Zahraniční trhy agrár. komodit: Obiloviny a olejniny 26.2.1999

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316, 317

Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Obiloviny a olejniny

Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Redakcní uzáverka: 26. 2. 1999

Obsah

Seznam zkratek

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 Odhad svetové sklizne pšenice v r. 1999/2000

1.1.2 Ceny pšenice jsou nadále pod tlakem

1.2 Obiloviny v Evropské unii

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Ruský vývoz pšenice se v r. 1998 zvýšil

1.3.2 Nižší osevní plochy obilovin pro sklizen v r. 1999 na Ukrajine

1.3.3 Plochy ozimé pšenice a žita pro sklizen v r. 1999 v Polsku zustávají stejné

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 Na svetovém trhu repky bude v r. 1999/2000 prevažovat nabídka nad poptávkou

2.1.2 Výhled na trhu slunecnice v r. 1998/99

Seznam zkratek

CBOT Chicago Board of Trade = Komoditní burza v Chicagu (USA)

CIF Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu

zboží do prístavu urcení, obstarává vývozní povolení a musí dodat kupujícímu cistý

obchodovatelný konosament i osvedcení o puvodu zboží. Prodávající musí zaplatit, dále

minimální námorní pojištení. Kupující nese výlohy od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi

v prístavu urcení.

DEM Nemecká marka

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

EUR Euro = menová jednotka Evropské menové unie

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinnen na své náklady dodat: zboží

na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní povolení a osvedcení o

puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy a

zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

HRW Hard Red Winter = Tvrdá cervená zimní (ozimá)

IGC International Grain Council = Mezinárodní obilní rada

ONIC Office National Interprofessionnel des céréales = Národní úrad pro obiloviny ve Francii

SRW Soft Red Winter = Mekká cervená zimní (ozimá)

SVE Strední a východní Evropa

USD Americký Dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství Spojených státu amerických

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 Odhad svetové sklizne pšenice v r. 1999/20001

Na základe údaju o osevních plochách, které jsou z jednotlivých zemí v soucasné dobe k dispozici, odhaduje IGC svetovou produkci pšenice v r. 1999/2000 na 575 mil. t. To je o 1,4 % (12,3 mil. t) méne než v r. 1998/99. Ve svém výhledu vychází IGC z dalšího omezení svetové plochy pšenice o 1,9 % na 216,3 mil. ha a z mírného zvýšení prumerného hektarového výnosu na 2,66 t/ha. Odhad plochy a sklizne pšenice ve vybraných státech a ve svete uvádí tab. 1.

V nekterých clenských státech EU nepríznive ovlivnilo podzimní výsev pšenice pocasí. Plochy pšenice v EU urcené ke sklizni v r. 1999 odhaduje IGC na 16,6 mil. ha a její produkci na 98 mil. t. Nižší sklizen této plodiny predpokládá citovaná instituce také v zemích SVE.

V USA omezili farmári plochy ozimé pšenice již ve tretím po sobe jdoucím roce. Ozimou pšenici vyseli na 17,5 mil. ha, což je nejnižší výmera od r. 1972/73. Celková plocha americké pšenice pro sklizen v r. 1999 dosáhne 23,5 mil. ha a bude tak o necelá 4 % nižší než v predchozím roce. Plochy pšenice v Kanade klesnou o 7,4 %. Méne pšenice by mely v r. 1999 sklidit také Cína a Austrálie, naopak indická produkce by se mela zvýšit o 3 % na 68 mil. t.

Pocátecní zásoby pšenice budou v r. 1999/2000 podle IGC o 11 mil. t nižší než v r. 1998/99. Její celková nabídka by mela dosáhnout 696 mil. t, v porovnání se 715 mil. t v predchozím roce. IGC vychází z predpokladu, že svetová spotreba pšenice v r. 1998/99 zaznamená mezirocní prírustek o 1 % na 594 mil. t. V prípade, že by spotreba v r. 1999/2000 dosáhla stejného objemu, znamenalo by to výraznejší pokles zásob a citelné odlehcení na mezinárodním trhu pšenice.

