ZELENINA prosinec 1998 - zpráva MZe ČR 1. část (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

ZELENINA

(1. cást)

prosinec 1998

Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

....................................................................................................................................................

Predkládá: Ing. Jan Pellar, reditel odboru marketingu a komodit

Schvaluje a s vydáním souhlasí: Dr. Ing. Dušan Vanek, 1. námestek ministra

Datum:

Odbor marketingu a komodit MZe CR

__________________________________________________________

Odpovedné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová - Buchtová MZe CR

Ing. Dagmar Vyklická MZe CR

Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

Ceský hydrometeorologický ústav, Praha

Ceský normalizacní institut, Praha

Ceský statistický úrad, Praha

Ceská zemedelská a potravinárská inspekce, Brno

Generální reditelství cel, Praha

Ministerstvo financí, Praha

Ministerstvo prumyslu a obchodu, Praha

Ministerstvo zemedelství, Praha

Zelinárská unie Cech a Moravy, Olomouc

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského prumyslu, Praha

Agra Europe, London

Fresh Produce Desk Book 1998, London

Autori touto cestou dekují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkum.

Predkládaná Situacní a výhledová zpráva Zelenina navazuje na zprávu vydanou v cervnu roku 1998. Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných údaju k mesíci zárí 1998, není-li uvedeno jinak.

Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství. Dále vycházejí jako prílohy periodik Zemedelské listy, Agrární noviny, Agrospoj a také v informacní síti Agronet. Souhrn situacní a výhledové zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz/statistické informace.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Svetový trh

Pestování zeleniny v Ceské republice

ÚVOD

Rozsáhlé problémy ceského zelinárství mají zdroje zejména v nízké výrobní intenzite, v roztríštenosti výroby a málo efektivních odbytových cestách. Tyto príciny jsou umocnovány vzrustajícím dovozem zeleniny. Pozitivní je rovnomernejší nabídka cerstvé zeleniny na trhu v prubehu roku a významný nárust podílu plodové zeleniny na spotrebe zeleniny v CR. Podstatný pokrok byl také zaznamenán i v tržní úprave a trídení tuzemské zeleniny.

Težište posílení konkurenceschopnosti v tomto sektoru spocívá krome zlepšení tržní úpravy, zvýšení intenzity výroby zeleniny a její kvality rovnež ve zmene skladby a rozsahu produkce, ale zejména ve sdružování pestitelu zeleniny do producentských organizací (odbytových organizací producentu) za úcelem koncentrace nabídky produkce. Od techto organizací se ocekává, že zajistí pestitelum pevnejší pozici vuci obchodním partnerum, prebírají odpovednost za odbyt prevážné cásti produkce svých clenu, prispívají k dosažení potrebné stability trhu, umožní efektivnejší využití investic, apod.

SOUHRN

Podle údaju CSÚ vzrostly v CR v roce 1998 osevní plochy zeleniny o 509 ha (tj. 1,5 %). K nárustu došlo zejména u cibule, (+ 7,5 %), petržele (+ 10,3 %) a mrkve (+ 3,4 %). Snižování ploch nastalo naopak u zeleniny pro zpracování (hrášku, fazolky a špenátu) a u hlávkového salátu.

Celková sklizen zeleniny v CR v roce 1998 se odhaduje na cca 619 tis. t, což je o 77,5 tis. t (14,3 %) více než v predchozím roce. Hektarové výnosy vzrostly zvlášte u koštálové a korenové zeleniny, póru, rajcat a hlávkového salátu. Pro okurky a cibuli nebyl naopak letošní rok príznivý. Postižení porostu živelními pohromami bylo v tomto roce jen lokální. V roce 1998 se rychlila zelenina pouze na 20 ha. Ocekávaná produkce dosáhne jen 4.4 tis. t, prevážne rajcat a skleníkových okurek.

Podle predbežných odhadu ZUCM vzrostla v roce 1998 cistá tržní produkce (TP) zeleniny v CR oproti minulému roku približne o 6,7 % a dosáhla tak objemu 302,4 tis. t. Nejvetší prírustky TP jsou zaznamenány u hlávkového zelí, mrkve a petržele. Citelnejší pokles byl zaznamenán u cesneku, okurek nakladacek a konzervárenského hrášku.

V hospodárském roce 1998/1999 se ocekává podle šetrení provedeného ZUCM naskladnení asi 152,4 tis. t zeleniny (43,3 % tržní produkce), to je o 2,1 tis. t více než v hospodárském roce 1997/1998. Prognóza pocítá s nárustem skladovacích ztrát.

Za prvních devet mesícu tohoto roku bylo konzervárenským prumyslem nakoupeno 33,6 tis. t zeleniny prevážne od tuzemských pestitelu a odhaduje se, že celkové množství takto nakoupené zeleniny dosáhne v roce 1998 približne 43,7 tis. t, což je zhruba na úrovni minulého roku. V období od ledna do zárí 1998 bylo do CR dovezeno 31,5 tis. t zpracované zeleniny. V porovnání s rokem 1997 se zvýšil zejména dovoz zeleniny konzervované v octe a štávy z rajských jablek. Ve stejném období bylo vyvezeno 16,5 tis. t zpracované zeleniny. Nejvetší podíl na tomto vývozu mely kecupy, zelenina konzervovaná v octe a zelenina zmrazená.

Bilance zahranicního obchodu se zpracovanou zeleninou za prvních devet mesícu roku 1998 je záporná a dosahuje objemu 15,0 tis. t v hodnote 331,7 mil. Kc.

Za devet mesícu roku 1998 se do CR dovezlo 236,6 tis. t cerstvé zeleniny v hodnote témer 3 mld. Kc. Nejvetší podíl na tomto dovozu mela rajcata, salátové okurky, melouny, paprika a mrkev. Podle dosavadního tempa dovozu lze predpokládat, že bude v letošním roce objem dovozu vyšší než v roce 1997. Ve stejném období roku 1998 cinil vývoz cerstvé zeleniny 2,3 tis. t v hodnote 39,7 mil. Kc. Nejvíce cerstvé zeleniny se v tomto období vyvezlo na Slovensko, do Polska, SRN a Nizozemska. Objem vývozu zatím nedosahuje úrovne lonského roku. Celková bilance mezinárodního obchodu CR s cerstvou zeleninou je stále vysoce pasivní. Odhaduje se, že v roce 1998 presáhne záporné saldo úroven roku 1997.

Mírný nárust oproti roku 1997 nastal v tomto roce u dovozu v rámci zemí CEFTA, vcetne Slovenska. V období leden až zárí 1998 bylo z techto zemí dovezeno do CR 88,5 tis. t cerstvé zeleniny v hodnote 1,1 mld. Kc. Vývoz do techto zemí cinil za stejné období 1,2 tis. t v hodnote 25,4 mil. Kc. Témer 94 % vývozu cerstvé zeleniny smerovalo na Slovensko a do Polska.

Sklizen zeleniny v zemích EU se odhaduje v prumeru na úrovni lonského roku, v nekterých oblastech i vyšší. Lze ocekávat, že objem dovozu zeleniny do CR bude na vyšší úrovni zejména u cibulové a korenové zeleniny a hlávkového zelí z Nemecka, Rakouska a Nizozemska a u kvetáku, póru a rajcat z Francie.

Od 1. 10. 1998 vešla v platnost vyhláška MZe c. 220/1998 Sb., o zpusobu a rozsahu posuzování shody potravin. Podmínky pro vydání písemného prohlášení o shode uvedené

v § 4 a 6 této vyhlášky zajistí výrobce nebo dovozce nejdéle do 31. 12. 1998.

ZÁSAHY STÁTU

Do zásahu státu u komodity zelenina jsou zahrnuty:

1. Celní opatrení podle platného celního sazebníku

2. Licencní politika podle vyhlášky FMZO c.560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu

3. Danová politika - dan z pridané hodnoty, spotrební dan

4. Dotacní politika státu

5. Platné technické normy

6. Kontrola jakosti

7. Legislativa vztahující se ke komodite zelenina

1. Celní opatrení

Pro rok 1998 platil na dovoz zboží do CR celní sazebník, tj. narízení vlády c. 312/1997 Sb. Seznam doplnkových kódu k císelným kódum celního sazebníku pri dovozu zeleniny byl zverejnen ve vyhlášce Ministerstva financí c. 46/1997, menící a doplnující vyhlášku MF c. 92/1993 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona. Od 31. 1. 1998 je v platnosti narízení vlády c. 17/1998 Sb., kterým se stanoví preferencní celní sazby pro dovoz nekterých zemedelských a potravinárských výrobku pocházejících z Evropské unie. Toto narízení pozbývá platnosti 31. 12. 1998. Pro rok 1999 bude na dovoz zboží do CR platit nový celní sazebník.

