9

Konecná zásoba 689,2 695,5 100,9

1) Hospodárský rok u obilovin zacíná 1. 7. bežného roku a koncí 30. 6. následujícího roku

2) Materiály VÚZE a MZe CR.

3) Domácí spotreba obilovin pro potravinárské užití vcetne vývozu výrobku z nich.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), E. Šiman (MZe CR)

Na trhu potravinárské pšenice došlo ke stabilizaci CZV.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu pšenice potravinárské (Kc/t)

Hospod. rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.

1995/96 2977 2623 2696 2815 3016 3131 3240 3374 3459 3518 3639 3867

1996/97 4310 3962 3946 4095 4229 4329 4447 4580 4694 4821 4818 4800

1997/98 4711 4206 4184 4316 4365 4346 4389 4346 4300 . . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Vzhledem k mírné nadprodukci krmného obilí se vývoj CZV krmné a potravinárské pšenice odlišuje. Zatímco CZV potravinárské pšenice od VIII. mesíce roku 1997/98 stagnují ci mírne stoupají, CZV krmné pšenice klesají. Vývoj cen pšenice na vnitrním trhu je krome jiného i odrazem situace na svetových trzích, kde došlo ke zvýšení stavu zásob obilí a ke stabilizaci cen.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu pšenice krmné (Kc/t)

Hospod. rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.

1995/96 2431 2217 2204 2275 2358 2425 2520 2667 2696 2844 3056 3142

1996/97 3361 3273 3271 3493 3626 3691 3731 3819 3886 3997 3948 4009

1997/98 3956 3699 3624 3610 3610 3599 3522 3503 3451 . . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Jecmen

V roce 1997/98 se proti minulému roku zvýšily skliznové plochy jecmene celkem o 7,8 %, tj. o 46,7 tis. ha. Celková produkce jecmene dosáhla 2 484,5 tis. t, tj. o 222,1 tis. t více než v roce 1996/97. Nižší sladovnická kvalita, ovlivnená cervencovým vývojem pocasí v produkcních oblastech jarního jecmene, negativne ovlivnila úroven vývozu sladu.

Bilance výroby a spotreby jecmene1) (tis. t)

Ukazatel 1996/97 1997/98 Mezirocní index

(%)

Pocátecní zásoba 100,2 389,3 388,5

Výroba 2262,4 2484,5 109,8

Dovoz 273,9 20,0 7,3

Celková nabídka 2636,5 2893,8 109,8

Domácí spotreba2) 2240,2 2372,9 105,9

v tom - potraviny3) 520,0 580,0 111,5

- osiva 141,0 132,9 94,3

- krmiva 1579,2 1660,0 105,1

Vývoz 7,0 125,0 1785,7

Celková poptávka 2247,2 2497,9 111,2

Konecná zásoba 389,3 395,9 101,7

1) Hospodárský rok u obilovin zacíná 1. 7. bežného roku a koncí 30. 6. následujícího roku.

2) Materiály VÚZE a MZe CR.

3) Domácí spotreba obilovin pro potravinárské užití vcetne vývozu výrobku z nich.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), E. Šiman (MZe CR)

CZV sladovnického jecmene se na vnitrním trhu po sklizni stabilizovaly. U kvalitních partií se ocekává mírný rust.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu jecmene sladovnického (Kc/t)

Hospod. rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.

1995/96 3062 2869 2885 3035 3139 3220 3255 3392 3458 3515 3709 3801

1996/97 3870 3792 3906 4013 4042 4138 4175 4304 4387 4413 4446 4434

1997/98 4405 3960 3904 4014 4023 3993 4064 4018 4051 . . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Vývoj CZV sladovnického a krmného jecmene se v souladu s jejich rozdílnou nabídkou znacne liší.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu jecmene krmného (Kc/t)

Hospod. rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.

1995/96 2135 2008 2046 2095 2146 2246 2261 2460 2407 2449 2724 3036

1996/97 2982 2882 3044 3307 3472 3548 3683 3835 3886 3875 3858 3733

1997/98 3515 3422 3449 3483 3407 3414 3361 3370 3404 . . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

Vzhledem ke znacné nabídce krmného obilí na tuzemském i zahranicním trhu se ocekává další snižování CZV krmného jecmene.

Žito

Skliznové plochy žita vzrostly proti roku 1996/97 o 12 tis. ha, tj. o 18,9 %. Zvýšila se úroven hektarových výnosu i kvalita zrna. Produkce žita ve výši 259,4 tis. t pokryla spolu se zásobami celkovou domácí spotrebu.

Bilance výroby a spotreby žita1) (tis. t)

Ukazatel 1996/97 1997/98 Mezirocní index

(%)

Pocátecní zásoba 25,0 94,4 377,6

Výroba 204,3 259,4 127,0

Dovoz 200,3 5,0 2,5

Celková nabídka 429,6 358,8 83,5

Domácí spotreba2) 335,0 273,4 81,6

v tom - potraviny3) 250,0 222,0 88,8

- osiva 25,0 21,4 85,6

- krmiva 60,0 30,0 50,0

Vývoz 0,2 5,0 2500,0

Celková poptávka 335,2 278,4 83,1

Konecná zásoba 94,4 80,4 85,2

1) Hospodárský rok u obilovin zacíná 1. 7. bežného roku a koncí 30. 6. následujícího roku.

2) Materiály VÚZE a MZe CR.

3) Domácí spotreba obilovin pro potravinárské užití vcetne vývozu mouky.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE), E. Šiman (MZe CR)

V hospodárském roce 1996/97, v souvislosti s nízkou domácí produkcí a se znacným dovozem potravinárského žita, dosáhla CZV vyšší úrovne, která se udržela i v roce 1997/98.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu žita (Kc/t)

Hospod. rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.

1995/96 2651 2324 2254 2341 2442 2491 2571 2639 2725 2891 2966 3237

1996/97 3260 3654 3667 3665 3969 3906 4096 4047 3981 3814 4120 4164

1997/98 3805 3671 3601 3769 3902 3912 4012 4039 4045 . . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Kreysová (VÚZE)

V záveru hospodárského roku se v souvislosti se stavem zásob a vývojem poptávky ocekává mírné oživení CZV žita.

Cukr

Produkce cukrovky v hospodárském roce 1997/98 dosáhla 3 722 tis. t, tj. o 13,8 % méne než v roce 1996/97. Snížení bylo ovlivneno poklesem skliznových ploch zhruba o 11 % a hektarových výnosu o 3,1 %. Prumerná cena zemedelských výrobcu cukrovky v hospodárském roce 1997/98 dosáhla 848 Kc/t, tj. o 82 Kc méne než v predchozím roce. Cena cukrovky je odvozována z ceny cukru na tuzemském trhu, proto klesly v dusledku prebytku cukru i ceny zemedelských výrobcu cukrovky.

