Zloději úrody jsou stále drzejší

Zemědělci na jihu Moravy řeší letos opět dilema: najmout si hlídače, který alespoň částečně odradí hejna zlodějů, nebo vzít polní pych jako trudnou skutečnost, s níž toho nelze moc pořídit.

„Silážní kukuřice nemá vůbec chuť jako ta cukrová, ale ti lidé sjedou všechno,“ stýská si Jaromír Jandák ze zemědělské společnosti Veverské Knínice. Kukuřičná pole působí jako magnet, ať už přímo v Brně kousek od medláneckého letiště, nebo třeba v Ořechově či Prušánkách. Někteří zemědělci už pomalu házejí flintu do žita.

Jsou jako sarančata

„Zloději jsou čím dál drzejší. Onehdy naši zaměstnanci trhali broskve a kousek od nich si najelo auto. Jeho osádka se přidala k našim trhačům, jako by se nechumelilo. S takovými si ani hlídač neporadí, nikdo nebude riskovat a pouštět se s nimi do křížku,“ míní Vladimír Konečný, předseda představenstva společnosti Agro Modřice. Podle něj byl stejný problém nedávno s meruňkami, letošní výnosy ovoce jsou prý ale takové, že by se hlídači nevyplatili.

Stejný názor má také František Doležal z Agrocomu Viničné Šumice, kde mají každoročně problémy se zloději jahod, hroznů a jablek. „Plat hlídače by se nám nevrátil. Navíc zloději nemají skrupule, i kdyby tam byl hlídač, klidně rozstříhají plot na druhé straně.“

V Ořechově u Brna mají pifku i na cyklisty. „Sarančata na bicyklu spasou, na co přijdou. Taky víme o člověku, který nám ve velkém jezdí na kukuřici. V poli má prosečený koridor, ale co naděláte, když ho nechytíte při činu! Jeden soukromý zemědělec si zase klidně zajede do našeho s kombajnem a naseče si trochu pšenice nebo ječmene,“ sype z rukávu člen tamní zemědělské společnosti, který raději chce zůstat v anonymitě.

Hlávky zelí letos uhájíme

V Brněnských Ivanovicích mají letos všechny předpoklady úrodu zelí uhájit. Tentokrát je totiž nasázeli přímo v oploceném areálu, který jim hlídá bezpečnostní agentura se psy.

„Dřív jsme pěstovali kvanta zeleniny skoro na dvou stech hektarech, taky květák a kapustu. Teď se to zredukovalo jen na zelí na dvaceti hektarech a jedním z důvodů byl právě polní pych,“ přiznal vedoucí střediska zelárny společnosti Agro Tuřany Vladimír Stoklásek.

Bez ostychu kradou lidé kukuřici i v Prušánkách na Hodonínsku a stejnou zkušenosti mají v Týnci či Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. „Nejde to absolutně uhlídat a hlásit to policii je k ničemu. Zrovna teď jsme načapali ženu, jak si plní kabelu. Ti lidé nám navíc ničí porosty,“ stěžuje si ředitel společnosti Agromoravia v Moravské Nové Vsi Milan Vala.

K rezignaci má blízko soukromý zemědělec František Král z Týnce, který se specializuje na brambory a zeleninu. Podle něj je na zloděje každý majitel krátký. „Úplně jsem kapituloval. Zloději podnikají na pole hotové nájezdy a neexistuje žádná obrana. Přijedou autem, nahážou zeleninu do beden nebo do pytlů a pak to prodávají. Jednou je moji lidé chytli, ale dostali od nich nakládačku. Člověk je zkrátka úplně bezmocný,“ zlobí se Král.

Hlídáme a pomáhá to

V Agrospolu Hevlín na Znojemsku se naopak na noční hlídače spoléhají. „Dva nám hlídali brambory a teď je budeme muset najmout znovu, protože bude dozrávat paprika. Jsou to většinou důchodci nebo myslivci, kteří mají i zbraň. To na zloděje platí. Měsíčně dáme za hlídání asi patnáct tisíc, což je určitě méně než odhadované ztráty z polního pychu,“ říká jednatel Agrospolu Karel Polášek.

Hlídači se osvědčují i největší ovocnářské firmě na Znojemsku, v Pomoně Těšetice. „Máme tři muže se psy, kteří sady hlídají čtyři měsíce až do listopadu, kdy dozrají poslední jablka. Zrovna nedávno zloděje vyplašili. Nechali je utéct, ale to stačí. Nemůžeme po nich chtít, aby se hnali do nějakých rvaček,“ míní vedoucí sadu Ivo Pokorný.