Dne 20. 8. 1998 vstoupil v platnost Protokol, týkající se sanitárních a fytosanitárních opatrení a opatrení na ochranu zvírat ve vztahu k obchodu v rámci Evropské dohody mezi zememi EU a CR (Rozhodnutí Rady c. 98/250/ES). Tento Protokol obsahuje jednotné sanitární a fytosanitární podmínky obchodu živými zvíraty, výrobky živocišného puvodu, rostlinami a výrobky rostlinného puvodu.

Dnem 1. 7. 1996 vstoupily v platnost další dohody o zóne volného obchodu, které Ceská republika uzavrela s Estonskou republikou a Lotyšskou republikou. Další dohoda uzavrená se Státem Izrael vešla v platnost 1. 1. 1997, s Rumunskou republikou 1. 7. 1997 a se Slovinskem 1. 4. 1998. Od 1.1. 1999 bude clenem CEFTA i Bulharsko. Dnem 1. 9. 1998 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi CR a Tureckou republikou.

Od 1. 1. 1998 zrušilo Polsko jednostranne preferencní celní sazby na dovozy rajcatových koncentrátu (položky celního sazebníku 2002 90) z CR, SR a Madarska a zavedlo zvýšení celní sazby z 11 % na 50 - 60 %. Od zárí 1998 probíhají další technická jednání ohledne tohoto opatrení mezi pracovníky MZe a polskou stranou.

Prehled preferencních celních sazeb pri dovozu a vývozu zeleniny a výrobku z ní podle uzavrených dohod o zóne volného obchodu, Evropské dohody a dohody CEFTA byl uveden v Situacní a výhledová zpráve z mesíce cervna 1998.

Od 1. 10. 1998 vešla v platnost vyhláška MZe c. 220/1998 Sb., o zpusobu a rozsahu posuzování shody potravin, zpusobu prípravy a odberu kontrolních vzorku potravin a tabákových výrobku výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shode, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody). Podmínky pro vydání písemného prohlášení o shode uvedené v § 4 a 6 této vyhlášky zajistí výrobce nebo dovozce nejdéle do 31. 12. 1998.

Celní kvóty zemedelských a potravinárských komodit

Smluvní celní sazby se uplatnují na dovážené zboží pocházející ze státu, který je clenem WTO nebo s nímž CR má uzavrenou dohodu, obsahující ustanovení o vzájemném poskytování doložky nejvyšších výhod. Smluvní celní sazby vycházejí z celní koncese platné pro rok 1998 podle výsledku Uruguayského kola GATT.

Smluvní celní kvóta je uplatnována u dovozu z clenských zemí WTO a ze zemí, kterým CR poskytuje doložku nejvyšších výhod.

Preferencní celní kvóta se vztahuje pouze na dovozy zboží pocházejícího ze zemí, se kterými má CR uzavrenou dohodu o zóne volného obchodu. Celní kvóty a preference jsou stanoveny uvedenými dohodami, které dále urcují pravidla pro stanovení a prokázání preferencního puvodu zboží.

2. Licencní politika

Dovozní a vývozní licence jsou udelovány na základe vyhlášky Ministerstva prumyslu a obchodu c. 56/1998 Sb. a 141/1998 Sb. Vyhlášky jsou novelou vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu. Príslušným orgánem pro prijímání žádostí a vydávání licencí je Licencní správa pri Ministerstvu prumyslu a obchodu Ceské republiky. Pri udelování dovozní automatické licence zaplatí žadatel poplatek ve výši 500 Kc, za vývozní licenci zaplatí 0,5 % z hodnoty vyváženého zboží.

Licencnímu rízení pri dovozu bez množstevního omezení (automatické licence) podléhají u komodity zelenina tyto druhy: rajcata (od 16. 8. do 15. 10.), cibule, hlávkové zelí bílé a cervené, mrkev (od 1. 8. do 30. 11.), sušená zelenina a kysané zelí.

3. Danová politika

Dne 1. 1. 1998 nabyl úcinnosti zákon c. 208/1997 Sb., kterým se mení a doplnuje zákon CNR c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu (úplné znení zákona c. 199/1998 Sb.). U komodity zelenina nedošlo ke zmenám.

4. Dotacní politika

a) Informace o prímých dotacních titulech v rámci Zásad o poskytování podpor pro rok 1998, které se týkaly komodity zelenina, byly uvedeny ve zpráve z mesíce cervna 1998. Zásady o poskytování dotací pro rok 1999 schválené vládou se v soucasné dobe projednávají v Poslanecké snemovne CR.

b) Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

Informace o programech v rámci PGRLF byly uvedeny ve zpráve z mesíce cervna 1998. Podpurné tituly Zemedelec a Export jsou zastaveny až do konce roku 1998.

5. Normy jakosti pro cerstvou zeleninu EHK/OSN

Prehled platných norem jakosti pro cerstvou zeleninu byl uveden ve zpráve z mesíce cervna 1998. Od té doby k dalším zmenám nedošlo.

6 Kontrola jakosti

Za období leden - ríjen 1998 bylo pracovníky CZPI zkontrolováno celkem 1719 vzorku cerstvé zeleniny, které predstavovaly zboží o celkové hmotnosti 234 t. Z kontrolovaného poctu bylo 1031 vzorku vyhodnoceno jako nevyhovující (tj. 60%).

Predmetem kontroly CZPI jsou predevším :

· zdravotní nezávadnost (vyhláška c. 294/97 Sb., 298/97 Sb.)

· požadavky na jakost (vyhláška c. 332/97 Sb.)

· oznacování potravin (zákon c. 110/ 97 Sb., vyhlášky c. 332/97 Sb., 324/97 Sb.)

· povinnosti výrobcu (zákon c. 110/ 97 Sb.)

· ustanovení pro uvádení potravin do obehu (zákon c. 110/ 97 Sb.)

Výsledky kontroly podle jednotlivých skupin cerstvé zeleniny a podle místa kontroly jsou uvedeny v následující tabulce.

Kontrola ve výrobe (neztotožnuje se s prvovýrobou) je provádena u kontrolovaných osob, které zeleninu upravují, napr. cistí, trídí, balí (viz definice výroby v zákone c. 110/95 Sb.)

Kontrolou ve velkoobchodní síti byl zjišten vyšší procentický podíl nevyhovujících vzorku u zeleniny z dovozu (37,8%) v porovnání s tuzemskou výrobou (21,2%), naopak v maloobchodní síti byl zjišten, sice jen mírne, vyšší procentický podíl nevyhovujících vzorku cerstvé zeleniny tuzemské produkce. Vyšší procento nevyhovujících vzorku v maloobchodní síti je zpusobeno predevším neznalostí právních predpisu, platných pro uvádení zeleniny do obehu, a také neodbornou manipulací s cerstvou zeleninou.

Kontrolou analytických znaku se rozumí znaky predepsané CSN (vyhláška c. 332/97 Sb.), které je nutno zjistit merením, napr. hmotnost hlávek podle zarazení do jakostní trídy apod. Hodnocení cerstvé zeleniny z mikrobiologického hlediska je predepsáno vyhláškou c. 294/97 Sb. Jako zdravotne závadná je hodnocena cerstvá zelenina, na které je rust plísní viditelný prostým okem nebo na které byly zjišteny nežádoucí zmeny zpusobené mikrobiální cinností (§ 4, odst. 2, písm. a/, e/).

Stanovením cizorodých látek je kontrolována zdravotní nezávadnost potravin. Limity cizorodých látek jsou stanoveny vyhláškou c. 298/97 Sb. Ve vzorcích cerstvé zeleniny, odebraných do laboratorí, bylo provedeno celkem 4923 stanovení; byly provedeny analýzy na težké kovy, polycyklické aromatické uhlovodíky, chlorované pesticidy, karbamáty, organofosfáty, ostatní pesticidy a slouceniny dusíku (dusicnany jako NaNO3, NO3). V 65 prípadech byly vzorky hodnoceny jako nevyhovující, tj. 1,3 % zjištení nadlimitu z celkového poctu stanovení. Jednalo se o zjištení nadlimitu kadmia (3x) a dusicnanu (62x).

