Zemědělci žádají vládu o zjednodušení zaměstnávání cizinců nebo regulaci importů

Zemědělci a potravináři doporučují příští vládě zařadit do programového prohlášení zjednodušení systému zaměstnávání zahraničních pracovníků, vytvoření návrhu zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu nebo nedanění přímých a kompenzačních plateb. Zemědělské a potravinářské nevládní organizace to dnes uvedly ve společné tiskové zprávě. Obecně od příští vlády očekávají, že zlepší kondici sektoru, která je podle nich špatná mimo jiné kvůli klesajícím podporám za plnění regulací a rostoucí mezinárodní konkurenci.

"Aby české zemědělství bylo konkurenceschopné, potřebuje stabilní podnikatelské prostředí, racionální nastavení veřejných podpor a chytré investice. Bez udržitelné zemědělské produkce nemůže být potravinová soběstačnost, péče o půdu a krajinu ani prosperující venkov," uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Posílení potravinové bezpečnosti podle zemědělců zlepší podmínky pro výrobce, ale zároveň pomůže stabilizovat ceny potravin.

Zemědělci navrhli pro příští vládu zhruba 30 konkrétních opatření, která by měla začlenit do programového prohlášení pro zlepšení stavu sektoru. Patří mezi ně například osvobození zemědělství od plateb v systému EU ETS2, snížení administrativy minimálně o 30 procent, rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo regulace importů a ochrana domácí produkce. Dále požadují větší podporu místních a regionálních potravin ve veřejném stravování či snížení nákladů na zaměstnance.

Požadavky zemědělců a potravinářů vychází z problémů, kterým podle nich sektor čelí. Kromě regulací, kterými jsou podle nich čeští zemědělci zatížení více než jinde v EU, jsou to také výkyvy počasí nebo náročná nákazová situace hospodářských zvířat. "A to vše s malým počtem pracovníků kvůli nezájmu lidí v oboru pracovat. Stát jim (zemědělcům) k tomu nakládá stále nové povinnosti, které se často mění na poslední chvíli, a ohrožuje tím potravinovou bezpečnost Česka. Je proto nezbytné nastavit nový směr agrární politiky," řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Výsledkem nepříznivé situace v sektoru je podle organizací mimo jiné postupný přesun výroby do zahraničí, záporné saldo agrárního obchodu, nízká přidaná hodnota v českém zemědělství, která činí 39 procent průměru EU, i nízká produkce na hektar zemědělské půdy, která dosahuje 64 procent průměru EU. "Příjmy zemědělců se tak snižují a bez dotací by nestačily ani na pokrytí nákladů. Zároveň nezbývá na investice, což je jeden z nástrojů, které by pomohly závislost na dotacích snížit," upozornily organizace.

Podporu k prosazení požadavků vyjádřilo také dalších 44 profesních svazů. Mezi nimi je i Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, jejímž předsedou je Martin Šebestyán, možný kandidát na příštího ministra zemědělství.

Například Pýcha už dříve Šebestyána označil za dobrou volbu na ministra, asociace zastupující malé zemědělce k němu má ale výhrady, zejména kvůli jeho působení v čele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v době, kdy fond vyplácel neoprávněné dotace firmám z Agrofertu. Fond nyní kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra, šéfa hnutí ANO a vlastníka Agrofertu Andreje Babiše vymáhá peníze zpět.

Podle bývalého ministra zemědělství za ANO Jiřího Milka to, že Šebestyán vyplácel miliardy Agrofertu, které nyní ministerstvo vymáhá, není překážka. Řekl to Seznam Zprávám. Server také uvádí, že Šebestyán jako ředitel SZIF roky trval na tom, že se na Agrofert nevztahuje zákon o střetu zájmů. Na otázku, jak by Šebestyán v případě získání ministerské funkce postupoval ohledně vymáhání dotací, neodpověděl ani Seznam Zprávám, ani ČTK.

trp ptd