1 - Agra Europe, 40, 1999, c. 5, s.MM 1 - 3

Tab. 1: Plochy a produkce pšenice ve svete a ve vybraných zemích

1997 19981) 19992) 1999/1998 zmena v %

Plocha pšenice celkem3) (mil. ha) 225,6 220,6 216,3 - 1,9

- EU 17,2 17,2 16,6 - 3,5

- Madarsko 1,2 1,1 1,3 18,3

- Polsko 2,6 2,6 2,4 - 7,7

- Rumunsko 2,4 2,0 1,8 - 10,0

- Kazachstán 11,5 11,0 10,0 - 9,1

- Rusko 25,0 24,0 22,5 - 6,3

- Ukrajina 6,5 5,6 6,0 7,1

- Kanada 11,4 10,8 10,0 - 7,4

- USA 25,7 24,4 23,5 - 3,7

- Argentina 5,7 4,8 5,0 4,2

- Cína 29,5 29,3 29,0 - 1,0

- Austrálie 10,4 11,5 10,5 - 8,7

Sklizen pšenice celkem3) (mil. t) 609,3 583,3 575,0 - 1,4

- EU 94,7 103,7 98,0 - 5,5

- Madarsko 5,3 5,3 5,0 - 5,7

- Polsko 8,2 9,5 8,5 - 10,5

- Rumunsko 7,2 5,4 4,8 - 11,1

- Kazachstán 8,7 5,0 6,0 20,0

- Rusko 44,2 27,0 34,0 25,9

- Ukrajina 18,4 14,9 17,5 17,4

- Kanada 24,3 24,4 23,0 - 5,7

- USA 67,5 69,4 61,0 - 12,1

- Argentina 14,8 10,6 11,5 8,5

- Cína 123,3 110,0 108,0 - 1,8

- Austrálie 19,4 21,0 20,0 - 4,8

1) odhad, 2) výhled, 3) zaokrouhleno

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.5,s. MM 2

1.1.2 Ceny pšenice jsou nadále pod tlakem2

Ceny pšenice na mezinárodním trhu od zacátku r. 1999 klesaly. Ceny pšenice na CBOT byly v únoru nepríznive ovlivneny jednak poklesem cen sóji v dusledku 40% devalvace brazilské meny a ukoncení nepríznivého pocasí v rozsáhlých produkcních oblastech Brazílie a Argentiny, jednak zvýšením odhadu zásob americké pšenice v dusledku jejího nižšího exportu a vyššího dovozu. K 19.2.1999 se obchodoval breznový kontrakt na pšenici na CBOT za 93,60 USD/t3 (settlement). Ceny breznového kontraktu na sóju na CBOT dosáhly v týdnu od 8. do 12.2.1999 dvanáctiletého minima. Na konci uvedeného týdne cinila jeho cena (settlement) 180,87 USD/t4. O týden pozdeji, k 19.2.1999, klesla na 175,72 USD/t.

V prvním únorovém týdnu uzavrela EU kontrakt na dodávku pšenice do Egypta za cenu 93 USD/t (FOB). Podle nekterých analytiku odráží nízká cena skutecnost, že EU nemá dostatek kvalitní potravinárské pšenice, a to ani na uspokojení méne nárocných kvalitativních požadavku tohoto odberatele. Navíc v severní Africe konkurují dodávkám pšenice z EU americtí vývozci. EU poskytovala na vývoz potravinárské pšenice z volného trhu do tretích zemí v období od 21.1. do 18.2.1999 vývozní subvence v rozmezí od 31,99 do 35,96 EUR/t5 v porovnání s 15,20 až 18,97 ECU/t ve stejném období 1998.

Na pocátku února se objevily náznaky, že nekterí importéri (napr. Egypt, Tunis) zvažují vetší dovozy pšenice, než je nezbytné minimum, protože její ceny dosáhly v poslední dobe nejnižší úrovne. Podle nekterých analytiku prichází reakce dovozcu na nízké ceny príliš pozde, aby v r. 1998/99 dostatecne ovlivnila váznoucí export. Prevaha nabídky americké pšenice SRW a méne kvalitní potravinárské pšenice v EU bude pravdepodobne nadále tlacit ceny pšenice dolu. Vývoz americké pšenice SRW byl zvlášt nedostatecný a zásoby této pšenice, která se obchoduje na CBOT, se do konce kvetna 1999 témer zdvojnásobí na více než 4 mil. t. Podle amerických analytiku zustane cena pšenice do konce r. 1998/99 nízká. Nekterí odborníci zpochybnují také výhled USDA, podle kterého by mel v r. 1998/99 dosáhnout americký vývoz pšenice 30 mil. t.

Polsko v poslední dobe vyvezlo 400 000 t krmné pšenice. I když v r. 1998/99 byla sklizen pšenice v zemích SVE nižší než v predchozím roce, mají tyto zeme stále k dispozici urcitý prebytek. Dokoncená modernizace vytvorí z rumunského prístavu Konstantinopole duležitý sberný bod pro obilí ze zemí SVE, což se promítne v nižších exportních nákladech. Soucasne bude tato skutecnost stimulovat produkci obilovin v tomto regionu a rust jejich vývozu, zejména z Madarska.

Ceny pšenice významne ovlivnuje mimo jiné také úroven její globální spotreby. Ta bude v r. 1998/99 zhruba o 1,7 mil. t nižší než v r. 1997/98 v dusledku 50% poklesu indonéského dovozu zpusobeného zhroucením tamejší meny. Také brazilská krize by se mohla projevit ve zpomalení rustu domácí spotreby této komodity, nebot uvedená zeme je tretím nejvetším dovozcem pšenice ve svete.

