Vývoj semenářství v České republice v letech 1989 až 1998 z pohledu semenářské kontroly a trend dalšího vývoje

VÝVOJ SEMENÁŘSTVÍ v České republice

v letech 1989 až 1998

z pohledu semenářské kontroly a trend dalšího vývoje

Development of seed science in Czech Republic in 1989 - 1998

from point of view of seed control and trends to future

Ing. Miroslav Houba, CSc.

ÚKZÚZ Praha

Abstract

The contribution elucidates the development of the seed area in the Czech Republic within last ten years. It illustrates the influence of changes in the régime and also all-round development in Europe for this range of activities. On one hand it is shown the positive trend in utilization of the variety composition and varied offer of the seed, on the other hand negative aspects of policy induced by the economy leading to the decrease in the level of the seed area and agriculture as well.

seed production, seed variety composition, foreign trade, legislation and economics of seed production, seed control, stands, laboratory tests

V semenářství České republiky, stejně tak jako v celém zemědělství nastala při zpětném hodnocení vývoje posledních deseti let výrazně odlišná situace. Prvořadě jde o vlivy způsobené změnou politického systému a zcela odlišných ekonomických pravidel. Patrné je ale i vnější působení jak ekonomických aktivit a odborné úrovně vyspělých zemí, tak mezinárodní trend v oblasti výroby, obchodu i kontroly kvality.

Srovnání roku 1989 (příp. 1988) a roku 1998 je u řady ukazatelů dále vyjádřeno graficky a blíže komentováno.

Hlavní zmeny lze shrnout následovne:

I. Změny v České republice

1. Stoprocentní povinná obměna osiva u hlavních plodin byla postupně zredukována na dnešních 50 - 60%

1. V organizaci výroby, zpracování a distribuce je zcela odlišný stav:

Z dřívějších 2 (resp. 3) velkých firem jsme v roce 1998 evidovali 398 šlechtitelských a semenářských firem, které zajišťují výrobu u asi 1850 množitelů.

Ve školkařské činnosti je kromě toho registrováno 519 samostatných subjektů. Výrobu a distribuci rozmnožovacího materiálu ovocných a okrasných druhů, chmele a révy vinné zabezpečuje v úhrnu 590 firem.

2. Významně stoupl počet dovážených odrůd, jakož i množství dováženého osiva.

3. Klesl počet množitelských porostů, počet přehlídek a odebraných vzorků.

4. Zvýšil se objem vývozu osiv, zejména u některých komodit (pícniny).

5. V r. 1996 vstoupil v platnost nový zákon č. 92/1996 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

II. Trendy v Evropě

1. Zvyšování podílu tzv. farmářských osiv, tj. necertifikovaných osiv u druhů, kde je to možné a pro zemědělství zajímavé.

1. Tlak na snižování státních nákladů na certifikaci.

Diskuse a grafické vyjádrení zmen

1. Obměna osiva

Z dostupných pramenů víme, že např. v sousedním Bavorsku je zemědělci používáno k setí asi 70% certifikovaných osiv, v Rakousku od 50 do 70% (horší situace je v Horním Rakousku), přičemž do těchto sumárních hodnot jsou zahrnovány druhy, kde musí z principu být každoročně používáno certifikované osivo známého původu, např. hybridní odrůdy cukrovky, kukuřice a další. Naproti tomu v Dánsku činí jen u obilnin podíl certifikovaných osiv kolem 90%.

V ČR dosahovala hodnota obměny osiv (sadby) v r. 1997 kolem 50%. Např. u obilnin v průměru všech druhů a všech kategorií bylo dosaženo 52,8%, ale po odpočtu základních osiv (předstupně a elita), která jsou dále rozmnožována, byla reálná obměna u certifikovaných osiv (C1 a C2) jen 46,9 %. Trend, zejména u obilnin, je další pokles.

Používání necertifikovaných osiv je nežádoucí z důvodů ekologických, mj. pro šíření plevelů, chorob a škůdců ze špatně vyčištěných, nebo nevhodně ošetřených osiv, kde je vyvolávána druhotná potřeba razantnějších chemických zásahů. Zanedbatelný není přirozeně ani vliv na snížení výnosu a jakostních parametrů.

Mnohé semenářské firmy, jejichž existenční zájem by měl být na co největším podílu certifikovaných osiv, zajišťují tzv. “čištění ve mzdě”, čímž sice naplňují činnost pro své málo využívané čistící a zpracovatelské kapacity, ale současně přispívají ke snižování celkového objemu certifikovaných osiv.