Bilance výroby a spotreby cukru1) (tis. t)

Ukazatel 1996/97 1997/98 Mezirocní index

(%)

Pocátecní zásoba 42,1 61,3 145,6

Výroba cukru ze sklizené repy 610,0 531,7 87,2

Dovoz 8,9 10,0 112,4

Celková nabídka 661,0 603,0 91,2

Domácí spotreba 467,5 450,0 96,3

v tom - prumyslové zpracování 245,0 240,0 98,0

- maloobchod 222,5 210,0 94,4

Vývoz 132,2 100,0 75,6

Celková poptávka 599,7 550,0 91,7

Konecná zásoba 61,3 53,0 86,5

1) Hospodárský rok u cukrovky - cukru zacíná 1. 10. bežného roku a koncí 30. 9. následujícího roku.

Pramen: Celní statistika; VUC; SSHR; materiály VÚZE a MZe CR

Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE), R. Adamec (MZe CR)

Výroba cukru byla v hospodárském roce 1997/98 ve srovnání s predchozím rokem nižší, ale stále podstatne prevyšuje objem domácí spotreby cukru. K zachování rovnováhy na domácím trhu bude nutno exportovat približne 100 tis. t cukru.

Mesícní prumery cen prumyslových výrobcu krystalového cukru (Kc/kg)

Hospod. rok X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX.

1995/96 15,46 15,51 15,65 15,90 15,98 15,98 16,07 16,01 16,16 16,16 16,07 15,90

1996/97 14,24 13,69 13,30 13,13 12,88 12,08 11,50 11,08 10,97 10,82 11,08 11,77

1997/98 12,53 12,66 12,74 12,76 12,90 12,90 . . . . . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: H. Strnadlová (VÚZE)

CPV krystalového cukru dosáhly v hospodárském roce 1996/97 prumeru 12,21 Kc/kg. V první polovine hospodárského roku 1997/98 ceny mírne rostly, ale zustaly nižší než ve srovnatelném období roku 1996/97.

Brambory

Neuplatnená produkce a z toho vyplývající nízká rentabilita výroby konzumních, prumyslových i sadbových brambor v hospodárském roce 1996/97 byla prícinou poklesu skliznových ploch brambor v roce 1997/98 o 15,3 %. Proti minulému roku klesl i hektarový výnos o 8,1 %. Celkový pokles produkce brambor v hospodárském roce 1997/98 o 22,1 % mel vliv na vyrovnání bilance nabídky a poptávky u konzumních brambor a na snížení ztrát z neuplatnené produkce.

Bilance výroby a spotreby brambor1) (tis. t)

Ukazatel 1996/97 1997/98 Mezirocní index

(%)

Výroba 1800,3 1401,7 77,9

Dovoz 12,4 20,0 161,3

Celková nabídka 1812,7 1421,7 78,4

Domácí spotreba2) 1810,0 1411,7 78,0

v tom - škrob 150,0 110,0 73,3

- konzum 796,0 800,0 100,5

- krmiva a ztráty 567,0 281,7 49,7

- sadba 297,0 220,0 74,1

Vývoz 2,7 10,0 370,4

Celková poptávka 1812,7 1421,7 78,4

1) Hospodárský rok u raných brambor zacíná 1. 6. bežného roku a koncí 31. 5. následujícího roku, u brambor konzumních a prumyslových zacíná 1. 9. bežného roku a koncí 31. 8. následujícího roku.

2) Materiály VÚZE a MZe CR.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika

Zpracoval: P. Hrdý (MZe CR)

V roce 1997 poklesla domácí produkce i dovoz raných brambor. CZV se presto približovaly úrovni minulého roku.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu raných brambor (Kc/t)

Hospodárský rok VI. VII. VIII.

1995/96 11094 7625 5681

1996/97 8214 6338 4508

1997/98 8652 5847 4617

Pramen: CSÚ

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Ceny konzumních brambor pozdních (ostatních) byly až do konce kalendárního roku na všech stupních potravinového retezce stabilní. Po zverejnení zpráv o možném nedostatku brambor na trhu ceny prudce vzrostly.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu ostatních konzumních brambor (Kc/t)

Hospod. rok IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V.

1995/96 5681 5687 5849 6017 6202 6238 6288 6196 6161

1996/97 3560 2996 2736 2550 2548 2455 2409 2275 2177

1997/98 3776 3675 3638 3757 4059 4406 5411 . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

V hospodárském roce 1997/98 byly CZV konzumních brambor v CR jedny z nejvyšších v Evrope. Vyšší úroven byla zaznamenána pouze na Slovensku, ve Velké Británii, Irsku a ve Španelsku.

Bramborový škrob a jeho deriváty

V podzimní škrobárenské kampani v roce 1996/97 bylo vyrobeno ze zpracovaných asi 121 tis. t prumyslových brambor približne 21 tis. t škrobu. Pri jarní kampani se zpracovalo témer 60 tis. t neuplatnené produkce konzumních brambor a sadby na trhu. Prumerná cena výrobcu bramborového škrobu dosáhla 20 197 Kc/t a v roce 1998 v porovnání s rokem 1997 mírne klesá.

Repka olejná

Ackoliv neprízen pocasí, vytrvalé dešte a krupobití ke konci vegetacního období ovlivnily v roce 1997/98 sklizen repkového semene, v dusledku dobrého prezimování a vývoje porostu v jarním období bylo dosaženo produkce o 7,7 % vyšší než v roce 1996/97.

Bilance výroby a spotreby repky olejné1) (tis. t)

Ukazatel 1996/97 1997/98 Mezirocní index

(%)

Výroba 520,6 560,5 107,7

Dovoz 0,3 1,0 333,3

Celková nabídka 520,9 561,5 107,8

Domácí spotreba2) 465,3 501,5 107,8

v tom - potravinárský prumysl 314,6 329,5 104,7

- chemický a krmivárský prum. 90,0 70,0 77,8

- metylester repkového oleje 59,2 100,0 168,9

- osivo 1,5 2,0 133,3

Vývoz 55,6 60,0 107,9

Celková poptávka 520,9 561,5 107,8

1) Hospodárský rok u repky olejné zacíná 1. 7. bežného roku a koncí 30. 6. následujícího roku

2) Materiály VÚZE a MZe CR.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE), J. Adamec (MZe CR)

Dokoncením výstavby zpracoven repky olejné metodou za studena a rozšírením výroby metylesteru repky olejné se zvyšuje zájem o repkové semeno. Tím rostou i pres zvýšení nabídky také ceny zemedelských výrobcu.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu repky olejné (Kc/t)

Hospod. rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.

1995/96 5493 5447 5483 5551 5530 5755 5900 5907 5830 5606 - 6143

1996/97 6028 5866 5879 5826 6051 6036 6094 6375 6250 6230 - 7375

1997/98 6651 6415 6473 6579 7127 7078 7361 7150 7170 . . .

Pramen: CSÚ

Zpracoval: V. Mottl (VÚZE)

Predpokládá se, že v dusledku zvýšené poptávky po repkovém semeni na domácích i zahranicních trzích prekrocí CZV pocátkem príštího hospodárského roku 7 500 Kc/t.

Ovoce

V roce 1997 bylo v Ceské republice sklizeno celkem 431,9 tis. t ovoce, tj. o 6,5 % více než v roce 1996. Sklizen ovoce z intenzivních sadu, které mají pro tržní produkci rozhodující význam, byla v roce 1997 vyšší o 16 % (171,5 tis. t) v porovnání s rokem 1996. Zvýšil se predevším objem sklizne jablek, hrušek, švestek a slív.

Bilance výroby a spotreby cerstvého ovoce mírného pásma vcetne bobulovin a orechu vlašských1) (tis. t)

Ukazatel 1996 1997 Mezirocní index

(%)

Domácí výroba 405,6 431,9 106,5

z toho - intenzivní sady 147,8 171,5 116,0

Dovoz 119,6 94,8 79,3

Celková nabídka 525,2 526,7 100,3

Cerstvá spotreba + samozásobení2) 362,4 312,5 86,2

Nákup ke zpracování3) 72,8 83,3 114,4

Vývoz 90,0 130,9 145,4

Celková poptávka vcetne ztrát 525,2 526,7 100,3

1) Hospodárský rok u vetšiny cerstvého ovoce mírného pásma je totožný s kalendárním rokem.

2) Vcetne ztrát.

3) Vcetne hroznu moštových.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika; ÚKZÚZ

Zpracoval: B. Salamánková (VÚZE), I. Pischnothová (MZe CR)

CZV se v roce 1997 snížily v porovnání s rokem 1996 u statisticky sledovaných druhu ovoce o 19 %, spotrebitelské ceny ovoce se naopak zvýšily o 4 %.

V roce 1997 byla mírne nadprumerná sklizen jablek (291,0 tis. t), které jsou v CR rozhodujícím druhem ovoce. V intenzivních sadech bylo sklizeno 147,8 tis. t jablek, tj. o 27 % více než v roce 1996. Z toho podíl nestandardních jablek cinil približne 35 %.

Dovoz konzumních jablek v roce 1997 cinil 46,8 tis. t, což bylo o 2,5 tis. t méne než v roce 1996. Podíl konzumních jablek z dovozu na domácí produkci konzumních jablek z intenzivních sadu dosáhl 48,9 %. Prodej tuzemských konzumních jablek stagnoval. Ve srovnání s rokem 1996 pokracoval i v roce 1997 pokles CZV a SC jablek.

Zelenina

Produkce zeleniny se v roce 1997 snížila proti roku 1996 zhruba o 12 %. Skliznové plochy poklesly o 2,6 tis. ha a dosáhly 33,5 tis. ha. U vetšiny sledovaných druhu zeleniny se snížily i hektarové výnosy.

Bilance výroby a spotreby cerstvé zeleniny1) (tis. t)

Ukazatel 1996 1997 Mezirocní

index (%)

Domácí výroba 613,2 541,4 88,3

Dovoz 241,6 255,6 105,8

Celková nabídka 854,8 797,0 93,2

Cerstvá spotreba + samozásobení2) 703,8 700,2 99,5

Nákup ke zpracování3) 148,7 93,1 62,6

Vývoz 2,3 3,7 160,9

Celková poptávka vcetne ztrát 854,8 797,0 93,2

1) Hospodárský rok je u prevážné vetšiny druhu zeleniny totožný s kalendárním rokem.

2) Vcetne ztrát.

3) Odhad Zelinárské unie Cech a Moravy.

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemedelských plodin, CSÚ; Celní statistika; ZUCM

Zpracoval: I. Soucková (VÚZE), I. Pischnothová (MZe CR)

Dovoz zeleniny se v roce 1997 opet zvýšil. Do CR bylo dovezeno 255,6 tis. t zeleniny v hodnote 3,1 mld. Kc. Vývoz cinil pouze 1,5 % celkového dovozu.

Ceny zemedelských výrobcu zeleniny se v roce 1997 proti roku 1996 zvýšily o 12,5 %. Vývoj byl podle jednotlivých druhu znacne diferencovaný. Napr. index CZV se u cibule zvýšil na 144,3 %, u papriky na 142,5 %, ale u hlávkového zelí bílého naopak klesl na 91,9 %.

4.1.2 Bilance základních živocišných komodit

Mléko

Další pokles prumerných stavu krav s tržní produkcí mléka ze 707 tis. ks v roce 1996 na 619 tis. ks v roce 1997 ovlivnil snížení celkové rocní produkce mléka o 11,1 %. Zvýšení prumerné rocní dojivosti o 65 l mléka na krávu ve srovnání s rokem 1996 neeliminovalo vliv poklesu stavu krav. Podíl nakoupeného mléka k dalšímu zpracování z produkce se zvýšil z 83,4 % v roce 1996 na 89,5 % v roce 1997 pri udržení jeho kvality.

Bilance výroby a spotreby mléka (mil. l)

Ukazatel 1996 1997 Mezirocní index (%)

Pocátecní zásoba 49,8 40,0 80,3

Výroba 3039,0 2703,0 88,9

Nákup mléka 2534,0 2419,0 95,5

Dovoz 140,0 105,0 75,0

Celková nabídka 2723,8 2564,0 94,1

Domácí spotreba 1908,8 1881,0 98,5

Vývoz 775,0 647,0 83,5

Celková poptávka 2683,8 2528,0 94,2

Konecná zásoba 40,0 36,0 90,0

Pramen: Výsledky živocišné výroby za 4. ctvrtletí, CSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drubeže za 4. ctvrtletí, CSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe CR

Zpracoval: J. Ouredník, M. Abrahamová (VÚZE), M. Hrubá (MZe CR)

Nižší nabídka mléka k dalšímu zpracování a omezený dovoz mlécných výrobku (zejména sýru) se projevily také snížením vývozu mlékárenských výrobku v prepoctu na mléko.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu mléka tr. j. I. (Kc/tis. l)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1996 6756 6871 6896 6918 6937 6895 6872 6893 6889 6948 6974 6994

1997 7047 7137 7126 7098 7083 7079 7135 7119 7146 7193 7290 7359

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Ouredník, M. Abrahamová (VÚZE)

Prumerná CZV mléka I. tr. j. se v roce 1996 ve srovnání s rokem 1995 zvýšila o 6,5 % a v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996 jen o 3,5 %, i když se v záveru roku projevila tendence výraznejšího zvýšení cen. Zpomalení rustu CZV v roce 1997 neprineslo oživení poptávky po mlékárenských výrobcích.

