Zdroje financí z EU a jak na ně dosáhnout
24.10.2002 | Potravinářská komora
Ideálním zájemcem o podporu z Bruselu je malý až střední podnik (SME - Small and Medium Entereprises) s inovujícím programem, který podniká v problémovém regionu. Ta může dosáhnout na pomoc ve formě záruky na část bankovního úvěru, na příspěvek z regionálních fondů a nebo dokonce z fondu na podporu výzkumu a vývoje. Přívalem peněz z eurofondů se ovšem obávat nemusí. Zájemců je mnoho a na všechny se nedostane.
Jak na úvěr
Unie založila několik organizací, které mají kompenzovat handikepy SME při sjednávání úvěrů. Jsou jimi Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka nebo Banka Rady Evropy. Formy podpory jsou tři: poskytují záruky za část úvěrů nebo příspěvky k úrokům anebo nepřímá podpora úvěrování pomocí takzvaných měkkých peněz poskytnutých financující bance. Nicméně ani u prvních dvou forem podpory (záruky a příspěvky) pomoc nejde přímo podnikatelům, ale prostřednictvím národních podpůrných institucí, v českém prostředí tedy pomocí Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Jak na granty
Další cesta k evropským penězům vede přes programy Phare, ISPA a Sapard. Kde právě posledně jmenovaný přichází do úvahy pro SME a také tři národní programy. Tyto takzvané národní projekty představují balík peněz, který může být rozdělen podle úspěšnosti projektů mezi domácí uchazeče. Češi sami rozhodují komu peníze přidělí, unie pak jen kontroluje dodržovaní pravidel hry.
Menší podnikatelé se mohou ucházet o podporu přímo v EU, protože některé z tři sta různě zaměřených programů jsou přístupné i pro firmy z kandidátských zemí.
Cesta k penězům v rámci těchto programů má však úskalí. Jak se o zajímavém programu vůbec dozvědět? Informovanost o programech EU je v Česku tristní. Podnikatelé mohou využít služeb agentury CEBRE, která sleduje v EU vše, co podnikatele může zajímat. Ceny CEBRE jsou placené, ale výrazně nižší než tržní, protože na provoz agentury přispívá MPO a CzechTrade.
Kritéria úspěchu
Prvním krokem k získání grantu je zpracování kvalitní přihlášky. Evropští úřednici dále radí: pokud firma nemá žádné zkušenosti se získáváním grantu, měla by je získat jako člen konsorcií. Pod vedením zkušenějších má totiž nejen větší šanci, že samotný grant respektive podíl na grantu obdrží a navíc získáí zkušenosti pro další žádosti o grant a může sestavit i vlastní konsorcia. Některé programy jsou totiž určeny pouze pro konsorcia a některé dokonce musí mít mezinárodní členy ze zemí členských či přistupujících.
Boj o granty je nemilosrdný. Ze 16 tisíc ročně přihlášených projektů uspěje zhruba pětina.
Další články v kategorii Zemědělství
- Sedláci v ASZ ČR nepodporují plošnou aplikaci hubících prostředků proti hraboši polnímu (24.04.2026)
- Značku Výrobek roku Libereckého kraje ponese dalších deset regionálních výrobků (24.04.2026)
- SZIF zveřejnil analýzy k dotacím Agrofertu, chce předejít spekulacím (24.04.2026)
- Jarní mrazy ohrožují třešně, jabloně i brambory, na hodnocení dopadů je brzy (24.04.2026)
- Půda pro mladé zemědělce v ohrožení. Vládní poslanec navrhuje omezení pachtu státních pozemků (24.04.2026)
- EK navrhla pozastavení akreditace slovenské zemědělské platební agentuře PPA (23.04.2026)
- Rusko do prosince prodloužilo omezení vývozu hnojiv (23.04.2026)
- Babišovy zájmy? „V Bruselu si musí dávat velký pozor, co teď od české vlády jde,“ říká šéf Asociace (23.04.2026)
- Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl SZIF na základě analýz (23.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)

Tweet



