ZELENINA prosinec 1998 - zpráva MZe ČR 2. část (zkráceno)

Situační a výhledová zpráva

ZELENINA

(2. část)

prosinec 1998

Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky

....................................................................................................................................................

Předkládá: Ing. Jan Pellar, ředitel odboru marketingu a komodit

Schvaluje a s vydáním souhlasí: Dr. Ing. Dušan Vaněk, 1. náměstek ministra

Datum:

Odbor marketingu a komodit MZe ČR

__________________________________________________________

Odpovědné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová - Buchtová MZe ČR

Ing. Dagmar Vyklická MZe ČR

OBSAH

Skladování zeleniny v ČR

Rychlení zeleniny v ČR

Zpracovatelský průmysl v ČR

Spotřeba zeleniny v ČR

Cenový vývoj

Zahraniční obchod ČR

Přehledy o užití zeleniny

Přílohy - č. 1 - Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny

- č. 2 - Konzervárenský průmysl - dovoz a vývoz

SKLADOVÁNÍ ZELENINY V ČR

V roce 1997/1998 se naskladnilo asi 150,3 tis. t zeleniny (45,9 % tržní produkce TP), v roce 1998/1999 se očekává naskladnění asi 152,4 tis. t zeleniny (43,3 % TP). Prognóza počítá s výraznějším růstem skladovacích ztrát, které byly v minulém roce odhadovány na 6,67 %, letos už na 10,50 %. Příčiny nárůstu ztrát jsou u jednotlivých druhů zeleniny rozdílné. U zelí působí narůstající dovoz na prodloužení skladovacího období, a tím na zvyšování ztrát, které narůstají velmi rychle zvláště na konci skladovacího období. U celeru se předpokládá větší mechanické poškození během sklizně, což se promítne do zhoršené skladovatelnosti. Podíl netržního odpadu se také zvyšuje tlakem na preciznější tržní úpravu zeleniny.

Předpoklad rozsahu ztrát při skladování a odbytu zeleniny v sezóně 1998/1999

Druh zeleniny Celková tržní Tržní produkce Odhad ztrát při Odhad ztrát při

produkce urč. pro skladov. skladování odbytu

t t % t % t %

Celer 15 700 11 500 73 1 380 12,0 350 3,0

Cibule 66 900 54 000 81 4 050 7,5 810 1,5

Červená řepa 930 300 32 30 10,0 50 16,6

Česnek 520 150 29 20 13,3 - -

Kapusta hláv. 10 600 1 800 17 160 8,9 180 10,0

Kedluben gigant 1 200 200 17 20 10,0 10 5,0

Mrkev 55 500 32 500 59 5 580 17,2 1 060 3,3

Petržel 15 500 5 000 32 900 18,0 100 2,0

Zelí bílé 103 000 44 000 43 3 320 7,5 2 200 5,0

Zelí červené 9 500 2 200 23 170 7,7 110 5,0

Zelí pekingské 4 200 700 17 210 30,0 60 8,6

Celkem 283 550 152 350 54 15 840 10,5 4 930 3,2

Pramen: ZUČM

Ztráty při skladování zeleniny způsobené problémy s odbytem se v loňské sezóně odhadovaly na 3940 t (2,6 % z naskladněné zeleniny), v roce 1998/1999 mohou dosáhnout 4930 t (3,2 % z naskladněné zeleniny). Je třeba do budoucna počítat s tím, že tento druh ztrát bude mít narůstající tendenci a stane se nezbytnou součástí podnikatelského rizika.

Zájem zelinářů investovat do modernizace a nové výstavby chlazených skladů zeleniny a balíren se v roce 1998 neoživil.

RYCHLENÍ ZELENINY V ČR

Do roku 1989 se zelinářské rychlírenství v ČR provozovalo zhruba na 244 ha, ale jeho rozsah se postupně snižoval. V roce 1994 se rychlená zelenina pěstovala zhruba jen na 46 ha. V roce 1995 bylo v ČR podle Agrocensu registrováno 40,36 ha skleníků pro rychlení zeleniny a pro výrobu sadby zeleniny 13,15 ha skleníků a 10,83 ha pařenišť. V letech 1996/1997 klesla plocha rychlené zeleniny o dalších 16 ha.

Během roku 1998 došlo k dalšímu významnému poklesu pěstitelských ploch. V současné době činí rychlírenská plocha v ČR celkem asi 18 ha. Očekávaná produkce dosáhne jen 4400 t, převážně rajčat a skleníkových okurek. Důvodem tak významného poklesu produkce je nejen vysoká cena energií a nedostatečná intenzita výroby, ale i nadměrné dovozy zejména plodové zeleniny ze zemí EU, která má sice mnohdy problematickou kvalitu, ale nízké ceny.

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR

První odhady množství zeleniny na zpracování, nakoupené zpracovatelskými podniky v rámci ZS KOLI v roce 1998, se pohybují kolem 43 700 t v návaznosti na odbytové a finanční množnosti zpracovatelů. Za prvních devět měsíců roku 1998 bylo konzervárenským průmyslem nakoupeno 33 558 t převážně od tuzemských pěstitelů.

Nákup zeleniny v ČR pro konzervárenský průmysl v letech 1992 - 1998 v tunách

Druh 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998*

Celer 1 123 1 274 1 924 756 1 566 1 884 690

Cuketa 190 444 1 278 719 751 1 201 1 350

Česnek 153 60 309 291 257 39 80

Cibule suchá 3 276 2 304 2 345 1 522 2 262 2 736 1 718

Cibule nakl. . 213 106 209 336 202 .

Fazolka 460 496 30 . 275 216 860

Feferony . . . 303 463 448 468

Hrášek zrno 2 717 1 131 2 587 2 878 3 702 2 970 2 655

Kapusta 1 . . . . . .

Kopr 88 85 130 181 106 215 126

Křen 468 4 226 324 484 437 263

Kukuř. cukr. . . . 627 489 244 218

Květák 7 43 47 17 2 5 .

Mrkev 2 120 3 451 2 598 1 473 2 466 3 071 2 268

Okur. nakl. 9 338 2 690 9 723 5 604 8 303 11 070 11 529

Okurky sal. . 622 635 24 604 131 .

Papr. zelen. 1 892 1 846 4 065 2 180 3 219 2 588 2 707

Papr. červ. 3 002 782 3 522 1 897 3 594 4 110 2 516

Papr. beraní roh . . . . . . 205

Petržel 136 38 206 19 127 68 5

Pór 11 . . . . . .

