VÝZNAM VZDĚLÁNÍ PŘI UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

Meaning of education on assertment of young people on labour market

Ivana Leitmanová, Anna Čermáková, Martin Maršík

Adresa autorů:

Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity, Studentská 13, 370 05 České Budějovice

Anotace:

Nárůst uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol je jednou z charakteristik současného trhu práce v ČR. Na tento problém se zaměřilo i šetření v rámci grantu FRVŠ pro rok 1998, ze kterého vyplynulo, že eliminovat tuto tendenci lze komplexnějším pojetím vzdělávání (odbor-

nost, doplněná řadou psychologických a sociálních dovedností), dále chápáním vzdělávání jako celoživotního procesu a vymezením nezastupitelného místa podnikatelského i nepodni-

katelského sektoru v procesu vzdělávání.

Summary:

The increase in number of school graduates seeking an employment is one of the characteristics of labour market in Czech Republic. This problem was scrutinized by the inquiry within grant of FRVŠ (University Development Fund) in 1998. The conclusion of the inquiry is that this tendency can be eliminated through more complex education (expertness integrated with psychological and social skills). Further, the education should be perceived as a whole life process and the business and public sector should play an important role in the education process.

Klíčová slova:

Vzdělávání, absolventi, trh práce

Key words:

Education, graduates, labour market

VZDĚLÁVÁNÍ NENÍ VÝSLEDEK, ALE PROCES

Současná situace na trhu práce kvalifikovaných pracovních sil

Údaje na základě Výběrového šetření pracovních sil dokumentují zhoršování situace na trhu práce z různých hledisek, mezi jiným i z hlediska kvalifikační struktury nezaměstna-

ných, protože ke konci roku 1996 bylo 13,8% nezaměstnaných s úplným středním odborným vzděláním, ke konci roku 1997 již 16%, pokud jde o vysokoškolské vzdělání tak se jejich podíl zvýšil z 2,2% na 2,7% a v prvním čtvrtletí 1998 byl podíl nezaměstnaných s úplným středním vzděláním již 19,5% a s vysokoškolským vzděláním dokonce 3,9% [1].

Na nárůstu těchto podílů se v nemalé míře podílejí právě absolventi škol. Pokud jde o absolventy vysokých škol, nejvýraznější je tento trend u absolventů oborů společenských věd, kde se jejich podíl na nezaměstnaných absolventech VŠ celkem zvýšil o více než polovinu. Samotná výše podílů je více méně proporcionální podílům počtů studentů jednotlivých oborů studia. Pozitivem však je, že podíl absolventů VŠ na celkovém počtu nezaměstnaných zůstává vcelku stabilní - pohybuje se okolo 1% a podíl nezaměstnaných absolventů VŠ na nezaměstnaných absolventech celkem se dokonce snižuje, přičemž v září 1997 dosáhl asi 5%, přestože podíl nezaměstnaných absolventů škol celkem dynamicky roste. V tab. 1 jsou uvedeny některé charakteristiky dokreslující (dokumentující) výše uvedenou situaci.

Tab.1 Vybrané charakteristiky trhu práce absolventů vysokých škol v ČR, %

-

Září 1994

Září 1995

Září 1996

Září 1997

Nezam. abs. VŠ podle oborů celkem

100

100

100

100

z toho:

----

- přírodní vědy

4,6

5,2

5,3

9,1

- technické vědy

35,9

25,5

31,3

24,2

- zemědělské, lesnické a veter. vědy

17,4

17,0

11,8

12,5

- lékařské a farm.vědy

11,0

14,4

10,6

9,5

- společen. Vědy

30,0

36,8

39,0

46,5

- umění

0,8

0,9

1,6

1,5

- vojáci

0,3

0,2

0,3

0,2

Podíl nezam. Abs. VŠ na nezam. celkem

0,9

0,9

0,9

1,0

Podíl nezam. Abs. VŠ na nezam. abs. celkem

5,9

5,5

5,0

5,0

Pramen: Absolventi škol evidovaní na úřadech práce. Praha, MPSV ČR, Správa služeb

zaměstnanosti, 1998

Vlastní přepočty

Situace na trhu práce absolventů vysokých škol v ČR se odráží identicky i v zaměstnanosti absolventů Jihočeské univerzity což dokumentují údaje o počtu absolventů Jihočeské univerzity ucházejících se o zaměstnání na úřadech práce v jihočeském regionu vždy v období od 1.5 do 30.11. viz tab. 2.