Jatecný skot

Pokles výroby jatecného skotu o 5,4 % v roce 1997 byl dusledkem trvalého snižování jeho stavu. V prubehu roku 1997 poklesly stavy skotu celkem o více než 252 tis. ks, tj. o 13,2 %. Nabídka byla v jednotlivých ctvrtletích roku 1997 pomerne vyrovnaná.

Bilance výroby a spotreby hovezího masa (tis. t ž. hm.)

Ukazatel 1996 1997 Mezirocní index (%)

Pocátecní zásoba 8,6 8,6 100,0

Výroba1) 310,4 293,6 94,6

Dovoz 13,9 4,3 30,9

Celková nabídka 332,9 306,5 92,1

Domácí spotreba 308,9 273,4 88,5

Vývoz 15,4 26,9 174,7

Celková poptávka 324,3 300,3 92,6

Konecná zásoba 8,6 6,2 72,1

1) Celkový prodej skotu.

Pramen: Výsledky živocišné výroby za 4. ctvrtletí, CSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drubeže za 4. ctvrtletí, CSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe CR

Zpracoval: J. Ouredník, A. Wiesnerová (VÚZE), M. Cypra, J. Hojer (MZe CR)

Snížená spotrebitelská poptávka po hovezím mase se projevila omezením dovozu a zvýšením vývozu živých zvírat a hovezího masa.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu - skot prumer (Kc/t ž. hm.)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1996 29850 29120 30240 29370 29120 28730 28510 28790 29440 29670 29490 28370

1997 28240 27810 27480 26770 26540 26670 27170 28560 30340 30590 30670 30140

Pramen: CSÚ, výpocet VÚZE

Zpracoval: J. Ouredník, A. Wiesnerová (VÚZE)

Nižší CZV jatecného skotu po vetší cást roku 1997 (ve srovnání s cenami ve stejných mesících roku 1996) nemely vliv na vývoj spotrebitelské poptávky po hovezím mase. Na nepríznivý vývoj cen reagoval SFTR rozhodnutím o zarazení jatecného skotu do regulace trhu, což se projevilo zvýšením jeho cen v druhé polovine roku.

Jatecná prasata

Stavy prasat behem roku 1997 poklesly o více než 88 tis. ks, tj. o 2,2 %. Stavy prasnic se snížily o 12,6 tis. ks, tj. o 3,9 %. Dusledkem byl pokles domácí produkce jatecných prasat o 4,8 %, z toho tržní produkce o 6,1 %. Výrazne nižší zájem o veprové maso v roce 1997 se projevil poklesem dovozu veprového masa a vícenásobným zvýšením vývozu.

Bilance výroby a spotreby veprového masa (tis. t ž. hm.)

Ukazatel 1996 1997 Mezirocní index

(%)

Pocátecní zásoba 9,5 9,6 101,1

Výroba1) 714,0 680,0 95,2

Dovoz 8,4 3,4 40,5

Celková nabídka 731,9 693,0 94,7

Domácí spotreba 720,8 663,8 92,1

Vývoz 1,5 18,9 1260,0

Celková poptávka 722,3 682,7 94,5

Konecná zásoba 9,6 10,3 107,3

1) Celkový prodej prasat vcetne samozásobení.

Pramen: Výsledky živocišné výroby za 4. ctvrtletí, CSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drubeže za 4. ctvrtletí, CSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe CR

Zpracoval: J. Ouredník, A. Wiesnerová (VÚZE), M. Cypra, J. Hojer (MZe CR)

V jednotlivých ctvrtletích roku 1997 byla nabídka jatecných prasat pomerne vyrovnaná. Ke zvýšení poptávky došlo v druhé polovine roku a jejím výsledkem byl rust cen zemedelských výrobcu jatecných prasat.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu prasat tr. j. I. (Kc/t ž. hm.)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1996 35981 34079 33885 33725 32926 31745 30729 31640 36258 40607 41233 38395

1997 35076 34032 33387 31868 30286 30198 30580 33864 39296 41598 41612 38668

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Ouredník, A. Wiesnerová (VÚZE)

Nízké ceny zemedelských výrobcu v lednu až cervenci 1997 nemely vliv na oživení spotrebitelské poptávky. Spolu s príznivou situací na zahranicních trzích se však podílely na zvýšeném vývozu jatecných prasat a veprového masa.

Jatecná drubež

Trvalé zvyšování poptávky po drubežím mase od roku 1995 pokracovalo i v roce 1997. Rustu poptávky se prizpusobovala výroba (+6,7 %), která spolu se zvýšeným dovozem (+23,5 %) drubežího masa (pri snížení jeho vývozu) plne pokryla domácí spotrebu.

Bilance výroby a spotreby drubežího masa (tis. t ž. hm.)

Ukazatel 1996 1997 Mezirocní index

(%)

Pocátecní zásoba 8,5 7,0 82,4

Výroba1) 178,0 190,0 106,7

Dovoz 18,3 22,6 123,5

Celková nabídka 204,8 219,6 107,2

Domácí spotreba2) 187,2 206,5 110,3

Vývoz 10,6 8,1 76,4

Celková poptávka 197,8 214,6 108,5

Konecná zásoba 7,0 5,0 71,4

1) Celkový prodej drubeže vcetne samozásobení.

2) CSÚ odhadl naturální spotrebu drubežího masa v roce 1997 na úrovni 34,9 tis. t ž. hm. Podle odhadu VÚZE použitého v bilanci cinila v roce 1997 naturální spotreba drubežího masa 18,9 tis. t. ž. hm.

Pramen: Výsledky živocišné výroby za 4. ctvrtletí, CSÚ; Výsledky chovu skotu, prasat a drubeže za 4. ctvrtletí, CSÚ; Celní statistika; materiály VÚZE a MZe CR

Zpracoval: J. Ouredník, M. Abrahamová (VÚZE)

Na zvýšení dovozu mely vliv príznivé ceny dováženého drubežího masa, které cástecne tlumily zvyšování cen zemedelských výrobcu. Na domácí spotrebe se dovoz drubežího masa podílel 11 %.

Mesícní prumery cen zemedelských výrobcu kurat tr. j. I. (Kc/t ž. hm.)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1996 21742 21731 21924 22255 22677 23730 24700 25608 25618 25818 25930 26112

1997 26051 26316 26108 26418 26407 26815 27162 27382 27563 27527 27660 27782

Pramen: CSÚ

Zpracoval: J. Ouredník, M. Abrahamová (VÚZE)

Vyšší poptávka a nižší nabídka v pocátku roku 1997 se projevila zvýšením hladiny cen zemedelských výrobcu. Ve srovnání se stejnými mesíci roku 1996 se zvýšily CZV kurat v lednu až kvetnu o 16 - 21 %. V prubehu cervna a cervence došlo k vyrovnání nabídky a poptávky, které se odrazilo ve zpomalení rustu CZV, zejména jatecných kurat.