Rajč. červ. 5 360 1 683 3 391 3 801 2 500 2 000 2 723

Rajč. zelená . 13 31 . . . .

Rajčat. šťáva . . . . 2 030 . .

Řepa červená 3 052 1 698 2 224 1 330 1 775 1 523 548

Tykev 259 111 563 190 13 132 .

Zelí bílé 10 130 13 596 4 120 3 796 7 653 6 157 2 305

Zelí červené 1 786 853 1 905 1 164 1 468 1 545 311

Zelí kysané . . . 69 209 786 .

Ostatní 2 207 222 1 207 551 304 664 13

Celkem 47 777 33 659 43 172 29 925 44 958 44 443 33 558

Poznámka: (zahrnuje pouze konzervárny, které jsou členy Zájmového sdružení práv. osob konzerv.-lihovarského sdružení)

* - nákup ZS KOLI k 31. 9. 1998

Pramen: Zájmové sdružení práv. osob konzervárensko-lihovarského průmyslu

· DOVOZ A VÝVOZ ZPRACOVANÉ ZELENINY

V roce 1997 dovoz zpracované zeleniny a výrobků z ní vzrostl o 1961 t ve srovnání s rokem 1996. Nejvíce se na celkovém dovozu podílela zelenina konzervovaná, která spolu se zeleninou prozatímně konzervovanou tvořila 57,1 % veškerého dovozu zpracované zeleniny.

V období od ledna do září 1998 bylo do ČR dovezeno 31 532 t zpracované zeleniny. Zvýšení dovozů v porovnání s rokem 1997 nastalo u zeleniny konzervované v octě a u šťáv z rajčat.

Dovoz zpracované a konzervované zeleniny celkem v letech 1995 - 1998

Název 1995 1996 1997 1998*

tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč

Zelenina vařená,

zmrazená 10 047 182 874 13 793 242 479 13 558 238 521 9 773 203 327

Zelenina prozatím.

konzervovaná, 4 217 97 520 5 558 128 734 8 497 187 007 3 869 101 871

nevhod.k požívání

Zelenina sušená 1 788 118 716 1 701 120 255 2 917 148 642 1 559 123 664

Zelenina konzervovaná

v octě nebo kys. oct. 2 588 48 315 5 266 83 315 2 714 64 808 3 131 62 966

Rajčata konzervovaná,

ne v octě 3 191 81 236 2 675 66 293 4 196 85 037 3 314 87 898

Šťáva z rajských jabl. 756 10 996 1 260 16 152 1 136 13 297 1 652 19 271

Kečupy aj. om.

z rajč. 1 413 45 494 2 006 59 105 2 710 73 168 1 165 30 597

Zelenina konzervovaná

jinak než v octě, 6 761 109 215 11 090 132 141 9 582 139 525 7 069 119 598

nezmrazená

CELKEM 30 761 694 366 43 349 848 474 45 310 950 005 31 532 749 192

Poznámka: * = od 1.1. do 30.9.1998

Pramen: Celní statistika

V roce 1997 vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků oproti roku 1996 vzrostl o 26 % na objem 20 849 t. Na vývozu se nejvíce podílely rajčatové výrobky, tj. kečupy a konzervovaná rajčata, dále zelenina konzervovaná v octě.

V období od ledna do září 1998 bylo z ČR vyvezeno 16 487 t zpracované zeleniny. Největší podíl na tomto vývozu měly kečupy, zelenina konzervovaná v octě a zelenina zmrazená. Tyto výrobky směřovaly zejména na Slovensko.

Vývoz zpracované a konzervované zeleniny celkem v letech 1995 - 1998

Název 1995 1996 1997 1998*

tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč

Zelenina vařená, 498 10 024 1 736 40 018 2 277 52 510 2 425 65 055

zmrazená

Zelenina prozatím.

konzervovaná, 969 24 020 326 9 590 43 1 871 557 24 508

nevh. k požívání

Zelenina sušená 435 28 685 330 24 477 383 29 914 230 19 451

Zelenina konzerv.

v octě nebo kys. oct. 2 057 41 088 2 205 49 238 4 417 100 491 3 380 78 963

Rajčata konzerv.,

ne v octě 626 21 668 1 000 33 718 2 992 79 191 938 37 886

Šťáva z rajs. jabl. 13 268 19 501 76 1 662 223 3 600

Kečupy aj.

omáčky z rajčat 8 482 189 260 9 912 217 994 9 412 196 025 7 676 163 943

Zelenina konzerv.

jinak než v octě, 708 14 402 1 055 21 751 1 249 27 396 1 058 24 125

nezmrazená

CELKEM 13 788 329 415 16 583 397 287 20 849 489 060 16 487 417 531

Poznámka: * = od 1.1. do 30.9.1998

Pramen: Celní statistika

Stejně jako v zahraničním obchodě ČR s čerstvou zeleninou je i v zahraničním obchodě se zpracovanou zeleninou záporná obchodní bilance. V roce 1997 dosáhla záporná bilance 24 461 t zpracované zeleniny v hodnotě 460,9 mil. Kč. Záporná bilance se snížila v uvedeném roce ve srovnání s rokem 1996 v objemovém vyjádření (o 2305 t), ale finanční bilance naopak vzrostla (o 9,8 mil. Kč). K tomuto oživení přispěl i program Export v rámci PGRLF.

Záporná obchodní bilance se zpracovanou zeleninou za prvních devět měsíců roku 1998 dosahuje objemu 15 045 t v hodnotě 331,7 mil. Kč.

Bližší údaje o dovozu a vývozu zpracované zeleniny a zeleninových výrobků v letech 1995 - 1998 jsou uvedeny v příloze č. 2 této Situační a výhledové zprávy. V těchto přehledech jsou uvedeny i země s největším podílem na dovozu a vývozu zpracované zeleniny.

SPOTŘEBA ZELENINY V ČR

Na vývoj poptávky a následně spotřeby zeleniny bude mít i nadále největší vliv vývoj spotřebitelských cen potravin ve vztahu k vývoji příjmů a vydání obyvatelstva. Rozvojem supermarketů v ČR a stylem jejich nabídky se mění podmínky nákupu. Dochází k vyššímu spotřebnímu standardu nákupu, odezněla i výlučnost zahraničního sortimentu. Značným problémem je zařazení sortimentu českých výrobků do sítě supermarketů. Pro české výrobce to představuje nutnost zajištění dostatečného objemu nabídky a zachování plynulosti dodávek za předpokladu udržení stabilní kvality a odpovídajících cen.