Ke konci srpna 1998 bylo pak na úřadech práce v jihočeském regionu evidováno 82 absolventů Jihočeské univerzity.

Tab.2 Absolventi Jihočeské univerzity ,

evidovaní na úřadech práce v jihočeském regionu

Fakulta

1995

1996

1997

Biologická

1

1

3

Pedagogická

43

48

112

Teologická

0

0

2

Zdravotně-sociální

5

9

4

Zemědělská

23

25

48

Pramen: interní materiály Úřadu práce v Českých Budějovicích

Na zhoršující se trend, pokud jde o uplatnění absolventů škol vůbec, příslušné instituce - především úřady práce - mohou reagovat pouze částečně. Mohou se podílet na tvorbě pracovních míst pro absolventy škol, ale finanční prostředky na tuto aktivitu jsou nižší, než byly v období, kdy míra nezaměstnanosti vykazovala poloviční hodnoty. V roce 1997 vynaložily úřady práce na tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti finanční prostředky v celkové výši 101759 tis. Kč, t. j. asi 2,5% z prostředků určených na politiku zaměstnanosti ministerstvem financí, ale ve skutečnosti jde pouze asi jen o půl procenta z vybraných prostředků na politiku zaměstnanosti.

Tab. 3 Počet vytvořených míst a umístěných uchazečů na zabezpečení odborné praxe absolventů škol a na získání kvalifikace mladistvých

-

k 31.12.1995

k 31.12.1996

k 31.12.1997

Počet míst celkem

5244

4808

3466

Počet umístěných uchazečů celkem

5141

4748

3373

Počet míst od počátku roku

5502

5094

3757

Počet umístěných uchazečů od počátku roku

5292

4971

3515

Pramen: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 1997. Praha, MPSV ČR

1998

Využití tohoto nástroje neustále klesá, v poslední době i v důsledku rozpočtových restrikcí.

Vyšší počty absolventských míst byly utvářeny v minulých letech převážně ve druhém pololetí roku, což souvisí se skutečností, že v tomto období absolventi škol vstupují na trh práce. Často se absolventi opouštějící brány škol (především středních odborných) musí nejdřív rekvalifikovat a teprve potom je lze umístit na absolventskou praxi. Jenomže i zde se projevil a projevuje klesající zájem ze strany zaměstnavatelů z důvodů obtížnějších podmínek v podnikání.

Úřady práce mohou např. přispívat zaměstnavatelům na plat absolventů, přičemž zákonem není omezena horní hranice tohoto příspěvku, avšak problémem jsou omezené rozpočty úřadů práce, což kontrastuje s objemem příspěvků vybraných na politiku zaměstnanosti. Na druhé straně však zaměstnavatelé mnohdy netuší, že mohou příspěvek na absolventské místo získat.

Skutečnost, že vysokoškolák je povinen přijmout o třídu nižší práci, než je jeho kvalifi- kační úroveň, dále komplikuje již neutěšenou situaci středoškoláků, zvláště ekonomických a manažerských oborů.

Pokud jde o vysoké školy, ty měly letos obdržet přibližně 256 tisíc přihlášek podaných 107 tisíci uchazeči, což odpovídá zhruba úrovni roku 1997. Tato skutečnost souvisí jak s demografickým vývojem, tak s rozvojem sítě škol, které představují pro absolventy středních škol alternativu pro případ neúspěchu na trhu práce. Podle informace ředitele Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavla Zeleného stoupl od roku 1992 mezi osmnáctiletými zájem o univerzitní studium asi o 90%. Neklesá zájem o humanitní a sociální vědy. Nově se objevuje zájem o zemědělské školy. Proti minulým letům se však snížil zájem o učitelství, medicínu a ekonomické obory. Tradičně nízký zůstává zájem o technické obory. Počet podaných přihlášek na vysoké školy vzrostl od roku 1989 pětkrát, počet přijatých méně než dvakrát, přičemž i v roce 1998, stejně jako v roce 1997, přijmou vysoké školy cca 41,6% uchazečů [2].