Pri kontrole požadavku na jakost jsou nejcasteji porušeny minimální požadavky, stanovené príslušnou CSN pro kontrolovanou komoditu. Minimální požadavky všech tríd jakosti jsou v nekterých bodech pro všechny komodity stejné a stanoví, že zelenina musí být: celá, zdravá, zdravotne nezávadná, cerstvého vzhledu, v podstate bez škudcu, bez cizího pachu ci chuti, v podstate bez viditelných cizích látek. Nejcastejší zjištení porušení požadavku na jakost je zavadlost a povrchové znecištení.

Predmetem kontroly znacení je uvedení údaju, které jsou zákonem c. 110/97 Sb. stanovené a vyhláškami c. 332/97 Sb. a 324/97 Sb. dále rozvinuté. Zákon c. 110/97 Sb. v oznacování rozlišuje potraviny balené ve výrobe, potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a potraviny nebalené. Nejcastejšími nedostatky je neúplné uvedení povinných údaju, napr. neuvedení jakostní trídy, prodej pulené nebo ctvrcené zeleniny deklarované jako cerstvá zelenina.

Prehled nevyhovujících vzorku cerstvé zeleniny podle zeme puvodu, které se na importu do CR nejvíce podílejí

Stát Pocet vzorku % nevyhovujících

Ceská republika 708 60,1

Španelsko 247 57,9

Slovensko 236 52,2

Nizozemí 166 65,6

Madarsko 68 60,3

Cína 67 92,5

Itálie 60 48,3

Francie 28 46,4

Belgie 19 31,6

Slovinsko 14 42,8

Polsko 13 53,8

Nemecko 13 69,3

Poznámka: Vysoké procento (92,5%) nevyhovujících vzorku z Cíny je zpusobeno cílenou kontrolou na cesnek dovážený z Cíny.

Pramen: CZPI, Ing. Dundelová

Maximální prípustné množství obsahu dusicnanu

Potravina Nejvyšší prípustné Prípustné množství Speciální

množství mg/kg mg/kg 5/2* množství mg/kg

Detská a kojen. výž. na bázi mléka 15

Zelenina listová 1000

plodová 400

lusková 400

korenová 700 300

koštálová 700 300

Špenát 2500 300

Špenát (XI.-XII. mesíc) 3000

Salát polní, salát rychl.(IV.-IX.) 2500

Salát skleníkový (X.-III. mesíc) 3500

Melouny, tykev, cuketa 700

Redkvicky 1500

Brukev rychlená 1500

Cervená repa 3000

Detská a kojenecká výživa na bázi 200

zeleniny a banánu po 4. mes. veku

Pór 2000

Poznámka: Množství dusicnanu je stanoveno jako dusicnanový iont NO3. Pro výrobky ze zeleniny sterilované, nakládané, zmrazené a kysané platí prípustná množství jako pro základní

suroviny.

- Nejvyšší prípustné množství - je množství, pri jehož prekrocení je potravina a potravinová surovina vyloucena z obehu,

- Speciální množství - je množství, které se stanoví pro potraviny pro zvláštní výživu (zák. c. 110/1997 Sb., § 18 písm. g); pri prekrocení této hodnoty nelze potravinu použít pro urcený speciální úcel.

* = z 5 anal. vzorku mohou vykazovat nadlimitní obsah max. 2 vzorky

Pramen: Hlavní hygienik Ministerstva zdravotnictví CR (Vyhláška c. 298/1997 Sb.,)

7. Legislativa vztahující se ke komodite zelenina

Zákon c. 71/1967 Sb., o správním rízení (správní rád),

Zákon c. 63/1986 Sb., o Ceské zemedelské a potravinárské inspekci,

Zákon c. 64/1986 Sb., o Ceské obchodní inspekci,

Zákon c. 132/1989 Sb., o ochrane práv k novým odrudám rostlin a plemenum zvírat, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. CNR c. 36/1990 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány CR, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 229/1991 Sb., novela c. 30/1996 Sb., o pude,

Zákon CNR c. 114/1992Sb., o ochrane prírody a krajiny, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 587/1992 Sb., o spotrebních daních, ve znení pozdejších predpisu (úplné znení c. 198/1998 Sb.,),

Zákon c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu (úplné znení c. 199/1998 Sb.,),

Zákon c. 634/1992 Sb., o ochrane spotrebitele, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 92/1996 Sb., o odrudách, osivu a sadbe pestovaných rostlin, (vyhláška MZe c. 90/1998 Sb.),

Zákon c. 147/1996 Sb., o rostlinolékarské péci a zmenách nekterých souvisejících zákonu,

Zákon c. 6/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

Zákon c. 61/1997 Sb., o lihu a o zmene a doplnení zákona c. 455/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu,

Vyhláška MZe CR c. 83/1997 Sb., o ochrane proti zavlékání škodlivých organismu pri dovozu, pruvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktu,

Vyhláška MZe CR c. 84/1997 Sb., o úpravách registrace prípravku na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizacní prostredky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování,

Zákon vlády CR c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu, a navazujícími provádecími vyhláškami,

- vybrané provádecí predpisy:

293/1997 Sb., o zpusobu výpoctu a uvádení výživové (nutricní) hodnoty potravin,

294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny,

295/1997Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin,

296/1997 Sb., o pravidlech pro výber epidemiologicky rizikových potravin,

297/1997 Sb., o podmínkách ozarování potravin,

298/1997 Sb., o chemických požadavcích na zdravotní nezávadnost potravin,

324/1997 Sb., o zpusobu oznacování potravin a tabákových výrobku,

326/1997 Sb., o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu pro zmrazené potraviny,

332/1997 Sb., o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu pro cerstvé ovoce a zeleninu, zpracované ovoce a zeleninu, suché skorápkové plody, houby aj.

335/1997 Sb., o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu pro nealkoholické nápoje a koncentráty k príprave nealkoholických nápoju, ovocná vína, ost. vína a medovinu aj.,

336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin, urcené pro zvláštní výživu a jejich zpusob použití,

147/1998 Sb., o zpusobu stanovení kritických bodu v technologii výroby (§ 3 odst. 1,

písmeno g) zákona 110/97)

Zákon Parlamentu CR c. 217/1997 Sb., kterým se mení zákon CNR c. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úradech, ve znení zák. CNR c. 38/1993 Sb., a doplnuje zákon c. 455/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 252/1997 Sb., o zemedelství,

Zákon MF c. 279/1997 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení zák. c. 151/1997 Sb., o ocenování majetku a o zmene nekterých zákonu,

Narízení vlády c. 341/1997 Sb., kterým se stanovují podpurné programy k podpore mimoprodukcních funkcí zemedelství,

Vyhláška MPO c. 56/1998 Sb., kterou se mení vyhl. FMZO c. 560/1991 Sb.,o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu,

Vyhláška MZe c. 118/1998 Sb., kterou se mení a doplnuje vyhláška Federálního ministerstva zemedelství a výživy c. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodársky významných druhu a rodu rostlin a zvírat, ve znení vyhlášky Federálního ministerstva hospodárství c. 515/1991 Sb.,

Vyhláška Ministerstva financí c. 135/1998 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona, c. 13/1993 Sb.,

Vyhláška Ministerstva financí c. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla,

Vyhláška MPO c. 141/1998 Sb., kterou se mení vyhláška FMZO c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu (vyhláška c. 56/1998Sb.),

Zákon c. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných pudních látkách, pomocných rostlinných prípravcích a substrátech a agrochem. zkoušení zem. pud (zákon o hnojivech),

Zákon c. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických prípravcích a o zmene nekterých dalších zákonu,

Sdelení MZV c. 200/1998 Sb., o podepsání Protokolu týkajícího se sanitárních a fytosanitárních opatrení a opatrení na ochranu zvírat ve vztahu k obchodu k Evropské dohode mezi zememi EU a CR.

Vyhláška MZe c. 220/1998 Sb., o zpusobu a rozsahu posuzování shody potravin, zpusobu prípravy a odberu kontrolních vzorku potravin a tabákových výrobku výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shode, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody),

Sdelení MZV c. 225/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí c. 1/98 Rady pridružení mezi ES a jejich clenskými státy na jedné strane a CR na strane druhé ze dne 24. 6. 1998 o prijetí provádecích pravidel pro uplatnení ustanovení o státní podpore podle clánku 64 Evropské dohody zakládající pridružení mezi ES a jejich clenskými státy a Ceskou republikou a clánku 8 Protokolu 2 k této Dohode o výrobcích ESUO.

