ZEMĚDĚLSTVÍ 1996 - 1997 (2. část)

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky 1998

ZEMEDELSTVÍ

2. cást

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Jirí Dubec, reditel odboru strategie a komodit

OBSAH

Vývoj zemedelství CR do roku 1996 (pokracování)

Vývoj zemedelství CR v roce 1997

Rostlinné komodity

· Obiloviny

· Olejniny

VÝVOJ ZEMEDELSTVÍ CR DO ROKU 1996 (pokracování)

ZD však dosud nedokázala vytvorit ekonomické predpoklady pro vydání majetkových podílu oprávneným osobám, které nechtejí svuj majetkový podíl vložit do transformovaného ZD. Bylo by tedy možno vydávat pouze nemovitý majetek, který vetšinou nelze delit (kravín, silážní jáma apod.). Celá rada budov, technologií a stroju pro živocišnou výrobu, s jejichž hodnotou se pri transformaci pocítalo, je dnes prakticky bez hodnoty a navíc jsou zatíženy nutnými náklady na ekologickou likvidaci (silážní žlaby apod.). Dále je nutné si uvedomit, že cást živocišné výroby byla v dusledku restrukturalizace zemedelství likvidována (skot) za daleko nižší ceny, než za jaké byla zapocítána do transformacních podílu.

Je tedy zrejme vecí politického rozhodnutí, zda situace bude rešena na úkor cásti oprávnených osob v prípade, že by došlo k vyporádání v termínu stanoveném zákonem, nebo bude prijato jiné rešení. Dalšími možnostmi rešení jsou: prodloužení termínu splatnosti pri soucasném zvýšení rentability zemedelské výroby cestou rustu cen potravin, nebo napr. vyplacení zálohy maximálne 10 000 Kc každé oprávnené osobe z prostredku Pozemkového fondu. Samozrejme je možná i kombinace techto rešení.

Privatizace státních statku není zcela dokoncena v dusledku znacného rozsahu restitucních nároku oprávnených osob a související nutností identifikace vlastníku movitého a nemovitého majetku puvodních státních statku a jim podobných podniku (dále jen státních podniku). Identifikaci majetku puvodních státních podniku postupne zajištuje Pozemkový fond, který zatím majetek spravuje.

Do regulace trhu byly v roce 1996, stejne jako v roce 1995, zarazeny pouze dve zemedelské a potravinárské komodity, a to mléko a mlékárenské výrobky a potravinárská pšenice. Úhrnem vynaložil SFTR v roce 1996 na regulaci trhu 2,436 mld. Kc. Na regulaci trhu potravinárské pšenice bylo v roce 1996 vynaloženo 1310 mil. Kc a na regulaci komoditní skupiny mléko a mlékárenské výrobky 1126 mil. Kc.

Dotacní politika, realizovaná v gesci MZe CR, se v roce 1996 soustredila, obdobne jako v roce 1995, na programy zatravnení, zalesnení a péce o krajinu a na podporu chovu masného skotu v extenzivních oblastech. V roce 1996 dominoval dotacní titul Údržba krajiny v kulturním stavu, na který byla poskytnuta dotace ve výši 1452 mil. Kc, a dotacní titul Podpora chovu masného skotu pastevním zpusobem v horských oblastech s poskytnutou dotací ve výši 355 mil. Kc. Celkový objem dotací poskytnutých za rok 1996 cinil 3542 mil. Kc, což je o 3,5 % více než v roce 1995.

Težište podpory financování zemedelství spocívalo i v roce 1996 na aktivitách PGRLF. V tretím roce jeho pusobení v oblasti úverování zemedelství došlo k progresivnímu nárustu poskytnutých úveru o 47 %, což predstavuje 14,8 mld. Kc. Na dvojnásobek se oproti roku 1995 zvýšil objem poskytnutých garancí, které za rok 1996 cinily 8,2 mld. Kc. Výrazne stoupl i objem prostredku na splátky dotací úroku, kde nárust v roce 1996 o 1,8 mld. Kc predstavuje dvojnásobek objemu vynaloženého v roce 1995, pricemž prumerná sazba úroku placeného zemedelcem cinila v roce 1996 díky PGRLF pouze 3,2 % a od pocátku cinnosti Fondu pak 3,53 %.

Z programu PGRLF byly v roce 1996 využívány programy Provoz, Zemedelec, Služby a Restituent. Na konci roku 1996 byly nove zarazeny programy KPV pro cleny Konfederace politických veznu a Export. Cílem programu KPV bylo usnadnení rekonstrukcí hospodárství a bydlení pro podnikatele na bázi rodinných farem, kterí byli cleny Konfederace politických veznu a byli výrazne postiženi komunistickým režimem. Program Export podporil vývoz vybraných zemedelských komodit zvýhodnením dotace úroku z poskytnutých úveru.

Agrární zahranicní obchod zaznamenal v roce 1996 další rust celkového obratu, avšak tento rust byl dosažen pouze výrazným zvýšením dovozu. Agrární vývoz poprvé v transformacním období (1990 až 1996) zaznamenal mezirocní pokles o 0,6 % a dosáhl úrovne 33,5 mld. Kc. Agrární dovoz mezirocne vzrostl o 20,5 % na objem 55,8 mld. Kc. Výsledkem tohoto vývoje byl mezirocní rust pasivního salda agrárního zahranicního obchodu, které dosáhlo výše 22,3 mld. Kc, což predstavuje mezirocní rust o témer 77 %.

Z hlediska komoditní struktury byl agrární obchod v roce 1996 významne ovlivnen vývojem obchodu kompetitivními produkty, který oproti roku 1995, kdy vykazoval aktivní saldo ve výši 419 mil. Kc, vytvoril v roce 1996 pasivní saldo ve výši více než 8 mld. Kc. Tento vývoj nejvýrazneji ovlivnil obchod s obilovinami, které se podílejí na zvýšení pasivního salda obchodu kompetitivními produkty témer z poloviny. Dovoz obilovin byl nutný vzhledem k jejich nízké sklizni v roce 1996. Tento dovoz vláda CR zvýhodnila snížením cla na nulu pro žito, pšenici a kukurici. Z hlediska vývozu zustávalo nejvýznamnejší komoditní agregací mléko a mlékárenské výrobky (17,6 % podílu na vývozu). Tato agregace je ovšem výrazne dotována SFTR. Na dovozu se nadále výrazne podílela komoditní agregace ovoce, zelenina a výrobky z nich s podílem 25,9 % na celkové hodnote agrárního dovozu.

Teritoriální struktura agrárního zahranicního obchodu se vyznacovala výrazným zhoršením bilance obchodu se zememi EU. Proti roku 1995 se výrazne prohloubilo pasivní saldo obchodu s EU o více než 5,5 mld. Kc, což predstavuje nárust o 46,9 %. Ke zlepšení naopak došlo u aktivního salda se Slovenskem, SNS a pobaltskými zememi.

Celkový ekonomický výsledek zemedelství, zjištený na základe výberového šetrení, predstavoval ztrátu ve výši 498 mil. Kc. Oproti roku 1995, kdy byl vykázán zisk ve výši 650 mil. Kc, došlo ke zhoršení hospodárského výsledku, které bylo možno jednoznacne pripsat na vrub zhoršených klimatických podmínek v prubehu vegetace.

VÝVOJ ZEMEDELSTVÍ CR V ROCE 1997

Vývoj zemedelství v roce 1997 byl ovlivnen celkovým nepríznivým vývojem ceské ekonomiky. Rust pasivního salda obchodní bilance až na 160,3 mld. Kc (11,3 % HDP) za rok 1996, deficitní vývoj státního rozpoctu již od pocátku roku 1997 a výrazné zpomalení rustu HDP se staly nejbolestivejšími místy hospodárského vývoje CR.

