ZAMYŠLENÍ NAD INTENZITOU PĚSTOVÁNÍ CUKROVKY V ČR

thonglet of the intensity of sugar beet grouring in ČR

Šroller J., Pulkrábek J.

ČZU v Praze

Souhrn

České řepařství se dostalo na přelomu let 1989/99 do situace, která hrozila zhroucením celého odvětví. Věříme, že sjednané dovozní kvóty, které sice nejsou ideální, přinesou určitý řád do celého systému. Vždyť české řepařství neprodukuje cukr za vyšší ceny než v zahraničí - spíše naopak. Práce zemědělců spočívá ve využití sluneční energie. V tom je zemědělství ekologické a trvalé.

cukrovka, výnosový potenciál, technologie pěstování

Summary

Czech sugar beet production found itself in a situation which menaced destruction of the whole branch. We believe that the negotiated import quotas, which of course are not ideal will bring certain rules into the whole systém. The Czech sugar beet production does not after all produce sugar more expenzive than abroad - most likely cheaper.

The farmers´effort is firmly rooted in the exploitation of solar energy. In this fact agriculture is ecological and permanent.

sugar beet, yield potential, growing technologi

V historii českého řepařství bude rok 1999 zapsán určitě ze dvou důvodů. Jednak bylo letos dosaženo poprvé nejvyšších výnosů (podle odhadů 43 t z hektaru), jednak poklesla - rovněž poprvé plocha cukrovky pod 60 tis. ha. Jak tedy hodnotit naše řepařství z pohledu současnosti a zítřka.

Pozitivní stránky z ryze odborných hledisek jsou zřejmé. Letošní výnos sice nepřekonal očekávání z první poloviny vegetace, ale ani sucho v srpnu a září, které nepříznivě ovlivnilo přírůstky bulev, nedokázalo snížit průměr pod 40 tun z hektaru. Za kladné stránky uplynulých 5-10 let můžeme počítat především stoupající využívání výnosového potenciálu odrůd cukrovky u špičkových pěstitelů až k 70%. Pro porovnání - v období let 1993-95 byl výnosový potenciál využíván ze 65% u výnosu bulev a ze 60% ve výnosu cukru (tab.) Příčin je řada, stabilizovala se jakost osiva, pěstitel má široký výběr ze sortimentu výkonných odrůd od výnosových po cukernaté. Větší pozornost je věnována i problematice listových chorob, v sortimentu jsou první odrůdy s vysokou rezistencí cerkospoře.

Zakládání porostů se dostalo na dobrou úroveň.Svědčí o tom skutečnosti nejen z provozních pokusů, kdy například v letošním roce v ZOD Zálší byla absolutní vzešlost 83,6%, mezerovitost 4,0% v průměru 27 odrůd. Podobně i na provozních plochách v ČR se počty rostlin na hektaru pohybovaly v rozmezí 85-100 tis. s únosnou mezerovitostí. Pěstitelé využívají lepší techniku pro přípravu půdy i setí. Podle šetření ŘI Semčice v roce 1995 se podílely oboustranné pluhy na přípravě půdy k cukrovce na 82% ploch, kompaktory a kombinátory na 76% ploch, výsev stroji Becker na 38%, Multicorn 28%, Harmonia 15% ploch. Podstatně se zlepšil strojní park sklizečů. Ztráty okolo 7% se již blíží technickým parametrům sklizečů.

Určité rezervy přetrvávají ve větším využití půdní úrodnosti. Týká se to především nedostatků ve vápnění, nižších dávek fosforu a někdy i zjednodušeného přístupu pěstitele k založení porostu. Chtěl bych zde zdůraznit názory Ing. Záveského (ZOD Slatiny) na výběr pozemků, výběr předplodin, význam kvality ochrany u předplodin a význam staré půdní síly na stabilitu výnosu. Cukrovka stále čerpá cca polovinu živin ze “staré půdní síly” a jednorázové vysoké dávky živin nemusí být vždy využity. Skutečnost, že dokážeme založit porost, který poskytne vysoký výnos, potvrzují nejen výsledky poloprovozních pokusů ze zemědělských podniků, ale i výnosy z provozních ploch. Velké rezervy z pohledu letošního roku již nemáme v termínu setí, porosty byly založeny včas a s většími rezervami v prodloužení délky vegetační doby po loňských zkušenostech rovněž nemůžeme počítat.

O vlivu ročníků - počasí na výnosy a jakost cukrovky bylo napsáno a řečeno hodně. Možné výkyvy udávají naši i zahraniční autoři u výnosu bulev až 37% a výnosu cukru 34%. Při kvalitní agrotechnice vliv ročníku klesá, nejvíce se projeví u porostů pozdě založených. Údaje ze tří uplynulých let (1997-99) ukazují, že výnos a cukernatost nemusí tolik kolísat, jak bylo obvyklé v období 70-tých let.

Samostatnou kapitolu tvoří náklady na pěstování cukrovky. Srovnáme-li období let 1993-95 a současnost zjišťujeme, že i při růstu cen PHM nestouply náklady na zpracování půdy, hnojiva. Značně stoupají náklady na pesticidy - především herbicidy. Více bude třeba investovat do vápnění i hubení plevelných řep. Pokud se zlepší rentabilita pěstování cukrovky bude výhodnější i větší využití lepšího moření osiva (Gaucho).

Technologický postup nemůže být nikdy šablonovitý - řídí se podle skutečného stavu pozemku, počasí, porostu. Stále více se prosazují takové postupy, které vychází z dokonalé přípravy půdy minimem zásahů, šetří půdní strukturu, vláhu a omezují na únosnou míru plevele, choroby a škůdce (tab. 3).

Za jakou cenu bylo dosaženo stavu, který z úzkého pohledu výnosu a jakosti řepy nazýváme “úspěšný”,

Plocha cukrovky v uplynulých letech postupně klesala, ze 125 tis. ha v r. 1992 na letošních (1999) 59 tis. ha. Podobně se snížil počet cukrovarů (z 52 v r. 1989 na 11 v r. 1999). Ani loňský rok s výnosem nakoupené řepy 44,9 tun z hektaru a sklizňovou plochou 79,1 tisíc hektarů , kdy navíc 5 tisíc hektarů nebylo sklizeno, nevyřešil problémy s nadprodukcí cukru. Značně dotované a volné dovozy přes 50 tis. tun v období od 1.10.1998 do 1.4.1999 přispěly k nárůstu přebytků v letošním roce odhadovaným na 170 tis. tun. Paradoxem je nutný dovoz melasy na výrobu do ČR ve stejném období ve výši 21 600 tun.

Pro stabilizaci odvětví - produkce cukrovky a cukru, je uvažováno s pěstováním cukrovky na 75 tis. hektarech kdy nebude financována nadprodukce cukru. Tato prognóza neplatí pro nejbližší období let 2000-2001, protože celková produkce cukru (třtinového a řepného) má v r. 1999 dosáhnout 131 mil. t a v příští kampani 99/2000 se očekává 36 mil. t řepného cukru a 96 mil. t cukru třtinového. To stále představuje nadprodukci minimálně 6 mil. t.

Základem řešení této situace je pro české řepařství nejen ochrana před zbytečnými a tzv. “lacinými” dovozy, ale i nutná regulace trhu, kdy existují kvóty pro cukrovku a cukr včetně indexů cen. Takový systém znemožní živelnou nadprodukci za garantovanou cenu pro pěstitele i akceptovatelnou cenu pro spotřebitele. Věříme, že připravený tržní řád pro cukr a cukrovku bude v příštím roce zaveden.

Čeští pěstitelé cukrovky dokázali i ve složitých podmínkách uplynulého období postupně zvyšovat výnosy i technologickou jakost cukrovky. Přispěla k tomu i skutečnost, že se dařilo nejen sklízet porosty lepší technikou, ale především tzv. novou technikou připravovat půdu, zakládat porosty, lépe je ošetřovat a chránit. Výše uvedený příklad “nové” technologie není u nás již ojedinělý a v určitých modifikacích bude brzy běžný. Předpokládá nejen moderní stroje, ale především péči pěstitele a individuální přístup ke každému honu.

České řepařství se dostalo na přelomu let 1989/99 do situace, která hrozila zhroucením celého odvětví. Věříme, že sjednané dovozní kvóty, které sice nejsou ideální, přinesou určitý řád do celého systému. Vždyť české řepařství neprodukuje cukr za vyšší ceny než v zahraničí - spíše naopak. Závěrem chceme vyslovit obecná názor týkající se celého zemědělství. Práce zemědělců spočívá ve využití sluneční energie. V tom je zemědělství ekologické a trvalé.

literatura

1. PAČUTA, V., BAJČI P.: Stav a zmeny vo výrobe cukrovej repy na Slovensku v posledných rokoch. Listy cukrovarnické a řepařské, 114, 1998, č. 2. s. 46-49.

2. Pulkrábek, J. a kol.: Rostlinná výroba, 45, 1999 (8): 379-386.

3. Pulkrábek, J.: Scientia Agriculturae Bohemica, 27, 1996 (2):85-103.

4. Pulkrabek J., Šroller J., Švachula V.: Několik Současných pohledů na řepařství úvodem. Řepařství 1998, sborník z mezinárodní konference 1998. str. 7-14.

5. Šroller, J. a kol. : Scientia Agriculturae Bohemica, 1994

6. ŠVACHULA V., PULKÁBEK J., ŠROLLER J., ZAHRADNIČEK J.: Listy cukrovarnické a řepařské, 113, 1997, s. 101-105.

7. ŠVACHULA, V.- PULKRÁBEK, J.- ZAHRADNÍČEK,J.: Scientia Agriculturae Bohemica, 27, 1996, 3:183 - 197.

Prof. Ing. Josef Šroller, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

165 00 Praha 6, tel.

02 / 2438 2638

Práce byla financována grantem ČZU č. 2060 / 10 /18679 / 0 a výzk. záměrem MSM 412100002.