Východiska pro změnu přístupu ke vzdělání a kvalifikaci

Tradiční pojetí kvalifikaci pro určitou (celoživotní) profesi je do budoucna neudržitelné. Nové profese totiž vyžadují znalosti v mnoha oborech zároveň, protože řada rozhodnutí se musí uskutečnit okamžitě, bez dalších konzultací s odborníky. Typickou, vysoce kvalifikovanou profesi budoucnosti charakterizuje schopnost získat, vstřebat, efektivně kombinovat a samozřejmě aplikovat různorodé informace a dovednosti. Přitom náskok budou mít ti, kteří budou mít přístup k informacím a budou se schopni v jejich množství orientovat.

Ne příliš šťastné jsou současné diskuse týkající se spíše znalosti faktů studentů, než kompetence typu vyhledávání, zpracování a sdělování informací, analýza a řešení problémů, vedení týmu a spolupráce v něm. Částečně se zmiňovaným stavem souvisí i fakt, ze výdaje na vzdělání v ČR představují asi 4% HDP. Ve světě přesahují 6%.

Dále školy ne vždy opouštějí absolventi, resp. ne každý absolvent opouští školu s výše zmiňovanými znalostmi a dovednostmi. Příčiny jsou jak subjektivního, tak objektivního rázu. Absentují např. koncepce politiky průmyslové, zemědělské, dopravní apod. a následně tedy i školské s minimálně střednědobým časovým horizontem. Také osobnostní předpoklady studentů se mnohdy liší diametrálně, ale i přes tyto rozdíly se však očekávání příštích absolventů mnohdy výrazně shodují.

Jedním z východisek pro řešení stávající situace je, že firmy se více než kdykoli předtím musí postavit čelem k úloze, jejíž realizace se jim rozhodně vyplatí, a tou je výchova pracovníků pro konkrétní pozice a posty, tedy jejich “dovzdělání” podle konkrétních podmínek [3].

Cíle instituce a jejich dosahování totiž bezesporu vyžadují soulad ve všech oblastech aktivity. Nestačí totiž pouze odborné kompetence, stejně důležité jsou i kompetence personální a sociální. Moderní řízení je založeno na budování komunikace s pracovníky, na rozvíjení vůle lidí pracovat kvalitně a efektivně na základě povzbuzení a projevu důvěry, atd., čím právě kompetence personální a sociální dotvářejí kompetence odborné. Kompetence se pak vztahuje jak na obsahovou dimenzi práce, tak na její formu, druh a způsob, zahrnují samostatnost, schopnost učit se a schopnost kooperovat. Klíčové kompetence mají tu přednost, že je lze spojovat s různými speciálními odbornými kvalifikacemi, které - když se v literatuře interpretují různě - mají jádro vždy v profesionální pozici, na postu v zaměstnání. Odborné vědomosti a dovednosti však představují pouze část kvalifikace, doplňovanou metodickými a sociálními kompetencemi. Metodické kompetence obsahují schopnost samostatně si osvojovat nové poznatky, sociální kompetence poté schopnost ke spolupráci a komunikaci [4] .

Řešení těchto problémů v zemích EU

Podle Bílé knihy [5] řešit problémy zaměstnanosti znamená přizpůsobit vzdělávací soustavy a systémy přípravy na povolání, protože právě přístup k teoretickým i praktickým znalostem musí nutně hrát mimořádně důležitou roli ve společnosti založené spíše na produkci, přenášení a sdílení poznatků, než na obchodě se zbožím. Názory členských států se zaměřují na dvojí roli, kterou hraje systém přípravy na povolání:

a. příprava na povolání je nástrojem aktivní politiky ve vztahu k trhu práce, přizpůsobuje pracovní kvalifikaci potřebám trhu a je tudíž klíčovým prvkem zpružňování trhu práce. Systém přípravy na povolání hraje důležitou roli v boji s nezaměstnaností tím, že usnadňuje mladým lidem vstup na trh práce a umožňuje znovu zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané.

b. b) investice do lidských zdrojů jsou nezbytné, má-li se zvýšit konkurenceschopnost a zejména, má-li se usnadnit vstřebávání a šíření nových technologií.

Potřeba kontinuální přípravy na povolání se realizuje v různých formách (zvyšování kvalifikace souběžně s výkonem zaměstnání, dodatečné zvyšování kvalifikace, systémy rotací a pracovního volna poskytovaného za účelem zvyšování kvalifikace). Některé členské státy EU se domnívají, že prioritu by měla dostat preventivní opatření, zaměřená na lidi s nízkou kvalifikací, jejichž pracovní místa jsou nejvíce ohrožena, a opatření, jejichž cílem je integrovat nezaměstnané a mladé lidi do trhu práce.

Zatímco problém vhodné kvalifikace se týká především kvalifikace nízké a střední, existuje i reálný nedostatek kvalifikace v řadě oblastí spjatých s aplikací vědy a technologie a se vztahy mezi nimi a společností: jedná se o informační technologie, o aplikace biotechnologií, o používání právních předpisů z oblasti životního prostředí, o kombinace technických a řídících schopností atd.

Větší zapojení soukromého sektoru do vzdělávací soustavy , nebo do systému přípravy na povolání a do formulování takových opatření, by přihlíželo nejen k potřebám trhu, ale i místním podmínkám.

Cílem boje s nezaměstnaností v řadách nekvalifikovaných mladých lidí by tedy mělo být vytváření systémů a postupů přiměřeného základního výcviku a zajišťování sepětí školní výchovy s pracovním životem. Podporovat by se měly kratší a praktičtěji zaměřené formy přípravy na povolání. Studenti by však měli získávat dostatečné množství obecných poznatků, což by zajistilo nezbytnou míru adaptability a zabránilo nadměrné specializaci.

Závěr

Všechna diskutovaná opatření se musí nezbytně opírat o koncepci vytváření, zobecňování a systematizování celoživotního vzdělávání a neustálého kvalifikačního růstu. Budování pružnějších a otevřenějších systémů přípravy na povolání a rozvíjení adaptability jednotlivců bude stále důležitější, a to jak pro průmysl, který tak bude moci využívat vyvíjených nebo získávaných technologických inovací, tak pro jednotlivce, kteří ze značné části budou možná muset měnit své pracovní zaměření čtyřikrát nebo pětkrát za život.

Pokud jde o konkrétní způsoby, jak zdokonalovat systém přípravy na povolání, pak:

· přechod na vzdělávací soustavy do světa práce by měl být usnadňován stále větší praktickou zaměřeností přípravy na povolání a zajištěním, aby studenti dosáhli vyšší minimální úroveň, ještě než vzdělávací soustavu opustí,

· vzdělávání by se mělo racionalizovat i tím, že kratší období bude věnováno všeobecnému vzdělávání a delší období bude zaměřeno na potřeby trhu,

· je zapotřebí lépe koordinovat kroky různých státních orgánů a institucí i zodpovědnost v oblasti přípravy na povolání ve vazbě na trh práce.

Má-li být zabezpečen úspěch procesu adaptace systému vzdělávání a přípravy na povolání a mají-li být realizována opatření výše naznačená, je zřejmé, že nepůjde pouze o otázku zvýšení úrovně veřejného financování této oblasti. Spíše bude nutné zdroje na vzdělání reorganizovat, a to společně se službami zajišťujícími zaměstnanost. To znamená, že soukromý sektor, a podnikatelská sféra zejména, by se měly více zapojit do činnosti systémů přípravy na povolání. Pro usnadnění by měly být vytvořeny vhodné fiskální a právní stimuly. Dimenze přípravy na povolání by měla být začleněna do strategických plánů firem.

Použitá literatura:

[1] Výběrové šetření pracovních sil. Podzim 1996, 1997, 1. čtvrtletí 1998. Praha, ČSÚ 1997,

1998

[2] Zájem o studium se letos zpomalil. Hospodářské noviny, 29.6.1998

[3] Leitmanová, I.: Klíčová kompetence. Sborník ZJ JU, ekonomická řada 1/1997. České

Budějovice, 1997

[4] Merck, R.: Weiterbildungsmanagement: Bildung innovativ und erfolgreich managen.

Berlin, Luchterhand 1992

[5] Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Výzvy a cesty vpřed do 21. století. Bílá kniha.

Praha, Komise evropských společenství, Ústav mezinárodních vztahů, 1994

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info