Spotřeba zeleniny v ČR v hodnotě čerstvé (kg/osoba/rok)

Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 *1997

Spotřeba 68,7 66,6 73,6 69,7 74,2 75,8 78,0 79,5 81,0

Poznámka: * - odhad MZe

Pramen: ČSÚ

Vývoj roční spotřeby zeleniny v hodnotě čerstvé (včetně výrobků) podle druhů na jednoho obyvatele v ČR v letech 1990-1996 v kg

Druh zeleniny *1990 1992 1993 1994 1995 1996

Brukev 1,8 2,1 2,4 1,9 2,3 2,3

Celer 1,6 2,3 2,5 2,1 2,0 2,1

Cibule 6,9 10,3 10,1 10,2 11,2 11,4

Česnek 0,6 1,0 1,0 1,1 1,1 1,0

Fazolové lusky 0,1 0,4 0,4 0,4 0,2 0,1

Hrachové lusky· 0,3 0,9 0,8 0,7 0,8 0,9

Kapusta 1,6 1,7 2,3 2,1 2,2 2,1

Květák 5,0 4,8 5,0 5,1 4,9 4,3

Melouny 2,8 0,9 1,8 2,3 3,4 3,1

Mrkev 5,9 8,2 8,2 7,7 8,1 9,0

Okurky nakládačky 4,1 3,7 4,5 4,3 4,3

Okurky salátové 3,3 3,9 3,5 4,4 4,3 6,4

Paprika zeleninová 1,2 1,8 2,5 3,5 3,8 3,2

Petržel 1,2 1,5 1,6 1,6 1,7 1,8

Rajčata 4,2 6,9 6,5 6,9 8,2 6,8

Salát hlávkový 1,1 1,3 1,2 1,3 1,4 1,0

Špenát 0,4 0,8 1,0 0,8 0,6 0,7

Zelí hlávkové bílé a červené 6,8 10,9 13,8 12,4 12,3 12,8

Poznámka: v roce 1991 ČSÚ další údaje neuvádí

* - spotřeba zeleniny čerstvé

· - vyluštěná hrachová zrna

Pramen: ČSÚ

Změny v plné nabídce čerstvé zeleniny na domácím trhu po celý rok a v rozšiřování sortimentu nabídky ve srovnání s rokem 1989 příznivě ovlivňují i tempo její spotřeby. Spotřeba zeleniny se v České republice od roku 1989 do roku 1997 zvýšila téměř o 16 % (dosáhla úrovně 81,0 kg/os./rok), je však stále na nižší úrovni než v zemích EU (135 - 142 kg/os./rok).

CENOVÝ VÝVOJ

Ceny zemědělských výrobců

V průběhu I. pololetí roku 1998 vzrostly CZV v porovnání s cenami ve stejném období minulého roku u všech v tomto období sledovaných druhů zeleniny. Největší nárůst byl např. u cibule, hlávkového zelí a mrkve. V prvních měsících II. pololetí došlo vlivem vyšší nabídky čerstvé zeleniny na trhu naopak k poklesu CZV u všech sledovaných druhů zeleniny, nejvíce u rajčat a květáku.

Průběh cen zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993 až září 1998 u vybraných druhů zeleniny je uveden v příloze č.1.

Průměrné ceny zemědělských výrobců v ČR v letech 1992 - 1998 v Kč/t

Druh zeleniny 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998*

Brukev s natí 10 847 12 782 14 651 17 015 21 694 24 962 25 886

Brukev bez natě 2 969 5 108 . 6 879 6 104 4 800 4 928

Celer bez natě 6 276 6 611 6 545 7 790 7 975 8 776 10 357

Cibule suchá 4 304 5 132 7 400 6 990 4 826 6 842 9 442

Česnek 34 519 33 230 33 073 32 409 29 332 39 030 .

Hrášek 13 149 7 255 13 143 13 767 7 469 . 17 385

Kapusta hlávková 5 551 5 317 5 323 6 685 7 034 6 833 6 374

Květák 7 308 8 425 8 929 9 671 10 299 11 890 10 387

Mrkev bez natě 4 108 4 947 4 476 5 389 5 427 5 367 5 849

Okurky naklád. 7 200 12 613 9 907 11 278 12 582 12 439 11 754

Okurky salátové 11 468 13 685 15 518 17 404 17 172 18 997 22 070

Paprika 13 517 16 837 22 351 25 883 26 758 32 291 31 872

Petržel bez natě 6 597 7 677 8 468 9 234 10 361 10 418 12 065

Pór 9 121 10 310 12 535 13 825 14 505 14 115 16 901

Rajčata 9 162 13 002 17 203 15 353 20 922 19 344 17 947

Ředkvička 11 730 17 770 18 200 17 193 22 480 20 581 20 294

Salát hlávkový 13 713 19 761 16 595 20 314 24 067 17 867 24 161

Špenát listový 1 772 2 399 2 000 2 062 2 342 2 497 2 610

Zelí hlávkové bílé 3 725 4 003 3 480 3 951 4 083 3 655 3 691

Zelí hlávk. čer. 4 715 4 629 4 852 5 885 5 797 5 104 5 109

Poznámka: * = průměr leden až září 1998

Pramen: ČSÚ

Spotřebitelské ceny

V období od ledna do září roku 1998 vzrostly spotřebitelské ceny v porovnání se stejným obdobím roku 1997 u všech sledovaných druhů zeleniny kromě česneku. Největší nárůst ceny byl zaznamenán u cibule (+65,5 %), dále pak u salátových okurek (+17,6 %), mrkve (+16,7 %), hlávkového zelí (+10,5 %), květáku (+7,5 %) a rajčat (+3,8 %). Prudký nárůst ceny cibule, zvláště v průběhu I. pololetí 1998, byl reakcí obchodníků na vyčerpání zásob tuzemské cibule. Lze konstatovat, že k poklesu spotřebitelských cen u většiny druhů zeleniny dochází až od počátku II. pololetí roku, kdy začíná být trh zásoben jak čerstvou zeleninou z dovozu tak i od domácích producentů.

Průběh spotřebitelských cen u vybraných druhů zeleniny podle jednotlivých měsíců v letech 1993 až duben 1998 je uveden v příloze č. 1.

Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zeleniny v ČR v letech 1992 - 1998 v Kč/kg

Druh zeleniny MJ 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998*

Cibule suchá kg 8,03 9,81 13,90 14,97 10,70 14,72 24,48

Česnek kg 50,19 57,77 51,57 51,36 58,98 70,05 65,75

Květák kus 12,70 15,11 17,43 23,93 25,92 28,32 28,26

Melouny kg 9,36 10,29 13,53 35,41 29,38 33,25 37,20

Mrkev bez natě kg 7,58 14,09 13,01 13,81 15,38 14,67 17,89

Okurky salát. kg 20,01 22,38 25,06 32,80 32,73 34,70 40,24

Paprika kg 28,42 33,10 39,28 53,95 57,65 71,04 68,79

Rajčata kg 25,20 29,32 31,12 34,77 42,18 37,99 39,08

Zelí bílé kg 6,54 8,30 7,09 10,98 11,27 9,51 11,23

Poznámka: * = průměr leden až září 1998

Pramen: ČSÚ

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR

Celková bilance mezinárodního obchodu ČR s čerstvou zeleninou je vysoce pasivní, a to jak z objemového, tak i z finančního hlediska. Deficit v roce 1997 dosáhl 251,8 tis. tun v hodnotě téměř 3,1 mld. Kč. Vývoz uskutečněný v roce 1997 tvořil 1,6 % celkového dovozu čerstvé zeleniny. Deficit v zahraničním obchodě České republiky se zeleninou neustále roste. Z hlediska množství dovezené zeleniny se deficit v roce 1997 zvýšil ve srovnání s rokem 1993 o 52,3 %, u finanční hodnoty dovezené zeleniny dokonce o 100,2 %. V roce 1998 překročí záporné saldo úroveň roku 1997.

Bilance zahraničního obchodu České republiky

Jednotky 1993 1994 1995 1996 1997 1998*

tuny - 165 275 - 203 130 - 227 350 -239 908 -251 763 -234 332

tis. Kč - 1 541 876 - 2 162 136 - 2 423 467 -2 793 345 -3 086 088 -2 958 177

Poznámka: * = od 1.1. do 30.9.1998

Pramen: Celní statistika

DOVOZ

V kalendářním roce 1997 se dovoz zeleniny do ČR opět zvýšil. Celkem bylo dovezeno 255,8 tis. t, což představuje nárůst o 5,9 % v porovnání s rokem 1996. Hodnota dovezené zeleniny činila 3,1 mld. Kč, což bylo o 11,6 % více než v roce 1996. Na celkovém dovozu zeleniny se podílely nejvíce rajčata (20,3 %), salátové okurky (19 %), melouny (13,6 %), paprika (10,9 %) a mrkev (6 %). Cibule se na celkovém dovozu podílela 8,3 % a hlávkové zelí 4,6 %. V porovnání s rokem 1996 došlo ke zvýšení dovozu všech nejvýznamnějších druhů zeleniny. V roce 1997 bylo do ČR dovezeno nejvíce zeleniny ze Španělska, Slovenska, Nizozemí a Maďarska. Dovoz z těchto čtyř zemí dosáhl přibližně 64,2 % z celkového objemu dovezené čerstvé zeleniny v roce 1997.

V období od ledna do září 1998 se dovezlo 236,6 tis. t čerstvé zeleniny v hodnotě téměř 3 mld. Kč. Na tomto dovozu se tradičně nejvíce podílí dovozy rajčat, melounů, okurek salátových a papriky. Největší množství čerstvé zeleniny je v tomto roce do ČR dováženo ze Španělska, Slovenska, Maďarska, Nizozemska a Polska a podílí se 70,3 % na celkovém objemu dovezené čerstvé zeleniny v tomto období.

Na celkovém objemu dovozu čerstvé zeleniny do ČR se nejvíce podílí plodová zelenina. V roce 1997 představoval dovoz plodové zeleniny 66,4 % celkového objemu dovozu zeleniny, dovoz košťálové zeleniny 11,9 %, cibulové zeleniny 11,3 % a kořenové zeleniny 9 %.

Za období devíti měsíců roku 1998 se dovoz plodové zeleniny podílí 65,5 % na celkovém objemu dovozu čerstvé zeleniny, dovoz košťálové zeleniny 13,1 %, cibulové zeleniny 11,5 % a kořenové zeleniny 8,7 %.

Podrobnější přehled o zahraničním obchodu ČR s významnými evropskými zeměmi jsou uvedeny v příloze č. 3 této Situační a výhledové zprávy.

Dovoz čerstvé zeleniny do ČR v letech 1995 - 1998 v tunách a v tis. Kč

Druh 1995 1996 1997 1998* 1995 1996 1997 1998*

ZELENINA v tunách v tis. Kč

CELKEM1) 232468 241395 255774 236604 2456100 2808801 3133854 2997889

z toho:

Brukev 7 838 6 131 7 063 7 205 76 682 79 179 88 082 100 896

(vč. kapus. hl.)

Celer hlízový 841 1 163 2 328 2 663 12 873 14 234 15 646 21 385

Celer ne hlízový 75 105 196 91 1 509 1 684 3 037 1 883

Cibule 20 544 18 481 21 294 20 538 139 998 52 938 128 630 245 847

Cibule-šalotka 35 56 31 85 386 347 623 1 332

Čekanka 50 64 52 41 1 553 1 774 1 842 1 499

Česnek 2 936 3 045 3 883 3 483 58 878 78 132 112 781 91 523

Fazole 24 55 34 50 837 1 779 1 104 1 382

Fenykl hlíznatý 28 44 43 34 891 1 543 1 307 1 176

Hrášek 610 757 306 153 4 857 2 863 3 784 2 880

Chřest 15 17 15 11 1 181 1 777 1 402 1 339

Kapusta růžičková 390 407 350 297 4 000 4 807 5 459 4 607

Křen 674 807 879 444 11 412 16 239 21 948 11 463

Kukuřice sladká 114 27 20 41 687 734 625 642

Květák,brokolice2) 10 767 11 837 11 312 12 541 101 810 118 258 125 387 152 259

Lilek 146 178 188 151 3 960 5 441 6 520 5 164

Melouny 36 322 32 351 34 893 41 186 165 361 147 917 223 998 226 858

Mrkev 11 217 11 033 15 383 14 072 60 725 74 146 77 400 103 030

Okurky nakl. 6 486 10 073 6 057 6 854 39 525 104 327 66 607 63 697

Okurky salátové 36 720 48 332 48 586 39 137 408 837 594 238 627 206 550 562

Paprika 31 364 32 099 27 989 26 422 505 398 571 557 635 447 553 797

Pór 2 848 3 702 3 582 3 072 37 705 55 145 62 286 52 949

Rajčata 43 529 41 287 52 040 41 334 630 078 677 989 736 979 639 574

Ředkvič.,řepa sal. 4 200 4 116 4 268 3 263 46 511 54 927 57 651 52 836

Salát hlávkový 1 461 1 445 1 558 509 32 164 47 853 43 761 34 523

Salát ne hlávkový 231 74 140 238 2 543 2 435 4 122 4 770

Špenát 12 32 25 45 368 638 862 1 165

Tykve, tykvičky 129 140 131 89 2 525 2 896 3 548 3 135

Zelí bílé, červené 10 514 12 677 11 678 10 932 62 541 73 534 43 789 47 746

Poznámka: 1) dovoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny, 2) rok 1998