2 - Agra Europe, 40, 1999, c. 1835, s.M/6 - 7

3 - Kurz od 19.2.1999: 1 USD = 33,84 Kc

4 - Kurz od 12.2.1999: 1 USD = 33,513 Kc

5 - Kurz EUR se v uvedeném období pohyboval od 35,77 Kc (21.1.1999) do 38,29 Kc (17.2.1999).

1.2 Obiloviny v Evropské unii6

Francouzský úrad ONIC snížil odhad vývozu pšenice z EU v r. 1998/99 (cervenec/cerven) a zvýšil odhad exportu jecmene. Podle aktualizované bilance obilovin v EU by mel vývoz pšenice dosáhnout 9,8 mil. t (puvodne 10,6 mil. t) a jecmene 7,1 mil. t (puvodne 5,6 mil. t). V prípade jecmene se jedná o mezirocní prírustek ve výši 173 %. Celkem EU vyveze 19,1 mil. t obilovin. ONIC revidoval odhad sklizne obilovin v EU v r. 1998/99 na 208,4 mil. t. Konecné zásoby ocekává ve výši 39,6 mil. t, z toho bude 14,2 mil. t pšenice, 14,6 mil. t jecmene a 5 mil. t kukurice.

6 - Agra Europe, 1999, c. 1836, s.M/1

Tab. 2: Bilance obilovin vcetne zpracovaných v EU (ONIC, mil. t)

Pšenice Jecmen Kukurice Obilí celkem

1997/98 1998/99 1997/98 1998/99 1997/98 1998/99 1997/98 1998/99

Pocátecní zásoby 9,4 11,6 7,3 13,3 4,0 5,5 24,1 35,4

Produkce 87,3 94,1 52,4 52,3 38,9 34,4 204,1 208,4

Dovoz 2,1 1,8 0,1 0,1 2,0 2,4 6,1 4,9

- obiloviny v zrnu 2,1 1,7 0,0 0,0 2,0 2,3 6,0 4,7

Nabídka celkem 98,8 107,5 59,8 65,7 45,0 42,3 234,3 248,7

Spotreba 73,5 77,4 41,1 41,6 37,4 35,1 175,6 178,3

- jako krmivo 34,3 37,7 30,8 31,3 29,5 27,3 108,1 110,3

Vývoz 13,8 15,8 5,3 9,6 2,6 2,2 30,9 24,1

- obiloviny v zrnu 7,6 9,8 2,6 7,1 0,3 0,1 11,7 19,1

- výrobky1) 5,8 5,3 2,8 2,5 2,1 2,0 11,9 11,0

Konecné zásoby 11,4 14,2 13,3 14,6 4,9 5,0 34,6 39,6

1) mouka a šroty

Pozn.: zaokrouhleno

Pramen: Agra Europe,1999,c.1836,s.M/1

1.3 Obiloviny v ostatních zemích

1.3.1 Ruský vývoz pšenice se v r. 1998 zvýšil7

Podle posledních údaju ruského ministerstva zemedelství cinila v r. 1998 domácí produkce obilovin 48,6 mil. t (cistá hmotnost) v porovnání s 88,5 mil. t v r. 1997. Prícinou nízké sklizne bylo sucho, které postihlo ctvrtinu ploch. Zásoby z r. 1997 zvýšily celkovou nabídku obilovin na ruském trhu na 73,9 mil. t. Celkovou poptávku ministerstvo odhaduje na 79,6 mil. t, což si v r. 1998/99 vyžádá cistý dovoz ve výši 5,7 mil. t.

V r. 1998 sklidilo Rusko podle tamního ministerstva 25,6 mil. t pšenice, tj. o 43 % méne než v r. 1997. Nabídku pšenice by mely doplnit její zásoby prevedené z r. 1997/98 ve výši 5 mil. t a dalších 5 mil. t neevidovaných zásob u zemedelcu. To by spolu s potravinovou pomocí z EU a USA melo stacit k pokrytí domácí poptávky do sklizne v r. 1999. Spotreba potravinárské pšenice se odhaduje na 25,7 mil. t. Zhruba 76 % sklizne této plodiny r. 1998, tj. 19,5 mil. t, odpovídá této jakosti.

