Vysoké teploty zapříčinily výskyt nových škůdců v sadech
27.08.2018 | ČZU
Vysoké teploty nad 35°C i přes letošní velkou sklizeň ovocným stromům škodí, říká docent Josef Sus z katedry zahradnictví ČZU v Praze. Nahrávají také novým škůdcům, kteří se dříve v ČR nevyskytovali, například tmavce švestkové, vrtuli rakytníkové nebo octomilce japonské. Díky vyššímu teplotnímu průměru se však daří asijským druhům ovocných stromů, například hrušni písečné. Pěstování olivovníků je však podle něj zatím na českém území předčasné.
"Letos je obecně, až na výjimky, úroda mimořádně vysoká u většiny ovocných stromů. Sklizeň je urychlena tak o tři týdny," uvedl Sus. Podle něj však nynější teploty, které mají přes rýden vystoupak k 37 °C, stromům škodí. "Fotosyntéza se zpomaluje, listy se snaží proti výparu chránit," přibližuje. Lidé tak mohou vidět povadlé listy u ovocných dřevin, které však zatím přežívají docela dobře. "Uvidíme, jak to bude vypadat nadále bez dešťů," dodal.
Letošní úroda by podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského měla meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185.184 tun. Sady v tomto roce nepostihly jarní mrazy, které sklizně výrazně srazily v letech 2016 a 2017. Sklizeň by letos měla jít nahoru u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U meruněk, broskví, hrušek a malin se proti loňsku očekává dvojnásobná až trojnásobná sklizeň. V porovnání s pětiletým průměrem by sklizeň měla být vyšší o 22 procent.
Dlouhodobě oteplující se klima však pomáhá podle Suse i škůdcům, kteří nebyli v ČR obvyklí. Například tmavka švestková byla donedávna lokálně na Slovensku, potom se vyskytla po dovozu švestek z Balkánu na Slovácku. Letos ji však odborníci zaznamenali i v Praze. "Larva vykusuje jádro té pecky a když ho vykouše praktiky celé, tak se zakuklí, vyvine se v komárka, a na jaře se prokouše. Vylétne to a klade vajíčka na ty plůdky," popisuje odborník. Většinou se šíří na spadlých plodech, pokud by se objevila i v česaných, mohla by podle něj znamenat velký problém. Dalším je octomilka japonská, který napadá měkké plody jako jsou jahody, rybíz nebo angrešt.
Se stoupajícími teplotami se však na českém území stále více daří ovocným stromům, které dříve byly doménou Moravy a jižních zemí. Jsou to například broskvoně, meruňky nebo mandloně.
Reportáž na toto téma byla odvysílána 1.8.2018 ve Velkých zprávách TV Prima (doc. J. Sus).
Další články v kategorii Zemědělství
- Čtvrtek patřil na Cunkově limousinům (20.02.2026)
- Jaroslav Šebek: Potravinový ombudsman? Jde jen o líbivou politiku, která neřeší podstatu a nepomůže (20.02.2026)
- Zemědělský podnik Agroservis ze Znojemska plánuje halu pro odchov 2200 selat (20.02.2026)
- Turecké zemědělství využívá moderní technologie včetně digitalizace (19.02.2026)
- Jan Štefl: Kontrola eroze půdy v Čechách musí být důslednější než v zemích, kde hospodaří na svém (19.02.2026)
- Reuters: Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování (18.02.2026)
- Polský Krakov pokusně nasadí holubům ve městě antikoncepci (18.02.2026)
- Sněmovní výbor doporučil schválit rozpočet ministerstva zemědělství (18.02.2026)
- Bayer zaplatí jedenáct miliard dolarů za urovnání sporů kvůli přípravku Roundup (18.02.2026)
- Spolek shání dobrovolníky na ochranu srnčat před jarním sečením (17.02.2026)

Tweet



