Zemědělský svaz proti opětovnému razantnímu zvyšování minimální mzdy

Stanovisko Zemědělského svazu ČR

k návrhu nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Zemědělský svaz ČR již několikrát při nejrůznějších příležitostech vyjádřil k navrhovanému razantnímu navýšení minimální mzdy negativní stanovisko a zdůvodnil ho řadou jednoznačných argumentů. S návrhem na zvýšení minimální mzdy ze stávajících 11 000 Kč na 12 200 Kč zásadně nesouhlasíme. Opakovaně zdůrazňujeme, že jakákoliv úprava výše minimální mzdy musí být vždy výsledkem shody sociálních partnerů a musí být v souladu s reálnou ekonomickou situací ve společnosti. Ani jednu z těchto dvou zásadních podmínek předložený návrh nesplňuje. Navrhovaná výše minimální mzdy se stala součástí politického předvolebního boje a nezohledňuje odlišný vývoj v různých sektorech ekonomiky.

Bude-li i přes tyto skutečnosti návrh schválen, vyvolá v mnoha případech a odvětvích značné (a zbytečné) problémy a výrazně negativně ovlivní celou sféru sociálního dialogu v ČR.

Obecně je známo, s jakými problémy se aktuálně zemědělství potýká a lze s jistotou očekávat výrazné negativní ekonomické dopady na celý agrární sektor. Poté, co se zemědělské podniky pomalu vzpamatovávají z dlouhodobého propadu cen komodit v živočišné výrobě budou nuceni čelit poklesu příjmů v důsledku sucha. Kromě toho je již nyní z návrhu státního rozpočtu na rok 2018 zcela zřejmé, že pro kapitolu zemědělství je vyčleněno o více jak 5 mld. Kč. méně.

Za dané situace a bude-li navrhované razantní navýšení minimální mzdy o 11% akceptováno, promítne se významně i do nárůstu mezd v ostatních třídách v celém sektoru. Nedává to pak žádný prostor pro jednání v rámci kolektivního vyjednávání s ohledem na reálný vývoj v celém sektoru.

Zemědělský svaz ČR dlouhodobě upozorňuje, že mnohem větší význam by měl být dán právě na sociální dialog na úrovni kolektivních smluv vyššího stupně a to včetně jednání o nárůstu mezd. Při něm jsou oba sociální partneři schopni přihlédnout k reálnému vývoji daného sektoru. To plošné zvyšování minimální mzdy neumožňuje.

Závěr: Z uvedených důvodů Zemědělský svaz ČR s navrhovaným skokovým navýšením zásadně nesouhlasí. Nárůst minimální mzdy by měl probíhat ve shodě sociálních partnerů – což je ostatně podstata RHSD a tripartity jako takové. Zemědělský svaz proto vyzývá k navýšení minimální mzdy o 700 Kč, tak jak původně zaměstnavatelské svazy navrhli.

V Praze dne 4.7.2017 

Ing. Martin Pýcha, 

předseda