Podle posledních údaju ruského statistického úradu bylo v prvních 10 mesících 1998 vyvezeno o 270 % více pšenice než ve stejném období 1997, prestože sklizen v r. 1998 byla jednou z nejnižších od druhé svetové války. Export dosáhl 1,156 mil. t. To dává oprávnení obavám, týkajících se možnosti reexportu potravinové pomoci poskytnuté EU a USA. V dusledku devalvace ruské meny se vývoz zvýšil, zatímco dovezené obilí zdražilo. V cervenci až listopadu bylo vyvezeno 678 300 t pšenice v porovnání se 175 000 t ve stejném období 1997. Vývoz dosáhl vrcholu v listopadu, kdy cinil 190 000 t. V hodnotovém vyjádrení se v r. 1998 zvýšil vývoz ruské pšenice o pouhých 37 % v dusledku poklesu její jednotkové ceny ze 179 USD/t v r. 1997 na 91,1 USD/t v r. 1998. Dovoz klesl v prvních 10 mesících 1998 o 40 %. Témer všechna dovážená pšenice pocházela v r. 1998 ze SNS, zatímco 75 % vývozu smerovalo mimo SNS.

7 - East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 196, s.2 - 3

Tab. 3: Ruský vývoz a dovoz pšenice

Leden až ríjen 1997 Leden až ríjen 1998

tis. t mil. USD tis. t mil. USD

Vývoz celkem 428,9 76,9 1 156,0 105,3

- mimo SNS 201,5 22,7 866,6 67,3

Jednotková cena (USD/t) 179,2 91,1

Dovoz celkem 294,2 1 790,6 1 073,3 124,5

- ze zemí mimo SNS 208,6 38,9 47,7 9,5

Jednotková cena (USD/t) 164,3 116,0

Pramen: East Europe Agriculture and Food,199,c.196,s.2

Ruský ministr zemedelství zvažuje navržení omezení vývozu obilovin, aby se zabránilo jejich nadmernému odlivu, protože ceny na mezinárodním trhu jsou vyšší než na domácím. Neuvedl však, jakou podobu by restrikce mely mít.

1.3.2 Nižší osevní plochy obilovin pro sklizen v r. 1999 na Ukrajine8

Celkovou plochu ozimých obilovin urcenou ke sklizni v r. 1999 na Ukrajine uvádí tamní statistický úrad na 6,883 mil. ha. Zatímco plocha ozimé pšenice se mírne rozšírila, jecmene a žita bylo vyseto méne (viz tab. 4). Zhruba 1,5 mil. ha bude nutné na jare presít, protože obilí bylo vyseto do zeme s nízkou vlhkostí. Vzhledem k vyšším predpokládaným výnosum odhaduje ministerstvo zemedelství sklizen obilovin v r. 1999 na 27,5 mil. t, tj. o 3 až 4 mil. t vyšší než v predchozím roce. Celková plocha repky (ozimé a jarní) pro sklizen v r. 1999 by se mela pohybovat mezi 220 000 a 280 000 ha. Výmera pudy pripravené pro jarní výsev bude približne o 1 mil. ha nižší než v r. 1998.

8 - East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 196, s.8

Tab. 4: Plochy obilovin a repky na Ukrajine pro sklizen v r. 1999 (tis. ha)

1997 1998 predpoklad 1998 skutecnost

Ozimé obiloviny celkem 6 878 8 098 6 883

- pšenice 5 760 6 858 5 914

- jecmen 431 513 315

- žito 683 722 652

- ozimá repka 35 49 62

Jarní obiloviny celkem 8 559 12 247 7 6361)

1) výhled

Pramen: East Europe Agriculture and Food,1999,c.196,s.8

1.3.3 Plochy ozimé pšenice a žita pro sklizen v r. 1999 v Polsku zustávají stejné9

Podle konecných údaju polského statistického úradu bylo v této zemi v r. 1998 sklizeno 26,6 mil. t obilovin, tj. o 6,7 % více než v r. 1997. Produkce pšenice zaznamenala 15,8% mezirocní prírustek na 9,5 mil. t a sklizen žita 6,8% rust na 5,7 mil. t.

Plochy ozimé pšenice a žita urcené ke sklizni v r. 1999 zustaly približne na úrovni predchozího roku, tj. 1,9 mil. ha resp. 2,3 mil. ha. Ozimou repkou oseli polští zemedelci 422 000 ha, což je o 18 % více než pred rokem.

9 - East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 196, s.13

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 Na svetovém trhu repky bude v r. 1999/2000 prevažovat nabídka nad poptávkou10

Podle casopisu Oil World bude v r. 1999/2000 na svetovém trhu repky pravdepodobne prevažovat nabídka nad poptávkou. Prícinou bude pomalejší rust poptávky a výrazný vzestup její produkce. Poptávku a ceny repky a repkového oleje bude negativne ovlivnovat také vyšší produkce palmového oleje v r. 1999/2000. Tento výhled je založen na predpokladu normálního prubehu pocasí v hlavních produkcních státech. V soucasné dobe nelze vyloucit poškození ozimé repky v Evrope a v Cíne mrazy.