Vyhláška Mze CR c. 262/1998, kterou se stanoví seznam katastrálních území s prirazenými prumernými cenami zemedelských pozemku, ve znení pozdejších predpisu.

SVETOVÝ TRH

Produkce zeleniny v zemích EU

Podle dostupných informací se v roce 1998 rozsah ploch pro pestování zeleniny v zemích EU významne nezmenil, až na regionální výkyvy, vyvolanými nepríznivými klimatickými vlivy, napr. suchem ve Francii, záplavami v Belgii. V zemích, jako je Dánsko, Švédsko a Rakousko, které pristoupily do EU pozdeji, se nesnižují prekvapive plochy zeleniny ani presto, že jsou tyto zeme vystaveny velmi silné konkurenci levnejšího dovozu zeleniny z jiných zemí EU, které mají nesrovnatelne príznivejší podmínky pro pestování zeleniny. V soucasné dobe se mnohem zretelneji v techto zemích projevují dusledky podpory domácí produkce, zvýhodnením integrovaných zpusobu pestování zeleniny, která se stává prevažujícím zpusobem pestování. Organické zpusoby pestování zeleniny zustávají nadále okrajovou záležitostí bez vetšího ekonomického efektu, prestože jsou podporovány spolecnou smernicí EU.

Pokracuje presun produkce zeleniny orientované na export z tradicních oblastí Itálie, Francie a Nizozemska do Španelska, ale i Maroka, kde jsou spolehlivejší klimatické podmínky, levnejší pracovní síla a méne prísné požadavky na plnení opatrení k ochrane životního prostredí vcetne povrchových a spodních vod apod.

Nizozemsko

V Nizozemsku se zvyšuje poptávka zejména po trešnickových rajcatech, baklažánech, cuketách, žlutých paprikách, redkvickách a po svazkové jarní cibuli. Naopak klesá poptávka po koštálové zelenine, endivii a špenátu. Plocha pro pestování rajcat v roce 1998 vzrostla o 14 % na 1315 ha.

Zelinárské rychlírenství v Nizozemsku bylo postiženo velkou krizí. Ztratilo významnou cást trhu rajcat vlivem španelské a marocké konkurence, cástecne pak i vlivem technického zaostávání za moderními provozy v Belgii a Francii. Proto zde v soucasné dobe probíhá za státní pomoci rozsáhlý program asanace a soubežne nové výstavby moderních rychlíren.

Belgie

Pokles odbytu rostlinných produktu na burzách v Belgii v roce 1997 dosáhl 8 % oproti roku 1996. Na tomto celkovém odbytu se ze 64 % podílí zelenina. Dominantní pozici má stále kveták, jehož odbyt se v roce 1997 zvýšil oproti predchozímu roku o 41 %. Hodnotove jsou však na prvním míste rajcata, prestože i ony zaznamenaly pokles odbytu o 2,8 %. Ružicková kapusta registrovala pokles o 20 %, cekankové puky o 7 %, nejvíce však okurky nakladacky o 63 %.

Itálie

Itálie patrí mezi nejvetší evropské producenty konzumní mrkve. V roce 1997 dosáhly pestitelské plochy 9655 ha pri sklizni 458 tis. t mrkve.V roce 1998 plochy v nekterých oblastech poklesly a v dusledku sucha jsou v techto oblastech i výnosy nižší. V Itálii se rajcata pestují cca na 115,7 tis. ha a ocekávaná sklizen v roce 1998 by mela dosáhnout 6 mil. t, což je o 5 % více než v lonském roce. Výnosy by se mely pohybovat na úrovni 52 t/ha. Export cerstvých rajcat by se mel zvýšit na 133,2 tis. t oproti 123,4 tis. t v roce 1997. Zvyšuje se Zejména export do Nemecka a v roce 1997 dosáhl 10% podílu na nemeckém trhu.

Rakousko

V Rakousku se v roce 1998 ocekává nárust produkce zeleniny asi o 5 % z duvodu príznivých povetrnostních podmínek. Odhaduje se výrazne vyšší sklizen pekingského zelí na export. Nejoblíbenejší zeleninou je zde zelený salát a rajcata. Nejvíce se pestuje listová zelenina, dále korenová zelenina, zelí a kapusta.

Nemecko

V roce 1998 dochází v Nemecku k dalšímu poklesu pestitelských ploch zeleniny, zejména ve východních oblastech, což spolu s nepríznivým pocasím snižuje celkový objem sklizne zeleniny proti roku 1997. V západní cásti zeme se zvýšil rozsah pestování salátových a listových zelenin na úkor pestování hlávkového zelí. Na postupu je pestování brokolice, zvyšuje se i produkce karotky a chrestu. Prumerné hektarové výnosy se v roce 1998 ocekávají vyšší než v predchozím roce. Dochází k oživení zpracovatelského prumyslu, a to jak mrazírenství, tak produkce chlazených zeleninových salátu. Sílí zájem o export zeleniny do CR (zatím se realizuje zejména dovoz cibule prevážne z Bavorska) a skladovatelného hlávkového zelí (prevážne z Ditmarské oblasti).

Ve východních oblastech Nemecka (bývalé NDR) došlo k témer úplnému útlumu zelinárského rychlírenství. V soucasnosti se budují nové rychlírny moderního typu, dovolující celorocní efektivní rychlení zeleniny. Z významnejších kapacit zustaly v provozu rychlírny v Dráždanech na ploše kolem 14 ha, kde se produkují prevážne skleníkové okurky s výnosem nad 40 kg/m2.

Pestování rajcat ve sklenících získává v posledních letech stále vetší popularitu. Jejich produkce v roce 1997 dosáhla objemu 31,7 tis. t a v roce 1998 se ocekává ješte vyšší. Spotreba rajcat v Nemecku vzrostla na 7,4 kg na osobu/rok.

Francie

Podle dostupných informací plochy pro pestování mrkve v roce 1998 poklesly o 2 % na 11,9 tis. ha, avšak sklizen by mela být vyšší o 3 % (tj. 469,9 tis. t) než v roce 1997. Pestitelská plocha artycoku zustává na 13,8 tis.ha. Velmi príznivé pocasí prispelo ke zvýšení výnosu zeleniny o 8 % proti roku 1997. Napr. sklizen rajcat se odhaduje o 8 % vyšší v porovnání s rokem 1997. Toto zvýšení je dáno vyšší produkcí rajcat ve sklenících, produkce polních rajcat naopak klesla o 3 %. Produkce cekankových puku v roce 1998, kterých je Francie svetove nejvetším producentem, se odhaduje kolem 230 tis. t.

Z celkové produkce francouzské zeleniny zpracovávají konzervárny 25 % a mrazírenský prumysl 40 %. Výmera prumyslové zeleniny ciní 77 tis. ha. Sklizen hrášku dosáhla v roce 1998 objemu 105 tis. t z rozlohy cca 11 tis. ha, sklizen fazolek dosáhla rovnež 105 tis. t z 11 tis. ha a špenátu 33 tis. t z rozlohy 2,2 tis. ha. Krome toho se pro zpracování pestuje mrkev, celer a brokolice. Podle dostupných informací se ocekává další nárust exportu cerstvé konzumní zeleniny do CR zejména z Bretanska, a to predevším u kvetáku, ledového salátu, póru i rajcat.

Situace v rychlírenství zeleniny v zemích EU

Ve všech zemích EU je na postupu intenzifikace výroby, provázená rozsáhlou modernizací rychlíren. Vývoj smeruje k uzavreným systémum, využívajícím bezpudních pestebních substrátu (minerální vaty, kokosových vláken aj.), automatizovaných systému výživy a regulace mikroklimatu. Producenti se sdružují do tzv. producentských organizací v souladu s Narízením ES c. 2200/96, kde organizují spolecný výber odrud, jednotne odbytují produkci vetšinou na základe smluvních vztahu s odberateli. Procento odbytu rychlené zeleniny mimo veilingy (burzy) velmi rychle roste. Ve všech rozhodujících zemích mají pestitelé k realizaci techto zmen k dispozici dlouhodobe investicní úvery, zvýhodnující mladé i zacínající podnikatele. Dosavadní vývoj v zemích EU nasvedcuje tomu, že zelinárské rychlírenství odolá tlaku venkovního pestování zeleniny zejména ve španelské Valencii a Murcii nebo italské Sicilii, ale i importum z Izraele, Chile a dalších zemí.

