Vývoj ozimů po jarních mrazech

Informace k 17. dubnu 2020

Po dvou mrazivých vlnách koncem března a na počátku dubna, spojených s poklesem teplot vzduchu v přízemní vrstvě pod -10 oC, jsme 4. dubna 2020 na našem webu VÚRV, v.v.i. a AGRISu informovali o mrazovém poškození některých porostů ozimých obilnin a řepky (odkaz zde). Tyto porosty poškozené mrazem jsme dále sledovali a přinášíme další informaci o jejich vývoji. Přitom se v poslední době vyskytuji opět ranní mrazy kolem -5 oC, což pro porosty znamená další stres. Období jarních mrazíků ještě neskončilo (ledoví muži).

Řepky byly na počátku dubna poškozeny většinou v závislosti na vývoji rostlin a někde pak i ve spojitosti s provedeným hnojením a postřiky (DAM, regulátory růstu a další), po kterých bezprostředně následovaly ranní mrazy (blíže viz podrobná informace Ing. Pavla Růžka a jeho týmu, (odkaz zde). Vývoj mrazem poškozených porostů řepky vedl k většímu poškození rostlin v pásu po postřiku (foto 1). U takových porostů došlo k poškození listů, které v současnosti usychají. Jelikož porosty měly v době mrazů již shora vidět vyvíjející se hlavní květenství, lze místy pozorovat i poškození poupat (foto 2). Na druhé straně je vidět rychlý vývoj květenství na postranních větvích a celkově pokračující růst a vývoj rostlin.

Pšenice, opět v závislosti na expozici a poloze pozemku byly poškozeny kombinací mrazů za současného působení silného slunečního záření (tzv. fotooxidační stres – více zde). Taková pole napřed „zežloutla“ a pak konce listů vybledly a uschly (foto 3 a 4). Opět jako před dvěma lety se zde projevily odrůdové rozdíly (foto 5). Velmi často byly tímto stresem zasaženy méně mrazuvzdorné odrůdy. U velmi slabě odolných odrůd došlo k poškození celých čepelí a jejich uschnutí (foto 6).

V týdnu od 14. do 17. dubna jsme u pšenic pěstovaných v areálu VÚRV, v.v.i. v Praze Ruzyni zjišťovali stav diferenciace vrcholů jednotlivých odrůd. Zachytili jsme tři fáze vývoje vrcholu, kdy se vytvářejí klásky a v nich se diferencují kvítky (foto 7). V současnosti probíhá rychlá diferenciace jednotlivých klásků a kvítků a vrcholy se dostávají do velmi citlivého stádia z hlediska působení abiotických stresů, zejména mrazu a sucha. Mrazem poškozené porosty obilnin jsou citlivější i na další biotické faktory, např. virózy a bude třeba je dále sledovat. Na druhé straně pšenice i ječmeny mají stále celou řadou možností kompenzovat jednotlivé výnosové prvky.

Existují porosty pšenice, které byly seté předčasně v první polovině září. Přitom se jedná o velmi rané odrůdy, které jsou většinou necitlivé na délku dne. Ty pak v teplé zimě plynule postupovaly ve vývoji a k pokročilejší diferenciaci vrcholu u nich došlo již na přelomu března a dubna. Silné ranní mrazíky takové vrcholy poškodily (foto 8) a odnože se pak již dále nevyvíjejí a usychají od vrchu (foto 9). Navíc se u nich projevují další choroby, např. pat stébel. U těch je třeba zvážit rozsah odumírajících rostlin a jejich odnoží na 1 m2 a podle toho rozhodnout o jejich dalším sledování či přímo o zaorání (foto 10).

Informace byla připravena na základě institucionální podpory MZE-RO0418 a projektu NAZV MZE QK1910338.

RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc. (prasi@vurv.cz), Ing Jana Musilová, Ing. Pavla Prášilová, Ing. Marie Coufová, Ing. Martin Káš, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D., Ing. Miroslav Klíma Ph.D.

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze

Fotografie najdete na https://www.vurv.cz/index.php?p=aktuality&id=825&site=instituce po stažení celého článku.

Autoři fotografií: I.T.Prášil (foto 1 až 6),  M.Coufová (foto 7), J.Musilová (foto 8), M.Káš (Foto 9 a 10)