Ze zemědělských fondů EU byly neprávem vyplaceny tři miliardy eur

Více než tři miliardy eur ze zemědělských fondů Evropské unie byly v posledních třech desetiletích vyplaceny v rozporu s unijními pravidly. Z této sumy se podařilo získat zpět jen 17 procent, tedy 537 milionů. Vyplývá to ze zprávy Evropského účetního dvora, zachycující hospodaření s unijními financemi ve sféře společné zemědělské politiky v období 1971 až 2002. Roční výdaje na společnou zemědělskou politiku se pohybují kolem 40 miliard eur. Dalších osm procent nesprávně vyplacených prostředků bylo odepsáno k tíži společenství či jednotlivých států, ale tři čtvrtiny prostředků nadále zůstávají nevyřešeny. Polovina částky se týká exportních dotací na ovoce a zeleninu. "Zpětné vymáhání peněz je pomalé a neúplné," řekl auditor David Bostock. "Pokud se nepodařilo získat zpět ani polovinu peněz, je to dost neuspokojivé," dodal.

Problém vidí hlavně v pomalosti úřadů dotčených zemí. Například před řecký soud se dosud nedostala záležitost neoprávněných dotací na víno za více než osm milionů eur, které byly odhaleny již v roce 1990. Zpronevěry částek vyšších než 4000 eur mají členské země hlásit Evropské komisi, ale ve dvou třetinách případů tak učinily se zpožděním. Ještě horší to je se zpětným vymáháním, například Belgie dokázala zpět získat pouze 15 milionů z chybně vyplacených 100 milionů eur, Německo sotva desetinu (40 ze 403 milionů), Francie zhruba třetinu (58 ze 156) a pouze Nizozemsko, Irsko, Dánsko a Finsko dostaly zpět více než polovičku. Porušování pravidel se ročně týká 0,3 až 1,4 procenta všech peněz, vynakládaných na společnou zemědělskou politiku. Roční "zemědělské" výdaje kolem 40 miliard eur jsou největší položkou v ročním rozpočtu unie, pohybujícím se okolo 100 miliard eur. Podíl by mohl být podle expertů ještě nižší, kdyby Itálie neměla ve zvyku pozoruhodně nadhodnocovat podezření ze zpronevěry; vyšetřovatelé se prý zabývali i firmou, která údajně zpronevěřila 2,7 milionu eur na zpracování rajčat, ačkoliv firma o unijní pomoc nikdy žádala. Účetní dvůr navrhuje zlepšit hospodaření a tedy i pověst unie sérií opatření, od lepšího informování EK až po zřízení "černé listiny", na níž by se dostala každá společnost, podezřelá ze zpronevěry více než 100.000 eur. Auditoři však připouštějí, že návrhy mnohdy zůstávají jen na papíře.