* = stav k 30. 9. 1998

Pramen: Celní statistika

VÝVOZ

V roce 1997 došlo k nárůstu vývozu zeleniny z ČR, i když je jeho objem stále nízký ve srovnání s předchozími roky. Vývoz v tomto roce dosáhl 4,0 tis. t, což je v porovnání s rokem 1996 více o 69,7 %. Na vývozu zeleniny se nejvíce podílely tyto druhy: cibule (22,5 %), mrkev (19,2 %), rajčata (16,9 %), a hlávkové zelí (8,9 %). Hodnota vyvezené zeleniny činila 47,8 mil. Kč, což představuje oproti roku 1996 nárůst o 32,3 mil. Kč. Nejvíce zeleniny bylo v roce 1997 vyvezeno na Slovensko, do Polska a Rakouska. Vývoz do těchto tří zemí představuje 64,6 % z celkového objemu vyvezené zeleniny v roce 1997.

V období od ledna do září 1998 se vyvezlo z ČR 2,3 tis. t čerstvé zeleniny v hodnotě 39,7 mil. Kč. Na tomto vývozu se dosud nejvíce podílí rajčata, hrášek, chřest a cibule. Největší množství čerstvé zeleniny se v tomto období vyvezlo na Slovensko, do Polska, SRN a Nizozemska a vývoz do těchto zemí představuje 87,6 % z celkového objemu vyvezené čerstvé zeleniny.

Vývoz čerstvé zeleniny z České republiky v letech 1995 - 1998 v tunách a v tis. Kč

Druh 1995 1996 1997 1998* 1995 1996 1997 1998*

ZELENINA v tunách v tis. Kč

CELKEM1) 5 118 1 487 4 011 2 272 32 633 15 456 47 766 39 712

z toho:

Brukev 8 12 99 11 108 197 825 142

(vč. kapus. hl.)

Celer hlízový 48 61 11 3 475 581 117 36

Cibule 492 443 861 207 2 821 1 969 5 757 2 708

Česnek 31 36 34 34 590 955 1 538 1 315

Fazole 17 90 10 0 246 2 200 343 0

Hrášek 3 084 158 409 561 14 831 1 162 3 127 4 483

Chřest 0 10 165 327 0 635 6 812 5 854

Kapusta růžičková 2 0,7 22 0 32 15 318 0

Květák, brokolice2) 18 26 79 43 267 629 1 161 629

Melouny 17 8 105 17 353 113 1 669 752

Mrkev 39 37 769 59 393 229 2 217 246

Okurky nakl. 2 0 55 53 14 0 745 415

Okurky salátové 15 35 213 24 214 382 4 330 687

Paprika 87 37 91 99 1 679 892 3 047 4 048

Pór 2 12 15 5 33 133 260 170

Rajčata 126 164 679 800 1 165 2 093 13 224 17 773

Ředk., řepa sal. 37 88 35 22 257 598 456 302

Zelí bílé, červené 611 228 337 3 2 076 763 1 448 15

Poznámka: 1) vývoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny, 2) rok 1998

* = stav k 30. 9. 1998

Pramen: Celní statistika

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR SE ZEMĚMI CEFTA

Dovoz zeleniny do ČR ze zemí CEFTA včetně Slovenska poklesl z 112,2 tis. t v roce 1996 na 87,5 tis. t v roce 1997, tj. o 22,1 %. Finanční hodnota dovezené zeleniny v roce 1997 dosáhla 990,7 mil. Kč (pro porovnání: v roce 1996 činila 990,1 mil. Kč). Nejvíce zeleniny se dovezlo ze Slovenska 47,4 tis. t (tj. 54,2 %), Maďarska 23,0 tis. t (tj. 26,3 %) a Polska 14,0 tis. t (tj. 16,1 %). Pouze nepatrné množství zeleniny bylo dovezeno z Rumunska (3,0 t).

V období leden až září 1998 činí dovoz zeleniny do ČR ze zemí CEFTA včetně Slovenska 88,5 tis. t, což je mírný nárůst oproti roku 1997. Finanční hodnota dovezené zeleniny v uvedeném období dosahuje téměř 1,1 mld. Kč, tj. zvýšení o 81,5 mil. Kč. Největšími dovozci čerstvé zeleniny je Slovensko a Maďarsko.

Vývoz zeleniny z České republiky do zemí CEFTA včetně Slovenska v roce 1997 činil 2,1 tis. t (tj. o 1,2 tis. t více než v roce 1996) ve finanční hodnotě 29,6 mil. Kč (tj. nárůst o 22,4 mil. Kč). Naším největším obchodním partnerem ze zemí CEFTA je tradičně Slovensko, kam bylo v tomto roce vyvezeno 1,3 tis. t zeleniny (62 %).

Vývoz čerstvé zeleniny do zemí CEFTA včetně Slovenska v období od ledna do září 1998 dosáhl objemu 1,2 tis. t v hodnotě 25,4 mil. Kč. Téměř 94 % vývozu směřovalo na Slovensko a do Polska.

Bilance obchodu s čerstvou zeleninou v rámci Celní unie je pro ČR pasivní. V roce 1996 činilo záporné saldo 63,2 tis. t v hodnotě 650,9 mil. Kč. Deficit v roce 1997 mírně poklesl a činil 46 tis. t v hodnotě 575,7 mil. Kč, za devět měsíců roku 1998 činí deficit 41,4 tis. t v hodnotě 469,7 mil. Kč.

Podrobnější přehled o zahraničním obchodu ČR se zeměmi CEFTA jsou uvedeny v příloze č. 3 této Situační a výhledové zprávy.

