WWF považuje evropskou ústavu za jedinečnou

Světový fond na ochranu přírody (WWF) nedávno výrazně podpořil novou ústavu Evropské unie. Fond totiž optimisticky konstatoval, že přijetí takové ústavy by poskytlo Evropské unii dobrý základ pro to, aby převzala vůdčí postavení ve světě při řešení ekologických problémů. Hrozby jako klimatické změny, chemické znečištění či ztráta biologické rozmanitosti jsou podle WWF výzvou pro Unii.

"Ústava Evropské unie pokračuje v silném závazku EU chránit životní prostředí a dává Unii jasný mandát k tomu, aby směřovala k ekologicky udržitelnější ekonomice," říká Tony Long, ředitel evropské politické kanceláře WWF. Ústava stanoví, že "Unie musí pracovat na udržitelném rozvoji v Evropě, založeném na vysoké míře ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, a přispívat k udržitelnému rozvoji na Zemi." Také stanoví, že "ochrana životního prostředí musí být integrována už ve formulaci a realizaci politiky a v aktivitách EU, zvláště s přihlédnutím k propagaci trvalé udržitelnosti."

"Tato smělá prohlášení Unie ve prospěch udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí dodávají ústavě mnohem vyšší význam," domnívá se Tony Long. "To činí Evropu jedinečnou, protože takto právně zakotvené závazky vůči životnímu prostředí ještě nikdy nebyly použity pro tak obrovskou ekonomiku a populaci. Každopádně je to důvod pro to, aby environmentální vedení, dokázané v případě ratifikace Kjótského protokolu, Evropa ukázala opakovaně i v dalších oblastech vyžadujících neústupnost, včetně ochrany pitné vody a snahu o udržitelný rybolov."

V energetické politice euroústava nabízí propagaci efektivního využívání energie a úspory, rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie, ale nese si s sebou podle WWF nezměněné formulace z minulých smluv v zemědělské politice a rybolovu. WWF pracoval poslední léta tvrdě během procesu vzniku a jednání o tomto dokumentu, aby nová ústava udržela a případně ještě zesílila formulace obsažené v předchozích smlouvách. Čerpal i ze starších dokumentů, jako ze Zákona o jednotné Evropě z roku 1986.

Evropskou ústavu zatím podepsaly koncem října zástupci vlád všech 25 členských zemí, nyní je musí ratifikovat parlamenty a v mnoha zemích je její schválení podmíněno celonárodním referendem. Mnoho občanů však v průzkumech veřejného mínění prozradilo, že návrh ústavy nezná, a nechce se k ní zatím vyjadřovat. Proto se očekávají ještě další informační kampaně a veřejné diskuse v členských zemích.