Prvořadý vliv na daném stavu ovšem má ekonomická situace prvovýrobců, kteří hledají jakékoliv cesty k úsporám nákladů. Cenová politika semenářských firem nepřispívá k atraktivitě a zájmu o nákup osiv u druhů, kde lze nalézat náhradní řešení.

2. Počet firem a jejich registrace

Od jednoho extrému k druhému. Zatímco do roku 1989, resp. 1990 byl veškerý obchod a pohyb osiv včetně souvisejících činností (výzkumu, šlechtění, propagace atd.) ovládán dvěmi mamutími firmami - VHJ OSEVA a VHJ SEMPRA, kdy jen vlastní půdní základna činila v souhrnu cca 130 tis. ha a vlastní šlechtění a rozmnožování osiv a sadby včetně smluvních ploch bylo zajišťováno na cca 300 tis. ha (blížilo se k dnešnímu objemu ve Francii), došlo během několika let k totálnímu rozbití oboru - oddělení šlechtění a semenářství, vzniku několika set menších až velmi malých firem a průniku desítek zahraničních firem prostřednictvím pověřených zástupců (“dealerů”) na český trh.

Příčiny stavu jsou známé, často velmi opodstatněné, jindy zcela zbytečné a škodlivé. Následky jsou pozitivní i negativní. Nesporný klad je vznik konkurenčního prostředí a pestrá nabídka sortimentu - odrůdové skladby i kvality osiv a sadby. Zdaleka ne vždy a plně jsou tyto možnosti využívány. Přes obrovský počet subjektů, jaký ve vyspělých a podstatně větších státech nemá obdoby, funguje na trhu významnou měrou jen kolem 30 - 50 semenářských firem.

Registrovat svoji činnost u ústavu dříve podle Výnosu ministerstva , dnes podle zákona, může prakticky každý, kdo je schopen zabezpečit činnost potřebné struktury. Nejsou dána žádná omezení, např. ve vlastnictví půdy, technických zařízeních nebo kvalifikaci, neboť vše může být zajišťováno také smluvně. Na Slovensku byl zvolen odlišný přístup; všechny povinně registrované firmy musí absolvovat předepsané 2semestrové školení, určení zástupci musí složit kvalifikační zkoušky a poplatek za registraci činí 10 tis. SK. Také u nás je do novely zákona připravena úprava v povinnosti uhradit správní poplatek za vydané osvědčení o registraci.

3. Rozšíření odrůdové skladby

V desetiletém porovnání je zvýšení nabídky odrůd i pestrost sortimentu velmi markantní. U většiny druhů je nárůst více než dvojnásobný, jak dokladují následující absolutní a procentická porovnání počtu registrovaných odrůd:

Zvlášť významné zvýšení počtu odrůd je u cukrovky, kukuřice, zelenin, brambor a technických plodin. Ve všech případech je hlavní příčinou tohoto stavu import nových odrůd, resp. jejich registrace ve Státní odrůdové knize ČR. Zatímco u většiny hlavních druhů jsou k registraci kromě tzv. DUS-testů nezbytné zkoušky výkonu (hospodářské hodnoty) a z toho vyplývající náročnost zkoušení není třeba zvlášť zdůrazňovat, u zelenin je nová registrace založena jen na testech odlišnosti, vyrovnanosti a stálosti.

Vzniká zde naprosto nepřehledná situace, protože počty odrůd kolem stovky od jednoho druhu (mrkev, zelí, cibule atd.) neumožňují už pěstitelům se v takové nabídce orientovat. Složitá je však nabídka i u odrůd hlavních polních druhů.

Doporučování vhodných odrůd do zvláštních seznamů, tak jak je zakotveno v zákoně, není reálné zajišťovat za státní peníze - ani finančně ani kapacitně, a řešení zbývá na pěstitelských svazech, jak z této situace ven.

Vliv komerce v celé oblasti je velmi patrný a rozšiřování i obliba odrůd je často více než jejich pěstitelskou hodnotou ovlivněna činností dealerů; to však patří k tržním formám.

U některých druhů je realizován i dovoz osiv pro přímou tržní potřebu, bez jejich přemnožování v ČR. Významný a z pozice tuzemského semenářství chvályhodný je dovoz zahraničních odrůd ke zpětnému vývozu zadavatelské firmě (vesměs odrůdy pícnin z Holandska, Německa atd.).

Např. v r. 1997 bylo z ČR vyvezeno 10 337 tun osiv 36 druhů, z toho téměř polovina trav; největší podíl v tzv. množení pro zahraničí zaujímal jílek mnohokvětý s objemem téměř 4 tisíce tun v rozsahu 40 odrůd.