PŘEHLEDY O UŽITÍ ZELENINY

Bilance produkce a užití cibule v ČR v tis. t

Ukazatel 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99

Domácí produkce celkem 94,4 100,4 83,1 96,5

z toho: tržní produkce 58,8 63,0 62,3 66,9

samozásobení 35,6 37,4 20,8 29,6

Dovoz 18,9 19,0 24,1 25,01)

Celková nabídka 113,3 119,4 107,2 121,5

Dodávky na trh a zprac. průmyslu 60,5 64,0 74,2 79,4

Samozásobení 35,6 37,4 16,6* 23,7*

Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu

z tržní produkce 16,7 17,3 15,9 17,9

Vývoz 0,5 0,7 0,5 0,51)

Celkové užití 113,3 119,4 107,2 121,5

Poznámka: 1) = odhad, * = odečteny 20% ztráty

Pramen: ČSÚ, GŘC, ZUČM

Bilance produkce a užití mrkve v ČR v tis. t

Ukazatel 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99

Domácí produkce celkem 72,9 90,6 73,9 80,9

z toho: tržní produkce 38,3 47,6 50,3 55,5

samozásobení 34,6 43,0 23,6 25,4

Dovoz 11,7 12,0 17,4 16,41)

Celková nabídka 84,6 102,6 91,3 97,3

Dodávky na trh a zprac. průmyslu 33,4 35,1 62,3 64,3

Samozásobení 34,6 43,0 18,9* 20,4*

Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu

z tržní produkce 16,2 24,3 9,4 12,4

Vývoz 0,4 0,2 0,7 0,21)

Celkové užití 84,6 102,6 91,3 97,3

Poznámka: 1) = odhad, * = odečteny 20% ztráty

Pramen: ČSÚ, GŘC, ZUČM

Bilance produkce a užití zelí v ČR v tis. t

Ukazatel 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99

Domácí produkce celkem 116,4 153,2 133,1 139,6

z toho: tržní produkce 78,0 102,6 105,9 112,5

samozásobení 38,4 50,6 27,2 27,1

Dovoz 13,1 14,0 13,4 11,01)

Celková nabídka 129,5 167,2 146,5 150,6

Dodávky na trh a zprac. průmyslu 63,1 83,4 109,6 110,9

Samozásobení 38,4 50,6 24,5* 24,4*

Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu

z tržní produkce 27,5 32,7 12,2 15,1

Vývoz 0,5 0,5 0,2 0,21)

Celkové užití 129,5 167,2 146,5 150,6

Poznámka: 1) = odhad, * = odečteny 10% ztráty

Pramen: ČSÚ, GŘC, ZUČM

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 - Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998

v ČR v Kč/t

Cibule

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 4 787 4 781 9 485 5 066 3 853 9 067

Únor 4 604 4 594 9 265 4 711 3 776 10 796

Březen 4 516 4 683 9 962 4 515 3 536 13 221

Duben 4 530 4 520 10 579 3 981 4 087 12 095

Květen 4 512 10 763 11 032 3 730 4 585 .

Červen . 8 773 . . . 16 713

Červenec 5 883 8 777 7 283 6 132 . .

Srpen 5 596 8 905 5 745 5 771 8 636 7 555

Září 5 300 8 758 5 765 4 933 7 796 7 552

Říjen 5 078 8 755 5 789 4 447 7 709

Listopad 4 683 8 320 5 327 4 324 7 797

Prosinec 4 666 8 117 5251 4 026 8 237

Průměr za rok 5 132 7 898 6 990 4 826 6 842

Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Pramen: ČSÚ

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998

v ČR v Kč/kg

Cibule

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 8,23 9,24 14,98 11,22 9,79 18,32

Únor 8,57 9,41 15,79 11,19 9,93 24,22

Březen 8,75 9,52 16,66 11,05 9,89 28,80

Duben 8,89 10,20 18,67 10,74 9,96 29,87

Květen 8,95 17,94 21,02 10,48 15,43 33,30

Červen 15,62 23,23 20,79 10,84 20,39 31,91

Červenec 11,48 17,12 15,76 11,76 21,52 22,82

Srpen 10,63 15,33 12,29 11,36 19,58 16,72

Září 9,72 14,33 11,07 10,70 16,29 14,35

Říjen 9,34 13,96 10,70 9,87 14,37

Listopad 9,04 13,93 11,01 9,71 14,36

Prosinec 9,04 14,13 10,90 9,52 15,18

Průměr za rok 9,71 13,90 14,97 10,70 14,72

Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998

v ČR v Kč/t

Česnek

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 42 667 50 000 . . . .

Únor 39 000 32 000 36 125 31 500 . .

Březen 28 862 35 600 34 333 . . .

Duben 37 481 35 600 32 180 27 000 . .

Květen 31 800 35 600 32 775 . . .

Červen 19 000 19 000 . . . .

Červenec 24 000 25 000 28 500 22 833 34 000 .

Srpen 36 500 32 065 25 600 33 800 35 800 .

Září 35 319 34 250 28 514 35 222 43 800 .

Říjen 32 500 39 333 30 571 33 600 44 333

Listopad 30 000 30 000 26 000 . .

Prosinec 42 500 31 000 29 429 . .

Průměr za rok 33 230 33 073 32 409 29 332 39 030

Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Pramen: ČSÚ

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998 v ČR v Kč/kg

Česnek

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 88,68 53,97 50,36 50,70 63,22 67,06

Únor 58,89 54,88 52,43 52,77 66,66 69,37

Březen 61,51 64,86 52,75 53,72 70,35 68,36

Duben . . 53,24 63,02 75,51 68,57

Květen . . 58,88 71,79 79,34 66,70

Červen 43,88 55,06 68,04 79,12 81,41 71,13

Červenec 62,09 50,53 51,54 52,30 67,97 61,96

Srpen 59,47 49,64 44,86 49,42 67,18 59,25

Září 60,63 51,25 44,81 53,70 69,25 59,32

Říjen 58,67 50,06 45,52 57,75 68,49

Listopad 57,09 49,60 46,52 60,89 66,19

Prosinec 55,17 49,13 47,38 62,53 65,07

Průměr za rok 57,77 51,57 51,36 58,98 70,05

Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998 v ČR v Kč/t

Květák*

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden . . . 1 900 . .

Únor . . . . . .

Březen . . . . . .

Duben . . . . . .

Květen 15 500 13 500 17 422 . . .

Červen 9 681 11 000 11 231 10 986 14 671 12 544

Červenec 8 444 7 097 8 492 10 983 10 947 9 841

Srpen 7 636 6 441 8 755 8 937 10 717 8 881

Září 7 243 8 942 10 281 9 576 10 810 10 253

Říjen 6 618 9 445 9 839 10 047 12 422

Listopad 6 560 8 542 9 847 9 702 12 238

Prosinec . . . .

