Zátěž před vstupem do unie pocítí zemědělství
21.12.2000 | Zemské noviny
Vídeň - Žádný hospodářský sektor dosavadních členských zemí Evropské unie nebude jejím rozšířením zasažen tolik jako zemědělství. Počet obyvatel vzroste o 28 procent, ale zemědělské výrobní kapacity se rozšíří o 40 procent. Vyplývá to z výchozích předpokladů studie Rakouského výzkumného ekonomického ústavu se sídlem ve Vídni. "I když dopady této skutečnosti nebudou okamžité, v dlouhodobější perspektivě se rakouské zemědělství musí připravit na hloubkové působení," prohlásil šéf ústavu Helmut Kramer. Podle rakouských odborníků se po zvětšení unie o deset kandidátských zemí zvýší počet obyvatel, a tedy i spotřebitelů o 28 procent, zemědělský výrobní potenciál však vzhledem k značně kompaktnímu charakteru nových členů vzroste o 40 procent, čímž na trzích vznikne enormní konkurenční tlak. Na to upozorňují rakouští ekonomové své farmáře. Stejné závěry si již musí utvořit izemědělci kandidátských států. Hospodářská úroveň přičleňovaných států je hluboko pod průměrem dosavadní Evropské unie a do doby přijetí vzroste jejich hrubý domácí produkt asi jen o pět procent. Je to dáno nižší produktivitou práce a menšími výnosy v rostlinné a přírůstky v živočišné produkci. Co výzkumníci považují za daleko horší, je cenová úroveň zemědělských produktů, která je hluboko pod průměrem unie. Integrace agrárního sektoru nových členů do jednotného unijního trhu se tak může stát zkušebním kamenem funkční schopnosti unie, míní Kramer. Proto odborníci nabádají k urychlení sbližování legislativ a norem, které z toho vyplývají. Studie má v dalším rozpracování určit, jak se má Rakousko na nové požadavky a vlivy připravit a jaká strategie při vstupním jednání a stanovování podmínek přijetí zemědělských sektorů kandidátských zemí do společného trhu má být uplatněna. Kritické oblasti vidí odborníci především v produkci obilnin, polních plodin a masa. Rozšíření unie však ani v zemědělské oblasti neznamená pro Rakousko jen zvýšení konkurenčního tlaku, ale také velké šance v odbytu. "Již dnes má Rakousko mnohé své odbytové strategie natolik úspěšné, že pro ně větší trh představuje jen výhodu. Ještě je však třeba mnohé dohnat ve spolupráci výrobců a zpracovatelů, ale také v kooperaci jednotlivých zemědělských podniků v Rakousku," konstatoval Kramer. Pro zemědělce Česka z toho plyne jediné. Přestat se vzájemně napadat a raději volit věcný tón. Přetrvávající odbytové problémy, dlouhé lhůty splatnosti za zboží a někdy i snížená jakost zemědělských komodit, nad čím se musí prvořadě zamýšlet. Jinak na společném trhu díru do světa neudělají.
Další články v kategorii Zemědělství
- Pěstitelé řeší přebytek jablek i kácením sadů (13.01.2026)
- Sklizeň ovoce v ČR loni po mrazovém propadu vzrostla násobně (13.01.2026)
- MZe rozdělí školám 70 milionů Kč na učební pomůcky, třeba drony či roboty (13.01.2026)
- Agrofert je bez dotací. Čeká se, až Babiš dotáhne řešení střetu zájmů (11.01.2026)
- Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody EU s Mercosurem (09.01.2026)
- Na Blanensku se objevilo v malochovu ohnisko ptačí chřipky, letos první v Česku (09.01.2026)
- Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek pro časopis REFLEX: Smyslem zemědělství je hospodaření, ne agrobyznys (08.01.2026)
- Šebestyán: ČR žádá přísnější ochranná opatření, pokud jde o dohodu s Mercosurem (08.01.2026)
- Veterináři po měsíci zrušili rizikovou oblast s opatřeními proti ptačí chřipce (08.01.2026)
- Mrazy ovocným sadům svědčí, pomohou redukovat škůdce a choroby (08.01.2026)

Tweet



