Zemědělci prosazují zákon proti spekulacím s půdou. Na pole by měl předkupní právo ten, kdo na něm hospodaří, nebo stát

V současné době není český trh s půdou nijak regulován. Agrární lobby prosazuje zákon, kterým chce zabránit "výprodeji" zemědělské půdy a spekulativním nákupům.Pro český návrh zákona bylo inspirací Slovensko, kde zákon regulující trh s půdou platí od června 2014.

Kdo chce prodat pole, přednostně ho musí nabídnout zemědělci, který na něm alespoň tři roky hospodaří. Pokud o něj nebude mít zájem, druhý na řadě bude stát. Nebude-li ani on pozemek chtít, teprve pak ho může vlastník prodat komukoliv.

Agrární lobby prosazuje zákon, kterým chce zabránit "výprodeji" zemědělské půdy a spekulativním nákupům. V současné době není český trh s půdou nijak regulován.

"Jde nám o to, aby se zemědělcům neprodávala půda pod rukama. Aby půdu vlastnili čeští zemědělci," hájí návrh Zemědělského svazu ČR jeho šéf Martin Pýcha. Zemědělec, popřípadě Státní pozemkový úřad by měl dva měsíce na to, aby se k nabídce vyjádřil. Na ceně se dohodne s prodávajícím.

Zákon, který tlačí lobby zastupující velké zemědělce, ovšem nevyloučí ze hry spekulanty a cizince. Lehce se dostanou k tisícovým výměrám, když koupí celý podnik. Spolu s ním převezmou vlastní pozemky i nájemní smlouvy.

"Tomu se ani zabránit nedá, i když by se mi to líbilo. Fatálním způsobem bychom zasahovali do majetkových práv," uvědomuje si Pýcha. O předloze zákona chce nyní diskutovat s politiky a profesními organizacemi.

Zásadně proti jejich návrhu je Asociace soukromých zemědělců hájící zájmy rodinných farem. "Velké podniky prosazují zákon ze zištných důvodů. Aby nepřišly o půdu a nemusely do ní investovat. Půda není jejich a špatně na ní hospodaří," kritizuje šéf asociace Josef Stehlík. Míní, že zákon nikomu nepomůže.

"Vlastníci nebudou ochotni uzavírat nájemní smlouvy," namítá.

Chystanou regulaci přirozeně odmítá Svaz vlastníků půdy. Nechce, aby se vlastník stal vazalem nájemce. Obává se poklesu cen a následného znehodnocení majetku.

Předloha z dílny Zemědělského svazu je podle Martina Pýchy pro vlastníky méně omezující než původní záměr, s nímž prozatím neprorazila Agrární komora ČR.

Ta chtěla uzákonit předkupní právo v následujícím pořadí: nájemce, zemědělec z obce, ze sousední obce, z okresu, z celé republiky, až na konec by přišla řada na ostatní kupce trvale žijící nejméně deset let v Česku.

Aby stát takto zasahoval do obchodu se soukromou půdou, považuje za absurdní Jaroslav Urban, majitel společnosti Farmy.cz, obchodující se zemědělskými nemovitostmi.

"V uplynulých letech stát zprivatizoval statisíce hektarů. Na prodané pozemky měl dokonce předkupní právo a mohl je kupovat za ceny, za jaké je přenechal," připomíná. Stát se půdy zbavoval za pár korun, metr čtvereční prodával i za dvě koruny. V současné době je cena u lepších polí desetinásobně vyšší.

Pro český návrh zákona bylo inspirací Slovensko, kde zákon regulující trh s půdou platí od června 2014. Důsledkem je razantní pokles obchodů a cen. Bezprostředně po spuštění napadla předpis u slovenského Ústavního soudu skupina zákonodárců. Ten dosud ve věci nerozhodl. Slovenský zákon mezitím narazil i u Evropské komise. Podle ní porušuje volný pohyb kapitálu a svobodu usadit se.

Pro české zemědělství je typická vysoká závislost na pronajaté půdě. Její podíl přesahuje 80 procent. Zemědělci si ale už nyní mohou pojistit, že o pronajaté pozemky nepřijdou.

Předkupní právo si mohou po dohodě s vlastníkem zakotvit do nájemních smluv. Umožňuje to občanský zákoník.