Zpracování rajcat ve svete a ve vybraných zemích sveta

Nízké ceny a nepríznivé pocasí mely v uplynulém roce nejvetší vliv na svetový trh rajcatových produktu. Zpusobily, že objem svetového zpracování rajcat poklesl v roce 1997 ve srovnání s predchozím rokem o 13 % na 22,4 mil. t, což je nejnižší úroven od roku 1994. Na severní polokouli se tento ukazatel snížil oproti roku 1996 o 15 %, na jižní naopak vzrostl o 4 %.

V USA dodávky rajcat pro domácí zpracovatele poklesly v roce 1997 oproti roku 1996 o 13 % na 8,98 mil. t. Objem zpracování rajcat v zemích EU klesl v roce 1997 rovnež o 13 % na 6,87 mil. t. Hlavním duvodem tohoto nepríznivého vývoje bylo krome špatného pocasí i snížení pestitelských ploch, napr. v Itálii se objem výroby snížil o 13 %, v Recku o 11 %, ve Španelsku o 16 % a v Portugalsku o 15 %. Silné dešte, studené pocasí a choroby plodu vedly ke snížení úrody v Turecku. V Tunisu poznamenalo produkci sucho, v Izraeli kleslo zpracování rajcat o petinu.

Dodávky rajcat pro zpracovatelský prumysl se v roce 1997 snížily i v rade dalších zemí severní polokoule: v Cíne o 21 %, v Kanade o 2 %, v Alžírsku a Bulharsku o 33 % a v Madarsku o 51 % oproti predchozímu roku. Výjimkou byly pouze Mexiko a Maroko, kde spotreba rajcat mezirocne vzrostla.

Nejvetším producentem rajcat na jižní polokouli je Brazílie, kde loni objem jejich zpracování vzrostl o 61 %. Podle dostupných informací lze v roce 1998 ocekávat, že v hlavních výrobních zemích jižní polokoule objem zpracovaných rajcat vzroste, napr. v Chile se má zvýšit na 830 tis. t, v Austrálii na 314 tis. t a v Argentine na 294 tis. t.

Produkce zeleniny ve vybraných zemích sveta

Cína

Cína je velkým svetovým producentem zeleniny. Spotreba zeleniny zde klesla od roku 1985 z 144,36 kg na osobu/rok na 118,51 kg v roce 1996. Klícovým druhem zeleniny pestované v Cíne je cínské zelí, redkvicky, okurky, cibule, baklažány, rajcata a paprika. V nekterých oblastech na jihozápade Cíny se zacíná pestovat i brokolice a celer, což silne konkuruje dovozum této zeleniny na cínský trh. Hlavními dovozci zeleniny (zejména ledového salátu a celeru) jsou USA, dále Austrálie a Taiwan.

Cínský vývoz cerstvé a zmrazené zeleniny dosáhl v roce 1997 objemu 851,1 tis. t a smeroval hlavne do Hong Kongu, Indonésie, Brazílie a Japonska. Nizozemsko je hlavním odberatelem cínského cesneku.

Produkce zeleniny v Cíne v tis. t

Komodita 1995 1996 1997

Chrest 2 407,6 2 707,6 2 857,6

Karotka 3 656,2 4 356,2 4 506,2

Cibule 8 204,9 9 629,9 10 029,9

Zelí 14 149,2 16 214,2 16 814,2

Fazole zelené 900,0 1 100,0 1 200,0

Paprika - chilli 5 492,2 6 522,2 7 022,2

Kveták 3 657,7 4 357,7 4 358,0

Cesnek 7 374,1 8 574,1 8 824,1

Špenát 4 400,0 5 300,0 5 400,0

Pramen: FAO

Zahranicní obchod Cíny se zeleninou

Název Dovoz v t Vývoz v t

1997 1996 1995 1997 1996 1995

Cibule, šalotka, cesnek, 247 32 98 218 907 243 466 199 196

pór apod.

Zelí, kveták, kedlubny, 100 82 173 46 570 76 988 63 540

kapusta apod.

Mrkev, turín, repa, celer apod. 20 100 29 43 375 63 761 64 495

Rajcata 4 3 1 28 444 18 288 20 982

Lušteniny 918 650 126 15 769 17 353 16 699

Hlávkový salát, cekanka 331 696 1 086 5 302 14 994 15 532

Okurky salátové a nakladacky 3 12 20 967 5 241 6 188

Ostatní zelenina 12 981 6 393 5 305 458 533 385 335 312 807

Celkem 14 604 7 968 6 838 817 867 825 426 699 259

Pramen: China Customs Statistics, USDA, Fruit and Vegetables Markets, London

Egypt

Plochy k pestování zeleniny byly v Egypte od roku 1987 do roku 1992 témer nemenné, ale od roku 1993 dochází k 13% mezirocnímu nárustu z duvodu zlepšení úrovne zdejší zdravotní osvety. Témer tretina výmery ovocných sadu v oblasti delty Nilu byla od roku 1993 vyklucena a postupne oseta zeleninou. Rajcata se zde pestují na témer 50 % celkové plochy zeleniny a jejich produkce v roce 1996 dosáhla 6 mil. t. Egypt vyváží zejména fazole a v poslední dobe se zvýšil zájem evropských zemí rovnež o egyptskou cibuli.

Produkce zeleniny v zemích CEFTA

Madarsko

Sklizen zeleniny se ocekává v roce 1998 oproti roku 1997 vyšší díky príznivému pocasí v objemu kolem 1,16 mil. t. Plochy polní zeleniny vzrostly v roce 1998 oproti minulému roku o 25 %. Klesají plochy koštálovin, pro které zde nejsou vhodné pestitelské podmínky, ale i narustající dovozy silne konkurují domácí produkci. Produkce rychlené zeleniny poklesne v roce 1998 jen nevýrazne (asi o 1 %).

Produkce zeleniny v Madarsku (mimo cibule a okurek)

Produkce polní zeleniny Produkce rychlené zeleniny

Druh Plocha v ha Produkce v tis. t Plocha v ha Produkce v tis. t

1998* 1997 1998* 1997 1998* 1997 1998* 1997

Zelená paprika 4200 3800 76 59 2250 2200 180 170

Rajcata 9000 7800 300 110 1180 1150 100 95

Okurky naklad. - - - - 640 680 106 120

Vodní meloun 8000 6000 200 108 - - - -

Zelí hlávkové 1200 1300 49 50 500 650 27,5 38

Kapus. kaderavá 430 500 16 10 100 100 3 3

Zelí cínské 50 70 1,7 2 80 70 2,5 2,4

Kveták 750 800 19 15,5 150 200 3 4

Mrkev 2200 1700 60 46 350 300 10,5 8

Petržel 2100 1800 42 30 150 100 4,5 3

Pastinák 600 260 18 7 - - - -

Hrášek zelený 16500 13000 82,5 52 - - - -

Fazole zelené 2500 2300 16,5 15 - - - -

Kukurice sladká 21500 16000 280 200 - - - -

Celkem 69030 55330 1160,7 703,5 5400 5450 467 470,4

Poznámka: * odhady

Pramen: Fruit and Vegetable Markets, London

Polsko

Osevní plocha zeleniny v roce 1998 je cca 240 tis. ha, tj. o 1 - 2 % více než v roce minulém. Odhad objemu produkce zeleniny pro rok 1998 ciní 5,3 mil. t, což je o 350 tis. t více než v roce 1997, kdy byly porosty zeleniny poškozeny silnými dešti a záplavami. Nejvetší prírustek byl zaznamenán u rajcat (o 38 % na objem cca 300 tis. t) a kvetáku (o 13 %). Rovnež sklizen cibule je ocekávána vyšší o 8 %, tj. 660 tis. t.

V roce 1997 bylo v Polsku zpracováno okolo 15 % celkové produkce zeleniny. Výroba zeleninových výrobku dosáhla objemu 480 tis. t, což bylo o 110 tis. t více než v predchozím roce. Ve zpracovatelském prumyslu bylo zpracováno kolem 30 % produkce rajcat, 7 % produkce cibule a více než polovina produkce okurek. Podstatný nárust byl zaznamenán u výroby zeleninových štáv a nápoju, která v roce 1997 cinila 85 tis. t a byla z vetší cásti urcena pro domácí spotrebu.

Výroba zmrazené zeleniny v roce 1997 vzrostla o 7,4 % v porovnání s rokem 1996 a dosáhla objemu 175 tis. t, pricemž na domácí trh smerovalo 60 - 70 %. Produkce rajcatového protlaku poklesla v roce 1997 na 12 - 13 tis. t (v porovnání s 25 tis. t v roce 1996).

