Zdroj nákazy se ve Světnově nezjistil

Bez jednoznačného výsledku ukončil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pátrání po zdroji nákazy nemoci šílených krav (BSE) u dojnice ze Světnova na Žďársku. Informoval o tom ředitel odboru krmiv ústavu Jiří Zedník. "V pátrání po zdroji nákazy BSE by ústav pokračoval pouze v případě, že by vyšly najevo nějaké nové skutečnosti," dodal. Šetřením podle něj vyšlo najevo, že výrobna krmiv ve Žďáru nad Sázavou, kde farmář Otakar Beran ze Světnova také nakupoval, používala tuzemské i dovážené masokostní moučky. Jako zdroj nákazy je ale jednoznačně určit nelze. Inspektoři ústavu zkoumali veškeré receptury, výrobní příkazy či označení krmných směsí, které byly dodávány Beranovi. Zjistili, že Beran částečně krmil krávy vlastním šrotem, který byl ale jen obilného původu a nemohl být tedy zdrojem nákazy. Podle zjištění ústavu zpracovávala výrobna masokostní moučky do krmiva pro prasata, slepice, kachny a psy. Zda se mohla moučka dostat i do krmiva pro skot, nelze potvrdit ani vyvrátit. Farmář Beran od žďárské výrobny kupoval směsi pro slepice a kachny obsahující masokostní moučku. Je nyní na došetření, zda kachny, které se volně pohybují mezi dobytkem na farmě, nemohly masokostní moučku zanést kravám do žlabů. "Ve stáji pana Berana jsme byli v posledních dnech mnohokrát. Byl by blázen, kdyby sypal kravám masokostní moučku a také jsme mu nic takového nedokázali," uvedl Božimír Kobylka, ředitel okresní veterinární správy ve Žďáru nad Sázavou. Státní veterinární správa vyšetřila v souvislosti s BSE již 44 010 vzorků z mozku skotu a ve dvou případech nemoc objevila. "Veterináři přitom soudí, že není důvod očekávat masívní výskyt BSE, který by se počítal na desítky kusů," sdělil mluvčí správy Josef Duben. "S největší pravděpodobností došlo k infikování krmných směsí pro skot nepřímo a to prakticky není možné pět let zpět dokázat. Jisté je, že od loňského roku na základě veterinárních opatření k tomu dojít nemůže," dodal.