V r. 1998/99 by mela svetová produkce repky dosáhnout 37,65 mil. t. Celkovou poptávku po repce v tomto roce pozitivne ovlivnuje vysoký cínský dovoz, jehož objem se proti predchozímu roku zvýšil více než 8krát na 1,95 mil. t. Vysoký vývoz repky z EU v cervenci až ríjnu 1998 a rekordní objem jejího zpracování mel za následek omezení její nabídky v následujícím období. V dalším prubehu r. 1998/99 lze ocekávat rust dovozu této plodiny do EU.

Svetový dovoz repky v r. 1998/99 (cervenec/cerven) odhaduje casopis Oil World na 6,4 mil. t (4,3 mil. t v r. 1997/98). Krome Cíny doveze více repky také EU a nekteré další státy. Vysoké tempo dovozu vzbuzuje obavy z nedostatecné nabídky v posledních 3 až 4 mesících r. 1998/99. Konecné zásoby repky budou v r. 1998/99 v hlavních exportních státech relativne nízké. V prípade Kanady by se mely pohybovat kolem 350 000 t.

Zemedelci na celém svete, povzbuzení vysokou poptávkou po repce, jejími relativne príznivými cenami a výhledem na nízké zásoby v Kanade a v dalších státech na konci r. 1998/99 rozširují plochy této plodiny pro sklizen v r. 1999/2000. Svetová plocha repky v r. 1999/2000 tak dosáhne nové rekordní výše 26,8 mil. ha a bude o 1,2 mil. ha vyšší než v predchozím roce. EU zvýšila plochy ozimé repky o 300 000 ha. K rozšírení ploch již ve druhém po sobe jdoucím roce dochází také v Polsku, CR a na Ukrajine. Vetší plochy repky budou také v Cíne, Austrálii, Madarsku a nekterých dalších zemích.

10 - Oil World, 41, 1998, c. 50, s.427 - 434

Tab. 5: Plochy a sklizen repky ve svete a ve vybraných zemích

(Oil World, mil. ha, mil. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991) 1999/20002)

Plocha repky celkem 24,43 22,01 23,34 25,59 26,76

- EU 2,84 2,60 2,77 3,12 3,40

- východní Evropa 0,99 0,71 0,75 0,91 1,02

- Kanada 5,27 3,45 4,86 5,42 5,60

- Cína 6,91 6,73 6,48 6,52 6,65

- Indie 6,66 6,81 6,40 6,80 6,75

- Austrálie 0,41 0,42 0,69 1,14 1,38

- ostatní zeme 1,36 1,29 1,40 1,69 1,96

Sklizen repky celkem 34,59 30,97 33,24 37,65 40,53

- EU 8,22 7,31 8,73 9,60 10,40

- východní Evropa 2,31 1,30 1,54 2,08 2,27

- Kanada 6,44 5,06 6,39 7,59 7,70

- Cína 9,78 9,20 9,58 8,60 9,75

- Indie 6,07 6,30 4,77 6,30 6,20

- Austrálie 0,58 0,64 0,86 1,60 2,00

- ostatní zeme 1,18 1,16 1,37 1,87 2,21

1) odhad, 2) výhled

Pramen: Oil World,42,1999,c.3

Hlavní vliv na objem svetové sklizne repky v r. 1999/2000 bude mít zejména výmera repky v Kanade a v Austrálii a vývoj pocasí. Svetová produkce této plodiny by mohla dosáhnout nové rekordní úrovne 40,53 mil. t. To je o necelé 3 mil. t více než v r. 1998/99 (viz tab. 5).

Tab. 6: Svetový vývoz repky (cervenec/cerven, mil. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Vývoz celkem 4,62 4,16 3,73 4,32 6,46

- Kanada 4,01 2,87 2,60 2,88 3,78

- východní Evropa2) 0,17 0,74 0,30 0,37 0,53

- EU 0,20 0,12 0,44 0,35 0,80

- Austrálie 0,09 0,35 0,28 0,59 1,12

- ostatní zeme 0,15 0,08 0,11 0,13 0,23

1) odhad, 2) vc. Ruska, Ukrajiny, Estonska, Litvy a Beloruska

Pramen: Oil World,42,1999,c.3,s.21

Po výrazném rustu v r. 1998/99 (cervenec/cerven) lze v r. 1999/2000 ocekávat pokles svetového dovozu repky na 5,5 - 5,8 mil. t (6,4 mil. t v r. 1998/99). Snížení je velmi pravdepodobné v prípade Cíny (ze 2,1 na 1,1 - 1,4 mil. t) a EU. Pokud se tento výhled naplní, promítne se nízká dovozní poptávka predevším v poklesu kanadského exportu vzhledem k vyšší vývozní nabídce v ostatních zemí. Dalším faktorem, který negativne ovlivní dovozní poptávku po repce, bude rust produkce palmového oleje.

V dusledku stoupající svetové nabídky palmového oleje a repky budou podle casopisu Oil World ceny olejnin v r. 1999/2000 nižší. Tlak na ceny se projeví ve druhé polovine r. 1999 a bude pokracovat v prubehu r. 2000 a 2001.

Tab. 7: Kanadská bilance repky (tis. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991) 1999/20002)

Pocátecní zásoby 597 1 030 563 390 350

Produkce 6 436 5 062 6 393 7 588 7 700

Dovoz 97 134 141 170 150

Zpracování 2 753 2 726 3 239 3 500 3 730

Ostatní použití 448 395 558 528 570

Vývoz 2 900 2 542 2 910 3 770 2 900

Konecné zásoby 1 030 563 390 350 1 000

1) odhad, 2) výhled

Pramen: Oil World,42,1999,c.3

Vyšší produkce repky ve vetšine zemí v r. 1999/2000 zesílí tlak na její ceny. Sklizen repky v EU by se v r. 1999 mela zvýšit na 10,4 mil. t. Podle analytiku by meli producenti prodat repku ze sklizne r. 1999 do léta tohoto roku, protože pozdeji se vystavují riziku výraznejšího cenového poklesu. Dalším z rozhodujících faktoru ovlivnujících ceny repky na mezinárodním trhu bude objem cínského dovozu repky (viz výše). Cenový rozdíl mezi repkou a sójou (v soucasné dobe kladný ve prospech repky) bude podle casopisu Oil World kolísat a na konci r. 1999/2000 se ocekává, že cena sóji bude vyšší.

2.1.2 Výhled na trhu slunecnice v r. 1998/9911

Vzhledem k prudkým deštum v nekterých oblastech Argentiny snížil Oil World na konci ledna t.r. výhled argentinské sklizne slunecnice v r. 1999 o 0,3 - 0,4 mil. t na 6,6 mil. t. Její produkce v této zemi presto dosáhne rekordní úrovne. Škody zpusobené nepríznivým pocasím ale výrazneji sníží argentinskou exportní nabídku slunecnice, slunecnicového oleje i šrotu.

11 - Oil World, 42, 1999, c. 4, s.27 - 28

Tab. 8: Bilance slunecnice v Argentine (tis. t)

1996 1997 1998 19991)

Pocátecní zásoby 261 177 98 80

Produkce 5 556 5 450 5 680 6 600

Dovoz 4 19 50 15

Zpracování 5 043 5 451 5 240 5 800

Ostatní použití 19 20 14 15

Vývoz 581 68 494 720

Konecné zásoby 177 98 80 160

1)odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.4,s.27

I když došlo ke snížení odhadu sklizne argentinské slunecnice, svetová produkce této plodiny by mela v r. 1998/99 dosáhnout rekordní výše 26,4 mil. t. To je o 2,2 mil. t více než v predchozím roce. Celková plocha slunecnice se v r. 1998/99 rozšírila o 2,3 mil. ha na 22,123 mil. ha. K nejvetšímu zvýšení ploch došlo na Ukrajine, v Rusku a v Argentine, v menší míre v Rumunsku, Srbsku, JAR, USA a Austrálii.

Tab. 9: Bilance slunecnice v EU (srpen/cervenec, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Pocátecní zásoby 421 341 475 365 423

Produkce 4 007 3 308 3 873 4 072 3 476

Dovoz 1 734 2 346 2 494 2 000 2 300

Zpracování 5 250 4 981 5 936 5 400 5 360

Ostatní použití 479 463 460 487 455

Vývoz 93 76 81 127 96

Konecné zásoby 341 475 365 423 287

1) odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.4,s.28

Produkce slunecnice v Rusku a na Ukrajine nesplnila v r. 1998/99 ocekávání. Prumerný výnos dosáhl v Rusku 0,8 t/ha a na Ukrajine 0,9 t/ha. Prícinou nízkých výnosu bylo sucho, které postihlo nekteré produkcní oblasti, nízká kvalita osiva, nedostatek vstupu apod. Také ruský a ukrajinský export slunecnice byl v r. 1998/99 nižší než se puvodne predpokládalo a dosáhl zhruba 890 000 t resp. 730 000 t.

Tab. 10: Svetová produkce, zpracování, vývoz a dovoz slunecnice (tis. t)

1996/97 1997/98 1998/991)

Produkce celkem 24 622 24 190 26 393

- Argentina 5 450 5 680 6 600

- EU 3 873 4 072 3 476

- USA 1 614 1 668 2 380

- Rusko 2 765 2 831 3 032

- Ukrajina 2 200 2 308 2 260

- Cína 1 420 1 150 1 400

- Indie 1 315 1 250 1 350

Zpracování celkem 22 678 21 640 23 055

- Argentina 5 408 5 501 5 700

- EU 5 921 5 223 5 390

- USA 906 1 007 1 320

- býv. SSSR 2 920 3 048 3 358

- východní Evropa 2 509 2 121 2 194

- Cína 675 495 660

- Indie 1 230 1 155 1 240

Vývoz celkem 3 235 2 962 3 383

- býv. SSSR 2 385 1 697 1 640

- Argentina 65 499 715

- východní Evropa 349 225 310

Dovoz celkem 3 273 2 972 3 365

- EU 2 313 2 007 2 300

1) odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.4

V EU bylo podle posledních informací sklizeno pouhých 3,5 mil. t slunecnice. Její nabídka zustane v EU nedostatecná díky tomu, že dovozy z Ukrajiny, Ruska a Madarska byly nízké. Její zpracování se odhaduje na 5,39 mil. t v r. 1998/99 (srpen/cervenec), což je nejnižší úroven v posledních trech letech.