Rešení prudce narustajícího pasivního salda obchodní bilance na prelomu let 1996/97 se stalo na jare roku 1997 prioritou jednání ceské vlády. Byla zavedena dovozní depozita v rámci postupne prijatých dvou "balícku" vládních opatrení, vedoucích predevším k omezení dovozu a soucasne i k omezení verejné spotreby cestou škrtu vládních výdaju. Nepríznivý vývoj ekonomiky CR soucasne vedl k poklesu kurzu koruny. Ceská národní banka (CNB) nejprve intervenovala ve prospech koruny a následne, po malém úspechu intervencí, uvolnila zcela kurz koruny trhu, pri soucasném výrazném zvýšení úrokových sazeb. Zvýšení úrokových sazeb CNB vedlo k odpovídajícímu rustu úrokových sazeb komercních bank, což se velmi nepríznive promítlo do ekonomiky hospodárských subjektu financujících své aktivity cestou úveru.

Je však treba konstatovat, že v prubehu roku 1997 nastalo zlepšení nekterých parametru hospodárského vývoje CR. Ke snížení pasivního salda obchodní bilance došlo cástecne vlivem prijatých vládních "balícku", avšak predevším v dusledku oslabení kurzu koruny. Státní rozpocet vykázal sice deficit, lze však konstatovat, že v prípade neprijetí restriktivních opatrení vlády by byl nesrovnatelne vyšší. Vládní opatrení však podle údaju CSÚ nezastavila pokles tempa rustu HDP, jehož prírustek za rok 1997 ciní 1,0 %.

Zemedelsko-potravinárský sektor zaznamenal v roce 1997 také pokles tempa rustu svého celkového produktu mereného hrubou zemedelskou produkcí (HZP). Pokles HZP, který byl však podstatne mírnejší než pokles HDP CR, byl zpusoben zejména záplavami na Morave a v severovýchodních Cechách a celkove nepríznivými klimatickými podmínkami v prubehu vegetace. Významne se na poklesu HZP podílela také restrikce stavu skotu a hlavne krav.

Nepríznivý vývoj agrárního zahranicního obchodu z predchozích let pokracoval i na pocátku roku 1997. Došlo k prohloubení pasivního salda, avšak jeho prohlubování nebylo, ve srovnání s rustem pasivního salda celkového zahranicního obchodu CR, zdaleka tak výrazné. V rámci PGRLF byl na podporu vývozu vybraných zemedelských komodit vyhlášen program Export.

V rámci prvního (dubnového) "balícku" vládních opatrení byla zavedena dovozní depozita, která sice cástecne ovlivnila vývoj salda agrárního zahranicního obchodu, avšak celkove se príliš neosvedcila. Dovozní depozita ukládala dovozcum složit pred zahájením celního rízení u stanovených bank financní cástku ve výši 20 % celní hodnoty dováženého zboží, a to na dobu šesti mesícu. Banky vydávaly písemné potvrzení o složení depozita, které musel dovozce predložit celnímu úradu pri zahájení celního rízení. Po uplynutí šesti mesícu od složení byla depozita v plné výši vrácena dovozci. Dovozní depozita nebyla uplatnena na nekompetitivní výrobky, plemenný materiál a obilí. Protože jejich existence byla kritizována jak domácími dovozci, tak ze strany WTO a EU, byla depozita po nekolika mesících zrušena. Významnejším faktorem, který príznive ovlivnil vývoj salda agrárního zahranicního obchodu, bylo uvolnení kurzu koruny na devizovém trhu, což vedlo v zásade k její devalvaci.

Celkove za rok 1997 došlo k mezirocnímu poklesu pasivního salda agrárního zahranicního obchodu o 7,3 %. Pozitivním ukazatelem bylo rychlejší tempo rustu vývozu oproti dovozu. Príznivý vývoj byl zaznamenán zejména u kompetitivních komodit, když u prevážné vetšiny z nich došlo ke zlepšení vývoje jejich obchodní bilance. Z teritoriálního hlediska vzrostl význam exportu do rozvojových zemí a zejména do zemí bývalého Sovetského svazu, zatímco podílové zastoupení EU a zemí CEFTA na celkovém vývozu pokleslo. Významnou zmenou je snížení podílu importu agrárních komodit z EU na celkovém dovozu.

Pozitivní vliv na vývoj agrárního zahranicního obchodu, zejména z hlediska vývozu, mely exportní subvence poskytované Státním fondem tržní regulace (SFTR) v rámci regulace trhu vybraných zemedelských komodit. Stejne jako v predchozích letech Fond subvencemi podporoval vývoz mléka a mlékárenských výrobku v celkovém objemu 1112 mil. Kc.

Pocátek roku 1997 byl charakterizován vyšší produkcí a nabídkou jatecného skotu a hovezího masa a nižší spotrebitelskou poptávkou, což vedlo k poklesu cen jatecných zvírat. S cílem zastavit tento pokles poptávky a zvýšit ceny placené zemedelcum za jatecná zvírata rozhodla Rada SFTR o zarazení jatecného skotu do regulace trhu formou subvencovaného vývozu. Náklady této regulace predstavovaly celkem 129 mil. Kc.

Krome techto hlavních komodit bylo do regulace trhu zarazeno i rešení nadúrody brambor ze sklizne roku 1996 formou subvencovaných vývozu bramborového škrobu v celkové výši nákladu regulace 33 mil. Kc.

Rada SFTR také schválila - jako druhý zpusob regulace - financní podporu skladování pšenice a žita pro potravinárské úcely v rámci termínovaných obchodu. Na tuto cást regulace trhu obilovin bylo celkove vynaloženo 764 mil. Kc.

Úhrnem vynaložil SFTR v roce 1997 na regulaci trhu agrárních komodit 2,038 mld. Kc.

Významnou formu podpory zemedelcu predstavují prímé dotace. Zcela dominantním dotacním titulem v roce 1997 byla podpora údržby zemedelského pudního fondu v kulturním stavu v podhorských a horských oblastech. Výše dotace byla diferencována podle ceny pudy (do 3,10 Kc/m2 byla sazba 3300 Kc/ha a od 3,11 do 3,50 Kc/m2 byla sazba 2500 Kc/ha).

S cílem zastavit pokles stavu hospodárských zvírat v oblastech s vyšším zastoupením travních porostu s durazem na zdravý odchov a postupné zvyšování kvality masa byl opet zarazen dotacní titul na podporu chovu skotu bez tržní produkce pastevním zpusobem v podhorských a horských oblastech. Nove byl v prubehu roku zarazen dotacní titul na podporu pestování lnu. U ostatních dotacních titulu byla zachována kontinuita z predcházejících let.

Zduvodu rozpoctových škrtu v rámci tzv. "balícku" vládních opatrení, prvního i druhého (kvetnového), byl snížen objem financních prostredku urcených na prímé dotace a pro PGRLF z 8,01 mld. Kc na 6,989 mld. Kc. K nejvetšímu snížení objemu financních prostredku došlo u dotacních titulu Podpora údržby zemedelského pudního fondu v kulturním stavu v podhorských a horských oblastech (o 158 mil. Kc, tj. o 8,6 %) a Podpora chovu skotu bez tržní produkce mléka pastevním zpusobem v podhorských a horských oblastech (o 220 mil. Kc, tj. o 44 %) a u financních prostredku urcených pro PGRLF (o 342 mil. Kc, tj. o 9 %).

Prehled o priznaných financních prostredcích v roce 1997 podle dotacních titulu

Dotacní Limit Priznáno Cerpáno Index Index

titul Název dotacního titulu priz./limit cerp./limit

(tis. Kc) (tis. Kc) (tis. Kc) % %

1 A Restrukturalizace

RV zalesnením 18 000 18 173 17 132 100,96 95,18

1 B Obnova vinic, chmelnic

a ovocných sadu 74 200 77 250 74 483 104,11 100,38

1 C Údržba zemedel.

pudního fondu

v kulturním stavu 1 672 500 1 667 771 1 669 345 99,72 99,81

1 D Podpora vcelarství 76 300 76 350 76 258 100,07 99,95

1 E Podpora chovu

hospodárských zvírat

pastevním zpusobem 280 700 301 089 278 016 107,26 99,04

1 F Podpora pestování lnu 6 000 5 985 5 985 99,74 99,74

2 A Udržování a zlepšování

genetického potenciálu

hospodárských zvírat 156 000 156 002 152 766 100,00 97,93

2 B Udržování genetického

potenciálu osiv a sádí 52 000 51 998 51 276 100,00 98,61

3 Podpora ozdravování

polních a speciálních

plodin 13 000 13 009 12 494 100,07 96,11

2 V Výjimky 36 580 36 577 35 757 99,99 97,75

Celkem DOTACE APK 2 385 280 2 414 204 2 373 512 101,21 99,51

4 Podpora rešení

problematiky vodního

hospodárství 401 600 402 076 400 455 100,12 99,72

CELKEM DOTACE CR 2 786 880 2 816 280 2 773 967 101,05 99,54

Pramen : MZe

Stejne jako v predchozích letech i v roce 1997 PGRLF podporil podnikatele v zemedelství dotacemi úroku a garancemi poskytovaných úveru. V dusledku vládních "balícku" však byl docasne zastaven program Zemedelec.

Podpurný význam PGRLF pro ceské zemedelství se znovu projevil po povodních na Morave a v severovýchodních Cechách v cervenci 1997. Operativne byl pro rok 1997 zarazen program na podporu zemedelcu v zátopových oblastech, kterým byly poskytnuty pujcky na obnovu hospodarení úrocené 5 %, s odkladem splátek i placení úroku o 3 roky a dobou splatnosti 20 let. Financní prostredky na tyto pujcky poskytl Pozemkový fond CR.

V listopadu 1997 rozhodla valná hromada PGRLF zvýšit dotaci úroku zemedelcum v zátopových oblastech o 3 procentní body (a to i na dríve otevrené úvery). Valná hromada dále rozhodla, že u nových úveru splatných do 2 let sníží garanci z 50 % na 30 % jistiny úveru a nebude poskytovat garanci na úvery pro nákup mobilních stroju (napr. traktoru). Ostatní úvery bude PGRLF garantovat 50 % pri splatnosti do 6 let a 85 % pri splatnosti nad 6 let. Soucasne valná hromada PGRLF rozhodla, aby od 1. ledna 1998 byl opet otevren prístup k programu Zemedelec.

Fond zprostredkoval pro zemedelství v roce 1997 úvery v celkovém objemu více než 15 mld. Kc.

Prehled o pusobení PGRLF v roce 1997 podle jednotlivých programu

Pocet žádostí Údaje v tis. Kc

Program celkem schvál. zamítnuto výše požadované výše

úveru garance dotace

Provoz 1 110 1 075 31 3 801 562 1 060 752 441 767

Zemedelec 1 249 1 159 84 5 657 832 4 169 828 2 248 877

Export 45 35 10 2 751 270 0 150 966

Služby 2 1 1 13 970 9 779 2 855

Restituent 0 0 0 0 0 0

Nabyvatel 1 1 0 2 005 2 005 0

TOZ 35 31 3 73 094 21 928 0

Krmné obilí 100 98 2 2 974 974 0 264 495

Krajina 728 698 75

Mládí 221 206 13

Agroregion 306 291 14

Povodne 114 112 1 21 171

KPV 0 0 0

Pujcky 58 51 5 208 226

Celkem 15 274 707 5 264 292 3 108 959

Pramen: PGRLF, MZe

Celkový ekonomický výsledek agrárního sektoru za rok 1997 vykázaný CSÚ predstavuje ztrátu ve výši 894,1 mld. Kc. V porovnání s hospodárským výsledkem za rok 1996, kdy zemedelství jako celek zaznamenalo ztrátu témer pul miliardy Kc, jde o pomerne výrazné zhoršení hospodárského výsledku. Tento mezirocne zhoršený výsledek byl zpusoben predevším dvema základními faktory. Prvním je dusledek rozpoctových škrtu, které vláda provedla v rámci uvedených dvou "balícku" opatrení. Rozpoctové škrty se dotkly i zemedelství (dotace, PGRLF), což samozrejme zhoršilo jeho hospodárský výsledek. Druhým významným faktorem, který pusobil v roce 1997 na zhoršení hospodárského výsledku zemedelství, byly povodne na Morave a v severovýchodních Cechách. Škody zpusobené povodnemi byly sice cástecne kompenzovány z pojištení zemedelcu a dotacní podporou MZe, celkove však znamenaly hospodárskou ztrátu.

Z hlediska dalších významných indikátoru, jimiž jsou míneny predevším ceny vstupu a ceny zemedelských výrobcu, a které rozhodují o hospodárském výsledku, je nutno poznamenat, že oproti roku 1996 nedošlo v roce 1997 k jejich zlepšení. Nadále pokracoval rust cen vstupu do zemedelství, který tradicne kopíruje inflaci (témer 10 % v roce 1997), pricemž ceny zemedelských výrobcu v podstate stagnovaly, respektive rostly pouze o zlomky procenta (mimo obilí).

V roce 1997 byla na MZe CR zahájena nezbytná príprava pro budoucí pristoupení CR k Evropské unii s predbežným termínem pristoupení v roce 2005. Byl pripraven pozicní dokument, který charakterizuje soucasný stav agrárne-potravinárského komplexu a rámcove urcuje nutné kroky CR v predvstupním období. Soucasne MZe CR v rámci své organizacní struktury vytvorilo 10 základních skupin, jež se zabývají porovnáváním legislativy EU a CR. Práce techto prípravných skupin se stane základem pro vyjednávání pozice CR pri vstupu do EU.

V oblasti legislativy byly v roce 1997 obema komorami parlamentu prijaty duležité zákony, které jsou harmonizovány s právními normami platnými v rámci EU.

V breznu 1997 byl schválen zákon c. 61/1997 Sb., o lihu, který vytvárí právní rámec pro podnikatelské aktivity fyzických a právnických osob tak, aby se zabránilo nežádoucím formám podnikání s lihem, které poškozují stát únikem danových príjmu státního rozpoctu a zároven poškozují zájmy spotrebitelu zpracováním technických a syntetických druhu lihu k potravinárským úcelum. V zákone je také zakotvena možnost využití lihu vyrobeného ze zemedelských plodin vypestovaných na území CR jako obnovitelného zdroje energie v pohonných hmotách a jako paliva.

Dalším duležitým zákonem, prijatým v dubnu 1997, byl zákon c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu. Tento zákon stanoví povinnosti podnikatelu pri výrobe potravin a tabákových výrobku a jejich uvádení do obehu tak, aby byla zabezpecena zdravotní nezávadnost a jakost potravin, upravuje ochranu spotrebitele a státní dozor nad dodržováním stanovených povinností, vcetne sankcí za jejich porušení. V návaznosti na tento zákon byla prijata rada vyhlášek Ministerstva zemedelství CR a Ministerstva zdravotnictví CR, kterými se provádejí jednotlivá ustanovení zákona.

V zárí 1997 byl schválen zákon c. 252/1997 Sb., o zemedelství, který vytvárí podmínky pro zajištení schopnosti ceského zemedelství zabezpecit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpecnost a potrebné nepotravinárské suroviny. Zákon dále vytvárí predpoklady pro podporu mimoprodukcních funkcí zemedelství, které prispívají k ochrane jednotlivých složek životního prostredí, jako vody, pudy, ovzduší, k udržování osídlené a kulturní krajiny a stanoví povinnosti náhrady újmy pro osoby poškozené prikázanými režimy hospodarení, vyplývajícími ze zákonných omezení. Zákon dále umožnuje prijmout opatrení pro ochranu domácího agrárního trhu, která jsou v souladu s uzavrenými mezinárodními dohodami a v našem právním rádu nebyla dosud zakotvena.

Krome techto již prijatých zákonu byla v roce 1997 pripravována rada dalších právních norem na úrovni zákonu nebo jejich novel. Jednou z nejsledovanejších právních norem byla novela zákona c. 42/1992 Sb., o úprave majetkových vztahu a vyporádání majetkových nároku v družstvech, ve znení pozdejších úprav. Návrh reaguje na soucasný vývoj v transformaci družstev rozšírením možností zpusobu vyporádání oprávnených osob. Jde o oprávnené osoby podle transformacního projektu, které neprovozují zemedelskou výrobu a nemají své pohledávky vyporádány. Navrženým rešením se soucasne snižuje procento neuspokojených oprávnených osob.

Dále byl pripravován vecný zámer zákona o podmínkách prevodu zemedelských a odloucených lesních pozemku ve vlastnictví státu. Tento zákon má rešit privatizaci zhruba 500 tisíc ha zemedelské pudy ve vlastnictví státu.

Pripravovány byly i nekteré další duležité právní normy. Jde zejména o návrh zákona o hnojivech, návrh veterinárního zákona a jeho provádecích predpisu, návrh vecného zámeru novely zákona o šlechtení a plemenitbe hospodárských zvírat a další vládní narízení a rezortní vyhlášky.

Zemedelská legislativa má pred sebou ješte mnoho úkolu, které je zapotrebí dorešit ješte pred naším predpokládaným vstupem do EU. Bude predevším nutné rešit pravidla pro vytvárení organizací výrobcu, organizaci a regulaci trhu (tzv. tržních rádu) u rozhodujících agrárních komodit, vcetne ustavení intervencní organizace. Dále pak bude nutné legislativne upravit možnost odborné kontroly zemedelských a potravinárských komodit pri jejich vstupu a výstupu na hranicích, otázky zemedelského pojištení, otázky zemedelského poradenství a informatiky, nepotravinárského využívání zemedelských komodit apod.

Shrnutí vývoje zemedelství v letech 1989 až 1997

Zemedelství CR prošlo v období let 1989 až 1997 bourlivým vývojem který prinesl radu pozitivních výsledku, avšak pretrvávají i problémy.

Mezi pozitivní výsledky lze jednoznacne zaradit transformaci agrárního sektoru, pri které byl vytvoren potrebný základ pro jeho další, tržne orientovaný vývoj. Duležitým faktorem procesu transformace byla opatrení regulace trhu prostrednictvím FFTR a SFTR, která umožnila rešení velkých prebytku agrární produkce vzniklých v dusledku prizpusobení rozmeru sektoru tržním podmínkám bez cenových deformací predchozího období. V rámci transformace je nutno vyzdvihnout rychlou privatizaci státních statku a jim podobných podniku. Transformace prinesla i další pozitivní dusledky. Nesporne je to výrazný nárust produktivity práce, zejména v zemedelské prvovýrobe, zjednodušení výrobní struktury vc. oproštení prvovýroby od neproduktivního majetku (bytový fond apod.). Pozitivem také je, že transformace, pres svoji razanci, probehla v rámci sociálního smíru a byla zachována základní úloha agrárního sektoru, tzn. sobestacnost CR z hlediska zajištení základních potravin.

Významným pozitivním prínosem pro stabilizaci zemedelství v období transformace byla dotacní politika MZe CR a zejména pusobení PGRLF.

Dotacní politika MZe byla po listopadu 1989 zcela presmerována. na podporu investic a restrukturalizace zemedelské prvovýroby. Prestože objem dotacních prostredku oproti období pred rokem 1990 výrazne poklesl, byly dotace stabilizujícím faktorem zemedelství.

PGRLF se stal jedním z nejvýznamnejších nástroju pro zajištení prístupu zemedelcu ke komercním úverovým zdrojum. Cestou záruk za úvery a dotacemi cásti úroku byl zajišten prísun kapitálu do zemedelství, zejména na investice a podporu restrukturalizace zemedelské prvovýroby.

Z hlediska pretrvávajících problému je zrejme nejvýznamnejší malá kapitálová výnosnost zemedelské prvovýroby. Ceny, za než zemedelci své produkty prodávají, rostou výrazne pomaleji než ceny vstupu. Dusledkem tohoto stavu je trvalý nedostatek kapitálu v zemedelství (i pres pozitivní pusobení PGRLF) a navazující platební neschopnost, která je navíc umocnena špatnou financní disciplínou v celé odbytové vertikále.

Rešení ekonomicko-financních problému zemedelství lze spatrovat ve zvyšování efektivnosti a konkurenceschopnosti celého agrárne-potravinárského komplexu, ve zdokonalení ochrany vnitrního agrárního trhu a ve vetší úcasti státu na rešení techto problému. Težište státní úcasti bude zrejme nadále spocívat v dotacní politice, ve vhodném smerování programu PGRLF a regulaci agrárního trhu bud prostrednictvím SFTR, nebo nove koncipované intervencní organizace.

V oblasti majetkoprávních vztahu zustává nedorešena predevším otázka vyporádání majetkových podílu z transformace zemedelských družstev. Jde o velmi citlivou záležitost a její rešení není možné bez zmeny legislativy, která by mela zajistit seriózní vyporádání oprávnených osob.

Duležitým faktorem pro konsolidaci agrárne potravinárského komplexu v CR je budoucí vstup CR do EU. V soucasné dobe již CR zahájila s EU vstupní jednání. V rámci techto jednání patrí problematika zemedelství mezi nejsložitejší. Je zcela zrejmé, že základní podmínkou úspešnosti prístupových jednání je proces urychleného prizpusobování zemedelské politiky CR pravidlum Spolecné zemedelské politiky EU s tím, že tato pravidla se do termínu vstupu CR do EU budou menit. V praxi to znamená, že bude nutné stanovit priority z hlediska rozmeru a konkurenceschopnosti jednotlivých odvetví agrárního sektoru a tyto priority prosadit pri prístupových jednáních s EU. Návazne na tyto kroky je stejne duležitým úkolem harmonizace legislativy CR v oblasti zemedelství s legislativou EU.

ROSTLINNÉ KOMODITY

OBILOVINY

Obiloviny mely vždy pro lidskou spolecnost výjimecný význam, který vyplýval z jejich vlastností. Zejména jejich vysoká výživná hodnota spojená s dlouhodobou skladovatelností z nich ucinila strategickou surovinu. Úroven obilnárství vzhledem k provázanosti s ostatními odvetvími potravinárského prumyslu významne ovlivnuje výsledky celého národního hospodárství a je tak uznávaným ukazatelem vyspelosti zeme.

Vývoj do roku 1996

Ceskoslovensko dlouhodobe usilovalo o dosažení sobestacnosti v obilovinách. Prestože byla rozvoji obilnárství venována všestranná pozornost, teprve mimorádne vysoká sklizen v roce 1990 prevýšila rocní domácí spotrebu.

Další vývoj trhu obilovin zásadním zpusobem ovlivnila cenová liberalizace v roce 1991. Nárust spotrebitelských cen zpusobil výrazný pokles spotreby masa a mléka, který se dále promítl do snížení pocetních stavu hospodárských zvírat. Spotreba krmných obilovin klesla o více než 16 %, tedy približne o 1 mil. tun. Obilovin zacal být nadbytek. Stát za této situace prostrednictvím Federálního fondu tržní regulace v zemedelství stáhl formou intervencního nákupu z trhu 1156 tis. t potravinárské pšenice a 150 tis. t potravinárského žita a vetšinu z tohoto množství vyvezl. Sklizen roku 1992 byla na rozdíl od predcházejících podstatne nižší než domácí potreba a obilí bylo nutné dovézt. V roce 1993 a 1994 se již však opet zacaly hromadit prebytky obilí.

Znovu musel zasáhnout intervencním nákupem Státní fond tržní regulace v zemedelství (Federální fond byl nahrazen po rozdelení republiky 1. 1. 1993 Státním fondem tržní regulace v zemedelství), který nakoupil potravinárskou pšenici v množství 656 tis. tun v roce 1994 a 355 tis. tun v roce 1995.

Vývoj ve svete byl zcela opacný. Produkce obilovin zaostávala za jejich spotrebou a svetové zásoby obilovin poklesly na pouhých 14 % rocní svetové spotreby. Za dostatecné z hlediska potravinového zabezpecení je považováno minimálne 17 % rocní zásoby. Obavy z nedostatku obilovin zvedly svetovou cenu pšenice z 3353 Kc/t v dubnu 1995 až na 6818 Kc/t pred sklizní roku 1996. Toto pronikavé zvýšení svetové ceny pšenice melo jen krátké trvání a v prubehu roku 1996 se cena vrátila na úroven, které dosahovala pred rokem 1995.

Pro domácí prebytky se v roce 1995 otevrela vítaná možnost vývozu na svetový trh. Obchodníci využili všech možností i nad rámec uvolnených vývozních povolení (vcetne vývozu prostrednictvím celní unie Ceské republiky a Slovenska tranzitem do tretích zemí, dokud tomu nezabránil spolecný postup vlád obou republik).

V situaci, kdy vysoké svetové ceny vedly k nadmernému vývozu obilovin, bylo v listopadu 1995 pozastaveno vydávání vývozních licencí na pšenici, pšenicnou mouku a sladovnický jecmen. Toto opatrení sice zajistilo zásobování domácího trhu, ale jak se pozdeji ukázalo, také zpretrhalo radu obchodních kontaktu, které se nyní s obtížemi znovu navazují.

Pro sklizen roku 1996 byl uplatnen termínovaný nákup potravinárské pšenice. SFTR stanovil minimální garantovanou cenu 3000 Kc/t bez DPH, spojenou s vyplacením zálohy ve výši 1500 Kc/t v jarních mesících a s prípadným doplatkem pri lepším než ocekávaném zpenežení tohoto obilí. Na rostoucí poptávku reagoval SFTR tesne pred sklizní 1996 zvýšením minimální ceny na 3500 Kc/t s prípadným doplatkem. Povinnost doplatku vyplývá ze statutu Státního fondu tržní regulace, který je neziskovou organizací. Smlouvy sice byly uzavreny na objem 457 tis. tun, ale dodáno bylo pouze 75 tis. tun. Tento systém u zemedelcu nezískal dostatecnou duveru a nekterí bez ohledu na uzavrené smlouvy dali prednost jiným formám prodeju. Dodržení smluv se však ukázalo výhodnejší, protože SFTR na jare 1997 vyplatil doplatek, který navýšil cenu za vykoupenou potravinárskou pšenici na 4506 Kc/t.

Pred sklizní 1996 muselo dojít ke státnímu zásahu, aby bylo možné pokrýt domácí poptávku. Po SFTR, který pro potrebu mlýnu v této dobe uvolnil 331 tis. tun potravinárské pšenice z predchozího intervencního nákupu, musel i stát uvolnit své hmotné rezervy v rozsahu 415 tis. tun a odstranit celní bariéry pro dovoz obilovin, aby napomohl doplnení zásob. Vládním narízením z 9. 5. 1996 se vláda rozhodla podporit dovoz a zmírnit cenový nárust vyhlášením bezcelních dovozních kvót, otevrených všem zemím WTO, pro pšenici, jecmen, žito a nesetovou kukurici. Uvolnením cásti státních hmotných rezerv obilovin se podarilo vyhnout vysokému cenovému nárustu pred sklizní 1996, kdy svetové ceny byly mimorádne vysoké.

Situaci dále zkomplikovala sklizen roku 1996, která byla približne o 200 tis. tun nižší, než je domácí potreba. Navíc byla znacná cást potravinárských obilovin sklizena ve velmi špatné kvalite. Proto bylo nutné dovézt velký objem potravinárského žita (200 tis. tun)

a sladovnického jecmene (174 tis. tun). Pricteme-li nutný dovoz kukurice ve výši 194 tis. tun a potrebu navýšit nízké zásoby pro prechod na zásobování z nové sklizne, dostáváme se k celkovému objemu 865 tis. tun obilovin, které bylo v hospodárském roce 1996/97 nutné dovézt. Bezcelní dovoz obilovin se rozbíhal pomalu, tak jak klesala cena obilovin na svetovém trhu. Vládou postupne otevírané dovozní bezcelní kvóty se zpocátku nedarilo naplnovat. Potreba podporit dovoz pretrvávala témer celý hospodárský rok a teprve odhady sklizne roku 1997 umožnily tyto dovozní kvóty k 30. 9. 1997 pro žito, pšenici a jecmen uzavrít. U kukurice byla kvóta ponechána otevrená do konce roku 1997, aby byl zajišten dostatek kukurice pro domácí spotrebu, než bude k dispozici kukurice z domácí sklizne. Bezcelní dovoz v hospodárském roce 1997/98 byl 19,8 tis. tun kukurice, u ostatních obilovin byl zanedbatelný.

Vysoký objem vývozu v hospodárském roce 1995/96 a na druhé strane vysoký objem dovozu v hospodárském roce 1996/97 významne ovlivnily saldo zahranicního obchodu. Prudký pokles kurzu koruny koncem kvetna 1997 mohl dovážené obiloviny znatelne prodražit, dovozy však v této dobe byly prakticky ukonceny.

Vývoj v roce 1997

Na jare roku 1997 se na trhu obilovin angažoval PGRLF s cílem napomoci preklenout prechodný nedostatek financních prostredku do doby sklizne. Valná hromada PGRLF 6. brezna 1997 rozhodla o podpore zálohového nákupu krmných obilovin ze sklizne roku 1997. Výkupní organizace, které do konce dubna poskytly zemedelcum zálohy za nasmlouvané obiloviny ve výši 3000 Kc/t, obdržely dotaci úroku z úveru na tyto zálohy ve výši 10 procentních bodu. Navržený objem zálohového nákupu 1 mil. tun byl vycerpán (nasmlouváno bylo 999,6 tis. tun), pricemž zájem byl ješte o tretinu vyšší.

Prevaha poptávky nad nabídkou a zvýšené ceny obilovin se promítly do zmeneného prístupu SFTR k regulaci trhu obilovin ze sklizne 1997. Rada SFTR rozhodla upustit od predem urceného objemu intervencního nákupu a zajistit pro pestitele záchrannou sít formou minimální garantované ceny pro potravinárskou pšenici ve výši 3900 Kc/t do konce ríjna a pro další mesíce vždy s mesícním navýšením o 30 Kc/t na úhradu skladovacích nákladu. Zároven Rada SFTR rozhodla podporit dlouhodobé skladování u tech mlýnu, které do konce dubna poskytly zemedelcum zálohu 3000 Kc/t, aby mohlo být smluvními vztahy zajišteno zásobování mlýnu v co nejvetším rozsahu pro nákup v mesících lednu až cervnu 1998. Puvodní predpoklad byl, že se tímto zpusobem podporí skladování 500 tis. tun obilovin, ale nasmlouváno bylo pouze 187,5 tis. tun.

Na rozdíl od poklesu plochy obilovin v osmdesátých letech (od roku 1980 do roku 1992 poklesla skliznová plocha obilovin z 1725,9 tis. ha na 1583,2 tis. ha) zacala plocha obilovin v posledních letech opet narustat a pro sklizen roku 1997 cinila 1685,8 ha, což je približne 55 % z orné pudy. Pomerné zastoupení skliznové plochy jednotlivých obilovin v roce 1997 ukazuje graf. Do skupiny ostatní patrí mimo jiné tritikale nebo exportne zajímavé proso a lesknice kanárská. Do této skupiny se zarazuje také pohanka, i když patrí k jiné celedi rostlin.

Po velmi príznivém prubehu pocasí na jare roku 1997 se všeobecne ocekávala dobrá sklizen obilovin. Vysoké cervencové srážky provázené rozsáhlými povodnemi v severovýchodních Cechách a na Morave však ocekávané prebytky snížily. Ješte významnejší než ztráty v objemu sklizne bylo poškození kvality potravinárských pšenic a sladovnických jecmenu. Cást výpadku potravinárského obilí byla tentokrát pokryta kvalitní produkcí z netradicních oblastí s méne príznivými podmínkami pro výrobu.

Výhled bilance sklizne obilovin podle jednotlivých druhu pro hospodárský rok 1997/98

Ukazatel Jedn. Pšenice Žito Jecmen Oves Kukurice Ostatní Celkem

obilov.

