Zabrání Velká zelená zeď migraci? Zatím zastavuje poušť

Unikátní plán „stavby“ Velké zelené zdi při jižním pásu Sahary má za úkol zabránit desertifikaci (rozšiřování pouští). Kromě pouště dokázal zastavit i migraci z oblastí, odkud lidé dlouhodobě odcházejí a má ambice zbrzdit imigraci do Evropy. V plánu, který běží již deset let, je vysázet pás stromů napříč Afrikou (od západu na východ) osm tisíc kilometrů dlouhý a 15 kilometrů široký. Jedenáct milionů nových stromů letos hlásí například Senegal. 

„Jižní pás Sahary se pohybuje podle dlouhodobých změn klimatu,“ říká environmentalista Jonathan Davies.

„Za poslední dvě dekády se hranice pouště v některých místech posunula až o 200 kilometrů,“ cituje odborníka CNN. Podle něj za dezertifikaci mohla kombinace více faktorů: změna klimatu společně s nadměrným rozvojem a neudržitelným růstem zemědělské produkce. Sahara se podle družicových snímků rozrůstala až o 60 tisíc km2 ročně.

V Nigeru se vláda v minulosti snažila chránit porosty zákonem, podle kterého stromy na pozemku farmářů automaticky patřily vládě. Chtěla tak zabránit nepovolenému kácení. Nařízení však přineslo opačný efekt a poušť se rychle rozšiřovala.

BBC aktuálně uvádí ilustruje úspěchy v Senegalu. „Tam, kde nejsou stromy půda čelí erozi kvůli větru. Stromy půdu chrání, zabraňují tomu, aby ji odnášel. Spadané listí tak navíc dává vzniknout vrstvě kompostu,“ říká místní starosta Absaman Moudouba pro BBC. Podle něj projekt zelené zdi funguje a rozšiřování pouště se opravdu daří zastavit.

Cílem megalomanského programu je obnovit 50 milionů hektarů půdy, vytvořit 350 tisíc pracovních míst a obživu pro 20 milionů lidí. Hlavním donátorem je Světová banka, které na něj společně s vládou Francie chce vydat osm milionů dolarů. Líbivý projekt měl ale řadu odborných kritiků.

„Je to ta nejhloupější věc obnovy půdy v Sahelu,“ prohlašoval Dennis Garrity, výzkumník ze Světového zemědělského a lesnického centra, kterého cituje server Smithsonian. „Kdyby projekt fungoval, muselo by to tam vypadat jako v Amazonii,“ říkal.

Navíc v neobydlených oblastech nebyl nikdo, kdo by stromy sázel.

V počátcích se stromům skutečně nedařilo. Bez dostatečného zavlažování jich po dvou letech 80 procent uschlo. Hlasy skeptiků sílily. Místní lidé se ale nevzdávali a pomohli environmentalistům „objevit“ prastarou africkou metodu zavlažování nazvanou Zai, která je v zemědělství velmi efektivní. Před zasazením stromu lidé nejprve ručně vyhloubí nízkou jámu do tvaru půlměsíce, na jejíž dno uloží hnojivo, v jámě se pak v období dešťů drží voda. Kořeny rostliny jsou navíc chráněné před větrnou erozí díky nižší úrovni terénu.

Tato metoda zachránila 200 milionů stromů na pěti milionech hektarech půdy.

Dnes však nejde jen o to zastavit poušť. Nástroj rozvoje venkova má ambice zastavit i migraci.

Jak píše list The Guardian, v centrální a západní Africe opustí každý rok své domovy 12 milionů lidí. Emigranti dlouhou dobu nacházeli práci v přístavních městech v Senegalu, Pobřeží Slonoviny, nebo v Jihoafrické republice. Díky síti pašeráků se jim během posledních dvou let daří dostávat až do Evropy.

Půda nedokáže dostatek lidí adekvátně uživit. „To je jeden z hlavních faktorů pro migraci mladých ambiciózních lidí. Buď odejdeš, nebo se připojíš k některému z místních ´zaměstnavatelů´- například extremistům Boko Haram,“ říká Tangem.

Díky migraci se diskuze okolo Velké zelené zdi radikálně změnila.

„Dříve odtud lidé odcházeli. Podél zdi ale mohou najít práci. Teď už neodcházejí,“ doplňuje starosta.

Projekt má tak zásadní vliv na ekonomiku oblasti. V Senegalu se rozvíjí například zahradničení. „V naší vesnici máme 200 žen, které pracují ve společné zahradě a jsou dobře placené,“ říká starosta vesnice Moudouba.

Investice, která vyjde okolo 20 dolarů na hektar se tak zdá dobře zpeněžená. „Před stavbou zdi jsme neměli práci. Díky zdi můžeme vypěstovat více zeleniny, naše rodina si polepšila,“ říká jedna z pracujících žen pro BBC. 

Autor: Pavel Kopecký