4.2 Cenový vývoj na agrárním trhu

4.2.1 Vývoj souhrnných cenových indexu

Zpomalení ekonomického rustu národního hospodárství v roce 1997, charakterizované poklesem rustu hrubého domácího produktu, vyšší nezamestnaností, mzdovou restrikcí predevším u zamestnancu rozpoctové sféry ap., se významne odrazilo v útlumu domácí poptávky, a to nejen po zbytných potrebách, ale také po potravinách. Pokles domácí poptávky se projevil ve zpomaleném rustu cen na všech úrovních potravinového retezce krome cen vstupu do zemedelství.

Mezirocní souhrnné cenové indexy (%)

Ukazatel 1996/95 1997/96

Ceny zemedelských výrobcu 108,3 102,9

Ceny prumyslových výrobcu potravin a nápoju 109,0 107,3

Spotrebitelské ceny potravin a nápoju 107,7 104,6

Ceny vstupu do zemedelství 110,1 110,7

Pramen: CSÚ - Ceny zemed. výrobcu, ceny prumyslových výrobcu a spotrebitelské ceny potravinárského zboží; Index cen prumyslových výrobcu; Index cen dodávek výrobku a služeb do zemedelství

Zpracoval: F. Vanícek (VÚZE)

V roce 1997 se ve srovnání s rokem 1996 projevily predevším tyto tendence:

· výrazné zpomalení rustu spotrebitelských cen potravin a nápoju (-3,1 procentního bodu), mezirocní souhrnný index spotrebitelských cen potravin a nápoju (104,6) tak byl nejnižší od pocátku cenové liberalizace (rok 1991);

· zpomalení rustu spotrebitelských cen potravin v podmínkách celkové ekonomické stagnace významne pribrzdilo vývoj inflace (index 108,5 predstavuje nejmenší hodnotu mezirocní inflace od roku 1991);

· všeobecné snížení rustu cen zasáhlo v relativne nejnižší míre (-1,7 procentního bodu) i ceny prumyslových výrobcu potravin a nápoju pri výrazné mezioborové diferenciaci cenového vývoje;

· výše uvedené vlivy se nejvíce projevily ve snížení rustu cen zemedelských výrobcu

· (-5,4 procentního bodu);

· pouze souhrnný index cen vstupu do zemedelství vzrostl, a tím po dvouleté stabilizaci opet rozevrel "cenové nužky" mezi cenami vstupu do zemedelství a cenami zemedelských výrobcu. Rozhodující úlohu v tomto vývoji mel rust cen prumyslových krmiv (index 122,6) a pohonných hmot a mazadel (index 118,7).

·

4.2.2 Vývoj cen zemedelských výrobcu

Na rozdíl od vetšiny predchozích let bylo tempo rustu cen rostlinných a živocišných výrobku v souhrnu vyrovnané (mezirocní index cen RV 103,3 a ŽV 102,7), ovšem s výraznou výrobkovou diferenciací.

Mezirocní indexy cen rostlinných výrobku (%)

Ukazatel 1996/95 1997/96

Rostlinné výrobky celkem 116,7 103,3

z toho - obiloviny 136,2 113,3

- lušteniny 105,8 108,1

- olejniny 109,2 110,1

- brambory celkem 69,5 72,7

- ovoce 115,7 81,2

- zelenina 94,9 112,5

Pramen: CSÚ - Ceny zemedelských výrobcu, ceny prumyslových výrobcu a spotrebitelské ceny potravinárského zboží

Zpracoval: F. Vanícek (VÚZE)

V roce 1997 pokracoval tlak zemedelských výrobcu na približování cen obilí na tuzemském trhu cenám na svetových trzích, i když v menší míre než v roce 1996. Koncem roku 1997 se ceny obilovin v dusledku vyšší nabídky stabilizovaly. Rust cen pokracoval u vetšiny základních rostlinných výrobku s výjimkou brambor (pocátkem roku 1997 pretrvávala ješte vyšší nabídka ze sklizne roku 1996) a ovoce (vyšší sklizen v roce 1997/98).

Mezirocní indexy cen živocišných výrobku (%)

Ukazatel 1996/95 1997/96

Živocišné výrobky celkem 105,1 102,7

z toho - mléko 106,2 103,8

- jatecný skot 100,4 96,4

- jatecná prasata 104,2 98,6

- drubež 100,1 112,3

- vejce 118,3 115,1

Pramen: CSÚ - Ceny zemedelských výrobcu, ceny prumyslových výrobcu a spotrebitelské ceny potravinárského zboží

Zpracoval: F. Vanícek (VÚZE)

Zmena ve strukture poptávky po živocišných výrobcích, vyvolaná do znacné míry snížením tempa rustu reálných mezd, ovlivnila vývoj cen živocišných výrobku. Trvalý pokles zájmu o cervené maso a preference masa bílého se projevil ve výraznejší cenové diferenciaci než v minulých letech.

4.2.3 Vývoj cenových indexu ve výrobkových vertikálách

Mezirocní indexy cen ve výrobkových vertikálách (Tabulka A4.2/05) dokládají, že vývoj cen se na jednotlivých úrovních potravinového retezce postupne vyrovnává. Výjimku tvorí pouze ty výrobky, u nichž se v daném roce výrazneji zvýšila poptávka. Svedcí o tom napr. porovnání retezového indexu CZV jatecných kurat, který mezirocne vzrostl na 113,4, zatímco index CPV výrobku jatecných, resp. masa, pouze na 103,0 a SC masa a masných výrobku na 103,3.

4.2.4 Podíl ceny zemedelské suroviny na cenách finálních výrobku

Podíly cen zemedelských výrobcu (8) na spotrebitelské cene u vybraných reprezentantu potravinárských výrobku jsou uvedeny v následující tabulce.

8) Podíl cen zemedelských výrobcu na spotr. cene byl propocten pro stejné vybrané reprezentanty a podle stejné metodiky jako v predcházejících Zprávách o stavu ceského zemedelství

Podíl ceny zemedelských výrobcu na spotrebitelské cene (%)

Výrobek 1996 1997

Veprové pulky se sádlem 64,39 65,53

Hovezí ctvrte 65,37 68,33

Máslo cerstvé 66,42 63,10

Tvaroh konzumní mekký 61,03 60,80

Eidam cihla 63,38 64,72

Pasterované polotucné mléko 52,06 51,73

Kure kuchané 55,88 58,66

Kachna kuchaná 48,25 50,13

Vejce cerstvá trídená 72,36 69,68

Kapr 46,14 49,71

Brambory pozdní 56,74 39,56

Brambory rané 40,73 39,15

Cibule 39,63 40,56

Karotka 31,21 34,26

Cesnek 42,39 51,35

Jablka 35,81 26,48

Cukr krystal 26,56 33,95

Ztužený pokrmový tuk 19,28 19,47

Pšenicné mouky a krupice 36,64 44,02

Víno bílé stolní 28,39 35,96

Pramen: Propocty VÚZE

Zpracoval: O. Štiková, H. Sekavová, H. Baudisová (VÚZE)

Tak jako v predchozích letech je podíl cen zemedelských výrobcu na spotrebitelské cene vyšší u potravin živocišného puvodu. U výrobku živocišného puvodu cinil interval tohoto podílu 49,71 - 69,68 %, u výrobku rostlinného puvodu 19,47 - 51,35 %. U vetšiny potravin živocišného puvodu se podíl cen zemedelských výrobcu na spotrebitelské cene zvýšil (krome másla, tvarohu, mléka a vajec). K nejvyššímu snížení podílu cen zemedelských výrobcu na spotrebitelské cene došlo u pozdních brambor, jablek a cukru. Naopak nejvíce se tento podíl zvýšil u cesneku, vína a pšenicné mouky.

Ke snížení podílu cen zemedelských výrobcu na spotrebitelské cene nejcasteji došlo v prípadech, kdy se zvýšily oba druhy cen, ale výrazneji rostly spotrebitelské ceny (máslo, tvaroh, mléko, vejce, rané brambory). Dále v prípadech, kdy došlo ke snížení obou druhu cen, ale výraznejší snížení bylo u cen zemedelských výrobcu (jablka, pozdní brambory).

K rustu podílu cen zemedelských výrobcu na spotrebitelské cene došlo predevším v prípadech, kdy se zvýšily oba druhy cen, ale k vetšímu rustu došlo u cen zemedelských výrobcu (kure, kachna, kapr, eidam, cibule, cesnek, ztužený pokrmový tuk, pšenicné mouky a krupice, víno). Dále v prípadech, kdy došlo ke zvýšení cen zemedelských výrobcu, ale ke snížení spotrebitelské ceny (karotka, hovezí maso), prípadne ke snížení obou druhu cen, ale s vetším snížením ceny zemedelských výrobcu (cukr, veprové maso).

4.3 Trh, spotreba a kvalita potravin

4.3.1 Struktura potravinárského obchodu

Rok 1997 (9) znamenal pro ceský obchod další významnou etapu rozvoje, i když koncentrace vnitrního obchodu ješte zdaleka nedosáhla vrcholu. Mezinárodní obchodní retezce se dále rozšírily, nejagresivnejší formu expanze projevila obchodní skupina REWE.

Nejvetší domácí firmy reagovaly na tuto situaci velmi razantne. Napr. Interkontakt Group posílila své postavení doma a zásadním zpusobem v zahranicí. V CR realizovala akvizici nekolika subjektu, na Slovensku posílila svou sít prevzetím firmy Zdroj, v Polsku získala kontrolu nad nejvetším maloobchodním retezcem a pripravila svuj vstup na Ukrajinu.

Stabilní rozvoj zaznamenala spotrební družstva, byl posílen centrální nákup zabezpecovaný spolecností COOP Centrum. Došlo rovnež k založení dalších družstevních sítí.

Ve srovnání s rokem 1996 nedošlo k zásadnejším zmenám v nákupních zvyklostech obyvatel, od pocátku devadesátých let je však zrejmý posun ve výberu nákupního místa ve prospech velkoplošných prodejen. V roce 1991 se realizovala nejvetší cást nákupu v malých samoobsluhách (59 % domácností), v soucasné dobe tam nakupuje 52 % domácností. Podobne poklesl podíl pultových prodejen z 21 % na 15 %. Naopak supermarkety dnes predstavují hlavní místo nákupu potravin pro 26 % populace (v roce 1991 to bylo 19 %). Z výzkumu nákupních podmínek je zrejmé, že spokojenost spotrebitelu prevažuje nad nespokojeností. Z provedeného pruzkumu vyplynulo, že pri nakupování potravin je podle názoru spotrebitelu nejduležitejší kvalita zboží, dále cenová úroven nabídky a s mírným odstupem následuje príjemná a ochotná obsluha, cistota prodejny a šíre sortimentu.

9) Nákupní chování ceské populace a vývoj ceského obchodu v roce 1997 (spolecná tisková informace INCOA Praha a GfK Praha ze dne 16.12.1997)

4.3.2 Vývoj spotrebitelských cen

Úhrnná hladina cen spotrebního zboží a služeb v roce 1997 vzrostla oproti roku 1996 o 8,5 %, což predstavuje o 0,3 procentního bodu nižší nárust než v roce 1996.

Mezirocní indexy spotrebitelských cen zboží a služeb (%)

Skupina 1996/95 1997/96

Zboží a služby celkem 108,8 108,5

v tom - potraviny, nápoje, tabák 108,3 104,8

- odívání 110,4 108,8

- bydlení 112,2 118,7

- zarízení a provoz domácnosti 104,4 105,3

- zdravotnictví 103,1 105,1

- doprava 107,6 109,2

- volný cas 106,6 106,9

- vzdelání 138,1 110,0

- verejné stravování a ubytování 105,8 106,6

- ostatní zboží a služby 108,4 108,6

Pramen: Indexy spotrebitelských cen, CSÚ, 1997, 1998

Zpracoval: I. Mrhálková (VÚZE)

Vývoj spotrebitelských cen v roce 1997 byl ovlivnen znacným zvýšením cen výdaju na bydlení, kde se promítl predevším vzestup cen nájemného, vody, elektriny, plynu a ostatních paliv. Progresivní cenový pohyb nastal opet v oblasti vzdelání, i když se dynamika rustu cen této výdajové skupiny mezirocne významne snížila. Podstatne stouply také ceny dopravy (zejména verejné) a odívání.

Ve srovnání s rokem 1996 se výrazne zpomalilo tempo rustu cen skupiny potraviny, nápoje, tabák. Prírustek spotrebitelských cen této kumulované skupiny byl nejnižší a cinil 4,8 %, z toho cen potravin jen 4,4 %.

Mezirocní indexy spotrebitelských cen potravinárského zboží (%)

Potravinová skupina 1996/95 1997/96

Potraviny 108,0 104,4

v tom - maso a masné výrobky 106,8 103,3

- ryby a rybí výrobky 104,1 112,3

- mléko, mlécné výrobky, vejce 113,8 105,4

- oleje a tuky 105,2 104,0

- mlýnské, pekárenské a testárenské výrobky 117,7 111,4

- cukr, cukrovinky a ostatní potraviny 101,0 100,1

- brambory a bramborové výrobky 79,4 84,1

- ovoce a ovocné výrobky 111,7 103,8

- zelenina a zeleninové výrobky 105,6 103,1

Nápoje 104,8 105,9

v tom - nealkoholické nápoje 102,0 104,1

- alkoholické nápoje 105,4 106,2

Pramen: Ceny zemedelských výrobcu, prumyslových výrobcu a spotrebitelské ceny potravinárského zboží, CSÚ, 1997, 1998

Zpracoval: I. Mrhálková (VÚZE)

Dynamika rustu spotrebitelských cen potravin byla v roce 1997 o 4,1 procentního bodu nižší než úhrnný cenový index.

