Za český med si připlatíme, na vině je roztoč i počasí

Sklenice s českým medem stojí už dnes kvůli nepříznivému počasí v loňském roce kolem 150 až 200 korun za kilo. Jeho cena se ale ještě letos zvedne až k 250 korunám. Důvodem je roztoč varroa, který decimuje český chov včel. Hrozí, že v důsledku napadaní roztočem a dalších virových onemocnění vymře až třetina včelstev, podobně jako v zimě mezi roky 2007 a 2008.

"Malí včelaři do 15 včelstev určitě už všechen med vyprodali. Včelaři, kteří mají kolem 60 včelstev, v určitých lokalitách ještě malé zásoby mají. Takže zásobování českým medem zbývá na včelařích profesionálních, kteří mají 150 a více včelstev, kterých je v republice malé množství. Celkově obhospodařují 5 % všech včelstev," popisuje současný nedostatek medu člen komise pro zdraví včel Ludvík Bělohlávek z Českého svazu včelařů.

Produkce medu klesla v loňském roce o zhruba 11 procent na 7 162 tun. Většinou se stáčel světlý květový med a naopak v důsledku počasí se skoro vůbec neurodil tmavý lesní med. "Tmavý med nosí včely v červnu a do poloviny července a ten loňský červen byl suchý a studený," popsal Miloslav Peroutka z Českého svazu včelařů důvody, proč se loni urodil prakticky jen samý světlý med. Mezi Čechy je přitom ten tmavý oblíbenější.

Přestože počet včelstev loni vzrostl z 553 na 603 tisíc, včelaři se obávají, že jejich chovy zdecimuje nemoc varroáza. Ta už české včely napadla mezi lety 2007 až 2008 a následně trvalo několik let, než se počty včelstev opět vzpamatovaly. "Já to odhaduji tak, že možná letos zemře až třetina včelstev," uvedl Peroutka. Svaz na nebezpečí zvýšeného výskytu choroby chovatele upozorňoval již od loňského jara. Množení roztoče kleštíka včelího (varroa destructor), který nemoc způsobuje, nahrála loňská velmi mírná zima, během níž včelstva chovala plody. "Protože roztoč se množí na plodu, tak čím je více plodů v úle, tím více generací roztoče se namnoží," dodal.

"Včela nám přinese kvalitní med vždycky, včelař ho může následně zkazit," říká Ludvík Bělohlávek z Českého svazu včelařů, podle kterého nikdo, ani odborník, na první pohled nekvalitní med nepozná. Vyplatí se proto najít si vlastního včelaře s dobrými referencemi nebo med prodávaný v obchodech prověřit na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Počasí se navíc podepsalo i na stavu včel, které byly oslabené. "Ruku v ruce s varrou jdou i virová onemocnění, protože roztoči šíří viry, tím, že sají krev," popsal Peroutka. Ztráty na včelstvech se mohou lokálně lišit, obecně ale platí, že hůře jsou na tom včely v níže položených oblastech. "Pro včelaře je to hlavně ohromný pocit frustrace a na druhém místě i ekonomická ztráta. Na to je také přísloví – když někomu uletí včely, tak se tváří velice smutně. Včelaři to prožívají velice dramaticky. Ekonomickou ztrátu doženou, ale přece jenom ztrátu toho zvířete jako vlastně součásti rodiny nesou velice těžko," říká Bělohlávek.

Z dlouhodobého pohledu spotřeba medu v Česku mírně roste. Podle dat Českého statistického úřadu v roce 2013 dosáhla podobně jako o rok dříve 0,7 kilogramu na osobu.

Zdroj: ČT24, ČTK