Vývoj trhu s kukuřicí
28.05.2012 | ÚZEI, Agronavigator.cz
Globální produkce kukuřice rostla v letech 1996 až 2009 zhruba o 3 % ročně – z přibližně 600 na 800 milionů tun.
Poptávka po zemědělských surovinách roste. Proto také globální produkce kukuřice mezi lety 1996 a 2009 stoupala zhruba o 3 % ročně – z přibližně 600 na 800 mil. t. Ještě o něco rychleji rostly ve stejném časovém období světové exporty, a to ze 70 na 110 mil. t. To znamená: Spotřebitelský růst byl možný, protože podíl mezinárodně obchodovatelné kukuřice vzrostl z 12 na 14 %.
Které země z tohoto vývoje profitují? V roce 1996 byli v čele globálního trhu s kukuřicí tři velcí hráči: USA, Argentina a Francie, na něž připadlo více než 75 % veškerých exportů. V minulých letech se s výjimkou krizového roku 2008 pohybovaly podíly pěti největších exportérů kukuřice pod 80 %. Jenom podíl USA přitom poklesl z 60 až 70 % na méně než 50 %. Čína jako exportér kukuřice skončila a v roce 2010 dokonce 1,5 mil. t dovezla. Do „klubu“ naopak vstoupila Ukrajina, která nyní hraje ve stejné lize jako Brazílie, Argentina a Francie.
Exportní podíly jsou však jen jednou stranou mince
Vyjádřeno v absolutních číslech, USA udržují roční exportní množství konstantně na zhruba 50 mil. t. Brazílie (do roku 2000 netto dovozce) a Ukrajina zvýšily své exporty od roku 1996 z 0,3 na 10 mil. t. Jenom vývozy Ukrajiny vzrostly téměř z nuly na přelomu tisíciletí na 7 mil. t v roce 2009, přičemž exportní množství v posledních letech extrémně kolísalo. Produkce kukuřice na Ukrajině je nejen vůči jiným plodinám, ale i mezinárodně velmi konkurenceschopná. Ale i jiné země zvýšily obchodované množství na mezinárodním trhu: Indie, Paraguay a Jihoafrická republika exportují celkem okolo 5 mil. t. Kromě toho přistoupili do klubu exportních zemí další hráči – v roce 1996 čítal klub 45 zemí, v roce 2009 již 114.
Přehledný počet velkých exportních zemí stojí proti delšímu seznamu importních zemí
Pět největších exportérů má 80% tržní podíl, pět největších importérů jen 50%. V roce 1996 to však bylo ještě 70 %. Navzdory tomu je změna u odběratelů méně výrazná než u dodavatelů. Stejně jako dříve jsou nejdůležitějšími odběrateli Japonsko, Korea, Mexiko a Španělsko. Během posledních patnácti let se k velkým importním zemím zařadily Kolumbie, Nizozemsko a Kanada. Jestliže v roce 1996 byl počet netto dovozců 53, v roce 2009 stoupl na 127.
DLG-Mitteilungen, 2012, č. 5, s. 23
Web-portál Agronavigátor podléhá licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla). Články lze šířit pouze s uvedením původní citace a s uvedením zdroje ÚZEI, Agronavigator.cz.
Další články v kategorii Zemědělství
- Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou snížit úrodnost půdy či zvýšit riziko eroze (01.08.2026)
- Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho (31.07.2026)
- Letošní Země živitelka se zaměří na inovace, ukáže moderní zemědělské stroje (31.07.2026)
- Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hl vína, meziročně o 169.000 hl více (31.07.2026)
- Ministerstvo chce zvýšit porážky skotu v ČR na 370.000 ročně z loňských 217.000 (31.07.2026)
- MZe: Spotřeba drůbežího roste, soběstačnost ale klesá, je třeba víc zpracovávat (31.07.2026)
- Pole u Olomouce láká zvědavce. Zemědělci na něm pěstují konopí (30.07.2026)
- Cukrovarnické firmě Tereos TTD klesl zisk o víc než polovinu na 209 milionů Kč (30.07.2026)
- Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, situace je podle něj závažná (30.07.2026)
- Vinaři v Bordeaux měli už dříve problémů dost. Teď se k nim přidaly i požáry (30.07.2026)

Tweet