V roce 1998 se výroba zeleninových výrobku ocekává více méne na stejné úrovni roku 1997. Nárust bude pravdepodobne u výroby štáv a nápoju, u zmrazené, sušené a konzervované zeleniny. Na druhé strane poklesne výroba konzervovaných okurek a rajcatového protlaku.

V roce 1997 se z Polska vyvezlo 146,3 tis. t cerstvé zeleniny, což je pokles oproti roku 1996 o 10,5 %. Vývoz zpracované zeleniny naopak vzrostl na 177,7 tis. t (tj. o 18,9 %), zmrazená zelenina se na tomto vývozu podílela 67,5 % a konzervovaná 11,3 %. Okolo 46 % celkového vývozu cerstvé a zpracované zeleniny smerovalo do zemí EU (v predchozím roce 52 %), do SNS 36 % a do zemí CEFTA 8 %.

Dovoz cerstvé zeleniny do Polska vzrostl v roce 1997 oproti predchozímu roku o 67,9 % na 179 tis. t, pricemž dovoz rajcat cinil 54,5 tis. t a dovoz cibule 41 tis. t. Dovoz zpracované zeleniny vzrostl o 45,1 % na 70,5 tis. t. Dovoz do Polska ze zemí EU cinil 61 % celkového dovozu cerstvé a zmrazené zeleniny, z toho z Nizozemska 21 %, 18 % ze Španelska a ze zemí CEFTA 26 %.

Produkce zpracované zeleniny v Polsku (v tis. t)

Název 1997 1996 1995 1994

Konzervovaná zelenina 60,0 43,4 27,3 31,1

Marinády 55,0 41,0 30,3 37,3

Kyselé zelí, okurky ve slaném 7,0 6,3 3,0 7,3

nálevu apod.

Koncentráty 20,0 25,2 31,4 20,4

Zmrazená zelenina 175,0 163,0 137,7 128,7

Štávy a nápoje 85,0 46,9 25,7 21,0

Ostatní 78,0 47,0 39,2 79,5

Celkem 480,0 372,8 297,6 325,3

Pramen: Institute of Agricultural Economics and Food, Fruit and Vegetable Markets, London

Produkce cerstvé zeleniny v Polsku (v tis. t)

Název 1997 1996 1995 1994

Polní zelenina - celkem 4936 5104 5643 5107

Z toho:- zelí 1770 1832 1866 1672

- cibule 611 646 760 591

- mrkev 799 794 814 786

- okurky 335 310 406 366

- rajcata 219 231 401 375

- kveták 239 242 253 220

Zakryté plochy - celkem 347 319 285 262

Z toho - rajcata 205 197 174 157

- okurky 100 97 89 87

Produkce zeleniny celkem 5283 5423 5928 5369

Pramen: Central Statistical Office, Fruit and Vegetable Markets, London

Slovensko

Na Slovensku opoždené suché jaro v roce 1998 zpusobilo stejné problémy v zelinárství jako v CR. Plochy zeleniny se v tomto roce zvýšily jen nepatrne, prumerné výnosy se pohybují kolem úrovne 14 t/ha. Ocekává se, že pri pokrytí domácí poptávky muže Slovensko exportovat asi 60 - 80 tis. t cerstvé zeleniny, a to prevážne do CR. Situace ve zpracování zeleniny zejména rajcat se zlepšuje.

Bulharsko

V Bulharsku je v soucasné dobe zelinárství zcela atomizováno. Bývalé socialistické podniky byly zrušeny ze zákona a majetkoprávní vztahy jsou natolik chaotické, že pestitelé nemají ani záruku sklidit to, co zaseli. Mnozí zelinári pozbyli zájem o podnikání v tomto sektoru i proto, že jim schází financní zdroje na nákup stroju, hnojiv a osiv. Zcela bez omezení byla až donedávna do Bulharska dovážená levná zelenina ze sousedních zemí, napr. z Makedonie, Recka i Turecka. Rok 1998 zacíná být již nadejný pro bulharský vývoz zejména u rajcat a okurek nakladacek.

Produkce zeleniny v Bulharsku v t

Komodita 1994 1995 1996 Export 1994 Export 1995

Paprika 218 000 252 000 207 000 10 766 11 030

Okurky 91 000 158 000 118 000 17 478 10 017

Cibule 81 000 180 000 52 000 2 351 3 665

Rajcata 478 000 531 000 325 000 12 837 3 893

Pramen: Institute of Trade - Sofia

PESTOVÁNÍ ZELENINY V CESKÉ REPUBLICE

Podle údaju CSÚ vzrostly osevní plochy zeleniny v roce 1998 o 509 ha (tj. 1,5 %) oproti roku 1997. Zvýšily se zejména plochy u cibule (+7,5 %), petržele (+10,3 %) a mrkve (+3,4 %). V roce 1998 pokracovalo omezování ploch zeleniny pro zpracování (hrášku, fazolky i špenátu), klesá zájem o pestování okurek nakladacek a salátových, rajcat i kvetáku a naopak se zvyšuje zájem pestitelu o korenovou zeleninu, cibuli, pekingského zelí, póru a brokolice.

V CR jsou statisticky sledovány pouze základní plochy zeleniny bez zretele na pestování následných plodin. V intenzivním zelinárství zahradnického typu dosahuje však využití pudy koeficientu 1,3 - 1,5 i více. V poloextenzivním polním zelinárství, které je v CR stále prevládající, je následné využití pudy behem jedné vegetace menší. Podle odhadu ZUCM se v roce 1998 jedná asi o 2690 ha, tj. 8 % z celkové výmery zeleniny, a to:

brokolice 30 ha zelí pekingské 750 ha

kedlubny 350 ha špenát 600 ha

salát hlávkový 350 ha redkev, redkvicky 280 ha

salát ledový 30 ha zelenina ostatní 300 ha

V souvislosti s rustem cen za pronájem pozemku, zejména pod závlahou, vzrustá zájem pestitelu o intenzivnejší využití pudy zeleninou.

Vývoj osevních ploch konzumní zeleniny v CR v hektarech

Zelenina 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998**

Brukev 1 216 1 482 1 397 1 409 1 473 1 409 1 359

Celer 1 052 1 124 1 189 1 150 1 228 1 194 1 239

Cibule 6 269 5 917 5 803 6 086 6 078 5 322 5 721

Cesnek 1 303 1 439 1 317 1 297 1 610 1 563 1 552

Faz. lusky 620 543 . . . . .

Hrášek 1 819 1 595 1 698 2 107 2 292 1 992 1 937

Kapusta 1 049 1 347 1 264 1 300 1 160 1 145 1 152

Kveták 2 316 2 397 2 355 2 261 2 210 2 166 2 132

Mrkev,

karotka 3 207 3 712 3 428 3 525 3 941 3 592 3 715

Melouny 11 2 . . . .

Okur.nakl. 2 964 2 950 3 110 2 995 3 169 3 230 3 092

Okur. sal. 1 483 1 590 1 582 1 559 1 270 1 264 1 193

Papr. zele. 509 475 . . . . .

Petržel 1 083 1 318 1 390 1 464 1 521 1 473 1 624

Rajcata 1 632 1 896 2 047 2 196 2 420 2 009 1 996

Zelí hl.bílé* 3 574 *3 848 *3 552 *3 508 *4 102 *3 883 *3 910

Zelí hl. cer.é . . . . . . .

Ost. zele. 1 700 2 039 4 199 4 106 4 290 3 873 4 001

Zelen. cel. 33 169 35 349 34 331 34 963 36 764 34 115 34 624

Poznámka: * - soucet osevních ploch zelí hlávkového bílého a cerveného, ** odhad CSÚ k 31.5.1998

Pramen: CSÚ

Vývoj pestování zeleniny v roce 1998

Oproti lonskému roku, kdy byla sklizen zeleniny poznamenána záplavami, bylo v roce 1998 postižení živelními pohromami jen lokální. Záplavy se omezily pouze na východoceskou oblast, kde postihly predevším pestitele koštálové zeleniny. Rovnež škody, zpusobené prívalovými dešti a krupobitím, se vyskytly jen v nekterých oblastech na Litomericku, Olomoucku, Prostejovsku, Kromerížsku, Zlínsku, Uherskohradištsku a na severní Morave.

