Zemědělci z jižní Moravy se učili používat protierozní kalkulačku

Ve čtvrtek 2. února se zemědělci z jižní Moravy učili používat novou webovou aplikaci, která poskytuje informace o míře erozní ohroženosti dané půdy a zároveň umožňuje modelovat osevní postupy. Zemědělci tak zjistí, zda jejich osevní postupy jsou v rámci  protierozních opatření pro danou půdu vhodné, nebo ne. Aplikaci vyvinul Výzkumný ústav meliorace a ochrany půdy ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. Setkání zemědělců zorganizoval Zemědělský svaz ČR, přijel i ministr zemědělství Jurečka.

Předseda zemědělského družstva Olbramkostel Zdeněk Rechtik o protierozní kalkulačce už sice slyšel, ale poprvé se s ní prakticky  setkal až v Žebětíně na setkání zemědělců. „Máme středně ohrožené půdy. Rozhodně s protierozní kalkulačkou  pracovat budeme,“ potvrdil Rechtik. Zemědělci z Olbramkostela kolem pole s kukuřicí osévají ječmen jarní, aby zabránili vzniku eroze. Jsou to čtyřiadvaceti metrové pásy ječmene, které lemují kukuřičná pole. „V našem katastru máme  hodně rybníků a potoků a tímto opatřením zabraňujeme stékání ornice,“ popsal jedno z mnoha opatření předseda Rechtik. Moderní technologie pomohou zemědělcům v lepší ochraně půdy Zemědělci mohou pomocí protierozní kalkulačky jednoduše, rychle a efektivně vyhodnotit erozní ohroženost na daném pozemku a jsou schopni navrhnout účinná protierozní opatření nejen v rámci plnění hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí,  ale i nad jeho rámec s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Aplikace je volně dostupná na internetu, pro práci je však nutné se zaregistrovat a přihlásit. „V aplikaci je databáze modelových osevních postupů pro jednotlivé výrobní oblasti s cílem zjednodušit uživatelům sestavení vhodného osevního postupu pro jejich půdní bloky,“ vysvětlil zemědělcům z jižní Moravy Martin Mistr z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půd. Protierozní kalkulačku vítá Zemědělský svaz ČR. Volal po ní dlouho. „Doufáme, že kalkulačka poskytne větší flexibilitu a mnohem lepší přístup k ochraně půdy,“ prohlásil ředitel Zemědělského svazu ČR Jan Ulrich a dodává: „Zemědělci se musí naučit pracovat s novými elektronickými nástroji. Svět spěje k elektronizaci a zemědělství se tomu nevyhne. Ti, kteří  se nepřizpůsobí, budou bohužel  svázáni opatřeními, kterou jsou v současné době, které jsou neflexibilní a přinášejí mnohem víc ekonomických negativ při uplatňování ochrany půdy.“ Nejohroženější půdy jsou v ochranném režimu. Přibývat budou dalšíOd roku 2018 by mělo být v ochranném režimu před erozí 25 % zemědělské půdy, nyní je v něm kolem 11 %. Do roku 2030 bude do ochranného režimu spadat 60 % půdy. To samozřejmě s sebou nese nároky na zemědělce.  Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky nechce jeho resort jít  cestou pouze restriktivních opatření, tedy poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo krácení dotací zemědělcům při nedodržení ochranných postupů, ale vzděláváním. Eva Fruhwirtová