Ministr zemědělství na setkání zemí V4: Společnou zemědělskou politiku musíme vyjednat co nejdříve. Je nutné se zaměřit na moderní technologie
30.09.2020 | MZe ČR
Ministři zemědělství rozšířené Visegradské skupiny jednali o nejdůležitějších aspektech reformy Společné zemědělské politiky (SZP) a nových technologiích v zemědělství v souvislosti se změnou klimatu. Podepsali prohlášení o dohodě o víceletém finančním rámci a zvýšení objemu finančních prostředků přidělených na SZP. Jednání se účastnili zástupci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska a Slovinska.
„Neustále zdůrazňuji, že Společnou zemědělskou politiku je třeba dojednat co nejdříve, a to s odpovídajícím přechodným obdobím. Zásadní pro nás zůstává dobrovolnost definice skutečného zemědělce a dobrovolnost zastropování přímých plateb a dostatečná podpora z prostředků EU pro citlivé komodity. Pro budoucí zemědělství jsou klíčové moderní technologie, které nám určitě pomohou při naplňování stále ambicióznějších environmentálních cílů a které v Česku už dlouhodobě podporujeme,“ řekl ministr Miroslav Toman.
Česká republika dlouhodobě podporuje a věnuje se projektům zaměřeným na precizní zemědělství, jako je například pořizování technologií pro přesnou aplikaci hnojiv a pesticidů včetně navádění přes GPS apod. Důležité jsou také inovační projekty v rámci rostlinné výroby vedoucí ke snižovaní používání chemie, k úspoře vody a pohonných hmot, a tím zmírňování negativních dopadů zemědělství na životní prostředí.
Podle účastníků jednání by strategické cíle Evropské unie, týkající se ekologie i biologické rozmanitosti, měly být realistické a finančně dosažitelné. Tyto cíle Evropská komise s členskými státy dostatečně neprojednala, takže neexistuje posouzení jejich dopadů na evropské zemědělství. Na jednání v Poznani se delegáti shodli, že tyto iniciativy nesmí negativně dopadnout na konkurenceschopnost zemědělství EU ve srovnání s třetími zeměmi.
Na jednání také zaznělo, že realizace Strategie Od zemědělce ke spotřebiteli by měla být dobrovolná s ohledem na konkrétní situaci v jednotlivých státech. Není přitom jisté, jestli bude financování SZP pro tyto cíle dostatečné. Reforma SZP by měla přispět ke zlepšení klimatu a životního prostředí, zároveň by měla ale být realistická, srozumitelná a pro zemědělce administrativně schůdná. Reforma by také měla zohledňovat národní a regionální specifika při výběru opatření v oblasti životního prostředí.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Další články v kategorii Zemědělství
- Budou jablka za 50 korun? Stromy pomrzly v Česku i v Polsku (26.04.2024)
- Výzkumný ústav: Oteplení zvýší aktivitu škůdců, očekává se nadměrný výskyt mšic (26.04.2024)
- Více dřeva, méně betonu. Surovinová politika pro dřevo podpoří tuzemské zpracování dřeva, více se bude využívat i ve stavebnictví (26.04.2024)
- Prouza: Případné zdražení ovoce a zeleniny závisí také na úrodě jinde v Evropě (26.04.2024)
- Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun (25.04.2024)
- Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU (25.04.2024)
- Čokoládu ohrožuje agresivní virus. Vědci to zatím řešili očkováním, teď chtějí nasadit matematiku (25.04.2024)
- Svaz: Brambory, které letos výrazně zdražují, v nejbližší době nezlevní (25.04.2024)
- Mrazy způsobily rozsáhlé škody na úrodě ovoce, škody hlásí i zelináři (25.04.2024)
- Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný (25.04.2024)