Prehled o prubehu pocasí ve vybraných zelinárských oblastech v roce 1997 a 1998 je uveden v príloze c. 4. Tabulky porovnávají prubeh prumerných mesícních teplot vzduchu a úhrnu srážek ve vybraných meteorologických stanicích v jednotlivých mesících s dlouhodobými prumery.

Z odhadu sklizne ke dni 30. 9. 1998 (provedeného ZUCM) je zrejmý, byt znacne nerovnomerný nárust hektarových výnosu u koštálové zeleniny, korenové zeleniny, póru, rajcat a hlávkového salátu.

U koštálové zeleniny oddálily povetrnostní podmínky roku 1998 výsadbu raných odrud asi o dva týdny. Sucho a znacné teplotní výkyvy zpusobily ztráty na výtežnosti a jakosti raného kvetáku, zatímco rané zelí a kapusta poskytly normální, avšak ponekud opoždenou sklizen.

Významná cást porostu letního a podzimního zelí z prímých výsevu (520 - 600 ha) byla znacne postižena suchem, takže vzcházení bylo nerovnomerné a porosty prorídlé. Navíc došlo k velmi ranému napadení porostu mšicí zelnou a kvetilkou zelnou. Pocasí pozdního léta však bylo neobycejne príznivé pro rust a vývoj podzimní pozdní hlávkové i ružickové kapusty, kedluben, ale zejména skladovatelného zelí, jehož kvalita je dobrá zvlášte v severních Cechách a cástecne i ve stredních Cechách.

Výsevy korenové zeleniny byly na velké cásti ploch (25 - 30 %) postiženy suchem a místne i vetrnou erozí. Porosty vzcházely nerovnomerne a cást jich musela být znovu preseta. Na príznivých lokalitách byl naopak vývoj porostu neobycejne dobrý.

Rané a polorané mrkve byly postiženy suchem a vysokými teplotami, zejména na nezavlažovaných plochách. Znacná cást mrkve se stále pestuje na nevhodných pudách, címž se zvyšuje podíl rozvetvených, prasklých a tvarove deformovaných korenu. Šírení pochmurnatky mrkvové se rovnež podílí na zhoršení kvality mrkve a postihuje nezanedbatelnou cást její produkce. Skladovatelnost mrkve vzhledem k vlhkému a chladnému období v dobe sklizní bude v tomto roce problematická. Rozdíly ve výnosech a jakosti mrkve mezi jednotlivými pestiteli se zvyšují. Prední pestitelé polopozdní a pozdní mrkve dosahují výnosu 40 - 80 t/ha.

Cibule ze sazecky rychle ztratila svoji drívejší pozici vlivem vysokých nákladu na sadbu. V soucasné dobe poklesly její plochy na 450 - 500 ha v tržním pestování, u zahrádkáru se podílí na celkových plochách cibule ze 70 - 80 %. Cibule z jarních výsevu byla postižena suchem, místne vetrnou erozí a plísní cibulovou. Sklizen cibule byla ovlivnena deštivým a chladným pocasím, což zpusobilo zhoršení jak její kvality, tak i možností dlouhodobého skladování. Lze konstatovat, že prumerné výnosy hluboce zaostávají za možnostmi, danými pudne-klimatickými podmínkami a pohybují se v prumeru od 11 t/ha do 25 t/ha, nekterí pestitelé dosahují výnosu i 50 t/ha.

Prezimování porostu cesneku bylo sice dobré, avšak poškození jarním suchem a houbomilkou cesnekovou byly hlavními prícinami nižšího výnosu cesneku. Znatelný zájem o rozširování ploch se stretává s nedostatkem uznané sadby cesneku. U póru dochází k rozširování pestitelských ploch i ke zvyšování výnosu. Pri lepším rozložení nabídky a detailnejším termínování pestování se muže pór stát pestitelsky zajímavou zeleninou.

Zájem konzerváren o okurky nakladacky se zvyšuje. Sucho však brzdilo vzcházení porostu, nekteré se musely osévat znovu. Teplé pocasí prálo sice vývoji, avšak velmi rané napadení porostu plísní okurkovou dovolilo dosáhnout uspokojivých výsledku pouze pestitelum, kterí zvládli masivní preventivní ochranu proti této epidemii. Ponekud lepší byla situace u salátových okurek. Ochrana proti plísni zde byla peclivejší, projevil se i vliv odrud rezistentních vuci plísni.

Prubeh povetrnostních podmínek byl v první polovine roku príznivý a výnosy konzumních rajcat polních se zdály být vysoké. Nepríznivé pocasí v zárí však negativne ovlivnilo v nekterých regionech CR jak objem sklizne, tak i kvalitu rajcat. Presto se letos ocekává v porovnání s rokem 1997 celkove vyšší sklizen rajcat dobré kvality.

Pestování papriky zeleninové je v CR omezeno na nejteplejší oblasti jižní Moravy. Rocník 1998 byl i pro tuto plodinu mimorádne príznivý. Odbyt byl však na zacátku sezóny podlomen masivními dovozy levnejší papriky ze Slovenska a Makedonie.

Podmínky pro konzervárenský hrášek byly v tomto roce mimorádne špatné a výnosy byly podprumerné. Zvyšující se zájem o pestování hrachových lusku se stretává s problémy pri sklizni a jejím nacasování, ale i s nezvládnutým odbytem vetších objemu zboží. Podobná situace je i u fazolových lusku.

Pro pekingské zelí byly pestitelské podmínky roku 1998 velmi príznivé. Zanedbání preventivní ochrany proti altenarii zaprícinilo úplné znicení nekterých porostu. Mokré pocasí zacátkem zárí zpusobilo místne významné napadení porostu bakteriálními hnilobami báze hlávek.

Celková sklizen zeleniny v CR v tunách

Zelenina 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998** 1998

odhad ZUCM

Brukev 17 826 25 066 19 753 22 120 23 405 22 172 . 23 100

Celer 17 336 22 412 19 301 19 854 21 648 19 949 . 24 300

Cibule 83 076 87 858 77 675 94 444 100 409 83 085 96 513 85 820

Cesnek 6 944 5 865 6 941 8 159 8 285 8 177 . 7 450

Fazolové lusky 2 101 2 488 2 250 1 400 1 225 1 400 . 1 500

Hrášek 6 421 5 237 6 680 8 426 9 077 7 573 . 6 780

Kapusta 15 177 23 660 20 118 22 626 21 639 21 149 . 26 500

Kveták 33 366 42 832 40 127 37 978 35 989 34 252 37 712 36 250

Mrkev 54 188 75 554 68 315 72 915 90 551 73 949 80 940 85 450

Okurky nakl 33 670 30 688 28 655 26 227 34 124 37 596 33 893 24 700

Okurky sal. 26 012 24 058 22 632 19 542 18 644 18 699 . 14 320

Papr. zel. 4 953 5 415 3 150 7 700 6 300 4 620 . 4 800

Petržel 12 131 15 600 15 780 17 102 17 445 16 420 . 21 900

Rajcata 36 848 36 518 35 562 38 446 28 458 23 130 31 764 43 900

Salát hl. 10 698 11 051 7 050 9 350 8 500 6 400 . 8 400

Špenát 6 090 8 992 3 260 5 950 5 600 4 500 . 4 200

Zelí hl. bílé* 84 830 *118 663 *113 375 *116 373 *153 209 *133 139 *139 564 128 700

Zelí hl. cerv. . . . . . . . 18 900

Ost. zel. 29 143 31 263 32 199 19 474 28 726 25 238 . 52 070

Zel. Celkem 481 244 573 254 522 823 548 086 613 234 541 448 . 619 040

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené, ** - odhad CSÚ k 15. 7. 1998 a k 15. 9. 1998