Průměr za rok 8 425 8 929 9 671 10 299 11 890

Poznámka: * - 1 ks =1 kg, . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Pramen: ČSÚ

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998 v ČR v Kč/kg

Květák*

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden . . 26,71 30,21 36,41 37,18

Únor . . 26,54 30,69 33,03 34,98

Březen . . 28,17 35,17 29,79 33,22

Duben 22,13 22,33 28,55 32,61 29,66 32,36

Květen 21,26 22,82 30,59 31,46 31,47 34,02

Červen 16,00 20,44 24,04 24,83 29,32 25,02

Červenec 14,73 15,05 17,07 21,01 21,44 18,66

Srpen 12,85 14,26 16,56 19,18 20,38 18,16

Září 14,47 18,65 21,25 17,44 21,00 20,73

Říjen 15,13 18,40 19,17 20,06 25,34

Listopad 21,35 21,39 29,95

Prosinec 14,42 17,18 27,21 26,94 32,02

Průměr za rok 15,11 17,43 23,93 25,92 28,32

Poznámka: * - 1 ks = 1 kg

Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998 v ČR v Kč/t

Mrkev

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 4 569 3 906 4 805 5 662 5 345 5 707

Únor 5 450 4 165 5 371 5 839 5 156 5 656

Březen 6 111 4 434 6 239 5 502 5 322 5 979

Duben 6 895 4 136 6 396 5630 4 891 5 967

Květen 16 000 18 000 . . . .

Červen 14 900 8 800 . . . .

Červenec 7 500 6 640 5 992 9 053 7 029 6 984

Srpen 5 479 5 612 5 584 7 351 6 725 6 483

Září 4 936 4 899 5 405 5 309 5 639 5 386

Říjen 3 947 4 150 4 783 4 736 5 350

Listopad 3 572 3 896 4 602 4 726 5 197

Prosinec 3 147 4 052 4 995 4 765 5 270

Průměr za rok 4 947 4 476 5 389 5 427 5 367

Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Pramen: ČSÚ

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v letech1993 - 1998 v ČR v Kč/kg

Mrkev

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 10,42 10,02 12,99 13,59 13,24 15,96

Únor 12,24 11,21 14,27 14,22 14,98 17,35

Březen 13,53 11,76 14,99 14,55 14,68 17,78

Duben 15,53 12,64 15,67 15,73 14,44 17,99

Květen 18,29 13,73 16,08 18,05 15,47 19,68

Červen 20,50 17,34 16,86 20,42 19,65 22,08

Červenec 16,04 14,13 15,35 26,09 17,82 20,42

Srpen 11,14 11,84 12,83 15,43 14,64 16,00

Září 10,01 11,37 11,60 12,70 13,13 13,75

Říjen 9,45 10,99 11,18 11,70 12,52

Listopad 9,05 10,95 11,49 11,04 12,43

Prosinec 9,29 11,61 12,37 10,99 13,08

Průměr za rok 14,09 13,01 13,81 15,38 14,67

Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993- 1998 v ČR v Kč/t

Okurky salátové

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Duben 27 250 21 757 23 792 . . .

Květen 18 380 19 183 21 157 21 280 21 708 .

Červen 13 575 16 244 16 436 17 753 18 841 14 929

Červenec 11 048 12 735 6 761 11 044 13 082 13 479

Srpen 5 606 11 772 5 859 6 994 9 275 9 307

Září 7 580 13 261 10 244 7 010 10 634 9 401

Říjen 14 000 16 846 15 252 9 327 19 873

Listopad 21 500 18 200 15 901 . .

Prosinec 25 000 15 050 . . .

Průměr za rok 13 685 15 518 17 404 17 172 18 997

Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Pramen: ČSÚ

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998

v ČR v Kč/kg

Okurky salátové

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 46,47 46,64 49,13 61,56

Únor 62,92 49,65 50,07 66,67

Březen 50,92 44,38 50,97 44,95 41,15 53,56

Duben 35,92 37,03 35,38 42,13 37,52 47,50

Květen 26,75 25,61 30,93 32,85 31,83 35,22

Červen 20,47 24,31 26,42 29,50 32,96 24,97

Červenec 16,65 20,70 13,24 22,09 19,84 24,11

Srpen 8,62 17,20 9,82 11,69 19,64 19,16

Září 15,90 23,41 24,60 14,70 25,90 29,39

Říjen 29,60 28,11 28,69 26,08 37,35

Listopad 32,58 28,85 30,72 34,63 33,72

Prosinec . . 33,41 37,86 37,27

Průměr za rok 22,38 25,06 32,80 32,73 34,70

Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993 -1998 v ČR v Kč/t

Rajčata konzumní

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Květen 36 500 26 500 . . . .

Červen 24 745 26 167 25 523 32 667 29 382 .

Červenec 23 038 24 889 18 655 25 133 26 985 21 789

Srpen 10 000 17 552 11 985 17 208 14 238 13 902

Září 9 633 11 468 11 931 21 703 16 666 13,716

Říjen 11 517 11 858 15 297 19 066 19 631

Listopad 13 276 15 580 14 939 21 276 21 830

Prosinec 25 000 19 670 . . .

Průměr za rok 13 002 17 203 15 353 20 922 19 344

Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Pramen: ČSÚ

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998 v ČR v Kč/kg

Rajčata konzumní

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden . . 40,81 50,37 45,26 51,63

Únor . . 41,06 45,95 36,46 42,46

Březen . . 43,97 48,04 37,97 47,90

Duben . . 43,74 46,07 39,60 49,09

Květen 47,36 49,86 37,34 62,71 37,33 40,80

Červen 35,23 34,50 34,71 43,90 40,09 38,60

Červenec 32,46 34,52 32,83 39,22 41,52 34,14

Srpen 15,48 17,46 22,04 28,39 30,07 21,66

Září 12,85 16,03 22,10 28,15 30,59 25,41

Říjen 18,99 31,98 32,52 39,76 40,98

Listopad 33,07 37,34 31,79 33,76 36,51

Prosinec 34,41 39,19 34,27 39,82 39,53

Průměr za rok 29,32 31,12 34,77 42,18 37,99

Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998 v ČR v Kč/t

Zelí hlávkové bílé

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 5 858 3298 3 370 5 535 3 688 4 371

Únor 7 879 3 872 3 954 5 983 3 767 5 024

Březen 8 125 4 262 5 536 7 088 3 647 6 156

Duben 10 250 3 710 6 916 8 733 4 041 6 580

Květen 9 500 6 700 . . 4 683 6 367

Červen 5 329 4 580 6 200 6 492 6 150 5 834

Červenec 4 537 4 008 4 746 5 336 4 304 4 211

Srpen 4 090 3 994 3 936 4 468 3 638 3 805

Září 3 731 3 116 3 717 3 670 3 438 3 026

Říjen 3 324 3 032 3 554 3 032 3 263

Listopad 2 977 2 990 3 716 2 965 3 753

Prosinec 2 953 2 705 4 331 2 871 3 615

Průměr za rok 4 003 3 480 3 951 4 083 3 655

Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Pramen: ČSÚ

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v letech 1993 - 1998 v ČR v Kč/kg

Zelí hlávkové bílé

Měsíc 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Leden 10,88 7,05 7,08 9,81 7,82 9,48

Únor 12,90 7,99 8,87 11,08 8,48 11,51

Březen 14,29 8,50 12,18 12,18 8,68 12,31

Duben 17,82 9,47 15,75 13,67 9,23 12,80

Květen . . 18,51 17,92 12,79 13,04

Červen 11,37 20,44 19,71 19,70 15,10 13,66

Červenec 8,64 8,24 10,38 12,66 11,50 10,69

Srpen 8,00 7,21 8,56 10,12 9,37 9,27

Září 7,46 6,42 8,21 8,51 8,52 8,28

Říjen 6,00 5,32 7,21 6,55 7,35

Listopad 5,74 5,32 7,25 6,30 7,41

Prosinec 5,98 5,57 8,04 6,68 7,87

Průměr za rok 8,30 7,09 10,98 11,27 9,51

Pramen: ČSÚ

Příloha č. 2 - Konzervárenský průmysl

(dovozy a vývozy zpracované zeleniny)

Země s největším objemem dovozu zeleniny vařené, zmrazené do ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

fazole 258 Polsko 67,5 %

hrášek 186 Polsko 60,6 %

chřest 6 Belgie 85,7 %

kukuřice sladká 175 Belgie 31,8 %

luštěniny ostatní 5 Polsko 55,6 %

paprika 457 Slovensko 51,6 %

rajčata 21 Maďarsko 60,0 %

špenát 892 Belgie 74,6 %

zelenina ostatní 2 189 Polsko 57,7 %

zeleninové směsi 1 598 Polsko 61,3 %

Pramen: Celní statistika

Země s největším objemem dovozu zeleniny prozatímně konzervované do ČR

v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

cibule 211 Nizozemsko 52,6 %

kukuřice sladká 42 Thajsko 91,3 %

okurky,nakládačky 136 Polsko 61,3 %

papriky 110 Maďarsko 90,2 %

zelenina ostatní 1 564 Čína 50,8 %

zeleninové směsi 0

Pramen: Celní statistika

Země s největším objemem dovozu sušené zeleniny do ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

cibule 217 USA 39,2 %

kukuřice sladká 108 USA 80,6 %

mrkev 13 Slovensko 28,9 %

rajčata 58 SRN 43,9 %

zele. ost. včetně směsí 264 Čína 38,0 %

Pramen: Celní statistika

Země s největším objemem dovozu zeleniny konzervované v octě nebo v kyselině octové

do ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

cibule 6 Slovensko 100,0 %

kukuřice sladká 33 Polsko 49,3 %

okurky nakladačky 314 Slovensko 38,8 %

paprika, ne lusky 104 Slovensko 63,4 %

paprika sladká 385 Turecko 36,2 %

řepa salátová 43 Polsko 54,4 %

zelí červené 7 Rakousko 70,0 %

zelenina ost. 504 Slovensko 54,0 %

Pramen: Celní statistika

Dovoz ostatních výrobků ze zeleniny v letech 1995 - 1998

Země s největším objemem dovozu ostatních výrobků ze zeleniny do ČR v roce 1998

Druh výrobku Tuny Země Podíl

rajčata konzervovaná ne v octě 1 107 Řecko 33,4 %

šťáva z rajských jablek 1 034 Maďarsko 62,6 %

kečupy a jiné omáčky z rajčat 323 Polsko 27,7 %

Pramen: Celní statistika

Země s největším objemem dovozu zeleniny konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené do ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

zel.homogenizovaná 141 Slovensko 90,4 %

zelí kyselé 3 064 Polsko 97,5 %

hrášek 260 Maďarsko 56,8 %

fazole vyloupané 564 Itálie 55,1 %

fazole ostatní 181 Itálie 42,8 %

chřest 77 Čína 52,7 %

kukuřice sladká 672 Maďarsko 78,2 %

kapary 1 Itálie 50,0 %

artyčoky 14 Itálie 63,6 %

mrkev 27 Francie 72,9 %

zeleninové směsi 132 Francie 69,5 %

ostatní zelenina 201 Polsko 35,1 %

Pramen: Celní statistika

VÝVOZ

Hlavní směry vývozu zeleniny vařené, zmrazené z ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

hrášek 105 Slovensko 43,0 %

paprika 295 Polsko 97,4 %

špenát 297 Slovensko 98,3 %

zelenina ostatní 250 Slovensko 69,6 %

zeleninové směsi 639 Slovensko 71,7 %

Pramen: Celní statistika

Hlavní směry vývozu zeleniny prozatímně konzervované z ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

zelenina ostatní 543 Polsko 98,9 %

zeleninové směsi 0

Pramen: Celní statistika

Hlavní směry vývozu sušené zeleniny z ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

cibule 1,7 Slovensko 85,0 %

kukuřice sladká 0

mrkev 42 Slovensko 75,0 %

rajčata 0

zele. ost. včetně směsí 61 SRN 35,5 %

Pramen: Celní statistika

Hlavní směry vývozu zeleniny konzervované v octě nebo kyselině octové z ČR v roce 1998

Druh zeleniny Tuny Země Podíl

cibule 19 Slovensko 95,0 %

kukuřice sladká 39 Slovensko 62,9 %

okurky nakladačky 802 Slovensko 68,3 %

paprika, ne lusky 291 Rakousko 97,3 %

paprika sladká 105 Slovensko 47,5 %

řepa salátová 59 Slovensko 96,7 %

zelí červené 81 Slovensko 97,6 %

zelenina ost. 1 381 Slovensko 94,7 %

Pramen: Celní statistika