Osevní plocha tis. ha 834,1 75,7 653,5 77,8 35,0 20,2 1696,3

Skliznová plocha tis. ha 825,5 75,6 646,5 77,6 41,2 19,4 1685,8

Výnos t/ha 4,41 3,43 3,84 3,18 6,92 3,42 4,14

Sklizen tis. t 3640,3 259,4 2484,5 246,6 285,2 66,8 6982,8

Pocátecní zásoby tis. t 689,2 94,4 389,3 27,5 105,6 1,1 1307,1

Dovoz tis. t 40,0 5,0 20,0 1,0 63,5 1,0 130,5

Celková nabídka tis. t 4369,5 358,8 2893,8 275,1 454,3 68,9 8420,4

Domácí spotreba

celkem tis. t 3524,0 273,4 2372,9 238,5 322,8 64,5 6796,1

z toho - potraviny tis. t 1300,0 222,0 580,0 18,0 10,0 8,0 2138,0

- osiva tis. t 194,0 21,4 132,9 20,5 12,8 4,5 386,1

- krmiva tis. t 2030,0 30,0 1660,0 200,0 300,0 52,0 4272,0

Vývoz vc. Slovenska tis. t 150,0 5,0 125,0 10,0 30,0 3,0 323,0

Celkové užití tis. t 3674,0 278,4 2497,9 248,5 352,8 67,5 7119,1

Konecné zásoby tis. t 695,5 80,4 395,9 26,6 101,5 1,4 1301,3

Konec. zás./dom.

spotr. % 19,74 29,41 16,68 11,15 31,44 2,17 19,15

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR

Pramen: CSÚ; Celní statistika

Obchod obilovinami v CR se vyznacuje úzkou obchodní spoluprací mezi výrobci a nákupními organizacemi, založenou na zálohování výroby a smenném obchodu. Proto je také využívání plodinové burzy pro obchod s obilovinami v CR na rozdíl od jiných zemí omezené.

Sklizen a ocekávanou situaci ve spotrebe, dovozu, vývozu a zásobách v hospodárském roce 1997/98 pro jednotlivé obiloviny zachycuje bilancní tabulka. Z ní vyplývá, že v Ceské republice je nabídka obilovin na trhu rozhodující merou ovlivnována sklizní a poptávka domácí spotrebou. Ze sklizne roku 1997 ve výši 6982,8 tis. tun se ocekává domácí užití v objemu približne 6800 tis. tun.

V hospodárském roce 1997/98 je dovoz obilovin tlumen dostatecnou nabídkou z vlastní produkce. Znatelný je zejména pokles dovozu kukurice.

Domácí spotreba se tradicne clení na spotrebu v potravinárském prumyslu, spotrebu osiv a spotrebu pro krmné úcely, do které se zapocítávají i ztráty. Zatímco spotreba obilovin v potravinárském prumyslu se jako celek príliš nemení, u jednotlivých obilovin dochází ke znacným zmenám. Klesá napríklad spotreba žita na úkor pšenice. Z hlediska bilance obilovin je významný pokles zkrmování v souvislosti s poklesem živocišné výroby.

Protože již první odhady bilance hospodárského roku 1997/98 naznacovaly možnost vývozu, bylo na podnet MZe CR uvolneno vydávání vývozních licencí. O vývozu pšenice a pšenicné mouky bylo rozhodnuto již v cervnu 1997. Brzy se však ukázalo, že vyvézt obiloviny v dobe, kdy i sousední státy mají obilovin nadbytek, je velmi obtížné. Pokud se nepodarí vyvézt potrebné množství obilovin, lze ocekávat, že nabídka prevyšující poptávku povede k cenovému poklesu zejména krmných obilovin. Jako schudnejší, i když jen cástecné rešení prebytku obilovin, se ukazuje vývoz výrobku z obilovin, jmenovite mouky a testovin, což je i z ekonomického hlediska výhodnejší.

Neocekávane vysoká byla v roce 1997 sklizen kukurice. Velmi príznivý prubeh pocasí zpusobil nárust sklizne z ocekávaných 161 na 285 tis. tun. Sklizena byla nejen plocha kukurice na zrno, ale i cást kukurice puvodne urcená na silážování, což souvisí s dalším poklesem stavu skotu v roce 1997.

V roce 1997 byla v zemích strední a východní Evropy dosažena mimorádne vysoká sklizen obilovin, ale v horší jakosti. Ceny kvalitní potravinárské pšenice a kvalitního sladovnického jecmene se proto udržely vysoké, zatímco ceny krmných obilovin rychle poklesly.

Faktory a prostredí, které budou na produkci a spotrebu obilovin pusobit v roce 1998 a ve strednedobém výhledu

Podle výsledku šetrení o osevních plochách ozimu pro sklizen 1998 lze ocekávat nárust ploch ozimu proti predchozímu roku asi o 120 tis. ha. Z toho na ozimou pšenici pripadá témer 90 tis. ha a na ozimý jecmen 30 tis. ha. Za povšimnutí stojí také rychlý nárust ploch tritikale na více než 20 tis. ha, zatímco rozsah ploch žita zustává ve srovnání s predchozím rokem približne stejný. Pres predpokládaný pokles plochy jarin lze ocekávat, zejména v souvislosti s poklesem pocetních stavu skotu, další nárust celkové osevní plochy obilnin pro sklizen roku 1998 až o 40 tis. ha. Za normálních klimatických podmínek lze tedy ocekávat v roce 1998 prebytek obilovin. Vývoj zatím smeruje k dlouhodobejší nadprodukci obilovin v Ceské republice, proto se zajištení vývozu stane významným predpokladem stability ceského obilnárství. Pokud se nepodarí zajistit vcas vývoz bilancních prebytku, mohl by následný nevyhnutelný pokles cen utlumit výrobu obilovin v Ceské republice a znovu otevrít otázku úcelného využití zemedelské pudy.

Do zmeny druhového zastoupení obilovin pestovaných v Ceské republice se zrejme promítne poptávka zpracovatelu po zrnové kukurici, prevyšující stále naši prumernou rocní výrobu, i stále klesající poptávka po krmném ovsu. Existence minimální garantované ceny pro potravinárskou pšenici poskytuje u této plodiny záruku návratnosti vynaložených prostredku a jiste ovlivní rozsah pestování potravinárské pšenice.

V tržním prostredí se zemedelci rozhodují podle informací o trhu, pokud jsou jim vhodne zprostredkovány. V tomto smeru muže výrazne napomoci rustu exportu obilovin otevrení Moravskoceské obchodní burzy v Brne, propojené na východoevropské trhy, i vznik marketingových organizací výrobcu, schopných koncentrovat a lépe uplatnit nabídku.

Významnejší nárust užití obilovin v Ceské republice lze ocekávat jen v prípade, že by se podarilo uplatnit ceské výrobky z obilí nebo výrobky živocišné výroby na svetovém trhu. Obe varianty by byly lepším rešením než vývoz samotných obilovin.

Ceská republika je velkým dovozcem paliv a bílkovinných krmiv. Existuje tedy možnost rozšírit pestování plodin vhodných jako bílkovinné komponenty do krmiv, nebo pestovat plodiny, sloužící jako palivo. Obojí mohou obilovinám konkurovat v ploše pestování a prebytky v obilovinách zmírnit, ale ekonomické hodnocení zatím vyznívá ve prospech pestování obilovin.

Nové podnety k rozvoji ceského obilnárství muže vnést i rozvoj zpracovatelského prumyslu. Diskutuje se o programu výroby antidetonacních prímesí do benzinu na bázi obilného lihu (antidetonacní prímes oznacovaná ETBE) a o rozvoji škrobárenství, založeném na obilní surovine.

Pres urcité uklidnení je situace na domácím trhu obilovin nadále nestabilní. Zemedelci v Ceské republice vyrábejí více obilovin, než je naše hospodárství schopno spotrebovat, a v zemedelské prvovýrobe stále ješte plne nezakorenilo povedomí, že v liberalizovaném prostredí je možné uspet jen výrobou kvalitního zboží za nižší než svetové ceny. Pri srovnávání vývozních možností za situace, kdy se vyvážené obiloviny težko uplatnují v sousedních státech, musí být zohledneny i dopravní náklady, které prodražují naše vyvážené obiloviny približne o 1000 Kc/t.

Obchodní prostredí Ceské republiky je tvoreno predevším celní unií se Slovenskem, clenstvím v CEFTA, pridružením k EU a clenstvím ve WTO. Slovensko uplatnuje dovozní prirážku, dovoz ze Slovenska do Ceské republiky je bez omezení. V prípade prebytku muže Slovensko citelne ovlivnit ceský trh.

V rámci CEFTA, Stredoevropské dohody o volném obchodu, je vzájemný obchod omezen cly na úrovni 18 % celní hodnoty dováženého jecmene a 15 % u ostatních hlavních obilovin. Výše techto cel je dostatecná pro ochranu domácího trhu, ale vytvárí významnou prekážku pro vývoz. Další prekážkou vývozu do zemí CEFTA krome Slovinska je jejich prebytkové obilnárství. Tyto zeme dovážejí vetší množství jen v letech neúrody nebo v letech, kdy pocasí poškodí kvalitu obilovin.

