VYUŽITÍ CHLOROFYLOMETRU K POSOUZENÍ VÝŽIVNÉHO STAVU CHMELE BĚHEM VEGETACE

The use of chlorophyllmeter to assessment of hops nutritional condition during vegetative period

Doc. Ing. Josef Šnobl, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Souhrn

Vzájemné porovnání výsledků listových analýz a výsledků měření chlorofylu v révových listech chmele prokázalo korelační závislost u P, K, Ca a Mg. Zjištěné jednotky chlorofylu na jednotlivých chmelnicích jsou určitým ukazatelem celkové “kondice” chmelového porostu a podnětem k nutnosti případného dohnojení porostu v průběhu vegetace. Z hlediska praktického využití by hodnota jednotek chlorofylu neměla při 1. měření klesnout přibližně po 31 - 33, ve 2. měření pak pod 42 - 44. Hodnoty pod tuto hranici zpravidla potvrzují zastoupení některé živiny v nedostatečném množství. Obdobně jako při vyhodnocování listových analýz a rozhodování o dodatečných výživářských zásazích je nutno též při vyhodnocování výsledků měření chlorofylu na jednotlivých chmelnicích brát v úvahu i ostatní možné faktory. To se týká zejména 1. měření, neboť zde jsou výkyvy mezi ročníky větší a byla zde prokázána i větší korelační závislost k živinám. Je nutno přihlížet k průběhu teplot v období před měřením (chladné počasí na přelomu května a června zpomaluje příjem živin), ke stáří chmelnice, k termínu a dávce předchozího hnojení - zda se mohlo či nemohlo do doby měření projevit, a i k dalším faktorům.

Poznámka: Pro měření obsahu chlorofylu v listech chmele jsme používali chlorofylometr Minolta Chlorophyll meter typ SPAD 502. V praxi je však ještě k dispozici chlorofylometr Hydro N-Tester. Ten však vykazuje vyšší poměrné hodnoty, je proto nutné mezi oběma typy provést vzájemný přepočet. Koeficient přepočtu činí 13,13, zpětně pak 0,0761. U Hydro N-testeru by pak:

hodnotě 33 - 40 odpovídala přibližně hodnota 435 - 525

hodnotě 44 - 50 odpovídala přibližně hodnota 585 - 665

hodnotě 31 - 33 odpovídala přibližně hodnota 405 - 435

hodnotě 42 - 44 odpovídala přibližně hodnota 560 - 585

chmel, výživa a hnojení, listové analýzy, výživný stav, chlorofylometrické měření listů.

Summary

In a period of 1997 - 1999 years there was measured a correlation between the content of nutritients (N, P, C, Ca, Mg) and a proportional content of chlorophyll (in chlorophyll units) in hop leaves. Every year about 45 hop fields was tested in two terms: at the beginning of June and at the second decade of July. At the beginning of June there was a close correlation found between P, K, Ca and Mg and chlorophyll content. At the second decade of July we found a correlation only to Ca and Mg. But there was not detected damning correlation to N. Proportional content of chlorophyll (measured by portable chlorophyll meter directly at the hop-garden) is a certain indicator of a “total condition” of hop growth and it is a signal for possible necessity of additional manuring during vegetative period. By means of monitoring, there were determined optimal limits of chlorophyll.

Úvod

Pro sledování výživného stavu chmelových rostlin byla vypracována v minulosti na základě výsledků listových analýz metodika listové diagnostiky (Rybáček a kol. 1980; Srp A. 1980; Srp A., Maťátko J. 1990). Podle této metodiky se odebírají vzorky révových listů s řapíky ze střední části rostlin ve 2 termínech - poprvé při výšce rostlin 1,5 - 2 m (tj. přibližně začátkem června), podruhé mezi butonizací a kvetením (tj. přibližně v polovině července). Zjištěné chybějící živiny (porovnání s tabulkou kritérií listové diagnostiky) jsou pak dodávány doplňkovým hnojením do půdy nebo účinněji prostřednictvím listové výživy společně s postřiky ochrany chmele proti chorobám a škůdcům. V období po prvním odběru optimalizujeme poměr N:P, v období po druhém odběru optimalizujeme poměr N:K.

Při optimálním stavu výživy by měly révové listy chmele vykazovat následující hodnoty (obsah živin v % hmotnosti sušiny listů):

Uvedený způsob listových analýz (tj. odběry vzorků z jednotlivých chmelnic, odvoz vzorků do laboratoře, chemické analýzy formou placené služby, předání výsledků a doporučení pěstiteli) je přesný. Je však v praxi v současné době zejména z důvodů nedostatku finančních prostředků poměrně málo využívaný, což neumožňuje plně využít výnosový potenciál chmelových rostlin.

Metodika

Ověřovali jsme proto náhradní způsob, který by byl pracovně i finančně méně náročný, samozřejmě i méně přesný, ale pro pěstitele okamžitě využitelný. Šlo by o způsob, který by signalizoval, zda je porost z hlediska výživného stavu tzv. “v normě” nebo zda mu “něco chybí”. Jednou z možností by mohlo být i využití vztahu mezi obsahem živin v listech a obsahem chlorofylu v listech chmele. Obsah chlorofylu v listech chmele by pak mohl být určitým orientačním vodítkem pro posouzení výživného stavu rostlin při absenci listových analýz. Z hlediska dohnojování chmele během vegetace je velmi důležitý dusík, neboť výrazně ovlivňuje výnos i kvalitu chmelových hlávek.

Pro měření chlorofylu v révových listech chmele jsme použili přenosný chlorofylometr, typ SPAD 502, přístroj firmy Minolta, dodávaný firmou Hydro CZ Praha. Přístroj je k dispozici pro pěstitele na pobočkách firmy a může být využíván i u jiných plodin. Tento lehký kompaktní akumulátorový přístroj poskytuje údaj v chlorofylových jednotkách o poměrném množství celkovém chlorofylu přítomném v listech plodiny, v našem případě v listech chmele. Stanovuje údaj přímo na chmelnici (bez nutného odběru listů z rostliny). Slouží tedy orientačně i jako indikátor celkového stavu (kondice) rostlin na jednotlivých chmelnicích v podniku.

V letech 1997, 1998 a 1999 jsme na jednotlivých chmelnicích společnosti Agrochmel Kněževes a Chmel-Rosa a spol. Mutějovice v okrese Rakovník zjišťovali poměrný obsah chlorofylu v révových listech ve 2 termínech (v souladu s metodikou listové diagnostiky) a zároveň po naměření hodnot (průměr 30 měření u každé chmelnice) jsme tyto listy s řapíky (30 listů) odebrali k listovým analýzám. Každoročně bylo na obou stanovištích hodnoceno celkem přibližně 45 chmelnic. Výsledky chlorofylometrického měření jsme pak vzájemně porovnali s laboratorními výsledky listových analýz (N, P, K, Ca, Mg) metodou korelační analýzy. Následně jsme hledali vzájemné vztahy optimální hodnoty chlorofylometru vztažené k optimálnímu výživnému stavu rostlin, což by mohlo vést k praktickému využití ve chmelařské praxi.

Výsledky

Základní charakteristiky souboru 1. a 2. měření jsou uvedeny v Tab. 1 a Tab. 2. Z nich je zřejmé, že výsledky měření jsou ovlivněny i ročníkem. Větší výkyvy mezi jednotlivými ročníky byly zaznamenány při 1. měření, zatímco při 2. měření byly hodnoty velmi blízké. Korelační analýzou byl prokázán vliv obsahu živin v listech (P, K, Ca, Mg) na obsah chlorofylu, nebyla zaznamenána korelace u obsahu dusíku. Při 1. měření byla zjištěna poměrně vysoká korelační závislost u P, K, Ca, Mg v rozmezí 47 - 73 %, což svědčí o důležitosti hnojení těmito živinami. Při 2. měření pak pouze menší korelační závislost u Ca a Mg v rozmezí 20 - 26 %. Při detailním hodnocení chmelnic bylo zjištěno, že chmelnice mladší tj. vitálnější (přibližně do 6 - 8 let stáří) vykazovaly v průměru obsah chlorofylu vyšší o 2 - 3 jednotky než chmelnice ostatní.

V Tab. 3 a Tab. 4 jsou uvedeny adekvátní chlorofylové jednotky odpovídající normálnímu (optimálnímu) obsahu živin v listech chmele. Dle tříletých pozorování by se pak při 1. měření měly chlorofylové jednotky pohybovat v rozmezí přibližně 33 - 40, při 2. měření pak v rozmezí přibližně 44 - 50. Hodnoty nižší než tyto uvedené by signalizovaly obecně nevyrovnaný výživný stav.

Tab. 1

Závislost obsahu chlorofylu na obsahu živin v listech chmele - 1. odběr

Tab. 2

Závislost obsahu chlorofylu na obsahu živin v listech chmele - 2. odběr

Tab. 3

Jednotky chlorofylu při optimálním obsahu živin v listech chmele - 1. odběr

Tab. 4

Jednotky chlorofylu při optimálním obsahu živin v listech chmele - 2. odběr

literatura

Rybáček a kol.: Chmelařství, SZN, Praha 1980.

Srp A.: Řízená výživa chmele, Časopis Chmelařství č. 9, r. 1980.

Srp A., Maťátko J.: Hnojení chmele, Metodika ÚVTIZ, 1/1990, Praha 1990.

Šnobl J.: Chlorofylometrické měření listů chmele, Sborník referátů konference “Zamyšlení nad rostlinnou výrobou”, ČZU Praha, 10. 12. 1998

Adresa autora

Doc Ing. Josef Šnobl, CSc.

Katedra rostlinné výroby, AF

Česká zemědělská univerzita

165 21 Praha 6 - Suchdol

tel.: 02/ 2438 2533

fax: 02/ 2438 2535

Práce byla financována grantem ČZU č. 2060 / 10 /18679 / 0 a výzk. záměrem MSM 412100002.