ZMĚNY VE VYUŽITÍ PŮDY V ČESKÉ REPUBLICE 1845-1995

ZMĚNY VE VYUŽITÍ PŮDY V ČESKÉ REPUBLICE 1845-1995

LAND USE CHANGES IN THE CZECH REPUBLIC 1845-1995

Pletichová Dobroslava

Adresa autora:

Katedra zemědělské ekonomiky, PEF ČZU Praha

Anotace:

Využití půdního fondu je důležitým ukazatelem ekonomického a ekologického potenciálu dané země. Je výsledkem dlouhodobé vzájemné interakce příroda-společnost a odráží jak hospodářský a sociálně-politický vývoj, tak i vývoj životního prostředí. Pro pochopení této vzájemné interakce a pro její prognózu je třeba znát i dlouhodobé tendence využití půdního fondu.

Summary:

The land exploitation is an important indicator of the economical and ekological potential of the country. It is a result of long lasting joint interaction of the nature and human society and reflects the economical , social and political development as well as environmental evolution. To understand this mutual interaction and it is prognosis, it is necessary to know long lasting tendencies of the land fond usage.

Klíčová slova:

změny ve využití půdy, sociální souvislosti, ekonomické souvislosti

Keywords:

land use changes, social consequences, economic consequences

Zemský povrch je předmětem výzkumu celé řady vědních disciplín. Geografie se zabývá studiem přírodních a sociálních systémů v jejich vzájemných vazbách, prostorovém uspořádání a vývoji v čase. Jedním z prvků přírodní sféry z tohoto pohledu je půda.

Prvním geografem zabývajícím se nejen vlastnostmi půdy, druhy a typy půd, ale i jejich využitím byl L.D. Stamp ve 30. letech ve Velké Británii. Land Use jako pojem byl právě jím vnesen do odborné terminologie, jednak díky rozsáhlému mapování britských ostrovů, jednak díky poválečnému rozvoji této metodiky v detailním i přehledném vyjádření způsobů využití půdy v celé řadě zemí. Mapy Land Use pro různé časové horizonty jsou mimořádně cenným zdrojem informací o stavu a vývoji interakce společnost-příroda v konkrétním území. V roce 1996 byla založena IGU/LUCC (International Geographical Union/Land Use & Land Cover Change - pracovní skupina), jejíž první zasedání se uskutečnilo v červenci 1997 v Australském Brisbane, zabývající se touto problematikou.

Výzkumem zaměřeným na změny využívání půdního fondu v ČR se zabývá Přírodovědecká fakulta UK, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.

Přehled dílčích změn v období 1845-1995

V roce 1845, tj. těsně před nástupem kapitalismu umožněným revolucí 1848/9, podíl z.p. na celkové rozloze dnešní ČR činil 66,9%, podíl o.p. na celkové ploše 48,2% (na z.p. 72,1%) a odpovídal extenzívnímu charakteru feudálního zemědělství .

r. 1845-1882 dovršení zemědělské revoluce, působení rostoucích rozdílů v úrodnosti půdy a polohy k trhu (diferenciální rentou I), zánik úhoření - výraznější změny ve struktuře zemědělské půdy (nárůst o.p.,TK, velký úbytek Pa).

r. 1882-1897 Růst trhu s potravinami nutil zvyšovat efektivnost zemědělské výroby intenzivnějším využitím o.p., investicemi kapitálu do především úrodnějších pozemků, stejné nebo menší plochy, a to střídavým hospodařením. V tomto období došlo k nepatrným změnám ve struktuře ploch.

r. 1897-1921 Zemědělská konjunktura, 1.sv. válka - úbytky o.p., TK i Pa, nárůst luk, úbytek z.p. - větší změny ve využití půdy.

r. 1921-1933 Pozemková reforma, velká hospodářská krize 30.let - růst o.p. a TK, pokračovaly úbytky luk, Pa i z.p.

r. 1933-1948 Vliv okupace a války - obdobný vývoj jako 1921-1933

r. 1948-1970 Odsun českých Němců, extenzívní vývoj ekonomiky (zalesňování a zatravňování pohraničních oblastí, rozvoj investiční výstavby, vliv diferenciálních příplatků). V tomto období byly zaznamenány největší změny ve využití zemědělské půdy - velké úbytky o.p. (-15,5%), z.p. (-12,5%).

r 1970-1990 Opatření k zamezení úbytku zemědělské půdy ve prospěch "jiných ploch" (zákon z r. 1976) - menší změny ve struktuře půdního fondu (výměra o.p. se snížila o 2,8%).

r. 1990-1995 Působení prvků tržní ekonomiky a konkurence zahraničních agrárních komodit - pokračování úbytku o.p., nárůst luk a Pa.

Podíl ploch z celkové rozlohy území, na kterých došlo ke změně v jejich využití lze vyjádřit tzv. indexem změny resp. průměrným ročním indexem (viz Bičík, 1995).

Tab. č. 1 Průměrný roční index změny využití půdy v ČR 1845-1995

Závěr:

Příčiny počátku úbytků orné půdy byly tedy ekonomické, neboť v konkurenčním prostředí se kapitál v zemědělství mohl efektivně uplatnit jen v úrodnějších oblastech. Diferenciální renta II na méně úrodných pozemcích byla nižší, proto byly převáděny na louky a jiné kultury, v podhorských oblastech zalesňování.

Působila tu i vleklá agrární krize 80. a 90. let 19. století, vyvolaná mj. i konkurencí levného amerického obilí dopravovaného parníky přes Atlantik.

Tato situace a vývoj se do jisté míry opakuje i nyní, kdy české zemědělství je vystaveno vlivu tržní ekonomiky a konkurenci laciných, mnohem více dotovaných zemědělských výrobků ze států Evropské unie.

Změny v ekonomické situaci českého zemědělství po roce 1989 a jimi vyvolané trendy ve využití půdního fondu dokládají údaje o změnách výměry jednotlivých půdních kultur za období 1990-1995. Za 5 let se plochy o.p. zmenšily o 72 tis. ha, ( za období 1948-1970 se plocha o.p. zmenšila o 94 tis. ha.). Plochy luk a pastvin rostly (+7,6%, 44 tis. ha, +4,3%, 11 tis. ha). Nárůst plochy lesů je zanedbatelný (1 tis. ha) Ve srovnání s vývojem 1882-1897 je rozsah a intenzita těchto změn mnohem větší, protože "napravují" především intenzivní změny z období 1948-1970.

Literatura:

Bičík, I., Jeleček, L.: Metodika hodnocení změn půdního fondu ČR v posledních 150 letech. Sborník ze semináře VÚZE, MZ ČR, Špindlerův Mlýn 2.-6.10.1995, Praha, 1995

Jeleček, L.: Změny ve využití půdy v ČR 1845-1995 a jejich souvislosti se společenským vývojem, Sborník ze semináře VÚZE, MZ ČR, Špindlerův Mlýn 13.-17. října 1997, Praha 1997

Zelená zpráva za r. 1996, MZ ČR, Praha 1997