Celní bariéra pro vývoz do EU je mimo zvýhodnující kvóty témer neproniknutelná. Napríklad pri cene krmného jecmene v EU 4500 Kc/t a výši cla 2700 Kc/t by mela šanci na úspech jen nabídka za cenu nižší než 1800 Kc/t. Významnou 80% úlevu na dovozní clo pro hospodárský rok 98/99 poskytuje EU na dovoz 31 510 t sladovnického jecmene, 15 525 t pšenicné mouky a 41 630 t jecného sladu z Ceské republiky. Tato množství se budou dále mírne navyšovat pro další hospodárské roky a je tedy žádoucí je plne vycerpat. Pokud bude Ceská republika vyvážet vetší množství, zbývá jen nárocnejší orientace na vzdálenejší trhy. Ceský export obilovin a výrobku z obilovin muže být v souladu s prijatými závazky k WTO podporován jen v omezeném, stále klesajícím rozsahu (v roce 2000 bude možné subvencovat jen 65,5 tis. tun), zatímco v subvencování sladu je omezení minimální.

S blížícím se zaclenením do EU bude stále duležitejší hodnotit naše obilnárství podle merítek EU. V soucasnosti je systém podpory pestování obilovin v EU tvoren za prvé minimální garantovanou cenou pro intervencní nákup, za druhé kompenzacní platbou, závislou na pestované ploše a její úrodnosti, a za tretí náhradou za neosévání pudy (tzv. povinné prevádení pudy do klidu, casto se používá anglický výraz set-aside). Míra neosévání pudy se urcuje podle výše prebytku v EU a má predcházet nadprodukci. Pro sklizen roku 1997 byla stanovena míra povinne neoseté pudy jen na 5 % orné pudy, ale platná pravidla pripouštejí až 17,5 %. Navíc je možné další dobrovolné neosévání pudy za plnou úhradu až do výše poloviny výmery farmárovy orné pudy a dokonce i nad tuto hranici, ovšem za nižší úhradu. V Ceské republice se zatím systém neosévání pudy nepoužívá. Je velmi administrativne nárocný a k dispozici není ani dostatecne presná evidence uživatelu pudy. Podpora obilnárství formou kompenzacní platby není u nás rovnež zavedena. Kompenzacní platba v zemích EU predstavuje na vetšine území více než 10 000 Kc/ha a významným zpusobem tak posiluje ekonomiku pestování obilovin.

Minimální garantovaná cena ve smyslu záchranné síte pro výrobce byla v Ceské republice poprvé použita SFTR pro regulaci obilního trhu v hospodárském roce 1997/98 a i nadále se s jejím využíváním pocítá. Její puvodní výše 3900 Kc/t odpovídala minimální garantované cene potravinárských obilovin v EU ve výši 119,19 ECU/t, s vývojem kurzu však za ní zaostala. Pri prumerném mesícním kurzu 38,89 Kc/ECU v prosinci roku 1997 119,19 ECU/t cinila 4635 Kc/t.

Opatrení Spolecné zemedelské politiky zemí EU spolu s vysokou celní ochranou vnitrního trhu EU zajištují výnosnost pestování obilovin a podporují tak jejich výrobu až k nadprodukci. Zvyšují však cenu obilovin, které pak nejsou bez vysokých vývozních podpor prodejné na svetových trzích. Pripravovaná reforma Spolecné zemedelské politiky pro období po roce 2000, nazývaná Agenda 2000, spocívá v nižší prímé podpore výroby obilovin a ve zvýšení jiných príjmu zemedelcu. Zvlášte duležitým opatrením má být snížení minimální garantované ceny ze 119,19 na 95,35 ECU/t od roku 2000 a zrušení povinného neosévání pudy, což muže vést k rozsáhlému vývozu nesubvencovaného obilí z EU za ceny srovnatelné s cenami ostatních svetových vývozcu. Pritom témer celý objem financních prostredku ušetrených touto reformou bude pestitelum obilí poskytnut jinou formou. Je zrejmé, že pred vstupem do EU budou zemedelci v EU proti zemedelcum v Ceské republice znacne zvýhodneni, protože srovnatelná úroven podpory zemedelství je pri úcinnosti našeho národního hospodárství težko predstavitelná.

Rychle rostoucí pocet obyvatel zemekoule a jejich rostoucí životní úroven se musejí projevit v rostoucí poptávce po obilovinách. Za príklad slouží jihovýchodní Asie, kde zvýšená životní úroven vede k vetší spotrebe masa, je tedy potreba více krmiv, což výrazne zvyšuje poptávku po obilovinách. Ve svete ješte zdaleka nejsou vycerpány možnosti dalšího zvyšování výroby obilovin. Rozširování osevních ploch do méne príznivých oblastí, stejne jako vyšší intenzita pestování však s sebou prinášejí zvýšené náklady. Z toho vychází predpokládaný rust svetových cen obilovin. Tento dlouhodobý vývoj muže být, a také casto je, prekrýván krátkodobými vlivy, jakými jsou kolísání úrod, ekonomická situace výrobcu a spotrebitelu nebo administrativní zásahy do trhu.

Pokud se podarí udržet cenovou konkurenceschopnost našeho potravinárského obilí, je velmi pravdepodobné, že se stane i pres žádoucí rozvoj živocišné výroby a zpracovatelského prumyslu naším duležitým exportním zbožím. Práve v nižších nákladech spocívá hlavní prednost našeho obilnárství ve srovnání se svetem. Nižší náklady úcinne chrání pestitele i zpracovatele obilovin pred zahranicní konkurencí a otevírají jim možnosti vývozu. Jak vyplývá z dlouhodobých prognóz Organizace pro hospodárskou spolupráci a rozvoj (OECD), ocekává se ve svete nárust poptávky jak po kvalitní potravinárské pšenici, tak po kvalitním sladovnickém jecmeni a optimistická je i cenová predpoved, slibující mírný cenový nárust techto hlavních ceských vývozních obilních komodit.

OLEJNINY

Olejniny patrí k významným zemedelským plodinám, urceným predevším k prumyslovému zpracování na rostlinné oleje a tuky pro lidskou výživu i k dalšímu potravinárskému užití. Jejich oleje jsou dále surovinami pro chemický, farmaceutický a kosmetický prumysl. V posledním desetiletí jsou využívány i jako zdroj obnovitelné energie pro produkci tzv. bionafty. Extrahované šroty a pokrutiny jako vedlejší produkty prumyslového zpracování olejnatých semen jsou zdrojem hodnotných bílkovinných komponentu v krmných smesích pro výživu hospodárských zvírat.

Pro svetovou produkci olejnin jsou rozhodující tyto komodity: sójové boby, bavlníkové semeno, podzemnice olejná, semeno repky a slunecnice, kopra (kokosová dužina), palmová jádra a lnené semeno. Mezi nejvetší svetové producenty olejnin patrí USA, Argentina, Brazílie, Cína a Kanada.

Repka olejná

Ve výrobních podmínkách Ceské republiky je hlavní olejninou repka olejná. Její zastoupení z celkového rozsahu pestování olejnin ciní v soucasnosti približne 80 %. Pestuje se predevším repka ozimá, v posledních dvou letech též repka jarní jako náhradní plodina za vymrzlou repku ozimou.

Vývoj do roku 1996

V letech 1950-75 cinil osev klasickými odrudami repky olejné v CR asi 30 - 35 tis. ha s prumernými výnosy 1 - 2 t/ha. Tyto odrudy repky se již nepestují. Jejich olej mel vysoký obsah kyseliny erukové, kvuli níž zdravotníci prísne omezovali použití repkového oleje v lidské výžive. Na pocátku 80. let se rychle rozšírily vyšlechtené modernejší odrudy, v jejichž oleji se podarilo postupne snížit obsah kyseliny erukové z puvodních 50 % do hodnot pod 5 %.

Rozširování ploch repky u nás podporilo ustavení tzv. Systému výroby repky v roce 1983, který spojil prvovýrobce, výzkum, nákup a zpracovatele do jednoho sdružení. Jeho cílem bylo zajistit dostatek kvalitní domácí suroviny prosazováním moderní technologie pestování pri zavedení terénního poradenství.

V druhé polovine 80. let se zacaly rozširovat odrudy s nízkým obsahem sirných sloucenin, glukosinolátu, pri dalším snížení obsahu kyseliny erukové pod 2 %. Extrahované repkové šroty a pokrutiny se mohly ve vetší míre uplatnovat jako komponenty v krmných smesích pro hospodárská zvírata.

Po prechodu naší spolecnosti na tržní ekonomiku došlo postupne k výraznému poklesu ploch pestování krmných plodin na orné pude. Tím byl dán prostor pro zvyšování ploch repky olejné, pricemž pri nárustu produkce byl zemedelcum garantován její odbyt. Od roku 1980, kdy byla repka pestována na 64 tis. ha, se její výmera v roce 1991 zdvojnásobila na 127 tis. ha.

V roce 1990 byl ustaven Svaz pestitelu a zpracovatelu olejnin (SPZO), který zpracoval pro léta 1993-95 rámcové obchodní podmínky pro výrobu olejnin. Podle techto podmínek byla stanovena potreba olejnin pro jednotlivé hospodárské roky a kvalitativní parametry produkce, vcetne možnosti vývozu. K zajištení domácí produkce semene repky poskytovaly nákupci a zpracovatelé repky zemedelcum zálohy ve výši približne 2000 Kc/t k cástecnému uhrazení nákladu.

V období od roku 1992 až do roku 1996 došlo k dalšímu nárustu ploch repky až na 226,5 tis. ha. Po cástecném vymrznutí ozimé repky v roce 1996 došlo k osevu asi 20 000 ha jarní repkou jako náhradní plodinou, která se do té doby v tak široké míre nepestovala.

Skliznové plochy, hektarové výnosy, produkce a vývoz semene repky v letech 1993-96

Ukazatel 1992 1993 1994 1995 1996

Skliznová plocha (ha) 135 895 166 995 189 913 252 675 226 533

Výnos (t/ha) 2,16 2,26 2,38 2,62 2,30

Produkce (t) 292 939 377 233 451 628 662 176 520 572

Vývoz (t) 8 246 32 020 69 210 87 692 139 494

Pramen : CSÚ, Celní statistika

Jak vyplývá z tabulky, došlo v uvedeném období k výraznému zvýšení vývozu repky, nebot pri nárustu produkce repky nezacaly zpracovatelské kapacity nove budovaného oleoprogramu plne využívat predpokládaný objem její produkce.

Zásahy státu do výroby repky v letech 1993-96 spocívaly pouze v licencní politice. Vývoz repky byl usmernován prostrednictvím neautomatických licencí v souladu s vyhláškou FMZO c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu. Zásahy státu prostrednictvím SFTR

v tomto období u repky ani u dalších olejnin nebyly uplatneny.

Vývoj v roce 1997

Pro sklizen roku 1997 došlo k dalšímu mírnému nárustu ploch repky na 227,3 tis. ha. Z toho bylo oseto jarní repkou 15 000 ha. Celková produkce ve výši 560,5 tis. tun pri prumerném hektarovém výnosu 2,47 t/ha byla druhou nejvyšší sklizní v historii pestování repky v CR. Výnos u jarní repky byl podstatne nižší a dosáhl 1,5 t/ha.

V dusledku letních záplav v oblasti severovýchodních Cech a Moravy došlo k poškození nebo úplnému znicení úrody na 3361 ha repky. Rovnež deštivé pocasí v období sklizne negativne ovlivnilo kvalitu semene a též zvýšilo skliznové ztráty.

Vývoz semene repky byl od pocátku roku 1997 omezen zastavením vydávání neautomatických licencí. K uvolnení vývozních licencí došlo až v kvetnu 1997, kdy byly uvolneny vývozní licence bez omezení s platností do 30. cervna. V tomto období bylo vyvezeno 43 595 t repky. K dalšímu uvolnení vývozních licencí došlo až po sklizni repky v zárí 1997. Vývozní kvóta byla stanovena ve výši 50 000 t repky s platností vývozu do 31. 12. 1997. Skutecný vývoz za toto období dosáhl 49 225 t repky.

Dobré výsledky v pestování repky i perspektiva odbytu jsou motivací pro zemedelce pro další možný nárust osevních ploch. Na podzim 1997 bylo v CR pro sklizen v roce 1998 zaseto podle šetrení MZe CR 278 tis. ha ozimé repky, což je proti minulému roku nárust o 21 %.

Vedlejším produktem pri zpracování repky jsou extrahované šroty a pokrutiny. Vetšina produkce repkových extrahovaných šrotu a pokrutin, a to 65 - 70 %, se vyváží (v roce 1997 vyvezeno 157 tis. tun, z 99 % do Nemecka), pricemž náš krmivárský prumysl dováží velký objem sójových extrahovaných šrotu. V roce 1997 bylo dovezeno 366 tis. tun sójových šrotu prevážne z Brazílie a Nemecka, jejichž cena je 2,5 - 3krát vyšší než cena domácích repkových šrotu. V posledních letech se proto overují možnosti vyššího zastoupení repkových šrotu a pokrutin v krmných smesích pro skot, prasata a výkrmovou drubež k cástecné náhrade dovážených sójových extrahovaných šrotu. Dosud lze uplatnit repkové šroty a pokrutiny do obsahu 3 - 5 % v krmných smesích bez negativních vlivu na chutnost a využití smesí a bez následku na užitkovost hospodárských zvírat.

Nepotravinárské užití repky, tzv. oleoprogram

V roce 1992 byl zahájen program pro nepotravinárské užití repky, tzv. oleoprogram, pro produkci metylesteru repkového oleje (MERO) k výrobe bionafty. Cílem tohoto programu bylo postupné rozšírení pestování repky, a tím využití orné pudy náhradou za plodiny, u nichž došlo ke snížení ploch. Dalším prínosem bylo využití vedlejších produktu, rafinovaného glycerínu, repkových výlisku a v neposlední rade i repkové slámy pro energetické úcely. K vybudování cílové kapacity lisoven a výroben metylesteru repkového oleje prispely návratné financní dotace státu, které do roku 1996 dosáhly približne 720 mil. Kc.

V soucasné dobe je v provozu 17 výroben MERO, s celkovou kapacitou zpracování 180 tis. tun semene repky pri produkci 60 000 t MERO. Tato kapacita však nebyla doposud z ekonomických duvodu nikdy naplnena, nebot více než 75 % výrobních nákladu výroby MERO tvorí nákupní cena repkového semene. V roce 1995 bylo vyrobeno prvních 8000 t MERO, v roce 1996 dosáhla výroba MERO 22 000 t, což bylo využití výrobních kapacit asi na 35 %. Pro rok 1997 odhadovalo Sdružení pro výrobu bionafty produkci MERO ve výši 37 000 t pri zpracování asi 118 tis. tun repky.

Podle našich predpisu se bionaftou rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálne z 90 % za 21 dní, pricemž podíl metylesteru repkového oleje musí cinit více než 30 % všech látek v bionafte obsažených. Naše výrobny bionafty míchají zpravidla 31 - 35 % MERO a 69 - 65 % ropných látek. V Nemecku a Rakousku využívají jako tzv. bionafty k pohonu vznetových motoru cistý metylester repkového oleje, ve Švédsku používají smes se 40 % MERO, ve Francii a na Slovensku smes s 30 % MERO.

Soucasná danová legislativa umožnuje cenovou konkurenceschopnost bionafty ve srovnání s klasickou motorovou naftou, nebot metylester repkového oleje není zatížen spotrební daní, vztahuje se na nej snížená DPH ve výši 5 % stejne jako na bionaftu a producentum bionafty se vrací zaplacená spotrební dan za nakupované nebo dovážené ropné látky použité do bionafty na základe povolení vydaného MF CR po dohode s MZe CR.

K ekologické hodnote bionafty prispívá krome dobré biologické rozložitelnosti též nižší kourivost, príznivejší složení emisí spalin a netoxicnost. Tyto vlastnosti jsou výhodou používání bionafty v mestské hromadné doprave, v zemedelství a lesním hospodárství, v chránených krajinných oblastech a ve vodní doprave.