Vývoj spotrebitelských cen jednotlivých potravinových skupin v roce 1997 (Tabulka A4.3/01) byl znacne diferencovaný. K nejvyššímu zvýšení cenové hladiny (o 12,3 %) došlo u ryb a rybích výrobku, pritom znatelne vzrostly predevším ceny sladkovodních ryb. V roce 1997 pokracoval znacný nárust spotrebitelských cen mlýnských, pekárenských a testárenských výrobku a prekracoval celkové zvýšení cen potravin o 7 procentních bodu. V rámci skupiny nejvíce stouply ceny chleba, bežného peciva a ovesných vlocek. Výrazné zpomalení tempa cenového rustu bylo patrné u agregované skupiny mléko, mlécné výrobky, vejce. Zmírnilo se mezirocní tempo rustu cen vajec a vajecných výrobku, i když je stále vysoké. Témer zanedbatelný cenový prírustek zaznamenalo konzumní mléko; tempo rustu cen všech mlécných výrobku se snížilo.

Indexy rustu cen všech ostatních potravinových skupin byly nižší než prumerný prírustek cen potravin. Jen mírne pod hranicí prumerného rustu cen potravin se pohybovaly ceny oleju a tuku. Cenový vývoj uvnitr skupiny byl však zcela odlišný než v roce 1996. Znacné zpomalení cenového rustu, predevším vlivem snížení ceny ovoce mírného pásma, bylo charakteristické pro skupinu ovoce a ovocné výrobky. V porovnání s prírustkem v roce 1996 se snížil zhruba o polovinu rust cen masa a masných výrobku, pritom nejvyšší zvýšení cen nastalo opet u drubeže. Spotrebitelské ceny výsekových mas hovezího a veprového i masných výrobku zaznamenaly jen velmi mírný nárust, stejne jako zelenina a zeleninové výrobky.

Celkovou stagnaci cen si zachovala kumulovaná skupina cukr, cukrovinky a ostatní potraviny, avšak cena cukru po zanedbatelném zvýšení v roce 1996 razantne klesla. Jedinou potravinovou skupinou, u které byl zretelný významný posun cenové hladiny smerem dolu (o 15,9 %), byly opet brambory a bramborové výrobky.

4.3.3 Vývoj spotreby potravin

Zmeny ve spotrebe potravin v roce 1997 byly pomerne znacné oproti relativne stabilizovanému vývoji v predchozích dvou letech.

Spotreba potravin v CR (kg/obyv./rok)

Potravinová skupina 1996 19971) Mezirocní

index (%)

Maso celkem v hodnote na kosti 85,3 81,4 95,4

v tom - hovezí 18,2 16,0 87,9

- telecí 0,3 0,3 100,0

- veprové 49,2 45,6 92,7

- drubež 13,6 15,3 112,5

- ostatní 4,0 4,2 105,0

Ryby celkem 5,2 5,5 105,8

Mléko a mlécné výrobky v hodnote mléka bez másla 199,2 195,0 97,9

Vejce (ks/obyv./rok) 276 314 113,8

Máslo 4,2 4,1 97,6

Sádlo 5,2 5,1 98,1

Rostlinné tuky a oleje 15,8 16,1 101,9

Cukr rafinovaný celkem 39,5 39,5 100,0

Obiloviny celkem v hodnote mouky bez rýže 108,8 107,7 99,0

Brambory celkem 77,2 76,0 98,4

Lušteniny 2,0 2,0 100,0

Zelenina celkem v hodnote cerstvé 79,5 81,0 101,9

Ovoce mírného pásma v hodnote cerstvého 42,1 41,0 97,4

Jižní ovoce 31,4 30,0 95,5

1) Odhad VÚZE - na základe údaju o tržní produkci, ostatním prodeji, analýzy statistiky rodinných úctu a salda zahranicního obchodu.

Pramen: Spotreba potravin v Ceské republice za rok 1996, CSÚ

Zpracoval: O. Štiková, H. Baudisová (VÚZE)

U základních potravinových skupin, které predstavují rozhodující podíl na celkové spotrebe (maso a masné výrobky, mléko a mlécné výrobky a výrobky z obilovin), se v roce 1997 snížila spotreba o 1,0 - 4,6 %, prestože u nekterých výrobku z techto skupin došlo k podprumernému cenovému nárustu. Základní prícinou tohoto vývoje byla zrejme stagnace a u nekterých skupin obyvatelstva i pokles reálných príjmu (predevším mezd), provázený prudkým rustem nákladu spojených s bydlením (od poloviny roku). Ze stejného duvodu se zvýšila spotrebitelská poptávka po levnejších substitucních potravinách, jako jsou vejce, výrobky z obilovin nebo drubež. Výsledkem zvýšené poptávky bylo vetšinou nadprumerné zvýšení jejich cen. Krome toho spotrebitelé vnímají spíše vývoj celkové prumerné hladiny cen. Cenu konkrétní potraviny hodnotí v souvislosti s výší a vývojem cen substitucních potravin (napr. cena kurat nebo vajec ve vztahu k cene masa veprového ci hovezího). Tím lze do jisté míry vysvetlit na první pohled paradoxní jev, že se snižuje spotreba tech potravin, jejichž prumerné rocní ceny rostou jen mírne, zatímco u potravin s výrazným rustem cen se spotreba zvyšuje.

Na vývoj spotreby pusobily i další vlivy. Napr. zvyšování spotreby zeleniny a ryb i pokracující trend snižování spotreby živocišných tuku a rust spotreby tuku rostlinného puvodu souvisí také s úcinností zdravotní osvety. Naopak výrazný pokles spotreby hovezího masa muže být rovnež poznamenán pochybnostmi o jeho zdravotní nezávadnosti.

4.3.4Vývoj podílu výdaju na potraviny na celkových výdajích obyvatelstva

Celkové nominální výdaje domácností se v roce 1996 (10) oproti roku 1995 zvýšily zhruba o 16 % (z toho nejvíce vzrostla vydání za plyn, osobní dopravní prostredky, dopravu a spoje, palivo, nealkoholické nápoje a rekreaci). Výdaje za potraviny, nápoje a tabák se zvýšily o 13,4 %, z toho výdaje za potraviny o 13,5 %. Na celkový rust výdaju domácností mel nejvyšší vliv rust cen - úhrnný cenový index v roce 1996 k roku 1995 cinil 8,8 % (z toho za potraviny, nápoje a tabák 8,3 %, za potraviny 8,0 %). Podíl výdaju za potraviny, nápoje a tabák na výdajích celkem (bez daní, pojištení a ostatních plateb) i nadále klesal, a to ze 31,2 % v roce 1995 na 30,5 % v roce 1996. Pritom se snížil podíl výdaju za potraviny, zatímco podíl výdaju za nápoje a tabákové výrobky stagnoval (Tabulka A4.3/02).

Pri srovnání struktury výdaju v jednotlivých typech domácností, clenených podle sociálních skupin, se krome príjmové úrovne projevuje i rozdílné demografické složení a odlišný zpusob života domácností ekonomicky aktivních osob a domácností duchodcu. Domácnosti duchodcu vynakládají nejvíce prostredku na uspokojování základních životních potreb, proto i v roce 1996 dosahovaly tyto domácnosti nejvyššího podílu výdaju za potraviny, nápoje a tabák (40,3 %). Nejnižšího podílu výdaju za potraviny, nápoje a tabák dosahovaly v roce 1996 domácnosti samostatne cinných osob (26,4 %). Z výše a struktury vydání v techto domácnostech je patrná jejich vyšší životní úroven a odlišný životní styl (nejvyšší vydání za osobní dopravní prostredky, rekreaci, vzdelání a kulturní služby, verejné stravování atd.). V domácnostech zemedelcu je struktura vydání spojena s ponekud odlišným zpusobem života na venkove, mají nejnižší vydání za bydlení, dopravu a spoje a za lékarskou péci.

V domácnostech s minimálními príjmy duchodcu cinil podíl výdaju za potraviny, nápoje a tabák 47,3 % z celkových výdaju v roce 1996; v domácnostech s minimálními príjmy s detmi 38,7 %. Z hlediska porovnání struktury výdaju mezi temito domácnostmi a domácnostmi základního souboru je zrejmé, že v roce 1996 opet zesílily diference mezi výdaji domácností s minimálními príjmy s detmi a prumernou domácností základního souboru. Domácnosti s minimálními príjmy realizují nejvyšší vydání (absolutní i relativní) za potraviny a za bydlení. I tak dosahovala úroven techto výdaju v domácnostech s minimálními príjmy s detmi pouze 60 - 70 % jejich absolutní výše v prumerné zpravodajské domácnosti.

10) Vzhledem k absenci aktuálních statistických údaju je analýza provádena vždy s rocním zpoždením

4.3.5 Kvalita potravin

Zákon c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (platnost od 1. zárí 1997), stanovil odpovednost výrobce za jakost a zdravotní nezávadnost potravin uvádených do obehu. Státní dozor nad dodržováním povinností plynoucích ze zákona provádí Ceská zemedelská a potravinárská inspekce, orgány veterinární služby a orgány hygienické služby. Tento zákon ovlivní kvalitu potravin až v roce 1998.

Pozornost kontrolních orgánu je zamerována predevším na subjekty a oblasti s nejvetší cetností závad. Proto je nutné interpretovat vyhodnocené údaje pouze jako trendy ve vývoji s ohledem na výber kontrolovaných subjektu. Následující výsledky znamenají, že zjištené podíly nevyhovujících vzorku nereprezentují jakost a zdravotní nezávadnost potravin na trhu. Skutecná kvalita je v prumeru príznivejší.

Jakost zemedelských produktu

Podíl nevyhovujících výrobku rostlinného puvodu (%)

Výrobky 1996 1997

Obiloviny, olejniny, lušteniny 2,3 5,1

Ovoce, zelenina 31,3 30,3

Konzumní brambory 19,4 33,7

Suché plody, korení, káva, caj 18,2 7,6

Pramen: CZPI

Zpracoval: J. Golánová (MZe CR)

Výrazné zhoršení kvality bylo v roce 1997 zjišteno u brambor (tuzemských i dovozových). Problémem zustává kvalita ovoce a zeleniny, kde jsou zjištovány vady predevším ve vztahu k deklaraci jakosti.

Výsledky veterinárního dozoru na porážkách hospodárských zvírat

Rok Celk.poraženo zvírat Z toho nutne Konfiskováno Podmínene poživatelné

bez drubeže (ks) (%) (%) (%)

1996 4986163 2,8 0,9 2,9

1997 5162404 3,0 1,1 2,8

Pramen: SVS CR

Zpracoval: J. Golánová (MZe CR)

Jakost potravinárských výrobku

V roce 1997 byla kontrolní cinnost CZPI zamerena predevším na obchodní sít. Kontrola ve výrobe byla realizována na základe výsledku kontroly v maloobchodech, pokud bylo duvodné podezrení, že nedostatky mají puvod ve výrobe.

Výsledky kontrol potravin v laboratorích CZPI

Rok Hodnoceno mikrobiologicky Hodnoceno na cizorodé látky

pocet celkem nevyhovelo (%) pocet celkem nevyhovelo (%)

1996 5641 27,1 10923 10,8

1997 3534 28,2 6999 9,5

Pramen: CZPI

Zpracoval: J. Golánová (MZe CR)

V roce 1997 nedošlo k podstatné zmene v jakosti kontrolovaných vzorku. Nejvyšší pocty mikrobiologicky nevyhovujících vzorku byly zjišteny u cukrárských a lahudkárských výrobku. Závažné byly nálezy mykotoxinu v arašídové nugete, jejichž limit byl v nekolika prípadech prekrocen více než 8krát (arašídy z dovozu). Dalším kritickým zjištením byl nález salmonely v instantních polévkách z dovozu a nadlimitní obsah ftalátu u nekterých lihovin.

Z celkového objemu zákazu prodeje potravin v obchodech prevažovaly výrazne zákazy dovozových potravin (v hodnote 8 740 tis. Kc) nad zákazy tuzemských potravin (v hodnote 2 485 tis. Kc).

Potraviny a suroviny živocišného puvodu byly kontrolovány Státní veterinární správou ve více než 10 000 potravinárských provozech a prodejnách.

Výsledky kontroly Státní veterinární správou

Rok Hodnoceno mikrobiologicky Hodnoceno na cizorodé látky

pocet celkem nevyhovelo (%) pocet celkem nevyhovelo (%)

1996 312785 4,2 55356 3,4

1997 198137 2,8 31449 3,1

Pramen: SVS CR

Zpracoval: J. Golánová (MZe CR)

Nejvetší výskyt salmonel byl (stejne jako v predcházejících letech) u drubeže, drubežích výrobku a vajec. Kvalitu kontrolovaných vzorku surovin a potravin živocišného puvodu lze v roce 1997, podle údaju uvedených v tabulce, celkove hodnotit jako zlepšující se.