Pramen: CSÚ, ZUCM

Prumerný hektarový výnos v CR v tunách

Zelenina 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998** 1998

podle ZUCM

Brukev 16,43 14,00 16,43 14,14 15,48 16,05 15,73 . 17,00

Celer 18,70 16,45 19,63 16,11 17,26 17,79 16,81 . 19,50

Cibule 16,99 13,39 14,99 13,63 15,62 16,69 15,69 16,87 15,00

Cesnek 5,50 5,23 4,07 5,27 6,29 5,28 5,23 . 4,80

Fazolové lusky 4,60 3,77 4,83 4,50 4,00 3,50 3,50 . 5,00

Hrášek 4,25 3,72 3,32 3,93 4,15 4,07 4,09 . 3,50

Kapusta 18,19 14,10 17,35 16,00 17,29 16,05 18,52 23,00

Kveták 17,48 13,86 16,26 17,05 16,54 16,44 16,08 17,69 17,00

Mrkev 20,53 16,47 17,57 19,92 20,71 23,13 20,83 21,79 23,00

Okurky nakl. 11,13 11,46 10,30 9,22 8,76 10,77 11,72 10,96 8,00

Okurky sal. 24,81 16,87 14,77 14,26 12,61 15,29 14,79 . 12,00

Papr. zel. 13,10 9,50 11,03 9,30 14,00 14,00 11,00 . 13,00

Petržel 13,01 11,43 12,19 11,15 11,76 11,68 11,39 . 13,50

Rajcata 25,74 22,20 19,47 17,94 17,63 12,09 11,82 15,91 22,00

Salát hl. 11,62 11,22 10,68 6,71 11,00 10,00 8,00 . 12,00

Špenát 8,47 7,17 9,81 3,43 8,30 8,00 9,00 . 7,00

Zelí hl. bílé 38,53 24,05 31,54 *31,90 *32,16 *37,39 *35,05 *35,69 39,00

Zelí hl. cerv. 30,07 17,82 22,33 . . . . . 31,00

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené, ** - odhad CSÚ k 15. 7. 1998 a k 15. 9. 1998

Pramen: CSÚ, ZUCM

Skliznová plocha zeleniny v CR v hektarech

Zelenina 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Brukev 1 273 1 526 1 397 1 429 1 458 1 409

Celer 1 054 1 142 1 198 1 150 1 217 1 187

Cibule 6 202 5 860 5 698 6 045 6 017 5 294

Cesnek 1 306 1 441 1 318 1 297 1 570 1 563

Fazolové lusky 557 516 500 350 350 400

Hrášek 1 724 1 577 1 700 2 029 2 229 1 852

Kapusta 1 076 1 364 1 257 1 309 1 152 1 142

Kveták 2 407 2 634 2 354 2 296 2 189 2 130

Mrkev a karotka 3 290 4 300 3 429 3 522 3 915 3 551

Okurky nakl. 2 937 2 979 3 107 2 994 3 167 3 208

Okurky salátové 1 542 1 628 1 587 1 550 1 220 1 264

Paprika zelenin. 522 491 500 550 450 420

Petržel 1 061 1 280 1 415 1 454 1 493 1 442

Rajcata 1 660 1 881 1 983 2 181 2 354 1 957

Salát hlávkový 953 1 035 1 050 850 850 800

Špenát 849 916 950 700 700 500

Zelí hlávkové * 3 612 3 832 3 554 3 618 4 097 3 799

Ostatní zelenina 1 700 2 166 1 218 1 617 1 685 1 623

Zelenina celkem 33 736 36 570 34 215 34 940 36 113 33 541

Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a cervené

Pramen: CSÚ

Tržní produkce zeleniny

Podle predbežných odhadu vzrostla v roce 1998 cistá tržní produkce zeleniny v CR oproti minulému roku o 6,7 % a dosáhla tak objemu 302,4 tis. t. Nejvetší prírustky TP jsou zaznamenány u hlávkového zelí, mrkve a petržele. K nárustu došlo také u ostatních koštálovin a konzumních polních rajcat, naopak citelnejší pokles byl u cesneku, okurek nakladacek a konzervárenského hrášku.

Prehled o tržní produkci zeleniny v CR

1998* 1997

Druh zeleniny Tržní produkce Cistá TP Tržní produkce Cistá TP

ha tuny podíl1) tuny Podíl ha tuny podíl1) tuny podíl

v % v % v % v %

Brukev 680 7 300 32 6 650 90 554 7 760 35 6 984 90

Celer 1 570 15 700 65 11 800 75 958 12 568 63 9 803 78

Cibule 4 460 66 900 78 55 600 83 4 618 62 314 75 55 460 89

Cesnek 110 520 7 360 70 112 409 5 286 70

Fazol. lusky 90 450 30 430 95 126 420 30 399 95

Hrášek konz. 1 360 4 750 70 4 510 95 1 170 4 544 60 4 317 95

Kapus. hlávk. 460 10 600 40 8 500 80 642 9 517 45 7 614 80

Kveták 1 600 27 200 75 24 500 90 2 098 27 059 79 24 353 90

Mrkev 2 400 55 500 65 44 400 80 2 898 50 285 68 41 737 83

Okur. nakl. 930 7 400 30 5 600 75 970 8 647 23 6 572 76

Okurky sal. 840 10 020 70 8 500 85 1 158 14 211 76 11 795 83

Paprika zel. 70 960 20 890 92 114 1 155 25 1 063 92

Petržel 780 10 500 48 8 200 78 811 7 389 45 5 911 80

Pór 120 1 900 22 1 800 92 114 1 400 20 1 288 92

Rajcata 360 7 900 18 6 300 80 574 5 089 22 3 817 75

Redkvicka 40 330 15 300 92 46 252 12 232 92

Salát hláv. 200 2 350 28 2 000 85 280 1 920 30 1 632 85

Špenát 300 2 100 50 2 000 95 225 2 025 45 2 025 100

Zelí bílé 2 640 103 000 80 87 500 85 154 2 160 20 1 685 78

Zelí cerv. 310 9 500 50 7 600 80 2 338 94 510 85 85 059 90

Zelí pekin. 210 4 200 28 5 200 75 568 11 415 52 9 132 80

Zelen. ostat. 1 070 11 100 43 9 730 88 212 2 402 45 2 114 88

Celkem 20 600 360 180 58 302 370 84 20 740 327 451 61 283 278 86

Poznámka: * - rok 1998 - odhady

1) - podíl na celkovém objemu sklizne

Pramen: ZUCM

Integrované pestování zeleniny

Integrované pestování zeleniny je systém šetrící prírodní i ostatní zdroje, garantující maximálne dosažitelný stupen zdravotní a hygienické nezávadnosti zeleniny pri zachování jejich vnitrních i vnejších znaku jakosti za akceptovatelné míry rentability výroby. V CR se integrované pestování zeleniny zacalo rozvíjet od roku 1988. Získalo významný impuls jak podporou ze strany zelinárského výzkumu, tak dotacemi v roce 1991. Následující transformace zemedelských podniku a likvidace zelinárského výzkumu vyvolaly velký pokles pestitelského zájmu. V soucasné dobe se tomuto druhu pestování zeleniny venuje jen nekolik podniku. V CR je ministerstvem vnitra registrován od 19. 11. 1990 Svaz pro alternativní pestování zeleniny se sídlem v Olomouci. Je samostatnou soucástí Zelinárské unie Cech a Moravy, má registrovanou ochrannou známku VESNA.

Informacní systémy a poradenství v zelinárství CR

Trh se zeleninou citelne pocituje absenci funkcního informacního systému, který by poskytoval údaje o rozsahu pestitelských ploch tržní zeleniny v CR, o sklizních tržní zeleniny, o stavu zásob skladované zeleniny, údaje o zpracovatelských kapacitách, objemech zpracované zeleniny, o druzích výrobku atd. V soucasné dobe mají producenti, ale i ostatní podnikatelské subjekty k dispozici nekolik informacních zdroju o cenách a odbytu zeleniny (napr. týdeník ZUCM Informacní zpravodaj, nezávislý tržní informacní systém NTIS, VÚZE). Cenové zelinárské zpravodajství je soucástí i systému AGRONET. Pro lokální potreby se v soucasné dobe overuje vhodnost informacního systému v oblasti pusobení poradenské služby pro severní a strední Cechy.

V prubehu roku 1997 byla zrízena za financního prispení nizozemské vlády a MZe CR terénní poradenská služba ZUCM, která je urcena všem pestitelum zeleniny. V soucasné dobe jsou v provozu ctyri pracovište, která poskytují v oblastech svého pusobení poradenské služby pri plánování výrobního zamerení, ve výberu odrud zeleniny, agrotechnice, hnojení, ochrane porostu, výberu techniky a technologie a zprostredkovávají i další služby specialistu.

Adresy techto pracovišt jsou:

Ing. Vít Horsák, Cechova 226, 691 44 Lednice na Morave, tel./fax 0627/340 679

Ing. Zdenek Peza, Mojmírova 953, 686 01 Uherské Hradište, tel./fax 0632/553 589

Ing. Roman Kalmus, Tasovice, 671 25 Hodonice, tel./fax 0624/234 304

Ing. Ivo Kaderábek, Masarykova 190, 411 56 Bohušovice n. O., tel./fax 0416/781 545.