Svetové zpracování slunecnice se od února 1999 bude zvyšovat. Po jeho poklesu ve 3. a 4. ctvrtletí 1998 by se melo v lednu až zárí 1999 zvýšit v porovnání se stejným obdobím predchozího roku o 10 % (o 1,6 mil. t). V r. 1998/99 (ríjen/zárí) by tak melo dosáhnout rekordních 23,1 mil. t v porovnání s 21,6 resp. 22,7 mil. t v predcházejících dvou letech. Vetší cást prírustku pripadne na Argentinu.

U svetového vývozu se v r. 1998/99 ocekává rust o 0,4 mil. t na 3,4 mil. t. Argentinský export by mel dosáhnout 715 000 t, JAR zvýší svuj vývoz v r. 1999 na 100 až 125 tis. t. Po relativne vysokých dodávkách z Ruska, Ukrajiny a USA bude do zárí 1999 v techto zemích k dispozici pro vývoz méne slunecnice.

Nejistota pretrvává na strane nabídky. Svetová nabídka slunecnice bude v lednu až zárí 1999 záviset na výši argentinské produkce a do urcité míry také sklizne v JAR.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Príloha 1

Aktuální cenový vývoj obilovin, olejnin a bílkovinných krmiv 1)

Prumer

1994 1995 1996 1997 1998 XII. I. 28.1. 4.2. 11.2.

98 99 1999 1999 1999

Pšenice US, No. 2, 14%,

CIF Rotterdam2) 210 221 235 166 131 117 106 104 102 100

Kukurice US, No. 2, žlutá,

FOB Gulf3) 125 145 184 135 115 97 98 99 100 99

Repka evropská "00",

CIF Hamburk 293 287 301 281 294 285 268 245 237 235

Repkový šrot 34%,

FOB Hamburk 148 141 188 169 124 122 115 104 103 103

Sójové boby US,

CIF Rotterdam 252 259 305 303 243 230 221 212 210 206

Sójový šrot, 44/45%,

FOB Hamburk 209 211 275 290 189 174 163 160 160 156

Slunecnicové semeno EU,

CIF prístavy na dolním Rýne 318 315 294 274 309 301 280 265 262 260

Tapioca, pelety,

FOB Rotterdam 144 177 152 108 107 109 104 104 103 102

Repkový olej,

FOB Hamburk, ex-mill 565 623 595 550 506 495 485

Rybí moucka 64/65%

C&F Hamburk 606 662 541 500 485 475 460

1) v USD/t, nejnižší reprezentativní poptávkové ceny pro nejbližší termín lodení, ceny volne loženého zboží, bez dovozního cla

2) ceny do konce r. 1998 CIF Rotterdam, od pocátku r. 1999 FOB Gulf, 3) rocní prumery 1994 až 1998 pro No 2, žlutá, CIF Rotterdam

Pramen: Oil World,42,1999,c.2,s.18

Príloha 2

Ceny termínových kontraktu na CBOT na nejbližší termín (US centu/bušl)

Prosinec1998 Leden 1999

4. 11. 18. 31. 15. 22. 29.

Pšenice 286,25 272,75 277,00 276,25 277,00 271,25 275,50

Kukurice 223,00 224,25 219,25 213,25 215,25 216,25 214,50

Sójové boby 581,25 558,25 547,25 537,75 532,25 525,75 506,75

Sójová moucka 152,10 144,20 144,20 141,10 134,00 133,10 130,40

Únor 1999

5. 12. 19. 26.2.