Ilustrací těchto údajů je růst vystavených certifikátů ISTA a OECD.

4. Pokles rozsahu množení

Hlavní vliv na snížení množitelských ploch byl v prvních letech způsoben ústupem povinné stoprocentní obměny, postupně se pak čím dál víc projevovaly u prvovýrobců tendence k hledání úspor nákladů, mj. i na osiva. Klesající zájem o certifikovaná osiva u obilnin, luskovin, jetelů a o sadbu brambor má bohužel trvalý trend. Množení některých druhů v ČR prakticky odpadlo (např. cukrovka) nebo bylo silně redukováno (kukuřice), u sadby brambor klesly plochy množení až na jednu čtvrtinu původního rozsahu.

Celkovou statistiku ovlivňují mj. zeleniny, jejichž osivo je vyráběno jako standardní a okrasné druhy. Na druhé straně růst ploch a odvozených ukazatelů má stále stoupající tendenci u trav, jejichž množení a certifikace nabývá na významu i zájmu zahraničních firem.

5. Připravované změny v zákoně č. 92/1996 Sb.

Po dvouletém působení zákona je připraven nový vládní návrh novely, který dále přibližuje náš legislativní předpis se směrnicemi Evropské unie. V novele je formulováno na čtyřicet různých úprav, z nichž většina obsahuje zpřesňující vyjádření nebo zjednodušení. Podstatné jsou úpravy, které vedou k úplné kompatibilitě s evropskou legislativou při opuštění tzv. národních specifik (např. úprava režimu u standardního a obchodního rozmnožovacího materiálu, povinnost registrace a úhrada poplatku, zrušení povinnosti ukládání popisů odrůd atd.). Významná úprava je navržena u úhrady zkušebních úkonů spojených s registrací odrůd a uznávacím řízením.

6. Snižování státních nákladů za certifikaci osiv

Úsporná opatření a současně s tím i zvyšování odpovědnosti privátní sféry jsou ve většině západoevropských zemí obecným trendem. V semenářské praxi i legislativě se proto objevují prvky tzv. “pověřování nezávislých osob”, “akreditace” laboratoří, vzorkovatelů či dokonce přehližitelů s tím, že globální odpovědnost za principy zkoušení a certifikaci je plně v odpovědnosti příslušné státní autority. V r. 1998 proběhlo např. ve Vídni z iniciativy rakouské strany celoevropské setkání certifikačních autorit, kterého se zúčastnili vedle zástupců zemí “evropské patnáctky“ odpovědní pracovníci z většiny středo a východoevropských zemí. Dosavadní situace v dané oblasti je velmi rozdílná, což mj. ilustruje i fakt, že v každém evropském státě je přes existenci společných směrnic evropské unie jiný a často výrazně odlišný systém organizačního uspořádání i funkce semenářské kontroly. Pro nás důležité je nekompromisní dodržování předpisů, směrnic a pravidel mezinárodních organizací, které Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zastupuje ČR, tj.: ISTA a OECD a samozřejmě i plné respektování platné tuzemské legislativy.

Pro úplnost je třeba poukázat i na ústup od pozice závaznosti norem a jakostních kritérií. Tento prvek, zejména se jedná o vliv praxe USA, je v oblasti osiv ve světle ostrých diskusí řady evropských organizací a zdá se, že tyto ultraliberální přístupy zatím nenalézají velké slyšení.

Tab. 1: Přehled vybraných ukazatelů semenářské kontroly od r. 1988

(Vztahuje se k území České republiky)

Pozn.: V počtu přehlídek nejsou zahrnuty tzv. kontrolní přehlídky, jejichž průměrný počet na počátku 90. let byl cca 4 tis. za rok a postupně klesal na 1 - 2 tis. ročně.

Houba, Fránová, Krejčíková (1999)

Tab. 2: Plochy množení osiv a sadby ČR v letech 1990 - 1998 (ha)

Areas for propagation of seeds and plant stock (seedlings) of cultivated plants in 1990 - 1998 (hectares)

Pozn.: Houba,Fránová (1999)

Tab. 3: Podíl analýz v laboratorním zkoušení osiv ÚKZÚZ za sklizňový rok 1997 (%)

Analysis proportion of the laboratory seed testing of Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture in 1997 (%)

I. Podle druhů

According to the species

II. Podle laboratorních stanovení

According to the laboratory analyses

Pozn: Houba,Fránová (1999)

Tab. 4: Počet v ČR registrovaných odrůd 1989 - 1998

s procentickým vyjádřením podílu zahraničních odrůd

Pozn.:

Houba (1999)

Graf 1