Ze skutečného citu pramení respekt ke zvířatům

Skutečný cit ke zvířatům znamená, mít k nim respekt. A z toho vyplývá nutnost nastudovat si, co zvířata k dobrému žití, tedy welfare, doopravdy potřebují.

A co vlastně zvířata potřebují? Především pochopení, odpovídající náplň života, tedy aktivitu přiměřenou druhu a plemeni zvířete, ale také klid a vhodné prostředí na odpočinek, zájem chovatele a pak také potravu, která odpovídá jejich fyziologickým požadavkům, etologii a zdravotnímu stavu.

Právě na rizika spojená s krmením chce dnes Komora veterinárních lékařů upozornit. Řada chovatelů se již musela obrátit na veterinární lékaře s alimentárními problémy zvířat, psů, koček, ale i koní či koz, které zapříčinil někdo jiný. Leckdo totiž v dobré víře nabídne cizímu pejskovi či kočce kus uzeniny, kosti z grilovaného kuřete, koním ve výběhu pečivo či cukr. To všechno může způsobit problém. Ostatně i v zákoně na ochranu zvířat proti týrání je nevyhovující krmení charakterizováno jako týrání. A do této kategorie patří kromě nefyziologického krmení i překrmování.

Pokud nabídnout cizímu zvířeti nějakou "dobrotu", tak jen po dohodě s chovatelem. Ten ví, co je vhodné a kdy, nebo by to alespoň vědět měl, a zná také zdravotní stav zvířete. Popřípadě možná zdravotní omezení.

Vždyť základním předpokladem dobré pohody chovaných zvířat, čili welfare, je kromě odpovídajícího "bydlení" i správné krmení.

Ohleduplnost ke zvířatům a pochopení jejich požadavků je třeba projevovat činy.

Josef Duben

PR KVL