Pšenice 269,50 257,50 254,75 237,25

Kukurice 218,50 215,00 215,00 204,50

Sójové boby 513,75 492,25 478,25 449,75

Sójová moucka 135,40 129,50 129,80 121,50

Pramen: CBOT

Príloha 3: Vývoz obilovin z CR

Tab. 1: Vývoz obilovin z CR v r. 1997 a 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1997 1998 1997 1998

(10) Obiloviny celkem 29 399 228 450 275,5 1 009,9

1001 Pšenice a sourež 3 532 155 120 21,2 555,7

1002 Žito 499 877 3,6 4,9

1003 Jecmen 8 707 19 592 42,3 78,9

1004 Oves 1 133 2 111 6,9 9,4

1005 Kukurice 392 33 277 12,5 134,7

1006 Rýže 13 341 16 008 172,6 213,1

1007 Cirok 8 10 0 0,1

1008 Pohanka 1 786 1 455 16,4 13,2

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z CR v r. 1998 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

Vývoz celkem 228 450 1 009,9

Z toho:

EU 64 855 232,4

- Nemecko 63 260 220,6

Polsko 121 448 499,2

Slovensko 18 949 177,7

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z CR v r. 1998

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

CN 1001 90 99 Vývoz celkem 154 676 552,8

Pšenice mekká, ne k setí - Polsko 77 504 293,6

- Slovensko 8 446 36,6

CN 1002 00 00 Vývoz celkem 877 4,9

Žito - Slovensko 738 3,0

CN 1003 00 90 Vývoz celkem 19 497 77,9

Jecmen, ne k setí - Nemecko 13 892 61,0

- Polsko 5 435 15,9

CN 1004 00 00 Vývoz celkem 2 111 9,4

Oves - Švýcarsko 1 899 7,7

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 4: Dovoz obilovin do CR

Tab. 1: Dovoz obilovin do CR v r. 1997 a 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1997 1998 1997 1998

(10) Obiloviny celkem 612 530 312 382 3 131,6 1 612,6

1001 Pšenice a sourež 224 716 83 987 1 017,6 232,5

1002 Žito 58 751 9 412 231,0 21,7

1003 Jecmen 148 778 35 585 619,7 137,7

1004 Oves 21 10 0,2 0,1

1005 Kukurice 124 029 120 782 686,2 544,7

1006 Rýže 55 674 61 665 568,1 664,0

1007 Cirok 30 45 0,2 0,4

1008 Pohanka 531 897 8,5 11,5

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do CR v r. 1998 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

Dovoz celkem 312 382 1 612,6

Z toho:

EU 23 494 209,3

- Nemecko 9 389 29,0

- Itálie 4 421 52,1

USA 3 044 46,2

Indie 7 021 64,3

Madarsko 39 003 142,8

Slovensko 188 415 637,8

Vietnam 21 062 206,2

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do CR v r. 1998

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

CN 1001 10 00 Dovoz celkem 3 616 19,6

Tvrdá pšenice - Kazachstán 3 543 19,3

(Triticum durum)

CN 1001 90 99 Dovoz celkem 80 235 211,4

Pšenice mekká, ne k setí - Slovensko 58 661 161,4

- Madarsko 20 846 47,4

CN 1002 00 00 Dovoz celkem 9 412 21,7

Žito - Nemecko 8 865 19,1

CN 1003 00 90 Dovoz celkem 35 534 137,1

Jecmen, ne k setí - Slovensko 29 072 112,2

- Dánsko 5 711 22,4

CN 1005 90 00 Dovoz celkem 116 266 343,9

Kukurice, ne k setí - Slovensko 98 109 295,5

- Madarsko 16 902 39,3

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 5

Tab. 1: Vývoz olejnin z CR v r. 1997 a 1998

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

komodita 1997 1998 1997 1998

1204 Lnené semeno 794 731 8,6 10,3

1205 Repka 93 242 80 993 818,1 676,1

1206 Slunecnice 11 274 2 540 97,6 26,5

12079190 Mák (ne k setí) 10 496 16 298 270,5 428,2

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Vývoz vybraných olejnin z CR v r. 1998

CN Vybrané zeme Množství Hodnota

a celkem (t) (mil. Kc)

12 Olejniny Vývoz celkem 141 786 2 894,6

1204 Len Vývoz celkem 731 10,3

- Polsko 628 9,1

1205 Repka Vývoz celkem 80 993 676,1

- Nemecko 56 457 483,8

- Francie 1 562 13,5

- Rakousko 7 742 60,8

- Slovensko 14 919 114,9

1206 Slunecnice Vývoz celkem 2 540 26,5

- Švédsko 733 7,2

- Dánsko 827 9,5

12079190 Mák Vývoz celkem 16 298 428,2

(ne k setí) - Nizozemsko 1 830 53,6

- Nemecko 1 960 64,5

- Polsko 6 379 111,5

- Rusko 1 797 51,9

- Slovensko 972 35,4

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 6

Dovoz olejnin do CR v r. 1997 a 1998

CN, komodita Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1997 1998 1997 1998

1201 Sójové boby 13 994 7 068 137,9 76,5

1202 Podzemnice

olejná (nepražená) 18 313 15 375 531,2 503,8

1204 Lnené semeno 262 772 2,5 11,5

1205 Repka 341 1 099 5,4 14,7

1206 Slunecnice 12 578 20 971 113,5 167,2

Pramen: Celní statistika VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková