ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ÚSPĚŠNÉ PRODUKCE OSIVA ZELENINY

Basic conditions for successful vegetables seed production

Ing. Jan Prášil

SEMO s.r.o.

Abstract

Production of vegetable seed is regulated by the law 92/96 and by the regulation No. 191/96 concerning varieties, seeds and seedlings and by the law No.147/96 on phytosanitary care. For the purpose of seed production, high quality stock seed must be used and isolation distances between seed fields must be kept. Seed lots must be in perfect health conditions, especially free of pathogens transmitted by seeds. In addition localities with suitable climatic conditions must be chosen and it is necessary to ensure quality agrotechnic during the vegetation period. Hybrid seed production is in many aspecs a specific activity - it is in particular vital to ensure good pollination.

Seed cleaning, seed treatment and calibration are important aspects of seed production.

stockseed - základní osivo, treatment - moření, chemická ochrana osiva, phytosanitary - rostlinolékařské

Výrobce osiva zeleniny musí splnit legislativní podmínky dané v současnosti zákonem č. 92/96 Sb. a následné vyhlášky MZeČR č. 191/96 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin a pokud chce uspět, musí zvládnout systémy výroby osiva.

1. První legislativní podmínkou je řádná registrace osivářské firmy podle § 31 zákona 92/96 Sb. nebo smlouva výrobce osiva s firmou, které množení zadává

Další legislativní podmínky již sami směřují k zajištění druhové a odrůdové pravosti vyráběné odrůdy. Osivo použité k založení porostů výroby osiva musí být minimálně ve stupni certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo ve stupni základní rozmnožovací materiál (u hybridních osiv a cizosprašných druhů). Kvalitu výchozího materiálu pro osev na výrobu osiva nelze podceňovat, protože jakýkoliv nedostatek tohoto osiva se mnohonásobně projeví u osiv vyrobených, určených k prodeji konečnému spotřebiteli.

Současně je bezpodmínečně nutné dodržet minimální izolační vzdálenost množitelských porostů stanovených přílohou č. 1.7. “Požadavky na množitelský porost, osivo a sadbu zeleniny”. Ta by měla zaručit bezpečnou vzdálenost od jiných ploch stejného druhu ale jiné odrůdy a od ostatních, křižitelných druhů. U některých druhů, především okurek, tykví (všech Cucurbita sp.) a cibulí je vhodné izolační zvýšit na přibližně 1500 m u mrkví a petržele na 1000-1200 m. Důvodem je akční rádius včel, jako hlavního opylovače u cibulí.

Jiným a velmi efektivním způsobem je “technická izolace” ve folnících, síťových izolátorech. a příp. ve sklenících, která je však z ekonomických důvodů možné při výrobě některých hybridních osiv - hybridních skleníkových okurek, partenokarpických hybridů nakladaček, hybridů košťálovin a hybridů paprik.

Často semenáři opomíjeným předpisem je zákon 147/96 Sb. o rostlinolékařské péči a následné prováděcí předpisy: vyhlášky MZe č. 288/96 Sb. č. 40/97 Sb., č. 83/97 Sb. a 84/97 Sb. Výše uvedené se doplňuje s přílohou vyhlášky MZe ČR 191/96 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

Zvláště důležitá je kontrola patogenů přenosných osivem. Přítomnost chorob přenosných osivem může silně snížit kvalitu vyrobeného osiva, resp.osivo úplně znehodnotit.

Přehled významných chorob a škůdců přenosných osivem

2. Systém výroby osiva:

Vzhledem k tomu, že zeleniny patří do různých botanických druhů a čeledí, je výroba osiva velmi rozmanitá.

2.1. Výrobu kvalitního osiva ovlivňují:

a. přírodní a klimatické podmínky: vhodná volba lokalit s ohledem na

· polohu,

· teplotu a srážkové poměry,

· světelné podmínky,

· proudění vzduchu.

b. zvládnutí běžných agrochemických opatření jako při produkci konzumu

c. zvládnutí technologie výroby osiva, tj.:

· zajištění dostatku opylovačů - včel u cizosprašných hmyzosnubných druhů,

· zajištění příznivého proudění u cizosprašných větrosnubných druhů

2.2. Výroba hybridního osiva je ještě náročnější a měli by ji zajišťovat výrobci, kteří zvládají výrobu osiva volně opylovaných odrůd. Pěstitelské zvláštnosti výroby hybridního osiva:

a. perfektní agrotechnika je základním předpokladem úspěšné výroby hybridního osiva. Komponenty jsou často v depresi a více vnímavé k chorobám.

b. opylování - je třeba zajistit opylování ručně nebo hmyzem - včelstvy. Zde je důležité používat silná včelstva s dostatkem mlaďušek a plodu do folníků, silná včelstva v dostatečném počtu do polí.

c. izolace - je velmi důležité zajistit prostorovou, resp. technickou izolaci, která zabrání nežádoucímu opylení. Jakákoliv příměs cizího pylu snižuje kvalitu vyrobeného hybridního osiva ještě výrazněji než u klasických odrůd.

d. sladění kvetení linií, komponentů - bez časového sladění kvetení linií nelze dosáhnout dobrého výsledku při výrobě hybridního osiva. Pozdní kvetení jedné z linií má za následek malou výrobu hybridního osiva, příp. může vést až k nevyrobení osiva vůbec. Je to otázka znalosti materiálů, kvalitní metodiky.

Přehled principů výroby hybridního osiva podle druhů:

Základní principy, na kterých je založena výroba hybridního osiva:

· cytoplazmatická pylová sterilita

buňka rostliny obsahuje jádro s chromozomy, ve kterých jsou založeny všechny buněčné znaky. Kolem jádra je prozoplazma s organelami jako chloroplasty, mitochondrie, atd.

Interakce mezi určitými znaky v prozoplazmě a znaky pro sterilitu založenými v jaderných chromozomech může způsobit sterilní rostlinu. Geneticky identická rostlina s jinou protoplazmou je jertilní. Jestliže je první rostlina použita jako matka ke křížení s jinou rostlinou, nové zygoty budou mít stejnou protoplazmu jako matka a znaky pro sterilitu jako oba rodiče, výsledkem je opět pylově sterilní rostlina. Tímto způsobem je možno snadno udržovat sterilní linie, kombinovat je s jakoukoliv jinou fertilní linií a tím produkovat hybridní osivo.

· sporofytická inkompatibilita

Složitý, v případě zvládnutí velmi efektivní systém pro výrobu hybridního osiva. Potom co se otevře květ a pyl a vajíčka jsou geneticky zralá, glykoproteiny na povrchu blizny začínají být aktivní. Včely nanesou vlastní pyl na povrch blizny a aktivní proteiny způsobí zastavení růstu pylové láčky. U cizího pylu odlišného genetického původu však může růst nerušeně dul. Tímto principem je umožněna výroba hybridního osiva.

V rostlině mohou být aktivní dva glykoproteiny, ale pouze ten silnější z nich se projení. Každý glykoprotein je definován jednou S - alelou, doposud bylo definováno přes 40 různých S- alel.

· certation

Systém, kdy pyl geneticky odlišné rostliny pokud dosáhne blizny prorůstá rychleji k vajíčku než pyl vlastní. To způsobuje, že pokud se vlastní a cizí pyl dostanou na bliznu současně, pylová láčka cizího pylu dosáhne vajíčka dříve.

· pylová sterilita

rostliny nevytváří pyl vůbec

· funkční sterilita

rostliny vytváří pyl, který se přirozeným způsobem neuvolňuje z prašníků

2.3. Posklizňová úprava sklizeného osiva

· aktivní vysušení sklizeného osiva. Zvláště citlivé jsou hrách, fazole, ředkvičky, rajčata, tj. fíkolisté, papriky, lilek

· předčištění. U hrachů, ředkviček při kombajnové sklizni zůstává větší podíl rostlinných zbytků a vysokou vlhkostí - nebezpečí zapaření a ztráty klíčivosti. Vhodné provést předčištění před sušením.

· kvalitní vyčištění

2.3.1.Následné úpravy vyčištěného osiva:

· kalibrace

· inkrustace

· moření

· obalování

· preeming

2.3.2. Chemické ošetření osiva mořením nebo inkrustací může často výrazně zlepšit osivářské hodnoty osiva, umožňuje založení kvalitnějšího porostu a může eliminovat výskyt některých chorob přenosných osivem.

Choroby zelenin přenosné osivem, proti kterým je účelné moření: